Zemní registr a skleník, trochu jiný koncept

Reklama
SP Standa pěstitel @standa.pestitel před 17 roky10.11.2006 19:02:00
Zemní registr a skleník, trochu jiný koncept

Zdravím, rád bych požádal o názor (názory). Obhospodařuji rozsáhlou sbírku tropických a subtropických rostlin. Letos jsme vybudovali dva pěstební prostory, lze říci skleníky, které kopírují naznačené rozdělení rostlin. Jeden je subtropický (zimní minima velmi lehce nad 0°C), tropický pak se zimními minimy přes noc okolo 13-14°C, přes den do 20°C, v obou případech samozřejmě nezahrnujeme solární zisky (jedná se o z větší části solární skleníky, tj. s jižní stěnou skloněnou tak, aby v zimním období slunce dopadalo co nejblíže kolmému směru a docházelo tak k maximalizaci využití sluneční energie; zároveň jsou oba zahloubeny do hloubky cca 1 metr s mírnou obvodovou izolací extrudovaným polystyrenem).
Solární zisky a související momenty jsou předmětem žádosti o názor, ale nejprve pro úplnost to, že druhým mým zájmem jsou po léta alternativní zdroje energií, ekologické chování, atp.
Předešlu, že jsem prošel podrobně tento (velmi dobrý!) portál, materiály relevantních společností a strávil desítky a desítky hodin shromažďováním a pročítáním informací z internetu.
Jde o systém větrání a (zčásti) i topení. Přijde mi jako perverznost složitě získané vzácné teplo větrat bez užitku ven. Prvotní úvahy vycházely z konceptu zemního registru. Dokonce jsme v subtropickém skleníku "kus" realizovali - jedná se o drenážní, tedy vroubkovanou, avšak neděrovanou trubku o průměru 150 mm zakopanou do zeminy. Hloubka cca 40 cm, délka cca 16 metrů. Teplý vzduch z vrchlíku skleníku byl nejprve vháněn větrákem o průměru 150 mm, jehož výkon je ovšem příliš velký - bylo třeba snížit rychlost prudění na udávaných cca 1-2 m/s. Toho bylo dosaženo istalací slabšího větráku.
Ukazuje se, že i tento nehotový v podstatě koncept funguje. Za slunného dne dojde ke zvýšení teploty zeminy o cca 0,5°C. Celkově jde ovšem o pokus, jež neuspokojil. Nedochází totiž k žádnému zásadnímu snížení vnitřní teploty vzduchu.
Léta sledují vlhkost vzduchu, skoro jak malou násobilku (...) pracuji s teplotou rosného bodu za účelem předpovědi mrazu, atp. V diskusích o zemním registru se ukazuje, že teoreticky jeden z největších problémů je kondenzace vody. A zde jsme u jádra věci.
Na internetu jsem nalezl propracovaný systém využití teplého vzduchu ve skleníku pro ohřívání půdy + následné "topení" třeba v noci, který je postaven (minimálně teoreticky správně) právě na snaze dosáhnout kondenzace vodní páry a využít tak skupenské teplo.
Konkrétně jde o systém rozvodu vzduchu co nejpomaleji (uvádějí dokonce rychlosti nižší, než v ČR - do 4 stop/s, tedy cca 1,2 m/s) v dostatečné hustotě (jedna trubice co cca 0,5 metru) a v několika vrstvách (cca 30 cm nad/pod sebou - celkem 3 vrstvy). Délka trubek např. na skleník 15m2 cca 60 metrů. Jde o drenážní trubky s dírkami o průřezu 4 palce, tedy cca klasické 100 mm. Podrobnosti na www.sunnyjohn.com
Nám primárně nejde o co největší akumulaci tepla z léta do zimy, ale o snížení výkyvů mezi zejména podzimním, zimním či brzkým jarním slunným dnem a nocí = bez větrání ven s tím, že dlouhodobější akumulace je samozřejmě vítána také. Nemáme možnost se dokopat již příliš hluboko, takže systém musíme případně dimenzovat trochu jinak (méně vrstev, větší průřez trubek a menší množství trubek - stále ovšem se splněním co nejpomalejšího pohybu vzduchu v potrubí, času setrvání vzduchu v potrubí - více než 10 sekund a "otočení vnitřního objemu přes trubky cca 5 krát/hod). Voda kondenzující v trubkách by měla odtékat dírkami a vsakovat se (vsakovací kapacita půdy je vyzkoušena a zdá se být zcela dostatečná, množství kondenzátu dokážeme dobře odhadnout - mimo jiné léta odvlčujeme kondenzačními odvlhčovači), či v jakémsi koloběhu být znovu užita rostlinami.
Náš dotaz/problém: autor konceptu tvrdí, že je prakticky vyloučeno nějaké šíření patogenních plísní či bakterií v systému, neboť v něm žádná stojatá voda není. Dále odkazuje na zkušenosti s desítkami instalací (dělají to i pod domy!). Pravdou je, že ani po opravdu podrobném a mnohasměrovém vyhledávání na webu jsme nenalezli žádné negativní odezvy vyjma jakési, zřejmě konkurenční stránky, která říká, že jde o životu nebezpečný koncept a že ten jejich je určitě správný...
Co si o tom myslíte?
Selský rozum a hlavně letitá zkušenost s rostlinami v uzavřených nevětraných prostorách (prostě rostlinám nevětráme a necháváme to na přirozené infiltraci; pravdou je, že vždy jde o starší až staré stavby bez utesněnosti typické pro některé současné postupy) říká, že by to opravdu neměl být problém. Dlouho jsme zápolili s plísněmi na rostlinách vlivem vysoké vlhkosti až jsme v diskusi se známými došli k triviálnímu a kupodivu prakticky 100% učinnému řešení a tím je instalace jakéhokokli větráku, který hýbe vzduchem. Spory plísní neklíčí a problém je dlouhodobě vyřešen (pro pořádek - odvlhčujeme kvůli kondenzaci na polykarbonátových deskách a pozinkované konstrukci, nikoli kvůli rostlinám, ale i tuto kondenzaci pořešíme příští rok jinak). V potrubí bude docela slušný větřík, takže by to mělo fungovat obdobně?
Pokud Vás neunavil tento dlouhý popis a můžete cokoli zajímavého či užitečného k tématu říci, předem děkuji za Váš čas. Pokud Vás pro změnu zajímá něco o rostlinách, sklenících a zimních zahradách (oblast v ČR plná často brutálních bludů), jsem naopak k dispozici já.
Díky.

Vkládání nových příspěvků je dostupné pouze pro přihlášené uživatele

Nejnovější příspěvky

6 odpovědí

Zobrazit všechny reakce
Reklama

Přihlášení

nebo se přihlaste emailem


Nemáte účet?

Vypadá to, že nejste přihlášen

Registrací a přihlášením získáte mnoho výhod. Neunikne vám žádný nový příspěvek u oblíbených témat, můžete se ptát i odpovídat.

Technická podpora

Máte potíže s přihlášením, vkládáním příspěvků, nebo se správou vašeho profilu? Napište nám! Uvítáme také připomínky, podněty a nápady k vylepšení diskuzního fóra. Děkujeme.