Koupit nebo postavit teplovzdušnou větrací jednotku s rekuperací od firmy Atrea?
Zvažuji, zda se nevyplatí postavit si vlastní větrací jednotku než kupovat třeba Atreackou RC za 55k Kč + 10kKč za regulaci. Předem upozorňuji, že tímto příspěvkem nijak nenapadám cenovou politiku firmy Atrea.
Můj cenový odhad, teď od stolu je následující:
- samotnou skříň, pokud bude kovová izolovana PUR, musím se vejít do 10kKč i s práškovou barvou, pokud bude z kovu.
- velký ventilátor s EC řízením cca 8.000,-
- malý EC ventilátor cca 3000,-
- pohon klapky 2.500,-
- rekuperátor, 2000, pokud ho koupím nebo méně pokud zjistím z čeho ho slepit, Atrea tuším používá nějaké vroubkované desky z styrenového polymeru, asi Krasten z Kaučuku Kralupy
- filtry, těsnění a další drobnosti cca 1500 Kč
- řídící elektroniku udělám sám, cena součástek cca 2000 Kč
- ohřívač zde vyloženě hádám, Atrea tuším používá nějaké slovenské ohřívače, žádného solidního dodavatele v ČR neznám ale řekněme 4.000,-
Suma sumárum 31.000,- tj méně než 50% ceny, přičemž získám, jednotku s vyšší účinností a plynulou regulací ventilátorů.
Rád bych znal Váš názor, je to velký nesmysl? Případně poradíte z čeho vyrobit rekuperátor, či kde levně koupit vhodný ohřívač?
Děkuji
PN
Vkládání nových příspěvků je dostupné pouze pro přihlášené uživatele
Nejnovější příspěvky
Nazdar Ja som nakoniec kupil vymennik... ako som tu pisal a dostal som sa k podobnemu vysledku. kupeny vymennik mal…
před 11 roky
tak isto som robil vlastny vymenik,vyrobil som z AL300um,45x75cm,50 prudov vzduchu v kazdom smere po 5mm.Cakal som…
před 11 roky
Pane Trubač, Váš příspěvek mne tak zaujal, že bychom měli zájem podle Vašeho návodu tyto rekuperátory pro Vás vyrábět…
před 11 roky
241 odpovědí
Zobrazit všechny reakceZdravím všechny kutily, asi před třemi lety jsem sestavil první pasivní rekuperační jednotku, která dosahovala účinnosti kolem 60-65%. Jelikož jsem byl s uvedené účinnosti tak trochu zklamán, počal jsem surfovat na inter., jezdit po veletrhách, abych zjistil, kde se stala chyba s účinností, když můj rekuperační výměník byl jinak koncepčně dokonalý. Mojí inspirací byla také německá firma Klingenburg. Po sezbírání informací jsem se pustil do svépomocného sestavení rekuperačního výměníku, výměník jsem vyrobil AL folie o tloušťce 100 mikronů, každá přenosná deska folie je tvarovaná viz. foto k turbulenci vzduchu a k lepšímu přenosu tepla. Průduchy mezi jednotlivými přenosnými deskami jsou 2mm. Výměník je protiproudý o rozměrech 50x25x40. Rekuperační jednotku jsem vybavil filtry G4, díky velikosti výměníku a filtru má rekuperační jednotka minimální tlakovou ztrátu, proto postačí levné ventilátory Vents VK 125 o výkonu 365 m3 a tlaku 320 Pa. o spotřebě 61W a běžná regulace otáček ventilátoru Vents RS 1300. Skříň jednotky je z pozinkového plechu, izolace 3cm extrudovaný polystyren. Měření účinnosti jsem prováděl při plném výkonu ventilátorů, následujícím způsobem, kdy na vstupech do jednotky odváděného vzduchu z místnosti, na vstupu čerstvého vzduchu z venku a na výstupu čerstvého vzduchu do místnosti jsem umístil teplotní čidla stejného druhu. Teplota čerstvého příchozího vzduchu 0°C, teplota odváděného vzduchu z místnosti 23°C, teplota přivádějícího vzduchu do místnosti 20.1°C, při v nitřní vlhkosti 52%. Na stránkách Atrea jsem došel k výsledku účinnosti 87%. Při poklesu vnitřní vlhkosti na 45% klesla účinnost na 85%. Měření účinnosti jsem provedl i při minimálním výkonu ventilátorů, teplota čerstvého příchozího vzduchu 0°C, teplota odváděného vzduchu z místnosti 23.1°C, teplota přivádějícího vzduchu do místnosti 20.7°C, při vnitřní vlhkosti 50% účinnost 90%. Dle mého názoru by rekuperátor šel i přes 90% účinnosti, při větší vlhkosti vnitřního vzduchu, však takové podmínky se mi nepodařilo v domě dosáhnout.
Já provozuji jednotku v rodinném domě, který má 128m2 . V noční době na min výkon spotřeba 65W (odvětrávám jen vrchní patro domu), přes den regulátor na 4, odvětrávám celý dům spotřeba 76W v obou případech v nepřetržitý provoz. Na plný výkon ventilátorů, lze odvětrat asi 200-250m3 za hodinu, toto však nemohu změřit přesně, vycházím pouze dle tabulek výkonu ventilátoru a při odečtu odporu vzduchových rozvodů a jednotky, což dle mého názoru činní kolem 150 - 175Pa, tak to asi nějak bude.
Namrzání výměníku jsem vyřešil, že pokud teplota klesne, pod -3°C nasávám vzduch přes sklep, ale uvažuji o zabudování termostatu, který by vypínal přívodní ventilátor.
JT Jiří Trubač @jiri.trubacPekna praca
Ten vymennik- vidim niekolko veci co moze degradovat ucinnost.
1. je sice protiprudy, ale vrstevnaty, to co sa bezne u vyrobcov predava je protiprudy ale uz to nie je klasicky vrstevnate, skor 3d rozlozenie prieduchov.Kazdy kanal je obklopeny kanalikmi kadial prudi vzduch opacnym smerom. To ssposobuje ze teplovymenna plocha je 2-3x vacsia(nepamatam sa presne cislo)
2. Ste si isty ze dosiahnete turbolentne prudenie? ja by som povedal ze pri tak malych prietokoch a takom peknom tvare priehlbiniek nie.
3. a asi najdolezitejsie, to bol kamen urazu u mojho supervymennika. Velkost vstupnuch a vystupnych otvorov- zistil som, ze sice male tlakove straty su pekna vec, ale mam potom problem dosiahnut rovnomerne rozlozenie tlaku a prietoku v celom priereze vymennika... skratka stacilo aby niekadial tiekol vzduch preferencne... a v protiprude to bolo inokadial nez v priamom smere. potom nebola vymena tepla dobra... dosahoval som len okolo 65-70 % ked podla tej stranky Atrea mala ucinnost dosiahnut okolo 100%+ (s kondenzaciou) Ked som rozrezal vymennik na dva a zapojil to v serii tak mi ucinnost stupla priblizne o 30-35%. V pripade ze sa pokusim postavit vymennik vlastnorucne tak bude mat vstupne otvory okolo 30x30cm a dlzku okolo 1.5-1.75m.
teť nevím co myslíte jestli výměník nebo celou kysnu s větrákama ebm a bajpásem (nejlépe pro oba vzduchy).
ten výměník cena plechu právě díky kryzi 400 kč,tmel 100 kč, pryskyřice 1000 kč i s případným prolivem,a nejvíc práce 25 hod x150,todělá 5250,ale nevím kam se pohne cena v případě že zvětším délku na 72 cm se špičkama a další úpravu udělám v šířce ,totiž deska má šířku 104 cm a nevím jestli jí dělit na třetiny nebo na čtvrtiny.Na třetiny bude míň práce,ale širší zástavbový rozměr,samozřejmě výšku budu muset nechat, protože prodloužením naroste tlak. stráta takže větší sířka bude kompenzovat délku.
Ale protože moje úvaha je,když si rozdělíte protiproudý výměník myslím jeho tvar na obdélník a zbývající dva trjůhelníky,tak čím menší je plocha těch trojůhelníků,které jsou vlastně jenom křížoví rekup.,který nemívá větší účinnost než 60%,(snad jenom micubiši až 90%),a obdélník je plochou (tedy délkou)několikrát větší,tím je lepší účinnost.Čím měně energie se předá v náběhovém trojůhelníku a předá se v přímém protiproudu je účinnost lepší.
Pokud tedy desky rosčtvrtím na cza 25 cm šířky,bude více práce se součastných 70 vrstev 35 pro každý směr,bude muset být možná dvojnásobek,z důvodu hmotnosti rozdělen do tří kusů,(zatím jsem to jen nastřelil ,asi bych to musel lépe spočítat kolik by byl oběmový průtok),ještě by se dalo zvětšit komůrku třeba o 0,5 mm aby se odlehčílo,účínnost by i tak byla dostatečná.
Cenu celé kysny jsem počítal do 25 000,ale to je pouhý odhad.
Ještě mi zpětně vrtá hlavou ta sestava kterou jsem dělal dříve je hodně náročná na popsání a protože jsem nedělal fotodokumentaci nemoho názorně předvést,možná se odhodlám ještě postavit pro testy ,pro porovnání náročnosti a hodin potřebných na postavení ,hmotnost ta je jasná tak 2/5 nebo 1/3,ten co jsem stavěl dřív,přikládám pouze zkušebí vzorek nic víc mi z výskumu přad lety nezbylo,nic moc vtom nehledejte v tomto vzorku je to ještě neučesané ,ale učinnost 78% při rychlosti proudění 12 m/s což je možné pouze vysavačm pri 5000 Pa
PJ Pavel Jindra @pavel.jindrakdyž si vezmete, že takový výměník koupíte za cca 7-8000 vyplatí se to?
dobrý den
děkuji za reakce.Omlouvám se pokud něco opomenu ptejte se znovu.
Tak kté náběhové strně a její těsnění, když se podrobně podíváte na druhý obrázek ,je vydět dva pravoůhlé ohyby,teda spíš se pokouším oto aby ten druhý byl ostřejší a tím předpjatý.Po vložení obdélníkového navlkovaného plechu,který asi na 4-5 bodech pouze jednostranně namaznu (třaba lepidlem Mamut s okamžitou fixací,Měl jsem ho právě nějaký zbytek,spotřeba minimální) zdůvodů fixace ve správné pozici.
Poté další plech (rovný na opačných stranách ohnuté dva lomy, Já budu říkat krabičky),vmístě minulé kabičky namažu bitunenovím tmelem,jenom hodně tenký proužek (nechal jsem se ovlivnit touto diskuzí,přezto že jsem dříve na těsnění používal silikon používaný ve sklenářství na aplikace hliník/sklo).Asi se k němu zase vrátím.Poté tento namazaný plech prohnu prostředkem nahoru a zasunu nejprve jednu stanu do krabičky tak aby sem tmel nesetřel,potom při stálen prohnutí zasunu protějsí konec opět opatrně aby se netřel tmel(jde to dost dobře,je tam 3,8 mm místa).Až poté příjdou nařadu navlnkované trojuhejníky,které se vsunou do již uzavřené krabičky s velkou přesností právě do místa kde se potkávají dva plechy namazané tmelem(opět to není žádný problé, můj vlnkovač pracuje s přesmostí na desetiny mm a první vnka je néjenom směr toku vzduchu,ale také rozepření v místě spoje),tím dojde k vytlačení tmelu do téměř celé plochy spoje krabičky.
Dalsí dotaz jak boky mohuli to tak nazvat.To nemám vyfocené,ale postup je jednoduchí.Z plechu opet hliníkového vyrobím mističku 5 mm hlubukou v rozměru boku navíšku o 1 cm zhruba méně a na délku o 1 cm více,vložím perlinku(sklotextilní mřížku),z důvodu pevnosti a taky lepší podtečení.do mističky naleju pryskyřici míchanou s pískem(je potřeba dost zahustit,používám hodně řídkoua a má tendeci vyvzlínat do výměníku, kdežto písek jí udrží víc v mističce).
Jako pslední je těsnění v místě dvo špiček, kde se rozdělují vzduchy.Tady si připravím opět z hliníku na požadovanou víšku úhelník aby pasoval na již dané čelo,a do každého růžku v daném směru proudění vzduch vtlačím mínímální množství tentokrá raději silikonu ,do připraveného úhulníku taky housenku a pritisknu.Zde vznikne krásná plocha na případné těsnění ve vlastní jednotce.
Daší úkon není nutny ale jen pro zajímavost.Zabývám se trošku litím epoxy podlah, tudiš mam k epoxidům blízko .Když celí výměník proleju touto pryskyřicí,dojde k dokonalému propojení všech koponentů(kromě silikonu),Tím se ještě zvětší pevnost,která už tak není potřeba,ale hlavně je možné celí výměník koupat třeba v louhu v případě nutnosti.Což normálně hliník pouze saponátu.
Pane Havlíček .Nikomu nic nevnucuju ,ale moje úvaha je taková.
Když jesem s rekuperací začínal před třemi roky ,došel jsem ke stejnému závěru.Pokusim se přiložit Vzorek z té doby křížoví.Pro požadovaný oběm vzduch ktery jsem potřeboval zrekuperovat zhruba 1m3/sek ,by spotřeba byla obrovská,tak jsem dělal jinou sestavu protiproudou,která má 1/3 spotřebu plechu dobrou ucinnost,ovšem tlaková strata je horší.Až před vánoci 2008 jsem dostal tip na tuto diskusi a díky souběhu toho že známí si koupil atreu jsem si jí prohlédl a napadlo mě skusit si jinou verzi(tuto),s možností porovnat v atree,i za cenu vyšší spotřeby mat.Ono se zdá ře to je jenom vymezení ausměrnění proudění,ale na základě textů přečtených zde na diskuzi kde bylo řečeno ža je mnohem větší problém aby předal energii vzduch do materiálu a potom zase z mat.do vzduchu,než mat. v mém případě hliník hliníku.Což nemám nijak podlozené ale mě se ta myšlenka líbí a podle fyz. tab. vím že hliník (když vemu můj výměník v řezu,tak délka zmiňovaného žebírka od rovného plechu k rovnému je zhruba 12mm ,tudíž energie putuje pouze polovinu delky k předání 6mm),vede teplo minimálně 10x rycleji než plast ktery je běžně používán.
Pane Ponic,to zařízení vlnkovač je přimo vyrobeno za účelem vyroby výměníku,jsem mechanik a proto mi nedělá problém cokoli sestrojit,soustruh nemám ani frézu ,vyšlo to na 2000 bokovkama jinak bych to pod 10000 napořídil.Mohu vlnkovat do 100 cm síře.Vlnka vysoká 2,2-5,5mm podle potřeby.Původně jsem počítal že bych mohl měnit pofil vlnky s rádiusem na ostré hrany téměř bez radiusu,ta možnost je ale považoval jsem to za zbytečné ,musel bych koupit 20 m klínkovice .Jen zběžně popis,do silnostěnné trobky jso vsazené a zavařené čepy pro ložiska ,pohon kliku,na opačné straně ložiska,řetězová kolečka která udávají přesný souběh.To celé je přesoustruženo,(v hrotech za pomoci lunet),putom na cnc freze Jiná neměla možnost tak dlouhého posuvu,jsou za pomoci děličky vyfrézovány pravoůhlé zápichy v celé delce(takové V )asi 9x dokola.Pak je možné vlepit klínkovici 5x5 nebo kulatinu 7 nebo 8 mm průměr.
Ještě se nekdo ptal kolik je předávací plocha.Což nevim jak počítat.Totiž Celí výměník bez mystiček je spotřebováno 17 m2 plechu což je 15 kg.V případě že si někdo odečte Ty vlnky ktere jsou neefektivní je to polovina 8,5 m2,Když ktomu přičtete druhou stranu plechu ,je to zase 17m2 a když někomu nébude vadit že vlatně může předávat i vlnka může to být až 34m2.Nechám na Vás kolik my přiznáte děkuji.Učinnost je lepsí než zmíněná atrea.Samo že by to chtělo delsí,což je možné desky ze kterých to stříhám mají zhruba 1040x740
dobrý den
pokud jde l mě jsem na 99% rozhodnutý pro ventilátor ebm přesně ten model který je v posledním příspěvku jenom cena pri vyzvednutí v Rajnh. u Brna je 180 euro a je problém že je nemají v německu vyrobené což znamená obědnávku nejméně 10 ks,to je zhruba s daní 58 000 kč, nato momentálně nemám ,ale jsem si jist že budu vyrábět 2-3 ks rek. což znamená že 6 ks určitě budu potřebovat. uvažoval jsem že jich vyrobím 5 a zbytek prodám ale má trochu obavy že to je při mem zaneprázdnění tak na rok a půl.pro mě virobit výměník je skoro prkoptina tak max na 25 hod .Je jak jsem již psal ve vlikosti atrei ec 230 ,mozná by to chtělo delsí protiporoud a tím pádem zvětšit i prúřez nebo spíš výšku a tím padem naskočí výrobní hodiny a podstatně hmotnost.materyál je jak jsem již psal v (Vyroba rekuperacneho vymennika z AL ?)zatím stále poslední příspěvek,hliník který je odpad z tiskárny tisková deska síla 0,3mm a cena podle toho jak vykupují sběrné suroviny.pokusím se dát další přílohy z výroby jenom pro predstavu hmotnost mého vzorku je 15 kg což je docela dost,ale jeho pevnost je taková že se poněm dá chodit.
PJ Pavel Jindra @pavel.jindraDíky za popis, obrázky jsou názorné, jak z DIY časopisu :) Jak jste jednotlivé vrstvy od sebe těsnil na vstupních hranách a jak na bocích výměníku?
Před třičtvrtě rokem ventilátory ještě měli. Obávám se, že v současné době jen tak něco na sklad vyrábět nebudu :(
Osobně nejsem definitivně rozhodnut. Osciluji mezi možnostmi koupit komplet Paul Climos nebo EC motory a rekurátor Paul Zentral Solo. Poslední varianta je rekuperátor vyrobit.
K poslední možnosti jsem dělal pár pokusů, použil jsem k lepení lamel rekuperátoru i k vytvoření rozvodných kanálků stavbašský tmel, ale není to ono :( Nějak mne to od domácí výroby odradilo.
Přikládám pár fotek, vzorek je model 1:2, tedy 60cm dlouhý, 16 cm široký.
Dobrý den
Pane Havlíček s těmi ventilátory je to opravdu problém protože po mém už dvoutýdenním pátrání a porovnávání parametrů různých ventilátorů a rekuperačních výměníků pro případnou stavbu větrání.
Již zmiňované ventilatory od EBM G3G133,který má pohých 38W je pavděpodobně slabý ,už lepší je G3G140,má 66W a mohl by v případě nutnosti rychle vyvětrat,zajistit podobné parametry jako u atrey ec230.Vámi zmiňovaný mixvent TD asi od Elektrodesignu a TT od multivacu jso sice lákavé díky možnosti dvou otáček(pozor nejsou radiální jsou diagonální,nedosahují takového tlaku)a odpovídalo bi,ale pokud výměník nebude dostatečně velký bude mít velikou tlak. strátu.Ten u Paul se zdá být opravdu dobrý,pokud by měl ty čtvercové kanálky ,věřím že udávané tlak. stráta a účinnost by mohla sedět.Potom by mohl stačit i ten mixvent.
Nevím co to znamená (možná že jen to že tomu moc nerozumím),ale při porovnávání mnou vyrobeného výměníku a výměníku atrea ec230 jsem došel k závěru že výměník atrea ve svých rozměrech 270x290x560,(360 prímí protioroud),nedosahuje parametrů ktere jsou udané.Při min. průtokutak sotva 85% a na max.62% což neumím řít kde je ,protože neumím číst meziřádky (mlhu kterou atrea dělá),totiž na max rychlost byla tlak stráta za výměníkem 230 Pa. Což při pohledu do grafu výkonnosti odpovídá tak pouze 150m3/h.Necht si vyrobit motor pod označením DS 133-52 TAC 35W....a v tabulce nakonec figuruje 90W což by bylo reálné a odpovídalo by motoru který sice není ec ale ty parametry má hodně podobné elektrdesign http://www.elektrodesign.cz/index.php?C=… a je to CBM/2-133/046-90W.
myslím že by mohla být zajímavá verze ventilátoru od multivacu :-Katalog » Ventilátory » Ventilátory potrubní radiální » NCA
nezlobte se pokud tím vším jenom obtěžuji
prikládam můj vzorek . Hezký den
PJ Pavel Jindra @pavel.jindraAsi mate s temi ventilatory pravdu a Mixvent jsou skutecne axialni.
Ale slo by mozna pouzit treba techto CK http://www.multivac.cz/?txt=katalog&… ktere jsou radialni, snadno se montuji na kruhove potrubi a zda se, ze maji rozumny vytlak i pres relativne velke tlakove ztraty.
Jen porad nevim, jak to uregulit...
Delat na to nejaky chytry PLC obvod jako pan Skvor s emi moc nechce, stoji to spoustu penez a bud spoustu casu se to naucit, nebo dalsi spoustu penez.
V zasade me napadlo, ze by to mohlo jit nejak takto:
- vetrani proste ridit spinacimi hodinami s tydennim programem a k tomu dat par spinacu na sepnuti nuceneho odvetrani pri provozu digestore a pouziti toalety. To by nemelo byt slozity.
- regulace topeni je trochu horsi, ale v zasade by to mohlo jit tak, ze spinani cirkulacniho ventilatoru by resil prostorovy termostat v obytnem porostoru a spinani privodu topne vody by spinal termostat ve VZT potrubi tesne za topenim. To by mohlo chodit kdyz se to rozumne nastavi. Pripadne to doplnit nejakou jendoduchou termostatickou hlavici na otopnym telese a tou rucne otacet podle prepdokladanych tepelnych ztrat (kdyz je venku nula, tak mene, kdyz -20 tak hodne, aby to nespinalo obehovy cerpadlo moc sacto.
Asi by to takhle mohlo i fungovat a byt pomerne levne.
Honza
Je zde nějaký majitel rekuperační jednotky RC či RK, zajímalo by mě jak je řešena rekuperační vložka respektive bych si rád ověřil svou doměnku, že je slepena z desek s profilem viz obrazek nebo zda používají nějaké finty na zvýšení účinnosti. Byl by někdo z majitelů ochoten vzit vložku, špejli či prostě lanko a provést průzkum?
P.S. Omlouvam se za neumělé malůvky nemam po ruce nic než kreslítko a musel jsme to načtnout od ruky.Zelena a modrá čára představují komůrku, kterou prodí vzduch v nad sebou ležících vrstvách.
JB Jan Brázda @jan.brazda051Vývoj a výroba (nejen spec přípravky)také mimo čas něco stojí- To chcete absolvovat sám? Nakonec v tomto případě zjistíte, že by Vás výroba svépomocí přišla dráž.
Vkládání nových příspěvků je dostupné pouze pro přihlášené uživatele
Nevhodný příspěvek
Pokud chcete upozornit redakci na diskusní příspěvek, který svým obsahem porušuje pravidla diskusí na portálu TZB-info, klikněte na tlačítko Odeslat. V diskusích jsou nepřípustné zejména příspěvky vulgární, urážlivé a nesouvisející s tématem dané diskuse.
Vyberte způsob sdílení
Reklama