Plné znění článku: Zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů energie
Bude to znít divně ,ale souhlasím s tím, že celkově zvážíme a omezíme dotační politiku a nebo budeme dotovat…
před 18 roky
mate v hodne vecech pravdu. ty TC by se casem silne rozsirila,kdyby je stat prestal podporovat !!!!! zni to mozna…
před 18 roky
Energie není jen elektřina. Zákon formuluje zásady pro s elektřinu z obnovitelných zdrojů i jejich podporu. Již v…
před 18 roky
38 odpovědí
Zobrazit všechny reakceEnergie není jen elektřina.
Zákon formuluje zásady pro s elektřinu z obnovitelných zdrojů i jejich podporu.
Již v důvodové zprávě je uvedeno, že 8% výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů, bude představovat jen 20% z celkové energie z obnovitelných zdrojů a 80% budeme teplo. Detailněji stále řešíme elektrickou energii , což je na jedné straně logické. Pokud neřešíme teplo nedospějme k reálnějším a lepším výsledkům
I tato diskuse je ukázkou směru, který vytyčuje zákon.
Jsou diskutovány všechny obnovitelné zdroje a až na tepelná čerpadla a to zejména ty , které využívají naakumulovanou sluneční nebo geo energii ze země, vody a ovzduší, i když z detailního rozboru definice obnovitelného zdroje v zákoně zde můžeme zařadit i tepelná čerpadla využívající odpadní teplo.
Vzhledem k tomu, že mají již dnes celou řadu výhod :
- již dnes existuje velké množství a možností jejich nasazení s prostou návratnosti hluboko pod životnosti soustrojí ( při dnešních sazbách rozvodných závodů a průměrných platbách za kWh 1,2 – 1,5 Kč),
- je jen otázka do jaké míry je efektivnější zateplení resp. jiná opatření a kdy je nejvýhodnější tepelné čerpadlo. Vlastní efekt , kdy po zateplení mi stačí pro objekt kotel 5 kW a nebo místo zateplení použiji tepelné čerpadlo o topném výkonu 9 –11 kW o max. příkonu kompresoru 2,6 – 3,0 kW s tím že mi stejně úsporným poměrem zajišťuje i teplou vodu, je jen otázkou porovnání investic a přínosu jednotlivých alternativ
- po zvládnutí původních vysokých vstupních nákladů nepotřebuje žádnou budoucí dotací, nezdražuje dodávanou energii z dnešních zdrojů
- z obnovitelných zdrojů jsou tepelná čerpadla dnes velmi dobře dořešené technologické celky, které plně uspokojují i požadavky na pohodlí a komfortní výkon bez jakýchkoliv dalších zásahů
- vyžadují dle dosavadních ( u nás jen cca 10-leté) zkušeností jen minimální obsluhu a údržbu
- přesto, že nejsou preferována a vzhledem k různým typům a relativní malovýrobě nemají ani velkou lobystickou skupinu, která by ovlivňovala zákony, ani ekologická hnutí se k nim nevyjadřují ,zřejmě mají málo technických a finančních informací, jsou tepelná čerpadla zdrojem z největším nárůstem počtu instalací za poslední období, co do počtu kusů soutěží snad jen sluneční kolektory a velké instalace je řadí na přední místo i výkonově
- pro ČR strategicky výhodné –vhodné využití elektrické energie bude prioritní a to i budoucí z obnovitelných zdrojů
- typy mající jako zdroj zemi ( zemní kolektory nebo vrty) jsou navíc velmi dlouhodobé zdroje z hlediska životnosti viz dnešní diskuse o životností vrtů a zemních kolektorů 50,100 a více let
- typy mající jako zdroj zemi a vodu snižují i požadavek na zálohu náhradního zdroje
- umí snížit i letní spotřebu úsporným chlazením ( v mnoha zemích se již dnes hovoří o enormních nárůstech tohoto druhu spotřeby)
- v určitých ucelených oblastech umožní nebudovat dvojí energetické sítě, stačí elektro
- v případě havárii stačí záložní zdroj o menším výkonu apod.
Tepelná čerpadla nenahradí a nemůžou nahradit ostatní obnovitelné zdroje, kde jistě v našich oblastech biomasa bude hrát prioritu (a asi se dlouho neubráníme jaderné) jen je okamžitá možnost relativně rychlého rozšíření a možnost dnes ostatní předběhnout s tím , že v budoucnu budou dohnány a překonány jinými, zůstanou vhodným doplňkem ostatních obnovitelných zdrojů , jejich dnešním nasazováním nezhoršíme rozvoj ostatních a nebudeme je v budoucnu ani likvidovat a utíkat k jiným..
V jedné dřívější studii bylo srovnáváno ČR s Švédskem a byla připuštěna možnost montáže až 300 000 tepelných čerpadel. (Vzhledem k počtu domků vytápěných již dnes ZP,elektrikou, propanem, LTO apod. je uvedené číslo zcela reálné a snad i podhodnocené).
Uvedený počet instalací jen v malých a středních rodinných domcích a tím průměrných ztrátách 9 kW ( nízkoenergetické 4 – 6kW střední normální 13 –15 kW) se zdrojem země voda ušetří na 1 instalaci minimálně 6.8 kW výkonu a tím cca 12 500 - 14 000 kWh/rok na topení cca 3 500 kWh/rok na teplou vodu a při chlazení velmi odhadem 2000 –4000 kWh/rok. Celkový výkon obnovitelných části zdrojů je 2 040 MW a při použití chlazení v 1/3 domácnosti vyjde výroba (spotřeba ) obnovitelné energie 5 250 GWh/rok.
I když můžeme diskutovat zda hodnoty jsou podhodnoceny (můj názor) nebo i vysoce nadhodnoceny jsou úctyhodné a ve srovnání s tabulkou stojí za zhodnocení, zvážení a doplnění v dalších úvahách.
Stále platí musí platit - nasazovat jen v případech , kdy prokážou vhodnou ekonomickou efektivitu, a i těch je dostatek
JM Jan Matula @jan.matulamate v hodne vecech pravdu.
ty TC by se casem silne rozsirila,kdyby je stat prestal podporovat !!!!!
zni to mozna nelogicky,ale je to tak.
Energie není jen elektřina.
Zákon formuluje zásady pro s elektřinu z obnovitelných zdrojů i jejich podporu.
Již v důvodové zprávě je uvedeno, že 8% výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů, bude představovat jen 20% z celkové energie z obnovitelných zdrojů a 80% budeme teplo. Detailněji stále řešíme elektrickou energii , což je na jedné straně logické. Pokud neřešíme teplo nedospějme k reálnějším a lepším výsledkům
I tato diskuse je ukázkou směru, který vytyčuje zákon.
Jsou diskutovány všechny obnovitelné zdroje a až na tepelná čerpadla a to zejména ty , které využívají naakumulovanou sluneční nebo geo energii ze země, vody a ovzduší, i když z detailního rozboru definice obnovitelného zdroje v zákoně zde můžeme zařadit i tepelná čerpadla využívající odpadní teplo.
Vzhledem k tomu, že mají již dnes celou řadu výhod :
- již dnes existuje velké množství a možností jejich nasazení s prostou návratnosti hluboko pod životnosti soustrojí ( při dnešních sazbách rozvodných závodů a průměrných platbách za kWh 1,2 – 1,5 Kč),
- je jen otázka do jaké míry je efektivnější zateplení resp. jiná opatření a kdy je nejvýhodnější tepelné čerpadlo. Vlastní efekt , kdy po zateplení mi stačí pro objekt kotel 5 kW a nebo místo zateplení použiji tepelné čerpadlo o topném výkonu 9 –11 kW o max. příkonu kompresoru 2,6 – 3,0 kW s tím že mi stejně úsporným poměrem zajišťuje i teplou vodu, je jen otázkou porovnání investic a přínosu jednotlivých alternativ
- po zvládnutí původních vysokých vstupních nákladů nepotřebuje žádnou budoucí dotací, nezdražuje dodávanou energii z dnešních zdrojů
- z obnovitelných zdrojů jsou tepelná čerpadla dnes velmi dobře dořešené technologické celky, které plně uspokojují i požadavky na pohodlí a komfortní výkon bez jakýchkoliv dalších zásahů
- vyžadují dle dosavadních ( u nás jen cca 10-leté) zkušeností jen minimální obsluhu a údržbu
- přesto, že nejsou preferována a vzhledem k různým typům a relativní malovýrobě nemají ani velkou lobystickou skupinu, která by ovlivňovala zákony, ani ekologická hnutí se k nim nevyjadřují ,zřejmě mají málo technických a finančních informací, jsou tepelná čerpadla zdrojem z největším nárůstem počtu instalací za poslední období, co do počtu kusů soutěží snad jen sluneční kolektory a velké instalace je řadí na přední místo i výkonově
- pro ČR strategicky výhodné –vhodné využití elektrické energie bude prioritní a to i budoucí z obnovitelných zdrojů
- typy mající jako zdroj zemi ( zemní kolektory nebo vrty) jsou navíc velmi dlouhodobé zdroje z hlediska životnosti viz dnešní diskuse o životností vrtů a zemních kolektorů 50,100 a více let
- typy mající jako zdroj zemi a vodu snižují i požadavek na zálohu náhradního zdroje
- umí snížit i letní spotřebu úsporným chlazením ( v mnoha zemích se již dnes hovoří o enormních nárůstech tohoto druhu spotřeby)
- v určitých ucelených oblastech umožní nebudovat dvojí energetické sítě, stačí elektro
- v případě havárii stačí záložní zdroj o menším výkonu apod.
Tepelná čerpadla nenahradí a nemůžou nahradit ostatní obnovitelné zdroje, kde jistě v našich oblastech biomasa bude hrát prioritu (a asi se dlouho neubráníme jaderné) jen je okamžitá možnost relativně rychlého rozšíření a možnost dnes ostatní předběhnout s tím , že v budoucnu budou dohnány a překonány jinými, zůstanou vhodným doplňkem ostatních obnovitelných zdrojů , jejich dnešním nasazováním nezhoršíme rozvoj ostatních a nebudeme je v budoucnu ani likvidovat a utíkat k jiným..
V jedné dřívější studii bylo srovnáváno ČR s Švédskem a byla připuštěna možnost montáže až 300 000 tepelných čerpadel. (Vzhledem k počtu domků vytápěných již dnes ZP,elektrikou, propanem, LTO apod. je uvedené číslo zcela reálné a snad i podhodnocené).
Uvedený počet instalací jen v malých a středních rodinných domcích a tím průměrných ztrátách 9 kW ( nízkoenergetické 4 – 6kW střední normální 13 –15 kW) se zdrojem země voda ušetří na 1 instalaci minimálně 6.8 kW výkonu a tím cca 12 500 - 14 000 kWh/rok na topení cca 3 500 kWh/rok na teplou vodu a při chlazení velmi odhadem 2000 –4000 kWh/rok. Celkový výkon obnovitelných části zdrojů je 2 040 MW a při použití chlazení v 1/3 domácnosti vyjde výroba (spotřeba ) obnovitelné energie 5 250 GWh/rok.
I když můžeme diskutovat zda hodnoty jsou podhodnoceny (můj názor) nebo i vysoce nadhodnoceny jsou úctyhodné a ve srovnání s tabulkou stojí za zhodnocení, zvážení a doplnění v dalších úvahách.
Stále platí musí platit - nasazovat jen v případech , kdy prokážou vhodnou ekonomickou efektivitu, a i těch je dostatek
Zákon neříká nic o dotacích, s těmi nemá nic společného, natož o zvýhodňování úzké skupiny lidí. Je především formou zvýhodnění výroby energie, která má prokazatelně minimální dopad na životní prostředí, naše zdraví a především nevytváří žádné externí náklady jiným subjektům. Podle vás se nic neděje a je snad správné, že pálíme uhlí, snad protože je levné a je ho dost (zatím). No a co, že znečišťuje ovzduší. Že jednou dojde - to už tu přece nebudeme a že se může hodit jinde a jinak? Že se stovky lidí musí vystěhovat. Že se Horní Jiřetín a sousední Černice na Mostecku poblíž lomu ČSA brzy vymažou z mapy. Že se mění klima a množí se přírodní katastrofy a, že se Země otepluje.
Bohužel cena energie z fosilních paliv taková jaká je neodpovídá skutečnosti. Dnes a denně vydávají státy a jejich vlády, tedy my všichni miliony a miliardy na sanace škod, při těžbě, hledání nových zdrojů, ale i např. k ochraně před teroristickými útoky na velké zdroje energie. Každý den čtu v novinách obdobné zprávy jako dnes: „Na likvidaci škod na životním prostředí po těžbě ropy a zemního plynu na jižní Moravě bude zřejmě směřovat více prostředků. Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhuje navýšit objem peněz na 70 milionů korun ročně mezi roky 2006 až 2009. V posledních třech letech náklady na likvidaci byly celkově 72,5 milionu korun.“
Stimulovat úspory energie, souhlas,jednoznačný souhlas ale jak? Pan Kocina vymyslí zákona na podporu PD a NED. A zakáže všechno ostatní. A kdo bude kontrolovat, že bude výstavba odpovídat normám. Banda úředníků. Nebude bujet korupce?.Ne. Pan Kocina všechno zkontroluje sám.
Pro informci podporu na výstavbu PD a NED dává MPO prostřednictvím ČEA, žádost si můžete podat do konce ledna. Bohužel vláda na to dala omezené množství fin. prostředků..téměř žádné..:-(
Aby lidé začali více energií šetřit, aby jí neplýtvali, nemrhali a šetřili kde se dá, pak nesmí být tak levná. Tečka. Vyvažme ten nepoměr, zahrňme to znečištěné ovzduší, to měnící se klima, náklady na bezpečnost a ochranu velkých elektráren a JE do cen energie. Výtěžek pak věnujme na výzkum, třeba fúze, nebo OZE, nebo ještě kvalitnějších a levnějších isolací. Pro informaci: Ekologická daňová reforma se již tvoří.
Ještě jedna věc, když slyším, že u nás OZE zdražilo a stále zdražuje energii, pak se musím smát, vždyť na celkovém podílu primární energie se u nás OZE nepodílí ani 3 %. Přemýšlejte o tom!!
Žijeme na obrovský dluh budoucnosti, tunelujeme přírodní nerostné bohatství, které jenom pálíme a pálíme. Promiňte nesouhlasím.
LN Libor Novák @libor.novak193Dobry den,
souhlasim s Vami! Pokud muzete, prosim dejte vedet jak/kde a v jakem stavu je priprava EDR. Rad bych se o ni dozvedel neco vice, nebot si myslim, ze to je ta spravna cesta.
Dekuji a preji pekny den,
Karel
Také se domnívám, že zákon o podpoře OZE je nesystémový a vede k plýtvání finančními prostředky. V příspěvku Větrná energie versus zateplování ( https://www.tzb-info.cz/2479-vetrna-ener… ) na tomto serveru jsou porovnány náklady na ušetřenou energii při zateplení s náklady na el. energii vyrobenou ve VE. Srovnání trochu kulhá, protože el. energie je více "ušlechtilejší" forma, než teplo ušetřené zateplením, ale výsledek srovnání je jednoznačný. Je mnohem ekonomičtější a ekologištější finančně podpořit investice do zateplení ( ale pouze tam, kde dojde k výrazné úspoře tepla ), než podporovat výrobu el. energie ve VE, jejichž využití je nízké a je nutno je zálohovat. Podobně by asi vyznělo srovnání podpory výroby el. energie z fotovoltaických článků s podporou solárních kolektorů pro ohřev TUV. Výkupní cena 13,20 Kč za 1 kWh mi připadá jako mrhání financemi. Náklady na vyrobenou kWh tepla u solárních kolektorů pro ohřev TUV jsou mnohem nižší. Podpora ohřevu TUV solárními kolektory alespoň v rozsahu praktikovaném do jejího pozastavení počátkem tohoto roku by činila solární kolektory ekonomicky zajímavými a tím by se ŽP pomohlo za stejné finance mnohem více, než podporou fotovoltaiky.
Článek je dobrý , ale nesouhlasím s takovou to podporou OZE , protože je to neefektivní mrhání prostředky,výkupní ceny se promítnou do cen el. energie a to není pozitivní zpráva pro celou ekonomiku. Jarerná energie na rozdíl od OZE nabízi skutečné řešení za mnohem nižší cenu cca 3x a navíc je i ekologičtější, takže nevidím důvod k podpoře zdrojů , které jsou neefektivní a o jejich ekologickém přínosu pro evropu lze také pochybovat.
AL Aleš @alesNesouhlasim s tim, ze JE jsou ekologictejsi jez OZE. Zajimalo by mne z ceho cerpate toto sve presvedceni?
Dekuji a preji pekny den,
Karel
To by mne docela zajímalo, kde se autor dopracoval k tabulce předpokládáných podílů obnovitelných zdrojů? Expertní odhady? Kdopak je asi dělal? Chybí zdroj!!!A navíc, podle čeho autor poznal, že se v zákoně hovoří o nediskontované době návratnosti? To žijeme za socialismu? Který rozumný člověk alespoň trochu poznamenaný ekonomií by dnes bral v potaz prostou dobu návratnosti (nebudeme snad urážet tvůrce zákona)? Pokud by autor náhodou četl mé připomínky, ať mi prosím odpoví.Děkuji
Nevhodný příspěvek
Pokud chcete upozornit redakci na diskusní příspěvek, který svým obsahem porušuje pravidla diskusí na portálu TZB-info, klikněte na tlačítko Odeslat. V diskusích jsou nepřípustné zejména příspěvky vulgární, urážlivé a nesouvisející s tématem dané diskuse.
Vyberte způsob sdílení
Přihlášení
nebo se přihlaste emailem
Nemáte účet?
Vypadá to, že nejste přihlášen
Registrací a přihlášením získáte mnoho výhod. Neunikne vám žádný nový příspěvek u oblíbených témat, můžete se ptát i odpovídat.
Technická podpora
Máte potíže s přihlášením, vkládáním příspěvků, nebo se správou vašeho profilu? Napište nám! Uvítáme také připomínky, podněty a nápady k vylepšení diskuzního fóra. Děkujeme.