TZB-info - 5 změn, které otřesou…
Můžeme očekávat obrovský rozvoj malých fotovoltaických elektráren, s tím související vyšší kontrolu spotřebitelů nad výrobou vlastní energie, slabší nárůst poptávky po elektřině a špatné zprávy z…
Plné znění článku: 5 změn, které otřesou globální elektroenergetikou v příštích 25 letech
Tak že klasický generátor je na tvrdo přifázovaný a napětí je udržované buzením. U větrníku jsou otáčky podružné ale…
před 8 roky
Ten výpočet je ovšem ještě velmi optimistický. Např. v lednu je celá výroba FV za měsíc soustředěna jen do několika…
před 8 roky
S tím bych mohl souhlasit.
před 8 roky
72 odpovědí
Zobrazit všechny reakceAutoři se domnívají že FV panely sehrají ve výrobě el. energie zásadní roly. Já si to nemyslím , protože neexistuje dost účinná akumulace ,které by to umožnila. Ty zdroje budou rozvíjet jen do určité míry , tak míra bude dána tím, že najednou bude muset někdo jiný platit účty za el. energii těm, kteří jsou připojeni stále ,ale odebírají díky FV panelům jen část roku a nárazově. Tohle vyřeší vysoké paušály za připojení a tím se vlastně stane to ,že FV el. bude mít najednou zcela jinou cenu než když odběratel platil nízký paušál a vysokou kWh přitom realita nákladů , kterou takto odběratel způsobuje je právě opačná. K tomuto systému platby za el. eneegii dojde dříve nebo později ne jen u nás, ale všude na světě, protože nikdo jiný než odběratel ty náklady za připojení a regulaci platit nemůže a to zastaví rozvoj FV panelů mimo vyloženě pouštní a teplé oblasti - tam se jedná o mnohem stabilnější zdroje. Pokud by měly OZE nahradit větší část spotřeby el. energie musely by existovat sítě nadřazené současné přenosové soustavě ty by přenášely el energii na tisíce km daleko s nízkými ztrátami a tak by částečně kompenzovaly špatné počasí nebo slabý vítr v tom či onom státě do roku 2040 taková síť celosvětově nevznikne a myslím , že nevznikne ani to roku 2100, protože by to znamenalo totální závislost ve výrobě el. energie ne jen mezi sousedními státy , ale i mezi celými kontinenty a to je politicky nepřijatelné.
JZ Josef Zapletal @josef.zapletalDovolil bych si dotaz. Jak ovlivňuje kvalita povrchu panelu jeho výkon. Z vlastní zkušenosti vím co dokáže pouštní prachová bouře s běžným automobilovým sklem. Pře prachovce se uzavírají dálnice přes poušť. Koho to zastihne na cestě musí snížit rychlost jinak za chvíli nevidí nebo je to jako přes matné sklo.
Trochu se ztrácím v diskuzi. Ale pokud by to někdo myslel s podporou Termických a FVE kolektorů a decentrální výroby elektřiny tak podporuje výrobu spotřebičů
1) praček, myček... s přívodem teplé vody
2) ostatních spotřebičů trouba, varná deska, lednička... na ss napětí nechť se ušetří pár % energie za konvertor
Nyní v létě je přebytek FVE a zásobník TUV je plný horký vody a - pračka si napustí studenou vodu a ohřívá elektricky....
Ve skutečnosti jde pouze o udržení stávajícího stavu a organizací typu ERÚ, OTE....
Někteří diskutéři zde slibovali články o spotřebičích na ss a přívodem teplé vody ale nic spotřbiče, které by se dali připojit přímo na panely na střeše prostě nejsou.
To radši píšou ptákoviny o Tesla akumulátorech.
VK Václav Kopal @vaclav.kopalNapř. o pračkách už tu vysvětlení bylo:
- Důležitější, než přívod teplé vody je úspora energie nižší teplotou praní. Dnes se pere většinou max. na 60°C, ale i na 40, nebo zcela zastudena. Se snižující se teplotou začíná přívod teplé vody ztrácet smysl.
- Pokud jde o FV, také ztrácí přívod teplé vody smysl. Přesměrujte celé praní do doby výroby elektřiny ve FV.
- Pračka je komplikovanější a dražší a přitom přívod teplé vody využije málokdo. Musíte řešit hlídání teploty (směšování teplé a studené), aby se nepoškodilo např. prádlo jen do 40°C přívodem horké vody třeba 90°C.
Stejnosměrný proud dělá problémy. Kromě zvláštních rozvodů např. také u výkonnějších spotřebičů (kde by se dalo ušetřit) problémy s oblouky při spínání.
Pokud už potřebujete (pro nějaké spotřebiče) proud střídavý je vhodnější a výhodnější všechen výkon hned za FV převést na střídavý. Pak se dá snadno pro každý spotřebič měnit napětí a používat hromadně vyráběné spotřebiče.
Jak byste třeba řešil rozvody pro drobnou elektroniku 6-12V ss současně pro ss troubu na dejme tomu 220V? AC-AC měniči?
Pokud jde o cenu střídače, tak ten také v sobě obsahuje regulátor potřebný pro efektivní využití FV panelů. Vypuštěním samotného střídače byste zase tam moc neušetřil.
p.s. V době přebytku FV elektřiny nebudete nějaké procento ztrát řešit. I v případě, že ta FV elektřina není vůbec levná.
Tak už to globálně chápu v Praze a Ostravě se na každý balkon dá FV panel a k tomu akumulátor a je to vyřešeno lithia máme dost.
Mitall steel bude topit čím? To bude tedy baterek a panelů to aby v Číně začali vyrábět až v Praze a Ostravě vyhlásí výběrové řízení na dodavatele baterek a FV panelů.
VK Václav Kopal @vaclav.kopalV první řadě reálně existuje otázka, čí by to měla být starost, aby Mittal měl tolik elektřiny, kolik potřebuje. Odhadem to je tak 50 - 100 megawat.
Pokud zůstanou velké distribuční sítě, minimálně na území severní půlky Moravy, tak si Mittal prostě potřebné množství elektřiny objedná a nijak ho nebude zajímat, jaký výrobce pro distributora tuto elektřinu vyrobí. Jestli stále ještě v klasických uhelných elektrárnách nebo budou muset být postaveny nějaké plynové nebo nějaké JE. krmit to jen z fotovoltaiky nebo z větrníků, i když zálohovaných bateriemi, je chiméra.
Minimálně proto, že jestli platí, že nejlevnější je elektřina ušetřená, tak zároveň platí, že hned potom je nejlevnější elektřina vyrobená a hned na tom místě nebo v jeho malé blízkosti spotřebovaná.
Pokud bude distribuční síť rozbita na malé celky, třeba velikosti Ostravy, tak asi takovou fabriku jako Mittal bude muset zdroj elektřiny pro ně sakra zásadně zajímat. Neboli budou muset tu elektřinu vyrábět sami ve vlastní režii - do Mittalu povede roura a v Mittalu nebo jeho blízkosti bude plynová elektrárna. Nebo do Mittalu povede cesta a jednou za rok pár kamiónů po ní přiveze jaderné palivo.
Nebo Mittal sáhne do svých peněz v bance a koupí podíl na JE Blahutovice či na nějaké jiné JE, která se na severní Moravě postaví plus podíl na příslušném vedení VVN z elektrárny do Mittalu....
Tak především dneska se na 25 let toho moc předpovídat nedá, protože se nedá předpovídat, jak moc se bude "rajtovat" zelená ideologie, která v současné době určuje , kolik miliónů na různých ekologických a "protizměnámklimatu" poplatcích a zdraženích budou obyvatelé jednotlivých vyspělých států platit. Případně kolik stovek a kolik tisíců miliard Eur či Dolarů bude vynaloženo ( čti hozeno do zelených žump nebo přesměrováno na konta zelených tunelářů) na naplnění zelené ideologie, na boj proti klimatickým změnám a k nim přidruženým zeleným směrům, jako je OZE, sabotování rozvoje GMO a další zelené ideologické směry.
Vlastní konkrétní změny pak závisí na tom, jak moc se v nejbližších letech povede vyladit všelijaké drobné optimalizační detaily konkrétních zařízení těch "správných zelených "technologií.
Například fotovoltaika je jedna z mála zdrojů elektřiny, jehož optimální velikost se udržuje v rozmezí vhodném jako individuální zdroj elektřiny pro jednu samostatnou společenskou jednotku - jednorodinný vesnický domek či odpovídající obydlí. Ovšem nezávislá decentralizovaná výroba bude i u fotovoltaiky ještě větší chiméra než dříve. Jednoduchá technická závislost na distribučních rozvodech a z toho vyplývající jednoduchý výpočet ekonomie takového odběru bude nahražen marketingovou závislostí na konkrétním a pravděpodobně jedním z globálních producentů fotovoltaických panelů a k nim navazujícím komponentám. Neboli trh nezíská ten výrobce FV panelů, který bude vyrábět panely s nejlepšími technickými parametry vzhledem k ceně , ale ten výrobce FV panelů, který bude mít nejlepší marketing.
Například decentralizace výroby elektřiny. Určitá decentralizace směrem od obrovských zdrojů určitě proběhne, ale v žádném případě nepůjde až na úroveň jednotlivých drobných spotřebitelů. Až snad na tu fotovoltaiku totiž zdroje nebo akumulace elektřinu o velikosti pár kilowatů výkonů nefunguje optimálně, levně a úsporně. Například kogenerační plynové jednotky s pístovým motorem fungují optimálně - nejvíc hospodárně, při výkonu pístového motoru několik set kilowatt. Plynové kogenerační jednotky turbínové mají optimum u výkonu několik megawatt. Větrníkový zdroj se v našich podmínkách musí stavět na stožár vysoký 100 - 200 metrů a o výkonu rovněž pár stovek kilowatt. Uhelná elektrárna závisí hodně na typu spalovací komory parního kotle a nejvíc potom na tom, jak daleko je zdroj paliva - uhelný důl. Pokud je hodně daleko a dováží se třeba železnicí nebo dokonce kamióny, je optimální velikost uhelné elektrárny možná jen pár megawatů, pokud je důl blízko a uhlí se dováží pásovým dopravníkem, může optimální velikost přesáhnout nějakou stovku megawatt. Třeba bioplynka má optimální velikost od 100 kW výše atd.
Z toho vyplývá, že decentralizace výroby elektřiny na fyzické úrovni elektrických rozvodů se nejspíš zastaví na úrovni místních regionů či mikroregionů. Podobné velikosti, jako jsou dneska u nás systémy třeba kanalizačních řadů. Na finanční úrovni to je něco jiného, většinu těchto systému budou během relativně krátké doby desítek let mít skoupeny globální světoví investoři typu velkých investičních fondů. Zvláště pokud budou jako v Německu zelenou ideologií přivedeny ke krachu velké státní energetické firmy.
Snížení spotřeby elektřiny bude zatím spíš jen chiméra. V současné době lidí hromadně kupují další a další elektrické spotřebiče, třeba bazény s příslušenstvím, jako je filtrace nebo bublinky, vířivky, sauny , klimatizační a chladicí jednotky , místo ručního hobby nářadí na zahradu vše elektrické atd A trh není ani zdaleka nasycen. Úspory elektřiny se uplatní až po nasycení trhu a je otázka, na jaké úrovni penetrace elektrickými spotřebiči v domácnostech to bude.
Klimatická hrozba - je vůbec otázka, jestli existuje. Že se zeměkoula katastrofálně otepluje nebo nově "katastrofálně klimaticky mění" a že boj lidstva proti klimatickým změnám má vůbec nějaký smysl, na to neexistuje vědecký důkaz. S mnohem větší pravděpodobností , tak k 90 % je boj proti klimatickým změnám spíš gigantický zelený tunel. Je tedy otázka, kdy to praskne, kdy si to lidé uvědomí , že to je jen tunel a kdy pošlou zelenou ideologii historicky tam, kde je dnes marxismus leninismus nebo německý nacionální socialismus.
1) Všudypřítomná fotovoltaika - pokud chci důsledně využívat FV musím mít zajištěnu dodávku el. energie v době kdy je FV omezena buď časem (v noci FV nefunguje) nebo povětrnostními podmínkami (pod mrakem taky nic moc)
2) Decentralizace výroby elektřiny (power to the people)
Zdroj: https://energetika.tzb-info.cz/13114-5-z…
Momentální ceny baterií jsou tak vysoké že pro běžné použití jsou nepoužitelné. Jiná domácí výroba el. energie je též mimo běžné ekonomické možnosti obyvatelstva.
3)Snížení poptávky po elektřině - v EU je spotřeba el. energie na minimu pokud se jedná o domácnosti. Úsporné žárovky jsou prakticky všude, klimatizace pracují dle rozumných parametrů to znamená že se v letních měsících nepodchlazuje. Tento přístup je v rozvojových zemích neakceptovatelný protože tam je stupeň podchlazení definicí postavení. Snižování spotřeby energií přesunem výrob jinam je pouze iluze. V současné době se výroby vracejí a proto dojde spíš k nárůstu spotřeby. Výrobu neovlivní instalace úsporné žárovky ale pouze nová technologie. Ty nejsou. Stále je třeba tavit kovy pro výrobu veškerého kovového zboží. Tyto požadavky FV nepokryje.
4) Skromnější využívání plynu - obecně bohužel jiné zdroje el. energie než spalováním fosilních paliv zatím nikdo nevymyslel. Jaderné zdroje též spalují fosilní palivo zatím bez náhrady.
5) Klimatická hrozba - zatím nikdo nenabídl investorům jinou alternativu pro výrobu energií obecně.
Výhled do budoucnosti není nijak růžový. Až dojdou fosilní paliva vrátí se společnost do doby předelektrické.
VK Vladimír Křen @vladimir.krenDobrý den,
odhad Bloombergu mi na základě dostupných informací nepřijde úplně mimo. Rád dovysvětlím:
Ad 1) - Jak je psáno v článku, díky trvale klesajícím cenám nastane boom fotovoltaiky zejména v rozvojových zemích, kde dosud žádné zdroje elektřiny nejsou a na větší centrální zdroje nemají peníze ani kapacity (výrobní, odborné...).
Ad2) - Studie NEO 2015 se zabývá výhledem do roku 2040, momentální situace tedy nehraje takovou roli. Je ovšem pozoruhodné, jak málo prostoru studie věnuje právě bateriím, přitom se jedná o zřejmý trend: http://www.ekobonus.cz/obnovitelne-zdroj…
Ad3) - dlouhodobě dochází k růstu HDP jednotlivých zemí při současném snižování poptávky po elektřině.
Ad4) - nerozumím, uran není fosilní palivo a obnovitelné zdroje taktéž nespalují fosilní paliva.
Ad5) - již v roce tuším 2013 nebo i dříve přesáhl objem investic do OZE celosvětově objem investic do fosilních paliv. Např. odina Rockefellerů se nechala slyšet, že opouští fosilní paliva a přechází na obnovitelné zdroje. http://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-en…
Nevhodný příspěvek
Pokud chcete upozornit redakci na diskusní příspěvek, který svým obsahem porušuje pravidla diskusí na portálu TZB-info, klikněte na tlačítko Odeslat. V diskusích jsou nepřípustné zejména příspěvky vulgární, urážlivé a nesouvisející s tématem dané diskuse.
Vyberte způsob sdílení
Přihlášení
nebo se přihlaste emailem
Nemáte účet?
Vypadá to, že nejste přihlášen
Registrací a přihlášením získáte mnoho výhod. Neunikne vám žádný nový příspěvek u oblíbených témat, můžete se ptát i odpovídat.
Technická podpora
Máte potíže s přihlášením, vkládáním příspěvků, nebo se správou vašeho profilu? Napište nám! Uvítáme také připomínky, podněty a nápady k vylepšení diskuzního fóra. Děkujeme.