TZB-info - Teplotní pole v zemině pod…
Stávající postupy stanovení přenosu tepla v zemině. Měření teplot v zemině pod podlahou experimentálního domu MSDK na VŠB v Ostravě. Rozdíl mezi vypočtenými teplotami v zemině pod podlahou a…
Teplota pod zateplenou základovou deskou
- TZB-info
- Diskuzní fórum
- Stavba
- Teplota pod zateplenou základovou deskou
Reklama
LJ Laďa Jaskva @lada.jaskva před 11 roky31.07.2013 15:23:00
Už je zde výsledek měření, čili realita , která hodně vypoví o dlouhodobém sporu mezi všemi abonenty a zřejmě i usnadní výpočet TZ podlahy. Je to zde :
https://stavba.tzb-info.cz/stavebni-tepe…
S pozdravem Laďa
Vkládání nových příspěvků je dostupné pouze pro přihlášené uživatele
Nejnovější příspěvky
JH Jano Hrach @jano.hrach979
Rád by som ti odpovedal, ale tvoje príspevky sú príšerné a nezrozumiteľné.
před 11 roky
MI metball iGIN @metball.igin277
Nezkusíte dopřesnit, kde a jak jste dospěl k těm dvěma průměrům? SFO P.S.: 4StudijníTypy: U systémů s…
před 11 roky
JH Jano Hrach @jano.hrach979
Pod uvedenými základmi je priemerná ročná teplota, v Ostrave je to 8,6 C. Je to náhoda?
před 11 roky
22 odpovědí
Zobrazit všechny reakceReklama
JH Jano Hrach @jano.hrach979 před 11 roky06.08.2013 06:29:00
Pod uvedenými základmi je priemerná ročná teplota, v Ostrave je to 8,6 C. Je to náhoda?
MI metball iGIN @metball.igin277 před 11 roky07.08.2013 11:26:00
JH Jano Hrach @jano.hrach979Nezkusíte dopřesnit,
kde a jak jste dospěl
k těm dvěma průměrům?
SFO
P.S.:
4StudijníTypy:
U systémů s obrovskými setrvačnostmi
je klasický aritmetický průměr
NeVhodný,
Zavádějící,
Matoucí
...
U staveb,
které výrazně vylepšily
své TĚSNOSTI (odpory),
tak u takovýchto staveb
by mělo být FYZIKÁLNĚ-MATEMATICKY TRESTNÉ
používat
NESMYSLNĚ SESTAVENÉ
STACIONÁRNÍ PRŮMĚRY.
Chcete příklad?
Mráz přijde v lednu či únoru,
krásných -15°C,
pěkných 8 dní v kuse - a nezaznamenáte
žádný problém
pro DOSTATEČNĚ Tepelně NABITOU ZEMINU
(a na ní stojící pastóšku).
Tatáž situace koncem března?
No, prů... jak Mraky.
Tož asi tak ...
P.P.S.:
Nebo se smiřme s tím,
že budeme už jen BEZMOCNĚ PŘIHLÍŽET,
jak jsou pastóšky,
navržené např. na průměrné teploty
PRAKTICKY NEPROVOZOVATELNÉ.
Drahý provoz,
"flastrování" nelogičností návrhu,
dlouhodobé problémy např. s technologiemi či interními strukturami ...
Inu, klasický důsledek zápřahu
Kůň s Krávem.
Vivaldi by vám to potvrdil...
iGoGY
BV Bohuslav Vintr @bohuslav.vintr235 před 11 roky04.08.2013 10:55:00
1) Zahájení debaty o jednodušším výpočtu tepelné ztráty podlah a za předpokladu, že by byl navíc i přesnější je zcela legitimní a chvályhodné.
Zvláště, jestliže podle používané metody s adiabatickou hranicí a dodbrou izolací podlahy vychází pod středem objektu teplota i -7°C.
To se mi zdá absurdní, když téměř všude okolo je cca 8°C a v případě směru k podlaze dokonce 20°C byť za silnou izolací. Jen vodorovným směrem, ale pro střed objektu dost daleko je venkovní teplota.
Těch cca 8°C celoročně jsem si znovu ověřil minulý týden na pevnosti Hůrka v hloubce 10-20m. Ale podobnou teplotu má i voda vytékající z vodovodního řadu nejčastěji z hloubky 1,5 m.
2) Na druhé straně není nutno znát teplotu zeminy pod podlahou přesněji než na 1-2°C.
Pro technické výpočty se považuje za dostatečnou přesnost 5%.
Pokud uvažujeme podíl ztrát podlahou na celkových ztrátách objektu cca 10-15% a rozdíl teplot zemina-podlaha 20-8=12°C, pak 2°C nepřesnosti je 17% z 15% = cca 2,5% z celkové ztráty objektu.
3) Každé podobné měření je přínosné. Je ovšem otázka, jestli zrovna Ostrava se svými specifickými geologickými podmínkami je nejvhodnější a teploty odpovídající.
Dovedu si představit docela velký vliv na teplotu podloží v případě výsypky, stale větrané štoly, nebo i před několika desítkami let proběhnutého požáru uhelné sloje v okolí.
4) Tak jak se mi zdá vypočtená teplota pod objektem -7°C příliš nízká, tak ta naměřená se mi v 0,7 m uprostřed objektu a v zimě 14°C pod silnou tepelnou izolací se mi zdá vysoká.
Argument:
"podlaha tu spíše než konstrukce, přes kterou dochází k dotaci tepla do zeminy, působí jako tepelný izolant, který brání ochlazování zeminy z venkovního prostředí."
Se mi mi nezdá, neboť všude jinde okolo v okolí cca 10 m je těch 8°C. Podlaha je velmi dobře izolovaná a pro bod uprostřed 10 m pod podlahou a když uvažujeme teploty na povrchu pomyslné koule s r=10m kolem tohoto bodu, tak jen velmi málo jich je ovlivněno podlahou /nebo její izolací. Většina je na teplotě 8°C, nebo ještě méně.
5) Také mi schází naměřený údaj čidla 1 v rohu.
6) Pro výpočet ztrát podlahou pomocí teploty zeminy by podle mě byly nejlepší teploty přímo pod podlahou, ale asi by musely být tabulkově určeno několik hodnot jak podle teplotní oblasti, tak tvaru objektu (jiné pro půdorys čtverce a jiné pro obdélníky.
7) Když vyjdeme z naměřených hodnot v hloubce 0,7 m a v zimě můžeme pokrýt půdorys objektu sítí stejně vzdálených bodů.
4 ks budou odpovídat sondě 1, kde si dovolím odhadnout teplotu na 2°C (sonda 2 je 5°C a sonda 3 je 8°C)
20 ks bude odpovídat sondě 2 s teplotou 5°C (všechny obvodové mimo rohových)
18 ks bude odpovídat sondě 3 s teplotou 8°C
8 ks bude odpovídat sondě, kterou jsem si dovolil nazvat 34 a byla by mezi sondou 3 a 4 a teplota je průměrem sondy 3 a 4, tj. 10°C
3 ks sonda odpovídá sondě 4 s teplotou 12°C.
Z toho lze celkem přesně spočítat vážený průměr: 4*2+20*5+18*8+8*10+3*12=6,9°C
A to se zase tak moc neliší od kdysi používané hodnoty 5°C.
Když se k tomu připočte hodnota nějakého liniového tepelného mostu na styku stěny a podlahy, tak bych si dovolil tvrdit, že hodnoty tepelné ztráty vyjdou prakticky stejné, jako u starého velmi jednoduchého způsobu výpočtu, kde se vzal rozdíl teplot (většinou 20-5=15 K) a vynásobil se hodnotou U (tenkrát k) a plochou podlahy.
p.s. Co mne však překvapuje je že norma pro výpočet ztrát a tedy také pro navrhování tlouštěk izolací vůbec neřeší, jestli je v objektu podlahové topení a tedy také větší teplotní spád a že by tedy byla vhodná také větší tepelná izolace.
Nebo jsem to snad v normě přehlédl ?
MM Marek Mračný @marek.mracny371 před 11 roky01.08.2013 21:56:00
Dobrý den,
sice to přesně nesouvisi s daným měřenim ,ale mam jedno sve měřěni z letošni zimy.
Nezaizolovana novostavba z 250 porobetonu ,jen temperovana,podlahove topeni s 200 eps s max.
teplotou topne vody 28 většina zimy jen 25.Venku zapichle tep.čidlo ve vzdalenosti 20cm od zakladu a hloubce 40cm.K vyšce vnitřni podlahy rozdil 70cm.Ve stejne hloubce jak čidlo jen o 40cm dale od zakladu vede přivod/odvod primaru Tč.Po hodinovem ciklu Tč teplota glykolu 0/-3.
Teplota čidla negativně ovlivněna kolektorem za těchto podminek v pulce ledna se dostala na +3 kde setrvala po cely zbytek zimy.Na zavěr Tč od dubna vypnuto a v pruměrne hloubce kolektoru 2m je teplota glykolu 15,5.Tod me poznatky nic vic nic min jen s tou teorii to bude asi malinko jinak...
JH Jozef Homola @jozef.homola562 před 11 roky01.08.2013 23:26:00
MM Marek Mračný @marek.mracny371A jste si jist, že když je teplota glykolu 15,5°C, že je i taková teplota v půdě ve 2 m hloubky? Máte ověřen teploměr tedy kalibrován?
MI metball iGIN @metball.igin277 před 11 roky01.08.2013 00:29:00
4 PT Disquterus Vulgaris:
Ha, Ha, Ha.
Jediný Případ Měření,
Pár Měsíců
a Už Výkřiky
O SKUTEČNOSTI?
Ale No Tak ...
SFO
P.S.:
Kde je Sonda #1?
P.P.S.:
Kde je popis Zeminy?
Co Je To Za Futr, který ve Velmi významné
GeoMetrii Hranice
Pastóška - Pevné Podstatné Okolí
Nahrazuje Zeminu?
Jak se k tomuto Futru Staví Plynné Podstatné Okolí?
P.P.P.S.:
Pročtěte si i další články Pánů Přispěvatelů.
Lépe - PROSTUDUJTE, zevrubně a kriticky.
Mají Dobré Otázky.
(Třebas tu "O Sněhu")
Ale to vůbec neznamená,
že mají
byť jen náznak
SMYSLUPLNÝCH ODPOVĚDÍ.
(Třebas náznak Pohádky
"O GeoTermálním Toku"
v AnIzoTropním Prostředí
A Vivaldiho Čtveru Ročních Dob.)
Za nejzásadnější problém jejich úvah považuji
LINEÁRNÍ
JEDNOROZMĚRNÝ
matematický (numerický) MODEL.
Že se onen model tváří vícerozměrně?
Nenechte se táhat na Vařený Nudli ...
Jak se to vztahuje k měření?
Popřemýšlejte...
iGoGY
LJ Laďa Jaskva @lada.jaskva před 11 roky01.08.2013 05:01:00
MI metball iGIN @metball.igin277Dobrý den. Je to opravdu jediný reálný dům, který má možnost měřit realitu ( teploty ) pod zateplenou podlahou a jak je všem zřejmé, tak to porovnávají s teoretickým průběhem podle nějakého matematického modelu. Že realita je jiná, jak by to mělo vypadat teoreticky, se nedá zpochybnit. Nikdo z toho nevyvozuje závěry, že to platí obecně, všude, za každých podmínek okrajových podmínek. Mě by zajímala Vaše diskuze s autory toho měření, když zde na diskuzi to totálně znevažujete, ale do diskuze pod tím článkem se nějak nezapojujete.
S pozdravem Laďa
JH Jano Hrach @jano.hrach979 před 11 roky31.07.2013 20:17:00
Ak som správne pochopil, tak izolácia základov má väčší efekt za menej peňazí ako izolovanie podlahy, ktoré je skoro zbytočné, možno mimo EPD+. Ako ochrana pred zamrznutím vody v dome stačí podlaha bez izolácie a vstup vody do domu trochu ďalej od okraja.
PK Pavel Kříž @pavel.kriz891 před 11 roky31.07.2013 20:42:00
JH Jano Hrach @jano.hrach979Z čeho tak soudíte? Podlahu snad nezateplujeme proto. aby v ni nezamrzla voda, ale pro snížení ztrát tepla prostupem...
LŠ Lubomir Švarc @lubomir.svarc před 11 roky31.07.2013 19:56:00
Teplota v těch třech metrech odpovídá teplotě studniční vody.Firma Infraclima dává pod základovou desku plošný kolektor pro tč.V létě tím chladí.
Vkládání nových příspěvků je dostupné pouze pro přihlášené uživatele
Nevhodný příspěvek
Pokud chcete upozornit redakci na diskusní příspěvek, který svým obsahem porušuje pravidla diskusí na portálu TZB-info, klikněte na tlačítko Odeslat. V diskusích jsou nepřípustné zejména příspěvky vulgární, urážlivé a nesouvisející s tématem dané diskuse.
Vyberte způsob sdílení
Reklama
Přihlášení
nebo se přihlaste emailem
Nemáte účet?
Vypadá to, že nejste přihlášen
Registrací a přihlášením získáte mnoho výhod. Neunikne vám žádný nový příspěvek u oblíbených témat, můžete se ptát i odpovídat.
Technická podpora
Máte potíže s přihlášením, vkládáním příspěvků, nebo se správou vašeho profilu? Napište nám! Uvítáme také připomínky, podněty a nápady k vylepšení diskuzního fóra. Děkujeme.