Diskuze ke článku: Zajímavosti o nízkoenergetických domech ze seminářů PSM (I)
Reklama
Redakce @redakce před 17 roky11.12.2006 06:27:00Plné znění článku: Zajímavosti o nízkoenergetických domech ze seminářů PSM (I)
Anotace článku: Začala česká veřejnost vnímat nový trend energeticky úsporné výstavby? Jaké poznatky a zkušenosti mají odborníci s trendem současnosti - nízkoenergetickou výstavbou? Jsou připravena a vyzkoušena typová řešení? Těmito otázkami se zabýval seminář na téma KMB Sendwix - Nízkoenergetický dům.
Vkládání nových příspěvků je dostupné pouze pro přihlášené uživatele
Nejnovější příspěvky
115 odpovědí
Zobrazit všechny reakceAve,
je toto ono vlákno, zmiňované zde?
https://forum.tzb-info.cz/106706-proc-se…
Schola Ludus
P.S.:
Lehká Děva - rozumím.
Těžká Barbora - geniální kus.
Passiv House? Podle mne Hra na Vodní Mlýn.
Solární dům - pěkný název,
takže když Slunce nesvítí, je to "... v tom, kam Slunce nezasvítí?"
KOntext? Bilancometr si snad najdete ... stejně jako The Meleen.
http://www.chmi.cz/files/portal/docs/met…
O vlivu větru, vlhkosti (absolutní, nikoliv RH %, ta je poněkud zavádějící) se zatím bavit nebudeme, žeáno.
P.P.S.:
Jeden z novějších příspěvků k původnímu článku ...
http://stavba.hyperbydleni.cz/stavebni-t…
iGoNY
Jako autor zmíněného "PR" článku jsem se s delším odstupem prokousal četnými reakcemi a polemikami na článek o akumulaci domu z konstrukce SENDWIX a myslím , že bych měl na některé podnětné reakce zareagovat. (zapomněl jsem se zaregistrovat do diskuse, proto reaguje se značným zpožděním).
Momentálně mám za sebou několik týdnů užívání zmíněného domu a získal jsem řadu zkušeností, které mne někdy překvapily a které potvrzují, že teoretické simulace jsou mnohdy značně vzdálené od reality. Letošní zima je sice blíže onomu přechodnému jarnímu a podzimnímu období než skutečné zimě, takže nemohu hodnotit chod domu při výpočtových zimních podmínkách, přesto právě v tomto období hraje akumulace klíčovou roli v tepelné pohodě domu. Zkusím postupně nakupit některé zajímavé zkušenosti:
Za prvé je nutné si uvědomit, že neexistuje vítěz bitvy lehká x těžká stavba, protože obě nabízejí určité výhody i nevýhody. Klíčová je vždy osobnost a potřeby i životní filozofie uživatele stavby, což jasně ukazují i příspěvky čtenářů.
Před nastěhováním do svého domu jsem předpokládal, že můj další RD, který se chystám v dohledné době realizovat, zbuduji jako lehkou dřevostavbu. Fascinuje mne prvek udržitelnosti a obnovitelnosti tohoto materiálu. Realita stavebního trhu ale způsobuje, že moje dřevostavba by nejspíš nacestovala z výroby mnohem víc kilometrů na mou stavbu než vápenopískové cihly a betonové stropy, takže tento aspekt je v dnešní době u nás spíše hypotetický a rozhodně se neprojevuje v ceně materiálů. Naopak zkušenost, kterou jsem učinil s extrémně setrvačným domem je taková, že se mi nechce s lehkou stavbou příliš experimentovat. Myslím, že u lehké stavby je sice možné dosáhnout snad i vyšší tepelné pohody (ve smyslu změny teploty den/noc atd.), než u mého hmotného domu, ale pouze pomocí pružného technologického zařízení a regulace, které bude v provozu po velkou část roku. Regulovat a měnit teplotu v průběhu dne je u domu masivního (mluvím vždy o domech nízkoenergetických)těžko realizovatelné. A pokud, tak pouze za cenu zvýšených energetických nároků. Museli byste se totiž přetahovat s obrovským kolesem, což postrádá logiku. Naopak setrvačný dům vám dá pocit co nejmenší závislosti na vnějších vlivech, počasí, výpadcích energie a podobně. Mám s tím konkrétní zkušenosti, protože jsem po šílených peripetiích před vánočními svátky "vyrazil" svého dodavatele regulace, a od té doby ji spínám-nespínám manuálně. A čím déle hledám nového dodavatele, tím více zjišťuji, jak tu sofistikovanou regulaci, co jsem si vymyslel, vlastně skoro nepotřebuji (automatická rekuperace, větrání a topení podle skutečného stavu CO2 a podle vlhkosti v interiéru, více referenčních místností a topení či cirkulace podle rozdílu teplot v jednotlivých místnostech, zohlednění krbové vložky atd.)
Jako uživatel jsem totiž zjistil, že u nízkoenergetických domů nejde apriori o sledování provozních nákladů a každé spotřebované KWh, ale o zajištění nadstandardního komfortu bez obav z účtů za energie. Přestože jsem mladý sportovně zaměřený člověk a miluji zimu a sníh, nechápu, jak někomu může stačit v obytném prostoru popisovaných 20 - 21 stupňů. Přestože se povrchové teploty stěn v mém interiéru velmi blíží teplotě vzduchu, je stacionární stav o teplotě 21 oC pro život v tričku a lehkých kalhotách podle mne nedostatečný. Pohodu v interiéru sice výrazně zvýší sálavá složka topení, ale její permanentní chod v NED není úplně jednoduše možný díky minimální potřebě tepla. Faktem je, že na podobnou teplotu se dá snadno zvyknout a asi je i zdravotně příznivá, našim návštěvám zejména z řad "bytařů", ale byla zima. (Těžko bych je přesvědčoval o tom, jak má smysl stavět "ekologicky", pokud by sami necítili zvýšený komfort) Proto nyní udržujeme teplotu kolem 22-23 oC, což se pro chod trvale obydlené stavby s dvěma malými dětmi ukázalo jako optimální a skutečně komfortní. A to i v noci, protože v domě v tuto dobu nehřeje žádné horké topení ani necirkuluje vzduch a podobně. Ráno tedy v klidu vylezu v trenkách z postele do koupelny, kterou elektrickou podlahovkou temperuji ještě o pár stupňů výš a při pohledu z velkých prosklených ploch na okolní kouřící komíny si užívám pocitu komfortu a svobody. Spotřebu na elektroměru už do tabulky v počítači nezapisuji, vím, že je malá a počkám si, až mi ji opravená regulace sama zaarchivuje.
Občas dokonce vyvětrám oknem, protože ta iontová pecka čerstvého vzduchu je prostě někdy žádoucí. Vím, že tuto neekologičnost ve výsledku budu muset dotopit, přestože na teplotě vzduchu se to díky vysoké akumulaci v konstrukcích prakticky neprojeví, ale pokud zasvítí slunce, mám to zase zpátky. Pasivní solární zisky jsou prostě to nejlepší, co v domě máme a při lehké stavbě by mi do toho běžel nějaký větrák a foukal to úžasné teplo ven.
Naopak natopit vychladlý dům (před nastěhováním) z 16 na 23 stupňů je pěkná zabíračka a teplovzdušné vytápění vám v tom moc nepomůže. Doplňkové podlahové konvektory s polovičním výkonem překvapivě předají konstrukcím teplo rychleji než vzduch.
Když manželka poprvé zapnula žehličku asi 4 metry ode mne, cítil jsem zřetelně, jak teplo sálá na mé břicho.
Barvy vnitřních stěn hrají vysokou roli při oslunění v zimě. Tmavší odstíny se ohřejí na 27 - 28 stupňů (o 2-4 více než světlé) a fungují jako stěnové topení - významný přínos k tepelné pohodě interiéru.
Měl jsem strach z přílišného zisku krbové vložky (topíme vysloveně pro estetiku při sklence vína). Hmotný objekt si s ním ale bez problému poradí. Výrobci vložek navíc rozhodně udávají největší výkon, jaký kdy z podobné vložky dostali a který je na hony vzdálen běžnému provozu. Požární hlediska a nemožnost uzavřít ze 100% komínovou klapku, dost komplikují život NED. Přehodnocení této normy by stálo za úvahu.
Koncentrace CO2 není limitním kritériem pro kvalitu vzduchu v interiéru - je jím vlhkost a pachy případně ionty. (podrobné výsledky zveřejním snad až zprovozním regulaci)
Těším se na letní horka, až sousedi budou jezdit pro větší a větší klimatizace, ještě před dokončením domu jsem pocítil úžasnou regulační schopnost akumulace a 12-hodinového fázového posunu stěn. Ani nezastíněné jihozápadní plochy nevedly v červencových parnech k přílišnému přehřívání domu, protože hlavní zisky začínají až po poledni, neboť jihovýchodní fasáda nemá téměř žádná okna. Otevřené okno v noci tyto zisky spolehlivě vykompenzovalo.
Naopak překvapivě negativní se mi fázový posun jeví někdy v zimě v odpoledních hodinách. Někdy má manželka pocit menšího komfortu kolem 3-4 hodiny, kdy je venku relativně teplo (8-10 oC), pokud v noci a nad ránem klesla teplota třeba pod nulu, a pokud je venku zataženo. Teplotní čidlo v interiéru to prakticky nezareaguje, protože nesepne ani topení, takže se možná jedná pouze o pocit a zvýšený rozdíl teplot v interiéru a exteriéru nebo důsledek toho, že si žena někdy po obědě s dětmi odpočine a po probuzení je citlivější na teplo. Pokud máte někdo podobné zkušenosti budu vděčný.
Citelně pociťuji velké tepelné ztráty sáláním velkými okny (dvojskla k=1,1 otevřená pasivním ziskům) směrem do exteriéru po setmění i bez poklesu venkovních teplot. Myslím, že v celkové bilanci NED domu mohou hrát překvapivě velký vliv, přestože se s nimi běžně nepočítá. Závěsy jsou velmi dobrým a jednoduchým řešením.
Do budoucna bych asi vždy oddělil funkci větrání od otopného systému z důvodu individuální regulace teploty jednotlivých místností. Zatím nemám přílišnou potřebu, ale ke komfortu to podle mne patří a stojí to za mírné zvýšení investičních nákladů. Sám jsem začal původně doplňkové podlahové konvektory proti rosení oken používat jako primární zdroj temperování domu, a teplý vzduch s cirkulací budu přiřazovat pouze při rychlém zátopu a nebo pokud nebudou malé konvektory stačit.
Závěrem: Dost jsem se rozepsal, snad to někoho osloví. Já jsem prostě zvolil dům s pasivními prvky, protože je považuji za geniálně jednoduchou a přirozenou myšlenku. V kombinaci s akumulací fungují přesně podle mých představ, i když někdy malinko jinak, než jsem teoreticky předpokládal. Lehký dům je skutečně v kontrastu spíše filozofickém - snížím spotřebu a pokud něco nefunguje samospádem, dokážu to technologií rychle snadno a levně upravit. Rozdíly ve spotřebě energií zejména v úrovni staveb pasivních a ultranízkoenergetických (o kterých se zde tak často diskutuje) nejspíš nebudou příliš dramatické. U staveb lehkých zase prakticky nezáleží na architektuře, dispozicích a orientaci stavby, takže je může snadno navrhovat prakticky kdokoliv, kdo ví, co je tepelný most a řízené větrání staveb. Mojí další stavbou ale nejspíš bude jednoplášť z 50 cm silných stěn z Ytongu třídy P2-350 bez zateplení. Myslím si, že je to cenově nejdostupnější řešení solidních nízkoenergetických domů s kompromisní tepelnou akumulací, která zkrátí otopnou sezónu a zároveň umožní poměrně pružnou regulaci. Ne, že bych nebyl spokojen s domem z vápenopískových cihel (naopak), ale spíše z důvodů osvětových. Myslím, že podobné řešení má reálnou šanci na masové uplatnění v našem konzervativním stavebnictví, protože nepředstavuje prakticky žádné cenové navýšení stavby. Ono totiž těch 5-10 % v rozpočtu navíc představuje běžně 300 000,- Kč, které se při dnešních cenách stále vrátí později, než když je dobře investujete do jiných produktů a aktivit. Navíc si neumím představit, jak dnes může běžný poučený laik dohlídat kvalitu pasivního domu při realizaci. A tisíc nízkoenergetických nebo energeticky úsporných domů má ve svém důsledku mnohem větší globální efekt, než 10 domů pasivních.
MD Marek Dudák @marek.dudak541dobry den,
zajimalo by me jake mate zkusenosti s provozem po 5 letech.
Nedalo mi to, a trochu jsem si pohrál se svou simulací chování domu v zimním období a přikládám výsledky.
Vstupní parametry:
Jedná se o podkrovní dům s podlahovou plochou 180 m2, předpokládaná plocha zasklení je 10 m2 jihozápad, 5 m2 jihovýchod a 5 m2 severovýchod. Hodnota U zasklení je 0,5 W/(m2K), hodnota g je 40 procent. Vnitřní zisky od osob a spotřebičů jsou proměnné v průběhu dne, průměrně 730 W.
Dům je vybaven větráním s rekuperací s účinností 90 procent a možností cirkulace vzduchu v domě pro vyrovnání teplotních rozdílů mezi místnostmi. Intenzita větrání se mění během dne podle potřeb obyvatel domu, průměrně je to 87 m3/hod (vše simulováno pro mou pětičlennou rodinu). Maximální výkon vytápěcího systému je 4000 W. Minimální přípustná teplota v domě je 20 stupňů, maximální 24. Ve všech případech počítám s maximálním využitím akumulační hmoty domu (to způsobuje zkreslení výsledku ve prospěch těžkého domu, ale nebude nějak výrazné).
V případě lehké stavby je počítáno s tepelnou kapacitou odpovídající 100 m3 dřeva, v případě těžké stavby jsem do lehké stavby přidal 100 m3 betonu.
Nejprve jsem provedl srovnání pro pasivní dům, který jsem definoval celkovou tepelnou ztrátou stěn 55 W/K a podlahy 20 W/K. Výsledek je asi pro zastánce těžkých staveb překvapující, ale je vcelku logický. Těžká stavba sice má potřebu tepla nižší než lehká, ale rozdíl je zanedbatelný:
Těžká stavba: 2603 kWh, tj. 14,46 kWh/m2
Lehká stavba: 2692 kWh, tj. 14,95 kWh/m2
V dalším kroku jsem zvýšil tepelnou ztrátu na úroveň NED - stěny 100 W/K a podlaha 40 W/K. Výsledek srovnání je podobný:
Těžká stavba: 7390 kWh, tj. 41,06 kWh/m2
Lehká stavba: 7488 kWh, tj. 41,60 kWh/m2
Na závěr jsem udělal ještě jeden pokus - zkusil jsem do simulace vložit noční útlum, a to na 18 stupňů. A co se nestalo - v případě NED je rozdíl prakticky nulový a v případě pasivního domu dokonce lehká stavba poráží stavbu těžkou:
Těžká stavba: 2535 kWh, tj. 14,08 kWh/m2
Lehká stavba: 2509 kWh, tj. 13,94 kWh/m2
JŠ Jaroslav Špor @jaroslav.sporJeště k té stabilitě teplot. Průběh teplot je samozřejmě odlišný, v lehké stavbě trochu víc kolísá, ale překvapivě ne až tak výrazně, jak by člověk očekával. Uvádím průběh teplot pro pasivní dům z prvního příspěvku (bez nočního útlumu).
Jen jako příklad čas chladnutí konstrukcí, je zřejmé, že lehké konstrukce budou ještě mnohem hlouběji....rozdíly mezi lehkou a těžkou konstrukcí ve stabilitě jsou skutečně velmi dramatické.
MK Martin Konecny @martin.konecny554lahka konstrukcia nema akumulovane take mnozstvo tepla... ale to ze vychladne rychlejsie nie je nevyhoda, nakolko teplo ulozene v nej nie je take velke. skuste porovnat naklady na vykurenie lahkeho a tazkeho domu... v lahkom sa vyhreju steny pomerne rychlo a pri dobrej izolacii rychlo nechladnu, v tazkom sa steny ohrievaju pomaly(subjektivne bude pocit chladu aj pri vacsej teplote vzduchu) a pokial nie su dobre tepelne izolovane tak aj rychlo vychladaju.
rekuperacia a zemny register sa v pripade lahkej stavby vysporiadaju s nevyhodami kolisania teplot...
Vkládání nových příspěvků je dostupné pouze pro přihlášené uživatele
Nevhodný příspěvek
Pokud chcete upozornit redakci na diskusní příspěvek, který svým obsahem porušuje pravidla diskusí na portálu TZB-info, klikněte na tlačítko Odeslat. V diskusích jsou nepřípustné zejména příspěvky vulgární, urážlivé a nesouvisející s tématem dané diskuse.
Vyberte způsob sdílení
Reklama