Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Diskuze ke článku: Platná ČSN 73 0540-2:2002 Tepelná ochrana budov - Část 2: Požadavky

Autor článku: Ing. Jiří Šála, CSc. - MODI
Plné znění článku: Platná ČSN 73 0540-2:2002 Tepelná ochrana budov - Část 2: Požadavky
Anotace článku: V příspěvku jsou stručně glosovány změny, které přináší revize ČSN 73 0540-2:2002 ve vztahu k předchozímu znění normy z května 1994.

přidat ke článku nový příspěvek

Příspěvky v této diskusi vyjadřují názory čtenářů. Redakce portálu TZB-info nemůže ovlivnit jejich obsah, ale vyhrazuje si právo je odstraňovat.
Chronologický seznam příspěvků
Re: Tepelná ochrana budovJan Klečka18.05.2009 14:23
Tepelná ochrana budovJosef TRTÍK08.01.2009 13:36
měrná spotřeba energie SENIng. František Zoul01.06.2003 21:38
RE: požadavky na otvorové výplně - opravaPavel Šafka, ing.11.02.2003 22:10
Re: Požadavky na otvorové výplněPavel Šafka, ing.11.02.2003 22:02
Odpověď nas příspěvek "Požadavky na otvorové výplně" (Ing. Pavel Šafka)Jiří Šála11.02.2003 00:39
Požadavky na otvorové výplněPavel Šafka, ing.10.02.2003 23:03
Re: Stupeň energetické náročnosti budovyIng. Jiří Hirš, CSc.20.11.2002 17:16
Re: Stupeň energetické náročnosti budovyIng. Jiří Šála, CSc.19.11.2002 13:50
Re: Stupeň energetické náročnosti budovyMichal Fiala19.11.2002 06:18
Stupeň energetické náročnosti budovyIng. Jiří Hirš, CSc.18.11.2002 17:24

Příspěvky
Předmět: Tepelná ochrana budov
Autor: Josef TRTÍK
Datum: 08.01.2009 13:36 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Jako předseda "společnství vlastníků bytů" řeším problém z jedním z majitelů bytů, který již druhou zimu byt neobývá a tím pádem nevytápí vlastním topením. Tím dochází k promrzání jednak obodového zdiva, stropů a pod. a v bytem pod ním a vedle dochází v důsledků promrzání stěn k tvorbě plísní.
Je možné s odkazem na ČSN 73 0540-2 majitele uvedeného bytu nějakou právní normou přimět k tomu aby ve svém bytě v zimním období dodržovat stanovenou teplotu.
Předem děkuji za radu a pomoc.
Trtík Josef

Předmět: Re: Tepelná ochrana budov
Autor: Jan Klečka
Datum: 18.05.2009 14:23 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Dobrý den,

podle mého názoru Vám vůči majitely bytu norma ČSN 73 0540 nepomůže. Ta je legislativně závazné pouze pro projektanty a zhotovitele stavby. Na majitele bytu lze pouze použít buď stanovy Vašeho společenství, kde by byl článek o způsobu užívání bytu (nebo ho doplnit, většina by mohla být pro) nebo zkusit využít občanský zákonník.
Druhá možnost je uplatňovat vadu díla na zhotovitele stavby, pokud bylo vedeno řízení o stavebním povolení po 1.12.2002 a dělící konstrukce nesplňuje požadavek výše citované normy na součinitel prostupu tepla U= 1,3 W/m2.K

Předmět: měrná spotřeba energie SEN
Autor: Ing. František Zoul
Datum: 01.06.2003 21:38 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Pokud uvažujeme budovu jako stavební celek, který pro provoz využivá různé formy energie není, z praktického energetického pohledu, vhodné v energetickém štítku priviolegovat pouze jednu formu energie, např. tepelnou energii. Neuvedení všech forem energie v energetickém štítku může vést ke značnému zkreslení výsledku v oblasti měrné spotřeby energie a to např. v oblasti vzájemných energetických srovnávacích analýz, zkreslení výsledku ukazatele měrné spotřeby na výrobek a pod.

Předmět: RE: požadavky na otvorové výplně - oprava
Autor: Pavel Šafka, ing.
Datum: 11.02.2003 22:10 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Zasílám text znovu s opravou indexu u U pro zasklenou část otvor. výplně. Šafka

Děkuji za korekci mého výpočtu vnitřní povrchové teploty.
Prostudoval jsem prospektové materiály výrobců „warm-edge“ profilů pro výrobu izolačních skel a vyšel z předpokladu, že teplota théta si musí být pro nejběžnější vnitřní podmínky nejméně 9,2st.C.
Všichni výrobci „warm-edge“ profilů pracují jednotně se dvěma vzorci pro výpočet U(N) a théta si:

U(N)=U(w)= A(f)*U(f)+A(g)*U(g)+L(g)*psí/(A(f)+A(g))
theta si= theta(e)+ f(Rsi)*(theta (ai)-theta (e))

kde:
A(f) – plocha rámu otvorové výplně
(= 0,55 m2 pro rám 1,23x1,48m)
U(f) – součinitel prostupu tepla rámem otv. výplně
A(g) – plocha zasklené části otvorové výplně
(= 1,27 m2 pro rám 1,23x1,48m)
U(g) – součinitel prostupu tepla zasklenou částí
L(g) – obvod zasklené části (= 4,54m pro rám 1,23x1,48m)
psí – lineární koeficient prostupu tepla okrajem zasklení
dle EN ISO 10077-2
theta (ai) – teplota interiéru
(= +21st.C dle ČSN) (= +20st.C dle EN)
theta (e) – teplota exteriéru
(= -15st.C dle ČSN) (= -10st.C dle EN)
f(Rsi) - teplotní faktor okraje zasklené části
dle EN ISO 10211-2

Mezi mnoha výrobci warm-edge profilů jsem nalezl profil s nejlepšími vlastnostmi, profil „Swisspacer V“.
Výrobce tohoto profilu uvádí pro otvorovou výplň s krajními podmínkami dle EN, rámem s hodnotou U(f)= 1,3 W/(m2*K), zasklením „dvojsklem“ s U(g)= 1,1 W/(m2*K), koeficientem psí= 0,032 W/(m*K) a f(Rsi)=0,74 hodnoty:
U(N)= 1,2
theta si= 9,2 st.C.
Při krajních podmínkách dle ČSN (-15 / +21st.C) mi vyšla hodnota theta si= 8,04 st.C.
Rám s hodnotou U(f)=1,30W/(m2*K) myslím lze považovat za velmi kvalitní, přesto theta si nesplňuje požadavek normy ČSN 730540-2:2002.

Při použití „trojskla“ (izolačního skla se třemi tabulemi skla) s U(g)=0,70 W/(m2*K) a stejného typu rámu otvor. výplně výrobce uvádí:
psí= 0,031 W/(m*K)
f(Rsi)= 0,73
a při krajních podmínkách –10/ +20st.C dosahuje hodnot:
U(N)= 1,0 W/(m2*K)
theta si= 11,9 st.C.
Při krajních podmínkách –15 / +21 st.C jsem se dopočítal hodnoty theta si= 11,30 st.C.

Výše uvedené hodnoty psí a F(Rsi) výrobce čerpal ze závěrečné zprávy IFT, Rosenhaim z července 1999.
--------------------

Výše uvedený postup výpočtu jsem přepsal, abych Vás mohl požádat o několik odpovědí:
Lze uvedené vzorce pro výpočet hodnot U(N) a theta si použít?
Jaký kontrolní postup pro ověření hodnot U(N) a theta si deklarovaných výrobcem otvorových výplní budou užívat české kontrolní orgány?
Lze vypočtené hodnoty U(N) a theta si ověřit měřením v praxi (v ČR)?
Pavel Šafka

Předmět: Re: Požadavky na otvorové výplně
Autor: Pavel Šafka, ing.
Datum: 11.02.2003 22:02 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Děkuji za korekci mého výpočtu vnitřní povrchové teploty.
Prostudoval jsem prospektové materiály výrobců „warm-edge“ profilů pro výrobu izolačních skel a vyšel z předpokladu, že teplota théta si musí být pro nejběžnější vnitřní podmínky nejméně 9,2st.C.
Všichni výrobci „warm-edge“ profilů pracují jednotně se dvěma vzorci pro výpočet U(N) a théta si:

U(N)=U(w)= A(f)*U(f)+A(g)*U(g)+L(g)*psí/(A(f)+A(g))
theta si= theta(e)+ f(Rsi)*(theta(ai)-theta(e))

kde:
A(f) – plocha rámu otvorové výplně (= 0,55 m2 pro rám 1,23x1,48m)
U(f) – součinitel prostupu tepla rámem otv. výplně
A(g) – plocha zasklené části otvorové výplně
= 1,27 m2 pro rám 1,23x1,48m)
U(g) – součinitel prostupu tepla zasklenou částí
L(g) – obvod zasklené části (= 4,54m pro rám 1,23x1,48m)
psí – lineární koeficient prostupu tepla okrajem zasklení
dle EN ISO 10077-2
theta(ai) – teplota interiéru
(= +21st.C dle ČSN) (= +20st.C dle EN)
theta(e) – teplota exteriéru
(= -15st.C dle ČSN) (= -10st.C dle EN)
f(Rsi) - teplotní faktor okraje zasklené části
dle EN ISO 10211-2

Mezi mnoha výrobci warm-edge profilů jsem nalezl profil s nejlepšími vlastnostmi, profil „Swisspacer V“.
Výrobce tohoto profilu uvádí pro otvorovou výplň s krajními podmínkami dle EN, rámem s hodnotou U(f)= 1,3 W/(m2*K), zasklením „dvojsklem“ s U(g)= 1,1 W/(m2*K), koeficientem
psí= 0,032 W/(m*K) a f(Rsi)=0,74 hodnoty:
U(N)= 1,2
theta si= 9,2 st.C.
Při krajních podmínkách dle ČSN (-15 / +21st.C) mi vyšla hodnota theta si= 8,04 st.C.
Rám s hodnotou U(f)=1,30W/(m2*K) myslím lze považovat za velmi kvalitní, přesto theta si nesplňuje požadavek normy ČSN 730540-2:2002.

Při použití „trojskla“ (izolačního skla se třemi tabulemi skla) s U(f)=0,70 W/(m2*K) a stejného typu rámu otvor. výplně výrobce uvádí:
psí= 0,031 W/(m*K)
f(Rsi)= 0,73
a při krajních podmínkách –10/ +20st.C dosahuje hodnot:
U(N)= 1,0 W/(m2*K)
theta si= 11,9 st.C.
Při krajních podmínkách –15 / +21 st.C jsem se dopočítal hodnoty theta si= 11,30 st.C.

Výše uvedené hodnoty psí a F(Rsi) výrobce čerpal ze závěrečné zprávy IFT, Rosenhaim z července 1999.
--------------------

Výše uvedený postup výpočtu jsem přepsal, abych Vás mohl požádat o několik odpovědí:
Lze uvedené vzorce pro výpočet hodnot U(N) a theta si používat?
Jaký kontrolní postup pro ověření hodnot U(N) a theta si deklarovaných výrobcem otvorových výplní budou užívat české kontrolní orgány?
Lze vypočtené hodnoty U(N) a theta si u otvorových výplní ověřit měřením v praxi (v ČR)?
Pavel Šafka

Předmět: Odpověď nas příspěvek "Požadavky na otvorové výplně" (Ing. Pavel Šafka)
Autor: Jiří Šála
Datum: 11.02.2003 00:39 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Pro nejběžnější podmínky, tj. relativní vlhkost vnitřního vzduchu fi,i = 50% a jeho teplotu theta ai= 21°C (viz čl. 5.1.1 v ČSN 73 0540-2) musí být vnitřní povrchová teplota theta si nad hodnotami od 9,2°C do 11,2°C (pro rozptyl bezpečnostních teplotních přirážek podle tab. 2 citované normy). Tomu odpovídá místní snížení součinitele prostupu tepla Umin od 2,5 do 2,1 W/(M2.K). Je zřejmé, že tyto hodnoty nezaručují splnění požadovaného součinitele protupu tepla U pro celou konstrukci (tedy průměrné hodnoty pro celou plochu konstrukce), který je podle tab. 3 ve výši 1,8 pro nové výplně otvorů a 2,0 pro upravené výplně otvorů. Pro nejběžnější podmínky tedy souběžná platnost obou požadavků není zbytečná.
Při vyšší vlhkosti vnitřního vzduchu do 60% je postřeh pana Šafky správný, tam je skutečně požadavek na nejnižší vnitřní povrchovou teplotu výplně otvoru významnější a na hranici 60% o něco přísnější (od 1,94 do 1,51) než požadavek na součinitel prostupu tepla celé konstrukce (1,8; resp. 2,0).
Při vlhkosti nad 60% se přísnost požadavku na vnitřní povrchovou teplotu stupňuje pouze v případě, kdy požadujeme vyloučení kondenzace na vnitřním povrchu konstrukce. Pokud připustíme kondenzaci, pak podle čl. 5.1.3 nám zbývá hodnocení výplně otvoru jen prostřednictvím součnitele prostupu tepla.

Předmět: Požadavky na otvorové výplně
Autor: Pavel Šafka, ing.
Datum: 10.02.2003 23:03 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Při pročítání normy ČSN 73 0540 jsem vyrozuměl, že u otvorových výplní, stejně jako u stavebních konstrukcí, (terminologie dle normy bod 4.6 - 4.8) je vyžadováno splnění podmínek jak pro minimální povrchovou vnitřní teplotu théta(si), tak pro požadovanou hodnotu součinitele prostupu tepla U(N).
Za tohoto předpokladu musím upozornit, že kritérium součinitele prostupu tepla U(N) postrádá u vnějších otvorových výplní smyslu. Požadované hodnoty théta(si) jsou totiž natolik přísné, že všechny vnější otvorové výplně konstrukcí s vnitřními podmínkami- rel. vnitř. vlhkost=/<60%, théta(im)=20st.C -(viz ČSN 730540:2/2002, kapitola 5.1) hravě splní doporučené hodnoty U(N) pro energeticky úsporné domy. Kritickým místem je přechod mezi rámem otvorové výplně a její výplní tzn. izolačním sklem.
Při stanovení minimální hodnoty théta(si) jsem dle normy vycházel z teploty rosného bodu při uvedených krajních podmínkách a připočetl přirážku zohledňující způsob vytápění a umístění topných těles a došel k hodnotě 11 až 13oC.

Prosím o vyjádření, zda jsem si normu ČSN 73 0540:2/2002 vyložil správně, případně o opravu mého mylného výkladu.

ing. Pavel Šafka
Liberec


Předmět: Re: Stupeň energetické náročnosti budovy
Autor: Ing. Jiří Hirš, CSc.
Datum: 20.11.2002 17:16 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Problém není v hodnocení konstrukcí z hlediska jejich ročních měrných energetických toků, ale v chápání pojmu budova. Já si pod pojmem budova představuji celý komplex stavební, technické i technologické části (jinak to ve skutečnosti ani není), zatímco podle normy se musím omezit na konstrukce - stavební část. Kdybych podle návodu pana Fialy zavedl CSEN - celkový stupeň energetické náročnosti budovy, nevím jestli by bylo jasné, že SEN stupeň energetické náročnosti budovy je jen dílčí částí celkové.
Celou diskusi vedu proto, aby bylo uživatelům normy jasné, jaká část energie je v SEN budovy zahrnuta a nedocházelo k omylům. Pojem budova není normou definován.

Předmět: Stupeň energetické náročnosti budovy
Autor: Ing. Jiří Hirš, CSc.
Datum: 18.11.2002 17:24 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Nesouhlasím s tím, že je SEN definován jako spotřeba tepla jen na vytápění objektu. Budovu je potřeba posuzovat z hlediska spotřeby energie z pohledu všech energetických toků (osvětlení,TUV,atd.)Stupeň energetické náročnosti budovy zavádí na celkovou spotřebu energie v budově, což není pravda. Viz. odstavec A.5.5, kde je uváděn SEN budovy pro pasivní domy 15 kWh/m2,a a celkové množství primární energie spojené s provozem budovy nemá překročit 120 kWh/m2,a .

Předmět: Re: Stupeň energetické náročnosti budovy
Autor: Michal Fiala
Datum: 19.11.2002 06:18 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Váš nesouhlas je na první pohled logický a důvodný, ale to co žádáte je vyšší stupeň.

SEN je dán jen_a_pouze budovou, nikoliv způsobem jejího využití. Má být jednoduše spočitatelnou veličinou, která má sloužit k porovnání budov, nikoliv jejich vybavení, které podléhá častým změnám.

Nic Vám ale nebrání definovat vlastní hodnocení a prosazovat jeho užívaní v praxi.

Předmět: Re: Stupeň energetické náročnosti budovy
Autor: Ing. Jiří Šála, CSc.
Datum: 19.11.2002 13:50 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Souhlasím s autorem připomínky, že je třeba energetické hodnocení budovy završit celkovou energetickou bilancí všech toků tepla, což se v zahraničí obvykle předepisuje ve formě vyhlášky či zákona jako systémově nejvyšší stupeň hodnocení. V našich podmínkách to jsou například energetické audity a bilance v nich uváděné. Existují i další možnosti, jak hodnotit veškerou energii svázanou se vznikem, provozem i zánikem budovy - jejich prosazování v podmínkách ČR lze jen přivítat.

To však nic nemění na potřebě testovat energetickou náročnost jednotlivých částí této souhrnné energetické bilance. A ČSN 73 0540-2:2002 Tepelná ochrana budov testuje takto v rámci vymezení své působnosti stavební řešení budovy - k tomu slouží měrná potřeba tepla eV i vyjádření výsledku pomocí stupně energetické náročnosti SEN. Toto dílčí hodnocení má svůj význam. Budovy s vysokou energetickou náročností stavebního řešení jsou špatným základem pro zavádění úspor energie v navazujících oblastech (jako je vystrojení budovy otopným systémem včetně zdroje, uplatnění obnovitelných zdrojů energie apod.). Nízký stupeň energetické náročnosti SEN budovy dává dobré východisko pro celkově energeticky úsporný provoz budovy - i proto, že stavební řešení se na energetické bilanci významně podílí. Dalším důvodem pro potřebu tohoto dílčího systémového hodnocení je to, že uvedené hodnocení vyjdřuje vlastnost budovy za srovnatelných smluvních podmínek - je tedy možností pro vzájemné srovnávání energetické kvality architektonického a stavebního řešení budov - například se pak může promítnout v ceně nemovitosti (opět známé ze zahraničí). Další zmíněné energetické toky jsou dány vystrojením budovy, které však má v podstatně kratší životnost a cyklus obměny než stavební řešení - proto je výhodné se jimi zabývat samostatně a teprve po "odladění" trvalejšího stavebního řešení budovy je jako měnící se část zahrnout do celkové energetické bilance budovy.
Uváděné údaje z informativní přílohy A normy pro pasivní domy a pro primární energii se týkají rozšířených či celkových bilancí energií mimo rámec dosahu ČSN 73 0540, což je v příloze A výslovně uvedeno. Proto nelze tyto údaje srovnávat s normovým hodnocením energetické náročnosti stavebního řešení
budovy.

Ing. Jiří Šála, CSc.

přidat ke článku nový příspěvek

Přihlášení/odhlášení odběru příspěvků e-mailem:
váš e-mail:
Toto je nemoderovaná diskuse čtenářů portálu TZB-info. Redakce nenese zodpovědnost za obsah příspěvků a vyhrazuje si právo příspěvky odstraňovat.