Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov
Reklama

Jak se prakticky dělá deska?

Autor: Petr Halada
Datum: 06.04.2008 20:55

Prosím o radu jak se prakticky dělá základová deska. Mám zateplené základy (pásy) 20cm EPS 100Z s přesahem = bednění pro základový pás. Vše mám připravené, karisítě, atd. Na EPS mám z vnitřní strany čáru = výšku desky. Základovou desku jsem v životě nedělal. Chci použít následující postup:

- použít tekutější beton (S3), zrnitost 16mm nebo 22mm?
- vyklopit jej na více místech najednou
- dlouhé rovné desky na stahování
- do protilehlích spár EPS (jsou na sraz) zaříznout provázek a natáhnout = výška po celé délce desky

Nebo to je špatně a mám dát do váhy hranoly po kterých pojedou stahovací latě? Vím, že existuje vibrační lať. K čemu je a jak se používá? Na co si dát pozor? Snažím se o maximální rovinatost (kvůli již na jiných místech zmiňovanému monolitu).

odpovědět na příspěvek

Příspěvky v této diskusi vyjadřují názory čtenářů. Redakce portálu TZB-info nemůže ovlivnit jejich obsah, ale vyhrazuje si právo je odstraňovat.
Chronologický seznam příspěvků
kocina petr03.06.2010 09:45
kocina petr03.06.2010 08:25
Guznar Jaroslav02.06.2010 21:36
Jiří Přibyl02.06.2010 21:25
Petr K...02.06.2010 20:37
Jan Šulc02.06.2010 17:04
Jozef Homola02.06.2010 16:37
Pavel Kříž02.06.2010 15:16
Jirka Jiroš02.06.2010 14:44
Tomáš Irisak02.06.2010 12:16
Marek Spurný04.09.2009 20:39
Marek Biroš04.09.2009 14:26
Marek Spurný04.09.2009 12:34
David Zrník31.08.2009 13:23
Jiří Tomšík30.06.2008 08:52
Miroslav Chlubna27.06.2008 11:41
Daniel Poles27.06.2008 10:19
Daniel Poles27.06.2008 10:16
petr kocina27.06.2008 00:14
Jozef Homola26.06.2008 21:58
Jiří Tomšík26.06.2008 20:44
petr kocina26.06.2008 18:48
Jan Lacina26.06.2008 15:15
Jiří Tomšík26.06.2008 11:28
petr kocina26.06.2008 10:36
Jiří Tomšík26.06.2008 09:07
Maxim Cihlář28.05.2008 15:51
petr kocina25.05.2008 20:27
Petr Kasík25.05.2008 18:36
petr kocina24.05.2008 11:50
Tomas Strnadel22.05.2008 09:15
jaro mlynar21.05.2008 20:02
petr kocina21.05.2008 15:39
Jiri holub21.05.2008 08:02
petr kocina20.05.2008 19:04
Petr Kasík12.05.2008 18:39
Kája Maule10.05.2008 01:12
petr kocina10.05.2008 01:02
Kája Maule09.05.2008 22:14
petr kocina08.05.2008 22:07
petr kocina08.05.2008 16:27
Kája Maule07.05.2008 21:59
Marek Spurný29.04.2008 21:45
Adam Celusak28.04.2008 11:42
petr kocina26.04.2008 12:26
mar sin24.04.2008 11:47
Marek Spurný24.04.2008 00:15
Marek Spurný24.04.2008 00:08
Marek Spurný23.04.2008 23:09
Marek Spurný23.04.2008 22:55
Marek Spurný23.04.2008 22:38
Adam Celusak23.04.2008 16:50
Jan Šulc23.04.2008 15:03
Milan Pavoucek23.04.2008 13:47
Test Test23.04.2008 13:29
Milan Sulanský23.04.2008 12:19
petr kocina23.04.2008 01:12
petr kocina23.04.2008 01:06
Marek Spurný23.04.2008 00:36
Marek Spurný23.04.2008 00:34
petr kocina22.04.2008 11:34
Milan Pavouček21.04.2008 22:42
Marek Spurný21.04.2008 21:06
Milan Pavouček20.04.2008 22:39
Marek Spurný20.04.2008 21:38
das das20.04.2008 14:23
petr kocina19.04.2008 20:40
Marek Spurný19.04.2008 14:20
Jarek Jarek19.04.2008 11:37
Marek Spurný18.04.2008 21:58
Lukas Lukas18.04.2008 15:13
Marek Spurný17.04.2008 21:53
Jarek Jarek17.04.2008 21:06
Lukas Lukas17.04.2008 15:52
Marek Spurný16.04.2008 22:14
Jiří Vondrouš16.04.2008 10:27
Petr Halada16.04.2008 08:48
Štěpán Leština15.04.2008 23:25
Marek Spurný15.04.2008 21:26
Tomáš Svoboda15.04.2008 09:09
Petr Halada15.04.2008 03:50
Marek Spurný14.04.2008 21:28
petr kocina12.04.2008 21:17
Tomáš Svoboda12.04.2008 15:22
petr kocina12.04.2008 03:11
Marek Spurný06.04.2008 23:48

Příspěvky
Autor: Tomáš Irisak
Datum: 02.06.2010 12:16 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Dobrý den
Chtěl jsem se zeptat jaký použít beton na základovou desku, když do základu byl použitý beton B15.V technicke zpáve nic nemám a řidič mixu mi řikal že se na základovou desku používá pevnější než do základu tedy B20 Měl pravdu nebo mi bude stačit B15
Děkuju za všechny odpovědi co mi pomůžou :-)

Autor: Jirka Jiroš
Datum: 02.06.2010 14:44 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Typ betonu a výztuže by měl stanovit projektant. Vidím, že nejsem sám, kdo to v technické zprávě nenašel! :-) Nicméně já jsem si beton do základových pasů namíchal sám a na desku jsem použil beton B20 z betonárky + kari sítě 100x100x8. Vrstva betonu byla 15cm.

Autor: Pavel Kříž
Datum: 02.06.2010 15:16 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Dobrý den, nejprve je potřeba si ujasnit pojmy. Co rozumíte základovou deskou - původně plošná konstrukce na které se zakládá stavba, dnes většinou podkladní beton mezi (někdy na )základovými pasy.

Autor: Jozef Homola
Datum: 02.06.2010 16:37 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Souhlasím s panem Křížem, tady se zaměňují pojmy nebo odborné definice. Základová deska je obvykle něco kolem 60 cm tlusté (pro běžné domy) a stojí na tom stavba. Jen tak pro ilustraci. Větší a těžší stavby mají desku 1 m a v případě haly JE jsou to 2 m. Takže nezaměňovat podkladní beton podlah za základovou desku. Nicméně existují i přechodné kombinace základových pásů s deskou ale tomu se již nedá říkat základová deska.

Autor: Jiří Přibyl
Datum: 02.06.2010 21:25 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Dobrý den, "když do základu byl použitý beton " tak tady je jasné, že se jedná o desku. Pro běžný dům 60cm? Já mám od statika desku 26cm dvojitě proarmovanou pro dvoupatrový dům. Ale je otázka co je běžný dům :) Hezký večer JP

Autor: kocina petr
Datum: 03.06.2010 09:45 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
me to taky udivilo.vim o jedne stavbe bez zakl.pasu a jen na 2x proarmovane desce o sile 30cm.taky patrovy.

Autor: Jan Šulc
Datum: 02.06.2010 17:04 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100023
reakce na ...
Musím se smát. Řidič mixu má vždycky pravdu! :-))) To mi připomíná toho mého: "Nechcete to trošku naředit, ať vám to líp teče?"
Každopádně, jak již bylo řečeno, musí vám to navrhnout projektant. Pokud se jedná o potěr mezi pasy tl 10-15 cm, nikoli nosnou desku, pak mohu posloužit citací ze svého projektu (pasy + potěr mezi nimi na ŽB základ sklepu): C 20/25 XC2.
A jelikož se jedná ve vašem případě o beton s ocelovou výztuží pod hydroizolací, je velmi vhodné, aby byl s patřičnou antikorozní ochranou, tedy právě XC2. A jelikož betonárky míchají XC2 od třídy 20/25 (některé od 25/30), což jsou už dost kvalitní betony, je volba jasná.

Autor: Guznar Jaroslav
Datum: 02.06.2010 21:36 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Zdravím.
Na betonárce Vám namíchají beton z různou konzistencí a řidič mixu Vám dává dodák a vidí co to je za směs a kam se dává. Existuje přípravek na stekucení betonové směsi a deci je jako 10 litrů vody. Otázka na řidiče byla zda B15, nebo B20= C20/25, takže odpověď je stejná jako Vaše s tím, že jste velice správně poukázal na ochranu výstuže.

Autor: kocina petr
Datum: 03.06.2010 08:25 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
me spis udivuje proc to nemel v technicke zprave od projektanta,proto je logicke,ze se alespon zeptal ridice jaka je obvykla praxe.
nevidim na tom nic spatneho co by bylo k smichu.

Autor: Tomas Strnadel
Datum: 22.05.2008 09:15 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Před týdnem jsem dělal desku a neni to tak hrozný jak se zdá. Měl jsem na to betonpumpu, protože jsme to dělali ve dvou. Rozhodit beton se podařilo tak nějak od oka. Pak jsem měl půjčenou motorovou vybrační lištu a pomalu jí jen nechal klouzat po těch načerpanejch hroudách. Vyrovnalo se to celý samo. Než přijel druhej mix, tak jsem už viděl, kde chybí, takže jsem to tam nechal dohodit ještě trochu a dolil se zbytek. Pak jsem to tou lištou dohladil selý a bylo hotovo. 100m2 asi za 2 hodiny. Výsledek je v pohodě, po dešti se mi drží uprostřed kaluž na cca 6ti m2 hluboká tak dva centimetry. a v jednom z rohů (kde se končilo) je toho trochu víc (cca 5m2 hrbol) V místě kaluže mi to utíká cca 2cm dolu, ten hrbol sem doměřil asi 10 - 15mm. Myslim, že na 114m2 plochy je to solidní výsledek.
Bohužel jsem to u toho moc nestíhal fotit, ale něco málo s dalším infem tady : http://fantomazz.blog.cz/

Autor: Štěpán Leština
Datum: 15.04.2008 23:25 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Dobrý den, taky bych poprosil o radu. Jak bych měl provést dotěsnění prostupů KG potrubí základovou deskou, pokud je deska pod úrovní terénu cca 30-40cm. Jde jen o zemní vlhkost ne o vodu. Na netu jsem našel různé bobtnavé pásky a pod. Něco jako SikaSwell®S2. Nebo je nějaké jiné - lepší řešení?Dík za pomoc nebo nasměrování.

Autor: Marek Spurný
Datum: 16.04.2008 22:14 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Fotogalerie:
obrázek č. 1 obrázek č. 2 obrázek č. 3
Nevím ,jaké myslíte dotěsnění? Já mám okolo prostupů přesně vyřízlou IPU. Pokud to nešlo, tak jsem to přeplátoval odřezkem IPY, případně ještě přelil rozehřátým asfaltem. Proti vzlínání by to mělo stačit. Jestli tam máte nějakou malou mezeru napadá mě kartušový střešní bitumenový tmel.

Autor: jaro mlynar
Datum: 21.05.2008 20:02 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
proti vode su bobtnave pasky vyskusane.Tesnime s tym tunely.

Autor: petr kocina
Datum: 24.05.2008 11:50 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
budou asi pekne drahy :-((
co je to za typ.

Autor: Petr K...
Datum: 02.06.2010 20:37 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
jakákoliv bobtnavá páska na těsnění betonové pracovní spáry
zadejte si do vyhledávače třeba SIKA SWELL 2507 H

Autor: Petr Halada
Datum: 15.04.2008 03:50 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Tak základovou desku mám již hotovou, dělala se v pátek. Nakonec jsem na ni sehnal zedníky. Žel je deska trošku ujetá, po krajích je ok, ale ve středu je boule cca 3cm :-( Nějak se s tím budu muset poprat.

Klasicky se asfaltové pásy dávájí s přesahem jen pod budoucími zdmi, celoplošně se dovaří poději jak se dělají podlahy, což obnáší nejprve základovou desku pracně vyčistit a napenetrovat. Někteří stavebníci mi doporučovali, abych asfaltový pás navařil na základovou desku hned celoplošně. Co si o tom myslíte?

Stěny nebudu zdít, tedy izolaci nezatížím kolečky apod. Eventuelně mohu na exponovaná místa položit vyhozené koberce od popelnic. Mám i v tomto případě základovou desku nejprve napenetrovat (Penetral ALP)?

Základy mám již izolovány 20cm EPS. Jak velký přesah asfaltového pásu mám po obvodu udělat? 10cm mi přijde dostačující, celých 20cm raději nechci kvůli tepelnému mostu. V blízkosti EPS nechci asfaltový pás nahřívat, aby se mi EPS neroztopil - nebude v tom problém?

Autor: Marek Spurný
Datum: 15.04.2008 21:26 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Aspoň Vám tam nebude stát voda. :-)))))
Já jsem pokládal izolaci celoplošně, protože jsem dával i radonovku.Nepřebetonovával jsem to už a jen dal na to silné kartony. Výhodou je , že se vše pěkně překreje bez prořezu. Nevýhoda, že jsem neubránil asi na čtyřech místech poškození.Nic vážného na opravu, ale stane se.Jinak kolečkem jezdím po IPě bez problémů a jen tak se nezničí. Z toho strach mít nemusíte.
Ipu jsem dal zároveň se základy bez přesahu.
Určitě napenetrovat.Pokud budete dávat jen pod nosné zdi, tak je zbytečné penetrovat celou plochu. Stačí napenetrovat před pokládkou.

Autor: Petr Halada
Datum: 16.04.2008 08:48 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Dík za info. Je to už asi 4. doporučení pro celoplošnou hydroizolaci, tak jdu do toho a budu sbírat u popelnic staré koberce :-)

Budu to mít trošku zkomplikované tím, že mi z desky čouhá asi 15ks velkých šroubů (pracovní, pro bednění monolitu), které později odřežu a hydroizolaci na místě vyspravím.

PS: Voda tam opravdu nestojí, stéká ke krajům a v 1mm spárám mezi betonem a EPS stéká po základech do drenáže. Tímto dávám za pravdu panu Vintrovi, že beton B20 na EPS jen tak lehce nedrží a musí se tedy něčím natřít (pro monolit použiji thin set speciál). Na druhou stranu jsem byl velmi mile překvapen, jak rychle lze talířové hmoždínky zamlátit do zářezů na stranách EPS a jak perfektně v tom drží.

Autor: Jiří Vondrouš
Datum: 16.04.2008 10:27 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
doporučuji taky, to čištění bylo nic moc...

Autor: petr kocina
Datum: 12.04.2008 03:11 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
bednici tvarnice jsem mel osalovany prkny v rovine a potom to stahnul dlouhym rovnym prknem.pokud si clovek neni jisty a nema dostatecne dlouhy profil na stahovani,muze si udelat betonovy platle a stahovat to podle nich zaroven se salovanim.

u brachy jsem pred tydnem delal desku 14 x 4,5m.to byla ale brnkacka.mel na stahovani 5m hlinikovy profil.slo to jak po masle.

Autor: Marek Spurný
Datum: 06.04.2008 23:48 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Já jsem dělal desku taky poprvé a to tak,že jsem natloukl kousky roxoru do země v budoucí desce a na to navařil podélně 8mm roxor v rovině desky na délku 3m stahovací latě.Pravdou je, že okraje a výšku desky tvořilo ztr. bednění, takže jsem kraje stahoval do něj. Samotná betonáž proběhla naprosto bez problémů a hlavně rychle. Beton B20 S3 výška 15cm a 100m2.Po přeměření byl na celé desce rozdíl okolo 5mm díky né vždy stejné konzistenci betonu

Autor: Tomáš Svoboda
Datum: 12.04.2008 15:22 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Pardon, jsem na začátku, takže možná blbý dotaz. Píšete, že výšku vám dalo ztracené bednění. Já si představoval spíš rozhodit sítě i nad bednění základů a desku lít i přes něj??? Tzn. dát nízké šalování zvenku ke stěně ztrac. bednění ...

Autor: petr kocina
Datum: 12.04.2008 21:17 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
takto by se to delat melo,aby byla deska s armovanim provazana se salovacimi tvarnicemi,potazmo s pasy.

Autor: Marek Spurný
Datum: 14.04.2008 21:28 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Fotogalerie:
Tak to uděláno i mám viz.foto.Bednění je seříznuto o 15cm z vnitřní strany přesně na výšku desky. Sítě tedy leží na zákl. pasech. Nechtěl jsem šalovat a zvedat stavbu ještě o 15 cm

Autor: Lukas Lukas
Datum: 17.04.2008 15:52 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Fotogalerie:
obrázek č. 1 obrázek č. 2 obr. 3
Dobrý den,
Příprava pro lití betonu úplně dokonalá, od vás by se mohli učit všichni "rádoby odborníci" na betonáž desek RD, kteří jsou často vidět na stavbách - nemluvím o profíkách a bednících systémech.Jak dlouho jste to připravoval do stádia fotografie ?
Nemáte tam ještě nějaké další fotky z přípravy pasů a dalších prací ? A smělý dotaz závěrem jak jste daleko - může být další foto ?

Autor: Jarek Jarek
Datum: 17.04.2008 21:06 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
jj,pěkně jste si s tím vyhrál.Pokud udržíte takovou kvalitu po celou dobu výstavby,tak bych se přimlouval taky za další obrázky.Prostě radost pohledět :-)Jen tak dál!

Autor: Marek Spurný
Datum: 17.04.2008 21:53 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Fotogalerie:
obrázek č. 1 obrázek č. 2 obrázek č. 3
děkuji za pochvalu.To amatéra potěší.Minulý rok v květnu jsem začal dělat ZR. Od června základy,od září hrubou,od října krov a tak jsem skončil. Jde to pomalu, protože dělám po chvílích a hlavně sám (až na betonáže),ale nestěžuju si. Chodím si na stavbu odpočinout :-)))(tedy duševně). Dnes jsem dodělal komín a začal dozdívat štíty. Čeká mě teď ještě střecha. Fotek je spoustu.Od zakoupení pozemku až po současnost.Snažil jsem se a snažím se fotit vše do detailu.Problém je, že jich je teď již okolo 2000.Je to spíš na webovky. Otázkou je jestli by to někoho zajímalo. Bohužel dělám spoustu věcí poprvé a tak než se to naučím tak to trvá. Když vidím všechny okolo jak jedou rychle, tak se musím stydět. Ale co žádnej učenej z nebe nespad.Dávám poslední obrázky co mám z prosince. Foťák je na stavbě a fotky stahuju jen když už není místo. Pokud Vás zajímá nějaká konkrétní fotka něčeho konkrétního není problém. Rád poradím a podělím se o zkušenosti i když zas tolik o proti ostatním jich nemám.

Autor: Lukas Lukas
Datum: 18.04.2008 15:13 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Tak jestli si vzpomenete, tak prosím přidejte průřez fotkami z přípravy betonáže desky a provádění pasů, jak jste hlídal rovinu ztr.bednění ? nivelák ? provázek mezi lavičkami ?
Co zemní registr jakou máte délku a jak jste si poradil z průchodem pod zákl.pasy ? hutnil jste pak zásyp po výkopu v místě přechodu pasu nebo jste tam dal nějakou průchodku (oc.trubku)?
Děkuji

Autor: Marek Spurný
Datum: 18.04.2008 21:58 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Fotogalerie:
obrázek č. 1 obrázek č. 2 obrázek č. 3 obrázek č. 4 obrázek č. 5 obrázek č. 6 obrázek č. 7
Pasy jsem vykopal na hrubo bagrem a pak růčo začistil ve spádu vně základů a vše vyspádoval do jednoho místa.Po obvodě jsem dal drenáž,zasypal štěrkem a zahutnil.Na to jsem vybetonoval 60cm širokou a 20cm vysokou betonovou desku armovanou kari sití. Ta zárověň roznáší tlak nad ZR, který je pouze hutněn. Na této desce jsou postaveny zákl.pasy ze ztr.bednění.První řadu jsem dal do roviny na bet.maltu( používal jsem lavičky,které držely hlavně směr i nivelák).Bohužel ztr. bednění bylo nepřesné jako pr....,tak jsem musel vyrovnat i poslední řadu.Probetonoval jsem ztr.bednění, dohutnil do výšky budoucí desky,kari a 15cm deska.
ZR má cca 40m.Snad jsem Vám zodpověděl vše.

Autor: Jarek Jarek
Datum: 19.04.2008 11:37 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Musím říct,že takhle pečlivě zpracované základy jsem ještě neviděl,Zajímalo by mě čím jste řezal poslední šár ztraceného bednění a jak jste zajišťoval spoje zemního registru proti případnému průniku při netěsnostech spojů.

Autor: Marek Spurný
Datum: 19.04.2008 14:20 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Fotogalerie:
vše řežu narexkou (diamanťákem 230).Spoje jsem nikterak nezajišťoval.Od toho je tam guma a pokud nezdeformujete trubku,nebo neprakne hrdlo, není důvod proč by měli vznikat netěsnosti.Chránil jsem pouze spoje smršťovací fólií, aby se při zasypávaní do nich nedostala nečistota.Před samotným zasypáním jsem ZR zaplnil vodou. Jednou mi začala unikat voda a to díky prasklému hrdlu u nasávaní, což zapříčinil mix, který se otáčel příliš blízko. To jsem si uvědomil až později.Stane se.Pak jsem měl ZR napuštěn až do zimy 2 měsíce a o.k. Na zimu jsem ho vypustil a po zimě jsem kontroloval jestli naopak nevniká voda dovnitř (o.k.)1/3 ZR leží v podstatě pod vodou, protože jsem při kopání narazil na pramen. Aspoň se jíl kolem trubek pěkně rozmáčí.

Autor: petr kocina
Datum: 19.04.2008 20:40 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
pekna prace :-)
holt jsou amateri lepsi nez odbornici :-))

Autor: das das
Datum: 20.04.2008 14:23 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Kombinace Ytongu s cihly vypadá zajímavě.
Rád bych se zeptal:
- kolik a čím budete zateplovat?
- z fotky to vypadá, že máte založeno na pěnoskle? Jaké a kolik?
- krov jste dělal sám? Zajímavé řešení, trochu se mi nezdájí
štítové krokve zavěšené na 4 trámcích. Máte statiku? Jak to
budete ve štítě podbíjet?
- co máte mezi 1. a 2. řadou (mezi Ytongem a cihlou).Lepenku a
proč?
- jak je kotvena pozednice? Je tam věnec?

Díky

Autor: Marek Spurný
Datum: 20.04.2008 21:38 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Fotogalerie:
obrázek č. 1 obrázek č. 2 obrázek č. 3
Zateplovat budu EPS 35cm (2x1m),základy 16cm.
Ano na pěnoskle. 5 cm foamglas F.Někde zde na fóru je i foto.(téma pěnosklo). Na první řadě je lepenka.Chránila ytong, aby se během stavby nenacucal jak houba a nepřebíral další vlhkost z cihel.Zakrýval jsem cihly během stavění, tak do cihel nenapršelo a tak se dá řici, že to bylo zbytečný.
Krov jsem dělal sám. Statiku samozřejmě mám.Ve způsobu uchycení štítové krokve rozhodně nejsem průkopník, neboť jsem se inspiroval zde na fóru od p.Mlynáře. Někde má taky fotky takovéhoto řešení.
Pozednice je kotvena do věnce (viz. foto).Zdálo se mi to jednodušší a praktičtější, než dělat další věnec. Takže další věnec nikoliv.

Autor: Milan Pavouček
Datum: 20.04.2008 22:39 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Dobrý den,
ještě jsem neviděl zděnou stavbu bez jediné dořezávané cihly.
Chtěl jsem se zeptat jak jste dosáhl toho, že námáte ani v jednom šáru jednu cihlu říznutou ? Přece nejsou cihly tak přesné, že když jich dáváte na sebe stále stejný počet (na 10m zdi), že Vám budou koncové cihly stále lícovat ? Dával jste cihly opravdu na sraz ?
Jak to , že námáte říznutou ani jednu cihlu mezi otvorem a rohem RD ? Tam jste to řešil zaříznutím Itongu co jste dal kolem otvorů ? Jak jste pak postupoval při zdění? - založil jste rohové cihly-natahl provázek-a zdil od rohových cihel k otvoru nebo jste si založil 1 rohovou a 1 koncovou u otvoru a vyzdil jednu stranu od otvoru a pak druhou stranu ?
Děkuji

Autor: Marek Spurný
Datum: 21.04.2008 21:06 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Fotogalerie:
obrázek č. 1 obrázek č. 2 obrázek č. 3 obrázek č. 4
Dobrý den,
můžu Vás uklidnit, že ani u mě neuvidíte zděnou stavbu bez dořezávané cihly:-))).
Dořízlé jsou.Z jedné strany asi 6 cm a z druhé asi 13 cm. Takže to pouhým pohledem těžko poznat. Na sraz jsou na 100%.
Právě kvůli tomu, abych nemusel řezat cihly jsem použil okolo otvorů ytong. Snadno se řeže a zárověň je i na čisto hotové ostění oken a dveří. Použil jsem to i u ztr. bednění, abych měl hotový roh.
Provázek jsem měl natažený stále kolem celé stavby dokola, takže bylo jedno, kterou stranu jsem začal. Samozřejmě prvně roh na straně, kde se začínalo celou cihlou. Mezi okny,tak aby
vznikal převaz a nebyl odpad. Snad to bude patrné z fotek.

Autor: Milan Pavouček
Datum: 21.04.2008 22:42 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Dobrý den,
děkuji. Čili jste postupoval standartně: usadil rohové cihly natáhl provázek a začal zdít dovnitř. Nepochopil jsem, ale jak jste to dělal u těch otvorů jak píšete: "Mezi okny,tak aby vznikal převaz a nebyl odpad."
Provázek natažený kolem dokola stavby ? - to je neobvyklé, proč ? Většinou se natahuje jen u jedné zdi.
A ještě, proč jste na ostění nepoužil od Wienerbegeru cihly s drážkou pro polystyren, které jsou na to určené.
Měl jste projekt namalovaný v modulu 25cm od vnitřní strany obvodových zdí ? Právě proto, aby se cihly nemusely řezat ?
Někdo mi říkal, že by se Ytong a cihla neměly kombinovat kvůli rozlišné roztažnosti - je na tom něco pravdy ?

Autor: Marek Spurný
Datum: 23.04.2008 00:34 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Fotogalerie:
Dobrý den,
neobyklá stavba=neobvyklé postupy.Nejsem zedník, tak si mohu dovolit experimentovat:-)).
Teď vážně.Provázek natažený dokola se mi zdál přesnější a rychlejší i když je to neobvyklé. Mě to vyhovuje. Stavbu stavím sám, tak si to snažím usnadnit.
1) provázek je pořádně našponovaný, což na cihle neuděláte.
2)nemusím stále zaměřovat rohové cihly.
3)provázek se posune na milimetr přesně a během pár vteřin

S těmi okny je to tak, že když např.uříznu ytong ke dveřím 40cm, tak mě zbyde 20 cm a ten zas použiju třeba u okna v té řadě, aby to vycházelo na celou cihlu a zárověň vznikal převaz.Je to o tom, že musíte hodně kombinovat, ale většinou to vychází, že to co odříznete, použijete v řadě nad, nebo šikmo proti.Nevím, jak to jinak popsat.

"A ještě, proč jste na ostění nepoužil od Wienerbegeru cihly s drážkou pro polystyren"

1)u cihly 24 P+D se ani nedělá, a ani žádné jiné doplňky
2)i kdyby se dělal, tak ho stejně nepoužiju, protože budu dělat předsazenou montáž oken
3)a kdybych nedělal předsazenou montáž, tak bych je stejně nepoužil. Vyřízl bych drážku a vložil tam EPS sám za třetinovou cenu.
Projekt v žádném modulu dělán nebyl, protože při rozměru cihly 37 cm se ani žádný udělat nedá.

"Někdo mi říkal, že by se Ytong a cihla neměly kombinovat kvůli rozlišné roztažnosti - je na tom něco pravdy ?"

Co je na tom pravdy nevím(taky jsem to slyšel), ale strach z toho nemám. Budu dávat stejně všude na omítky perlinku.Viděl jsem i horší kombinace a nezaznamenal jsem s tím nějaké problémy.
Holt, kdo se bojí nesmí do lesa .:-)))
S pozdravem Spurný

Autor: petr kocina
Datum: 23.04.2008 01:12 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
ve vasem pripade bych se ty kombinace taky nebal.okna predsazeny - tzn. aspon 20cm EPS.
vnitrek perlinkovat,kdyz budete muset delat omitky je trochu pritazeny za vlasy ne.
v zivote jsem nevidel davat na omitku perlinku.je to naprosto zbytecne.

Autor: Marek Spurný
Datum: 23.04.2008 23:09 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
35 cm EPS. Vidíte,a já ji začal dávat pokaždé.Kde jsem ji nedal , tak toho dodnes lituji.Prasklinky ve stěně a to ani nemluvím, když chcete něco vyvrtat. Zákonitě chytíte kamínek nebo spáru a z 5 díry je rázem kráter.Dělám to pro sebe a zase nechci šetřit za každou cenu.Ta práce s tím mi nevadí.:-).Sestra má novostavbu z cihel a po roce bydlení se to prasklinama jen hemží.

Autor: petr kocina
Datum: 26.04.2008 12:26 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
tak tedy nevim po jakych stavbach chodim ja.v cihlovych domech jsem ty praskliny nevidel,ani u novostaveb.
pokud se objevuji,tak mam spis podezreni na spatne zaklady a sedani cele stavby.
jedine kde jsem to videl v pripade novostavby je DURISOL.tam je omitka bez perlinky,ale ty praskliny uz jsou tak velky,ze by to nezachranila ani perlinka.ten dum je teprve dva roky obyvany.na fotim a pak dam fotky.

Autor: Kája Maule
Datum: 07.05.2008 21:59 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Živím se zedničinou a před 3 lety jsem omítl a naštukoval DURISELOVOU stavbu a po půl roce po nastěhování se začali objevovat pukliny na štuku. Štuk byl natažen na klasickou vápenocementovou omítku bez perlinky. Zajímalo by mě jestli nemůže být příčinou špatná konstrukce stavby, protože se mi to ještě na klasických zděných konstrukcích nestalo.

Autor: petr kocina
Datum: 08.05.2008 16:27 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
nemam ty fotky u sebe :-(( .pokud nezapomenu dam je sem zitra.
presne ten samy problem.
nevim cim to muze byt.
nejhorsi je,ze uz to praska i venku na fasade.zatim ty prasklinky nejsou videt.predpokladam,ze se casem zvetsi a fasada se zacne odlupovat.
v zivote bych ten durisol nechtel.
kamos ma VELOX a mam dojem,ze s tim problemy nema.kdyby jo,tak uz by se ozval.

Autor: petr kocina
Datum: 08.05.2008 22:07 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Fotogalerie:
obrázek č. 1 obrázek č. 2 obrázek č. 3
tady jsou ty foto.cely dum je DURISOL.

Autor: Kája Maule
Datum: 09.05.2008 22:14 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Děkuju za fotky, přestně tenhleten problém se objevil. Jak starý je ten barák?? a jak rychle jste dávali barvu na štuk??

V našem případě to vypadá nato, že se mělo počkat déle ze štukem a z malováním , protože se vypařovala voda ze zdiva dovnitř a né ven jak je to u normálních zděných konstrukcí tam se může vypařovat přirozeně ven, ale u durysolu tomu brání polysteren.

Autor: petr kocina
Datum: 10.05.2008 01:02 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
bydlí se v nem 3. rokem.
vystavba trvala neco pres rok.slo to celkem rychle.
kazdopadne ted cely barak prestukovava :-((

jak rychle se davala barva na stuk nevim,ale mohu se zeptat.navic jsou to akrylatovy barvy - ja tomu rikam novodoby latex :-))

s tim EPS budete mit asi pravdu.s VELOXem nebyl probelme zrejme z toho duvodu,ze skoro dva roky stal v hrube stavbe.

Autor: Kája Maule
Datum: 10.05.2008 01:12 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
na internetu jsem našel firmu která se zabývá stavbou těchto domů a na fotkách tam maj vnitřní stěny obložení sádrokartonem

Autor: Petr Kasík
Datum: 12.05.2008 18:39 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Zdravím, také mám RD z Durisolu. Dostavuji ho letos, začátek stavby 4/2007. Začal jsem již malovat vnitřek. Dnes jsem se však dost zděsil, našel jsem na zdech několik prasklin (takové vlasy). Vše je stavěno svépomocí a snažíme se vše dělat pořádně. Jsem z tohodo dost špatný. Stavím si vysný baráček a najednou todle ! Jak to tedy řešit, co s tím? Lze to něčím přetřít? Prosím o radu. Děkuji.

Autor: petr kocina
Datum: 20.05.2008 19:04 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
v tomhle vam neporadim :-((
soused skrabe cely barak.
tech prasklin bude casem pribyvat.
jedine se obratit na durisol.zajimalo by me co vam rekne.snad se k tomu firma postavi celem.

Autor: Jiri holub
Datum: 21.05.2008 08:02 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
myslím, že by pomohl polyš zvenku, je to praca naho , ale takový je holt život.

Autor: petr kocina
Datum: 21.05.2008 15:39 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
mam dojem,ze by nepomohlo ani to.
zacina mu praskat i fasada :-((
udajne uz DURISOL zkrachoval.jestli je to pravda nevim.nezkoumal jsem to.
stavela mu to firma.

Autor: Jiří Tomšík
Datum: 26.06.2008 09:07 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Ahoj,
mám také dům z Durisolu (dnes přes 3 roky starý) a do dneška nemám jediný problém ani s vnitřní, ani s vnější omítkou. Uvnitř mám klasické omítky a štuk, venek je udělaný také klasickou omítkou s nataženou silikonovou fasádou. Žádné trhlinky ani praskliny. Pod vnější omítkou je natažená rabicka a všechno je v pořádku. S čím jsem spíš měl problémy, byly některé příčky z Ytongu, kde se po čase objevily trhliny - ale oškrábání a znovu natažení přes perlinku pomohlo ;-).

Autor: petr kocina
Datum: 26.06.2008 10:36 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
docela by me zajimalo,jak dlouho jste stavel a jestli stavba pres zimu vymrzala.

Autor: Jiří Tomšík
Datum: 26.06.2008 11:28 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
no stavět jsme začínali v roce 2005 někdy v březnu a stěhovali jsme se v roce 2006 v únoru - hrubá stavba byla hotová hodně rychle, pak jsme chvíli jsme zápasili se střechou, než se pokračovalo. Omítky (vnitřní a vnější) se dělaly tuším ke konci prázdin v roce 2005 - takže stavba přes zimu nevymrzla - to už byla zavřená, topilo se tam a dodělávaly se vnitřky (koupelna, pokládka podlah atd atd).

Autor: petr kocina
Datum: 26.06.2008 18:48 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
tak to je zajimavy.soused se stehoval nekdy v unoru,hrubou mel stejne jako vy jen snad o rok drive.

Autor: Jiří Tomšík
Datum: 26.06.2008 20:44 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
já to vidím tak, že někdo něco ošidil nebo uspěchal při omítání, jinak si to nedovedu vysvětlit. Nejsem zedník ani jiná stavební profese - jsem kancelářská krysa :-) a jiné vysvětlení pro to nemám, ale když to někde jde a někde nejde, nebude podle mě asi problém v Durisolu ... to jak je napsáno někde níže v diskusi, že praská celá zeď - to by bylo dost šílené, vždyť to je celé prolité betonem, tam bych si to nedovedl vysvětlit jinak, než že někdo musel udělat chybu buď ve skládání tvárnic (taky jsem ke skládání na stavbě "přičuchnul") nebo to špatně prolili betonem, jinak to drží jako malá pevnost... ale fakt těžko říct, jak říkám, nejsem stavař...

Autor: petr kocina
Datum: 27.06.2008 00:14 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
ja si to vysvetlit nedokazu.jedine,ze by ta stavba rychle vysychala a chovala se podobne jako drevo.jinak si to neumim vysvetlit.
jako kancelarska krysa musite mit pekne zniceny ruce :-))
mam je ze stavby jak struhadlo.
taky delam hlavou.fyzicka prace je pro me relaxace.

Autor: Jiří Tomšík
Datum: 30.06.2008 08:52 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
trefa do černého - ruce trochu jako brusný papír :-) ...ale přesně jak píšete, fyzická práce je super relaxace od běžných pracovních problémů :-)

Autor: Petr Kasík
Datum: 25.05.2008 18:36 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Tak to je pěkná vyhlídka do budoucna. Z venku jsem myslel dát tu nejslabší minerální vlnu co se dělá, pak to přetáhnout perlinkou a fasádu. To už snad z venku praskat nemůže-doufám. Polystyren bych dát nechtěl, uzavřel by zbytečně stavbu, vlna něco propustí. Na druhou stranu se možná opravdu jedná o to, že vše nebylo pořádně proschlé a teď jak začíná být hezky a vysychá to, tak to praská. Původní bílou barvu co popraskala i se štukem, jsem přetřel ještě jednou před 14 dny a zatím je to překryté a bez prasklyn, doufám tedy, že se to již neobjeví. Na toto téma jsem projel celý net a nikde jinde ve spojení Durisol-praskliny se nemluví, tak pořád ještě doufám, že je to opravdu tím, že barák byl hotov za necelý rok a ta kupa betonu co tam je, pak naházení zdí, štuk adt., tak že to nebylo pořádně vyschlé. Poslední věc co je tak doufám, že firma Durisol nezkrachovala, že je to jen nějaký kec, pokud ví někdo něco víc, tak ať písne.

Pro Petr Kocina: mohl by jste mne zjistit třeba i jen e-amil na souseda, zeptal bych se ho na podrobnosti stavby (kdy začal, jak vše měl rychle, atd.) díky

Autor: petr kocina
Datum: 25.05.2008 20:27 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
problem je v tom,ze nepraska jen omitka.pripada mi to,ze praska i zed .-((
to neudrzi ani rabic a delal to taky poctive.stavel jsem barak primo vedle nej,tak jsem na to obcas kouknul jak to dela.

mineralni vata vam nepopraska on to ma primo na DURISOLU.

Původní bílou barvu co popraskala i se štukem, jsem přetřel ještě jednou před 14 dny a zatím je to překryté a bez prasklyn, doufám tedy, že se to již neobjeví. - urcita zachrana to je pokud se to nebude zvetsovat.na to vam ruku do ohne nikdo neda.pokud to bude OK i za rok,pak bych veril tomu,ze to bude v pohode :-)
neco podobneho me taky ceka :-(,holt jsem si nechal poradit od odborniků :-((( poprvy a naposled !!!!!!!!!!!


domy se stavy od firem ne na roky,ale na mesice.firma by to to taky nedokazala.

taky by me to zajimalo,hlavne at vam nekecaji nejaky nesmysly o vymrznuti baraku.z takovych pitomosti uz jsem vyrost.
necet jsem,ze by o tom nekdo neco vedel za púoslednich 5 let a pochybuji,ze se nekdo ozve !! s praxí.


jo to neni problem.bude jen rad :-)

Autor: Daniel Poles
Datum: 27.06.2008 10:19 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
hlavne at vam nekecaji nejaky nesmysly o vymrznuti baraku.z takovych pitomosti uz jsem vyrost

Hm stará pravda:-)

Autor: Miroslav Chlubna
Datum: 27.06.2008 11:41 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
njn vymrznutí je opravdu pitomost, ale ono je vedlejším efektem jaksi dost důležité vysušení kce suchým vzduchem v zimě... a to už taková pitomost není.

Autor: Maxim Cihlář
Datum: 28.05.2008 15:51 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Podle obchodního rejstříku firma TramVaz spol. s r.o.
výrobce Durisolu, ani žádné z jejích obchodních zastoupení nezkrachovalo. Nevím kde se berou ty informace.

Autor: Daniel Poles
Datum: 27.06.2008 10:16 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Zpravidla to chce před nanesením omítek a následným štukováním počkat... Né nadarmo se říká, že stavba musí vymrznout.
Nejlépe je postavit na podzim a pak to nechat vymrznout a na jaře vyschnout. Trhlinky se ojevují zpravidla od 1 do 6 měsíců. Mě se osvedčilo prostě těch 6 měsíců počkat , nebo pak to vyškrábat a znovu přeštukovat.

Beton nebo keramika se chová podobně. Nechce to uspěchat. Nejhorší je betonový skelet ihned dozděný zdivem, omítnutý a naštukovaný. Dotvarování betonu žádá tak rok počkat, ale to žádná firma ani investor nedovolí a tak nové baráky ( u mě jeden je) popraskají kolem každé cihly. Viníkem je zpravidla nedodržení technologické přestávky nedostatečné zkonsilidování podloží... třeba zkonsolidování jílovitého podloží trvá i 5 let. Napjatost v podzákladí se mění velice pozvolna podle toho jak je vytlačováno voda z jílovitých částeček. Jílovité minarály jsou destičkovitého tvaru a jednak za vlhka po sobě velice rádi jezdí a pak se špatně zbavují vody. Propustnost jílů může dosahovat 2,0 x 10-10 m/s.. což je prd za rok:-(

Teď jsem to viděl i na D1 protože lidi remcají, že se nic nedělá a tak tam je cedule, že od do probíhá technologická přestávka a tudíž se nemůže makat:-(

Autor: Jan Lacina
Datum: 26.06.2008 15:15 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Přátelé jsem stavař celý život a to už mám přes pade. To co tu tvrdíte o Durisolu je sice možné, ale není to v Durisolu ale je to ve zpracování omítek a v tom, jaký se používá materiál.Mám spostu vlastních zkušeností s Durisolem a nedám na něj dopustit. SAMO, ŽE KAŽDÝ MATERIÁL MÁ SVÉ PLUS I MÍNUS.Za prvé - každá omítka po čase a to ne po dlouhém čase má vlasové trhlinky. Nejsou většinou k vidění, ale jsou. Je pouze v rukách a v materiálu, jak to dopadne. Za druhé - s omítkou na Durisol je zapotřebí vždy zacházet stejně jako když se omítají kamenné zdi. Za třetí - pro všechny kdo používají "moderní" suché malty tak se nemůžete divit, že něco praská. Z vlastních zkušeností vím, že to nejsou dobré materiály.A každý dnes tvrdí, že pokud pod omítku nedáte rabic nebo perlinku, tak vám to popraská. Cihly typu Poroterm se vyráběly už dávno a omítaly se klasickou omítkou míchanou na stavbě a tyto problémy s prakáním nebyly.Omítky na kameni a na Durisolu je nutné provádět za suchého počasí, aby rychle vyschly pak je nechat několik dní vypraskat a pak teprve štukovat. Vše chce své a dnešní nesmyslný chvat přínáší řadu problémů které řešíme a zbytečně. Už staří předkové říkali že veškeré kvaltování toliko pro hovado dobré jest. Přeji vám hodně pracovních úspěchů.

Autor: Jozef Homola
Datum: 26.06.2008 21:58 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Tak nevím, mám omítnuté klasickou omítkou dělanou na stavbě a taky se mne bloky POROTHERMu označily trhlinami. Zajímavé, že severní strana to neudělala.

Autor: Milan Pavoucek
Datum: 23.04.2008 13:47 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Dobrý den,
jenom mě zajímalo zda jste si nejdříve usadil cihly (Ytong) kolem okna-ostění a pak dozdival k rohovým cihlám nebo zdil od rohových cihel k oknu a poslední pokládal cihlu ostění okna.
A ještě: jak jste upevnil ty prkna tak pevně, že jste mohl provázek opravdu hodně napnout ? Při vyšší výšce (u 10tého šáru) by se mohly prohýbat.

Autor: Jan Šulc
Datum: 23.04.2008 15:03 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Také jsem o tom přemýšlel, má to vymakané bezvadně: prkna jsou těsně přes roh, takže se opírají o každý nově vyzděný šár. Geniální :-). Také to tak udělám.

Autor: Marek Spurný
Datum: 24.04.2008 00:15 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
ne,ne. Jsou cca 20 cm ode zdi. Kdyby byly těsně u zdi, tak se tam cihla špatně dává a malta se tlačí mezi prkna a dělá to neplechu. Není ani vidět spodek cihly, kterou je potřeba srovnat z vrchní řadou předešlé řady(vzhledem k nerovnosti cihly) a ta natlačená malta to ani neumožní.

Autor: Marek Spurný
Datum: 24.04.2008 00:08 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Fotogalerie:
obrázek č. 1 obrázek č. 2 obrázek č. 3 obrázek č. 4
Používal jsem obě varianty.Když jsem měl namýchaný lepidlo, tak jsem začínal u ostění a když maltu, tak od rohů. Když už to máte rozpočítaný je opravdu jedno, kde začnete.Můžu začít odprostředka a vyjde to nastejno. Je to dáno právě tím provázkem nataženým nezávisle na cihlách.
Jinak jsem měl v zemi trámek a na něj jsem přišrouboval prkna pro každý směr stěny.(příště bych dal každé prkno na svůj trámek).Původně jsem měl rovná prkna z jedné strany a pracně je ustavoval. V patře jsem to už přivedl k dokonalosti. Vezmete jakékoliv prkno (třeba i z krajinkama)a přibližně ho připevníte. Pak na něj uděláte kolmici a v potřebné výšce proříznete ke kolmici. Odpadá hledání rovných prken, složité vyrovnávání a máte i jistotu, že se Vám provázek nehne.To že se prkno prohýbá Vám nevadí, ba naopak, stále napíná provázek jako luk.U vyšších řad jsem z boku přišrouboval pomocné prkýnko,které odtlačuje prkno ode zdi viz.foto.

Autor: petr kocina
Datum: 22.04.2008 11:34 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
konecne nekdo, kdo u stavby premysli,aby mel co nejmene odpadu :-)

Autor: Marek Spurný
Datum: 23.04.2008 00:36 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
tak,tak. Opláču i každou cihlu, kterou nechtěně rozbiju :-))

Autor: petr kocina
Datum: 23.04.2008 01:06 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
mel jsem nastesti z YTONGu minimalni zbytky.prakticky zadny :-)
ty co mi zbyly jeste ted sdelavam.

Autor: Milan Sulanský
Datum: 23.04.2008 12:19 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Pěkná a velice pečlivá práce.
Můžu se zeptat jestli jste při své pečlivosti při přípravě stavby počítal (či nechal spočítat) zatížení základní řady tvárnic z Ytongu? Zatím jsem v diskuzích nenašel někoho, kdo by to u 2 podlaží provedl při tlouštce zdiva 20cm, Vy se s 25cm již blížíte. Co jsem našel založené na Ytong 20cm, tak jsou přízemní bugalovy, ale žádné patro.
Podobně se mi zdá dozdívání otvorů Ytongem - vypadá to super, ale jsou to přeci místa která se při zdění z BST vyztužují prolitím betonem a železem. Mám v tom nějak nejasno, co jste o tom před stavbou zjistil Vy?
Děkuju.

Autor: Test Test
Datum: 23.04.2008 13:29 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Chtěl jsem pod obv.zdi podkrovního RD z BST20 pěnosklo, s kterým statik projekt původně počítal, ale když jsem ho nesehnal, hledal jsem náhradní řešení. Tak jsem vyzdíval BST na 1.řadu z Ytongu a statik na tím mávnul rukou, že je to ani není třeba počítat, když pěnosklo vycházelo se slušnou rezervou.
Pokud v domě máte středovou nosnou zeď (což je na obrázcích i vidět), je zatížení obvodových zdí relativně malé, v řádu 100-200 kPa, zatímco pevnost cihel i Ytongu je v MPa. Prolévání betonem se dělá pro ztužení skeletu domu spíše jako pojistka kvůli tenké stěně než kvůli nosnosti.

Autor: Adam Celusak
Datum: 23.04.2008 16:50 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Vyzera to super, ale ja by som sa aspon snazil preklady potiahnut az na tehlu. Predsalen nad nimi ide zase tehla, ktora ma inu vahu ako Ytong. Mat preklad polozeny na 15cm siroky kusok Ytongu mi pripada trochu nebezpecne.

Autor: Marek Spurný
Datum: 23.04.2008 22:55 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Nevím, kde jste přišel na 15 cm? Ve skutečnosti překlad sedí
25 cm na každé straně. Okno má světlost 1m a překlad se vyrábí 149cm.

Autor: Adam Celusak
Datum: 28.04.2008 11:42 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Fotogalerie:
Nic v zlom. Hovoril som o napr. sipkou vyznacenom mieste. Ale podla fotiek sa niektore veci tazko posudzuju (napr. rozmery).

Autor: Marek Spurný
Datum: 29.04.2008 21:45 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
V pohodě.Tak v tomto místě máte pravdu. Je tam traverza( osazena na každé straně 15cm), na které je vyzděn pouze 5cm ytong (jako věncovka).Za ní jsou další 3 traverzy a nad nimi hned monolitický strop, který to roznáší. Takže se nebojím:-))).

Autor: Marek Spurný
Datum: 23.04.2008 22:38 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Fotogalerie:
obrázek č. 1 obrázek č. 2
vše za mě odpověděl test test.Stačí spočítat nejslabší místo stavby, což je pěnosklo. Všude vyšlo v pohodě, akorát u vnitřního nosného sloupku jsem musel dělat roznášecí desku.

Autor: David Zrník
Datum: 31.08.2009 13:23 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
dobrý den pane Spurný,mohu se zeptat kolik Vás stála základní deska a jak je velká?děkuji

Autor: Marek Spurný
Datum: 04.09.2009 12:34 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Dobrý den, 100m2. Nevím jestli myslíte komplet základy (110 tis.) nebo pouze zákl. deska (40 tis.).

Autor: Marek Biroš
Datum: 04.09.2009 14:26 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Pekný deň pán Spurný. Aké presné boli použité debniace tvárnice a ako ste z tvárnice odstránili odrezanú časť? Kto je výrobcom daných tvárnic.

Autor: Marek Spurný
Datum: 04.09.2009 20:39 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Dobrý den, ztracené bednění na obvod bylo 30cm a na střední nosnou zeď 40cm. Výrobce best, ale (na můj vkus) moc přesné nebyly. Veškeré úpravy a dělení diamantovým kotoučem 230mm.

Autor: Tomáš Svoboda
Datum: 15.04.2008 09:09 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Tak jo, to je přesně ono :o)

Autor: mar sin
Datum: 24.04.2008 11:47 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Dobry den, musim rici ze podle prilozenych fotek jste si s deskou pekne vyhral, ale to je treba jen tak dale. Mel bych na zde diskutujici technicky dotaz. Taky me ceka stavba RD bude to jen prizemni bungalov a spekuluji nad tim jak udelat zakladovou desku pri pouziti ztracenebo bedneni kdyz garaz ktera bude soucasti domu bude utopena o cca 70 cm (zpusobeno svazitosti pozemku). Premyslim nad tim jak to udelat a pak jak udelat hydroizolaci. Pokud by mel nekdo cas udelat jen nejaky nacrtek a poslat ho na email nebo ho zde prilozit budu rsd. Mejte se.sinkyrik.martin(zavinac)seznam.cz

odpovědět na původní příspěvek

Přihlášení/odhlášení odběru příspěvků e-mailem:
váš e-mail:
Toto je nemoderovaná diskuse čtenářů portálu TZB-info. Redakce nenese zodpovědnost za obsah příspěvků a vyhrazuje si právo příspěvky odstraňovat.