Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Diskuse ke článku: Energiewende – Německá energetická transformace – I. díl

Autor článku: Milan Šimoník
Plné znění článku: Energiewende – Německá energetická transformace – I. díl
Anotace článku: Německo je stejně jako v mnoha jiných technických oborech i v energetice světovou špičkou a tak tolik nepřekvapuje, že se právě ono pustilo do ambiciózního projektu – přechodu na nízkouhlíkovou a udržitelnou energetiku, založenou na úsporách a obnovitelných zdrojích. Tyto ambice však mají dopady na celý energetický sektor v Evropě, o vlivu na ČR nemluvě a jsou proto předmětem bouřlivých debat, v nichž je zpochybňována i pověstná německá racionalita. V seriálu článků se pokusíme přiblížit historii a současnost projektu Energiewende a nastínit další vývoj německé energetiky.

přidat ke článku nový příspěvek

Příspěvky v této diskusi vyjadřují názory čtenářů. Redakce portálu TZB-info nemůže ovlivnit jejich obsah, ale vyhrazuje si právo je odstraňovat.
Zobrazit všechny příspěvky zobrazuji 1 - 30 z 73   starší >>
Příspěvky
Předmět: Wagnerův přehled na Oslu
Autor: Petr Balcar
Datum: 31.12.2015 02:37 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110208
reakce na ...
http://www.osel.cz/8611-jaderna-energetika-na-prahu-roku-2016.html

Předmět: zdroje
Autor: Pavel Nedbal
Datum: 17.12.2015 22:15 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 112823
reakce na ...
Prosím ty,kteří prosazují FV a VtE, aby jednoznačně odpověděli, co je bude v době jejich soudobého neprovozu zálohovat:

A kdo bude tuto zálohu provozovat:

a z čeho se záloha bude financovat:

Děkuji za Vaši odpověď..

Předmět: Re: zdroje
Autor: Jan Veselý
Datum: 18.12.2015 09:43 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 120412
reakce na ...
1) Záloha je pro případ, kdy to pokažené. Neboli, je podstatně menší šance, že se najednou pokazí tisíc větrných elektráren nebo milion FV panelů než 1 blok v Temelíně. Přesnější termín než záloha je doplnění.
2) To doplnění bude probíhat v principu naprosto stejně, jako se dnes doplňuje výkon baseloadu dnes - pomocí elektráren jiného typu, které lze zapínat a vypínat dle potřeby (vodní, spalovací různých druhů), pomocí managementu spotřeby (HDO, motivace cenou, ...), pomocí uskladňování elektřiny (PVE, akumulační VE, bateriové systémy, setvačníkové systémy, ...), pomocí mezistátního transferu elektřiny, možná se časem zapojí i výroba syntetických paliv.
Možností je spousta, jen je třeba si vybrat podle technických specifik a ceny. Zásadní vliv má třeb i regulační rámec - v ČR jsou podmínkami regulace větrné a FV elektrárny fakticky vyloučeny z lukrativního trhu regulace sítě, takže nemají motivaci s ní pomáhat, i když jsou toho v pohodě schopny.
Pro vaše info ve Francii mají 50 GW jaderných elektráren, ale špičkovou spotřebu mají až 100 GW, jenže pokrytí těch špiček by se jim pomocí jádra krutě nevyplácelo. Tak to řeší výše zmíněnými postupy.
3) Jak se ty doplňky budou financovat? Jednoduše, ceny silové elektřiny ve střední Evropě určuje burza v Lipsku. Ceny elektřiny jsou tam vyjednávány i na spotovém trhu, kdy je balancována nabídka a poptávka pro každých 15 minut. Nebude-li dost výkonu ve větru a Slunci (a to se obvykle ví den dopředu), tak se prostě změní cena tak, aby pokryla náklady provozovatelů flexibilních zdrojů. Už dnes existuje spousta elektráren, které jsou provozovány 5-10% času a jejich provoz je i tak ekonomicky rentabilní.
Jinou možností jsou kapacitní platby, kdy si provozovatel elektrické sítě zajišťuje dostatek výkonu nabídkou stálé platby "za existenci" flexibilního výkonu. To je ovšem dost riskantní postup, náročný na správnou regulaci. V Austrálii třeba kapacitní platby mají, ale jejich nastavení třeba vedlo k postavení elektráren (levná výstavba, levný provoz, drahé palivo), které nebyly vůbec nikdy puštěny, ale majitelům díky kapacitním platbám vydělávají pěkné peníze.

Předmět: Re (2): zdroje
Autor: Vladimír Křen
Datum: 18.12.2015 11:46 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100035
reakce na ...
Kterýkoliv vámi zmiňovaný zdroj pro zálohu má svoje provozní náklady ať vyrábí nebo ne. Tyto náklady nikdo v současné době nezohledňuje. Jednoduchá matematika. Co bude stát energie ze záložního zdroje pokud nebude v provozu delší dobu. Jak na uvedený problém bude reagovat burza? Pokud nebude žádná platba na udržení zálohy v pohotovosti tak ji nikdo nebude udržovat ve stavu PŘIPRAVENO.

Předmět: Re (3): zdroje
Autor: Jan Veselý
Datum: 18.12.2015 22:15 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 120412
reakce na ...
Každý zdroj nabízí takovou cenu, aby se vyplatil jeho provoz. Chybí-li zdroje, jde cena nahoru. Což ovšem láká konkurenci a to tlačí ceny dolů.
P.S.: V současnosti je v ČR přes 18 GW instalovaného výkonu parních, jaderných, paroplynových a plynových elektráren ( http://energostat.cz/elektrina.html ). Přitom spotřeba fakticky nikdy nepřekročí 11 GW ( http://www.nazeleno.cz/energie/energetika/elektrina-vite-kdy-spotrebovavame-nejvic.aspx ).

Předmět: Re (4): zdroje
Autor: Vladimír Křen
Datum: 19.12.2015 06:05 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100035
reakce na ...
Když bude elektrárna placená od MW ci jí bude bránit jet na plný výkon?

Předmět: Re (4): zdroje
Autor: Josef Zapletal
Datum: 20.12.2015 00:32 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 105248
reakce na ...
pokud máte využití zdroje 10%, pak pokud by výroba v takovém zdroji měla překročit 10% znamenalo by to , že aktuální výkon tohoto zdroje může překročit spotřebu , veškeré regulační zdroje už jsou v tom případě dávno odpojené a síť kolabuje. Jinými slovy pokud máte větší podíl v FV panelech nelze jej regulovat jinak , než akumulací nebo odpojováním od sítě - to je ovšem cesta do pekel, protože Vám klesá už tak mizerná využitelnost. Pokud by FV panely měly dodávat nějaký větší podíl spotřeby el. energie třeba 1/3. Bylo by nutné většinu odpojovat za příznivých podmínek instalovaný výkon by pro každé i malé zvýšení podílu na výrobě musel velmi rychle růst , protože by se díky nucenému odpojování snižovalo využití. Jediná dlouhodobá akumulace je v současné době výroba vodíku s 25% účinností.

Předmět: Re (5): zdroje
Autor: Milan Šimoník
Datum: 20.12.2015 16:36 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 112141
reakce na ...
Pokud bude elektrárna placena "od MW", tak to bude typicky zdroj s nízkými investičními a vysokými provozními náklady, třeba paroplynová elektrárna či plynový motor a trvalému provozu bude bránit jak vysoká cena elektřiny z takového zdroje, tak případně smluvní omezení, doprovázející platbu za rezervu. Převažujícím OZE zdrojem německé energetiky je a bude větrná energie(přes 30%), produkce z FV něco nad 10%. Roční využití VtE se bude do budoucna blížit 50%, zejména na moři, takže se stává poměrně "stabilním" a předvídatelným zdrojem. https://drive.google.com/file/d/0B4AuENhmC5kDSnFEcndXLXIwT2M/view?usp=sharing
Podstatný impuls trhu s elektřinou a využití všech zdrojů akumulace a flexibility přinese připravovaný nový design trhu s elektřinou, jak v Německu, tak na evropské úrovni. A též další integrace vnitrodenních trhů a podpůrných služeb, z prvních výpočtů vyplývá, že v regionu Německa a jeho okolí vzniká lepší spoluprací národních soustav až 60 GW(!) rezerv. http://www.bmwi.de/DE/Themen/Energie/Strommarkt-der-Zukunft/strommarkt-2-0.html, https://drive.google.com/file/d/0B4AuENhmC5kDbEpRTnZMUlpGbDg/view

Předmět: Re (6): zdroje
Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 21.12.2015 17:01 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100268
reakce na ...
To je sice hezké, ale:
Jak to budeme řešit u nás? U nás nemáme možnost přímořských VtE, které (možná) budou mít až 50% využití. U nás by měly i VtE daleko menší využití. Ale hlavně u nás jsou hlavním OZE zdrojem FV s daleko menším využitím.
FV zdroje mají výrobu v přímém protikladu ke spotřebě. V době nejvyšší spotřeby (v zimě pozdě odpoledne a večer) dokonce nevyrábějí nic. Nesoulad se ještě bude zhoršovat s čím dál větším a podporovaným elektrickým vytápěním a to i pomocí TČ.
Navíc i s tím 50% využitím to bude velký problém. V podstatě to znamená, že pro zajištění výroby bude potřeba instalovat 200% kapacity (oproti zdroji s řiditelnou, nebo i stálou výrobou a 100% využitím). A tedy, že při příznivých podmínkách bude muset být 50% (výkonu) VtE odpojeno. A to také znamená, že v takovém prostředí (na rozdíl od dnešního dotování výkupní ceny a přednostního odkupu) bude prodejní cena takové z VtE elektřiny cca dvojnásobná.
Ale protože i tak existují situace, kdy nesvítí a nefouká (téměř) vůbec (třeba několikadenní inverze nad rozsáhlým územím), stejně musíte udržovat zálohu za podstatnou část výkonu.
Pokud jde o mezinárodní spolupráci (dodávky energie), tak především u výroby z FV to nebude nic platné. Zima s nejvyšší spotřebou a nejnižším svitem je pro široké okolí (Evropu) společná. Dokonce i časový posun je zanedbatelný a i denní špičky se překrývají. Žádný okolní stát nebude mít v zimě trvalý nadbytek OZE elektřiny a už vůbec ne levné.
Pokud píšete o rezervách výkonu, pak jsou to ovšem rezervy té "nejšpinavější" uhelné energie. Tyto zdroje by měly být zcela odstaveny. A ne aby vyráběly a produkovaly emise naplno právě v nejhorším období inverzí, kdy nebudou vyrábět OZE.
Levná a především dlouhodobá akumulace velkého množství elektrické energie je pořád v nedohlednu.
Podle mne je spojení výroby elektřiny ve FV s dlouhodobou akumulací na zimu a přijatelnými náklady i v dlouhodobém horizontu nereálná.
Pro nás (ČR) vidím i v dlouhodobém horizontu stále významnou roli JE jako jednoho z nízkouhlíkových zdrojů. Společně s některými OZE a úsporami energie.
p.s. Pokud opravdu bude v době nedostatku energie (v zimě) vysoká cena elektrické energie a jinak levná výroba uhelných elektráren bude omezena vysokými poplatky (nebo prostě nebude dostupné uhlí), nebude problém financovat i výrobu v nových reaktorech (splácení vysokých úvěrů). Zvláště, když je mohou podporovat velmi levně vyrábějící reaktory už splacené. V létě pak mohou být odstavené (stejně je to potřeba kvůli údržbě a doplňování paliva).
Například mnoho firem si raději něco připlatí za jistou elektřinu z jádra, než aby čelila ztrátám z přerušení výroby. Nebo aby posílali SMS zaměstnancům, aby nenastupovali na směnu, protože, protože jejich smluvní dodavatel elektřiny má předpověď bezvětří.
Případně by zavřeli továrnu na celou zimu v případě FV.

Předmět: Re (7): zdroje
Autor: Petr Balcar
Datum: 21.12.2015 17:36 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110208
reakce na ...
Bych se zas tak nevzrušoval. Kromě přetoků z DE, tak než se nás to bude týkat, kvůli ukončení životnosti JEDU a JETE, tak budeu v DE technologická situace zase o kus dál.
p.s.: vycházím z předpokladu, že nezvládnout prodloužení provozu JEDU by byla pro vedení ČEZu managerská sebevražda.

Předmět: Re (7): zdroje
Autor: Jan Veselý
Datum: 21.12.2015 19:56 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 120412
reakce na ...
Těch 200% už máme teď. Mimo FV a větrné elektrárny je v ČR dalších 18 GW instalovaného výkonu elektráren, špička nikdy nepřekročila 11 GW.
A jste další teoretik, který chce špičky a sezónní odběry řešit pomocí jaderných elektráren, což nefunguje.

Předmět: Re (8): zdroje
Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 22.12.2015 00:26 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100268
reakce na ...
My snad máme v ČR instalováno ve VtE 200% potřebného výkonu???

Výroba ve VtE je zanedbatelných (za 2013) 0,5%.
http://issar.cenia.cz/issar/page.php?id=1560
FV 2,4%, JE 35,3%
Ale instalovaný výkon je:
http://energostat.cz/obnovitelne-zdroje.html
FV 2067 MW, VtE 267 MW a JE 3776 MW.

Při příznivých podmínkách má samotná FV výkon celých 55% výkonu JE, ale vyrobí se v nich ročně jen 7% elektřiny, co v JE. A to má přednostní odkup. Navíc vyrobí jen minimum v zimě, kdy je ta elektřina nejvíce potřeba a to navíc s dotacemi cca 20 mld kč ročně jen do FV.
Především FV tedy způsobuje výrazné kolísání výkonu a nesoulad výroby a spotřeby. To se pak musí řešit za další náklady záložními zdroji. Navíc spalováním fosilních paliv. Především uhlím.

Jde to ale řešit i jinak. Kombinací JE a PVE, tak jak se naše JE stavěly. Ke každé JE byla postavena PVE pro vyrovnávání diagramu spotřeby. JE přes léto snižují výkon. Kromě toho tu máme ještě dobře regulovatelné VE. Také bioplynky by mohly dobře regulovat, pokud by neměly zaručený odkup. V omezeném množství by pak mohly být i VtE, nejmenší podíl pak FV.
Tak by se dala provozovat soustava s rozumnými náklady s minimem odpojování/snižování výkonu pro nadprodukci a omezováním spalování uhlí, postupně i jeho eleminaci.
Ovšem spalování uhlí a prodej elektřiny z něho jde těžko omezit, pokud je výroba elektřiny z něho jednou z nejlevnějších. V EU je totiž zaručena svoboda pohybu kapitálu a zboží. Dost těžko jde omezit výrobu a prodej soukromé společnosti. Elektřinu z uhlí vyrobenou u nás lze za hranice lehce prodat, stejně jako české společnosti nakoupily uhelné doly a elektrárny v Německu a vyrobí i prodají ji tam. A Němci je budou obtížně omezovat. Zvláště, když ji potřebují k vyrovnávání výkonu OZE. Pokud budou uměle upředňostňovat "německou" uhelnou elektřinu před "českou", nebo od českých majitelů, budou si koledovat o žalobu.
p.s. Většina z těch 18 GW uhelných elektráren by měla být odstavena, maximálně část nechat v rezervě. Ale jak jsem psal výše, těžko to udělat. Zvláště, když tak dobře vydělávají a to nejen na daních, ale v případě ČEZu i přímo do státního rozpočtu. A to v situaci, kdy i při vzestupu HDP stále "žijeme na dluh".

Předmět: Re (9): zdroje
Autor: Petr Balcar
Datum: 22.12.2015 09:51 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110208
reakce na ...
Vy asi musíte při zmínce o OZE vidět rudě, když nepoberete větu:
"Mimo FV a větrné elektrárny je v ČR dalších 18 GW instalovaného výkonu elektráren, špička nikdy nepřekročila 11 GW."

Předmět: Re (10): zdroje
Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 22.12.2015 14:09 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100268
reakce na ...
Snad abyste si, než reagujete, napřed přečetl celý můj příspěvek.
Jasně jsem psal, že by se ten nadbytek výkonu v uhelných elektrárnách měl odstavit.
Pokud už používáte výrazu že "vidím rudě", tak se to netýká OZE jako celku.
Ale na Německé energiwiende mi vadí několik věcí:
- Původně chvályhodný cíl - omezení produkce (především) CO2 se zvrhlo především na potírání JE. Dokonce to došlo tak daleko, že už najednou Němcům nevadí ani uhlí, protože je nutné pro provoz OZE.
- Svoji "jedinou pravdu" prosazují v Evropě nevybíravým způsobem, přestože spousta států na to nemá podmínky. Např. u nás nejsou takové možnosti pro VtE, což je většina OZE v Německu. Bohužel v této souvislosti nejde nevzpomenout doby totalit.
- Zavádění Energiewende po vzoru Německa je zpackané (ne jen u nás) jak na straně podpory OZE, tak omezení spalování uhlí (emisní povolenky). Jiné státy dávno více omezily spalování uhlí, než Německo.
- Např. Francie, UK deklarovaly zcela opustit výrobu elektřiny z uhlí dříve, než Německo. I my jsme uhlí omezili více, než Němci.
Francie je za nevypouštění CO2 peskována (vyrábí raději v JE, místo z uhlí), protože má problém splnit direktivně dané % výroby v OZE.
Takže raději devastovat životní prostředí těžbou a spalováním uhlí, jen když se splní % OZE? Nebylo náhodou původním cílem zabránit devastaci životního prostředí?
- Pokud se vrátím k ČR:
Ještě nikdo mi nevysvětlil, jak budeme zajišťovat nízkouhlíkovou především zimní výrobu elektřiny, pokud podstatná část nebude v JE. Pokud jde o OZE, tak z různých důvodů u nás přichází v úvahu hlavně FV. I přes úspory energie nelze počítat s nějakým úbytkem spotřeby elektřiny v zimě, když roste a bude dále růst podíl elektrického topení.
Pro lepší ilustraci si můžete představit, že by většina (všechna) elektřina byla vyráběna ve FV. Jak by to asi vypadalo:
Někdy na jaře, kdy už dost svítí (3.-4. měsíc) a ještě je dost velká spotřeba by se setkala nabídka s poptávkou a cena silové elektřiny by dejme tomu byla taková, jako teď (cca 1 kč/kWh).
To ale znamená, že přes léto by byl několikanásobný přebytek elektřiny. Cena by klesla někam k nule. V takovém prostředí by ovšem mohly z výrobců fungovat jen ti, co jsou (a ještě dlouho budou) placeni dotovanými cenami (třeba FV za 13 kč/kWh), nebo mají už úvěry splaceny a vyrábějí velmi levně, i když třeba s častými poruchami (FV po uplynutí životnosti a dotované výkupní ceny 20 let od připojení). Ostaní budou odpojeni.
Naopak v zimě by cena elektřiny stoupla teoreticky až k nekonečnu (velmi vysoko). V praxi by došlo k totálnímu kolapsu systému. V době špičky (zima navečer) by totiž při 100% FV nevyráběl nikdo žádnou energii.
Pokud myslíte na akumulaci, ať už v PVE, nebo nyní "moderních" akumulátorech, tudy cesta nevede.
Prostě by musela být záloha 100% výkonu FV v nějakém nejpravděpodobně fosilním zdroji s jinak levnou výrobou, kde se surovina dá skladovat. Nejpravděpodobněji právě uhlí, tak jak to dělají v Německu. Ona by se totiž i jinak levná výroba hodně prodražila tím, že ty elektrárny by musely být velkou část roku zcela odstaveny (když by přednostně vyráběla FV) a část roku v tzv. teplé záloze (kotle roztopené, ale nevyrábí elektřinu). To by zákazníci museli vše zaplatit v ceně dražší elektřiny, včetně bez užitku zbytečně páleného uhlí.
Přitom musíme uvažovat, že nynější cena FV elektřiny (s přednostním odkupem) je od cca 1,4 kč/kWh po dobu 20 let. To znamená, že za tuto cenu všechnu vyrobenou elektřinu prodají.
Pokud nějakou v létě neprodají (budou odpojeni kvůli nadvýrobě), nebo ji prodají za cenu nižší, o to dráže musí prodat jindy. Jinak by zkrachovali. V zimě, kdy by dráze prodat mohli ovšem zase nemohou vyrábět (s vyjímkou několika hodin za měsíc a ještě minimálním výkonem).
Je taky potřeba zmínit, že spotřeba a výroba elektřiny musí vždy být v každém okamžiku v rovnováze. K tomu je pro výrobce (mimo OZE) zavedena "odpovědnost za odchylku". To znamená, že pod pokutou nesmí vyrobit ani méně, ale ani více, než mají nasmlouváno. To je pro OZE typu FV ovšem značný problém a dále jim podstatně zvýší náklady. Pokud ovšem budou OZE (FV) tvořit podstatnou část výroby, nebudou se moci této povinnosti zřeknout.
To by tedy znamenalo po většinu roku podstatně dražší elektřinu, než máme nyní. Celoročně podstaně více. Zvláště protože v zimě je největší odběr. Navíc s ekologickými dopady spalování uhlí.
Druhá možnost je navýšit stavbou nových bloků výrobu v JE na cca dvojnásobek (cca 70% spotřeby).
Pokud by se podařilo udržet cenu elektřiny z nových bloků, jak se spekulovalo na cca 2,5-3 kč/kWh a staré bloky vyrábějí za 0,7 kč/kWh, měli bychom silovou elektřinu z JE za cca 1,8 kč/kWh, což je pořád méně, než z FV ke které by navíc byly náklady za záložní zdroje, takže by to bylo někde nad 3 kč/kWh a ještě s emisemi z uhlí.
Pokud jde o vyrovnávání výkonu krátkodobé (v průběhu dne) i tam potřebuje JE méně nákladů, než FV. Hodně se dá řešit i na straně spotřeby. Nízké "noční" ceny elektřiny podpoří domácí akumulační topení a ohřev UV.

Předmět: Re (10): zdroje
Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 22.12.2015 15:54 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100268
reakce na ...
Dále vidím v energiewende ve vztahu k sousedům tento problém:
Ona ta Německá energiewende k svému bezproblémovému rozvoji potřebuje ve svém okolí skupinu podřízených satelitů. V trochu modernější podobě něco jako kolonie v 19 století. Tak jako je měla Anglie a do nich dodávala masově produkované levné výrobky. Například v Egyptě se levně pěstovala bavlna, ta se pak v Anglii zpracovala a draze prodávala jako oblečení v celé Africe, včetně Egypta.
Bohužel my (spolu s Polskem) jsme nejvíce "na ráně".
Německo potřebuje:
- Levně podle potřeby transportovat elektřinu severní-jižní Německo.
Jde o velká nárazová množství a Německo na to nemá vybudovanou drahou infrastrukturu. Někdo tu dokonce psal, že ji musíme transportovat zadarmo.
- V duchu zelené ideologie a s "plnou pusou" omezení emisí CO2 jsou likvidovány i funkční a bezpečné JE, přestože je to v rozporu se snižováním produkce CO2. Je snaha je likvidovat i v jiných státech, případně blokovat stavbu nových.
- Jak jsem psal dříve, při využívání OZE typu FV (v menší míře i VtE) vzniká v určité době nadprodukce výkonu. Aby se udržela přijatelná (i tak vyšší než u klasických druhů) cena takové energie, je pro ni potřeba najít vždy odbyt a prodat ji.
Když chcete zaručit spolehlivé zásobování elektřinou v Německu těmito nespolehlivými zdroji, budou mít za příznivých podmínek velké přebytky, pro které je potřeba sehnat odběratele.

Na to jsou právě potřeba ty satelity.
To se vytvoří mix příkazů a zákazů, případně nátlak spřízněných zelených, aby se zaklokovala stavba zdrojů, které by mohly být ekologicky i ekonomicky OZE konkurencí. Třeba JE, nebo třeba i přehrad s VE.
A s kombinací nízké dotované ceny takových přebytků. Tak aby mohly být satelitům levně prodávány a tím ekonomicky u nich zlikvidovaly jakoukoliv stavbu konkurenčních zdrojů a vybudovaly závislost na dodávkách.
Potom můžete zajistit vždy stabilní dodávky pro Německo, případné přebytky kdykoliv prodat, a když dojde na krizi a ve špičce bude nedostatek, prostě nevyvezete. Na satelitech pak bude, jak se s tím vyrovnají a jestli budou krátit dodávky pro průmysl, nebo obyvatele.
Prozatím Němci vyvážejí OZE elektřinu levně, pod výrobní cenou. Je to proto, že dotace (výkupních cen) platí stát OZE vyrábějící. Němečtí občané jsou dost bohatí a uvědomělí (čti propagadisticky zpracovaní), že tu podporů OZE, přestože je značná, bez větších protestů platí.
Ovšem jak bude podíl OZE na výrobě dále stoupat je zřejmé, že tato situace bude nadále neudržitelná. Nutně dojde k tomu, že OZE elektřina se bude prodávat za cenu reálných nákladů.
Je samozřejmě otázka, kolik to bude. Ovšem nevěřím, že ta cena klesne tak, jak uvádějí příznivci OZE. A to jsou potřeba připočítat další náklady na akumulaci a záložní zdroje pro FV a VtE. Kdybych bral vážně křivky snižování cen FV panelů a jejich předpovědi snižování, došli bychom za chvíli do stavu, že bychom dostávali zaplaceno za odběr panelů. Kromě tioho jsou to především ti samí lidé z okruhu fotovoltaické asociace, co i v 2009 a 2010 tvrdili, že se nic neděje a dotace budou minimální, přestože ERU už dávno upozorňoval na hrzící průšvih. Ostatně cca 40 mld. a z nich cca 20 mld ročně jen za FV budeme platit ještě zhruba 15 let.
Rozhodně ale nelze čekat dostatek levné elektřiny z OZE (zvláště ne z FV) v zimě, v době největší spotřeby.
Pokud si neudržíme soběstatčnost ve výrobě elektřiny, budeme státem druhé kategorie, čekající, až nám "hodí kost" a nesoucí náklady regulace výkonu OZE. Třeba tím, že budeme přes zimu muset omezovat výrobu.
A pokud soběstačnost a nebudou to moci zajistit OZE a za rozumnou cenu, tak místo uhlí raději jádro.
Zemní plyn kvůli dovozu spíše omezeně a raději k přímému spálení na teplo v KK, než konverze na elektřinu s nižší účinností.

Předmět: Re (11): zdroje
Autor: Jan Veselý
Datum: 22.12.2015 16:44 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 120412
reakce na ...
Tomu už se nedá říkat jinak než záchvat grafomana. Připomínáte mi postavičky, které občas potkávám na konferencích. Je to typicky dědula důchodového věku, který když má položit dotaz, tak ze sebe začne chrlit nějak podobný proud slov bez ladu a skladu, plný mýtů a polopravd. Ale i kdybyste ho nechal mluvit půl hodiny, tak se k otázce nedostane.

Předmět: Re (11): zdroje
Autor: Milan Šimoník
Datum: 22.12.2015 20:38 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 112141
reakce na ...
Myslím, že vše příliš hodnotíte z dnešního pohledu. Tento formát neumožnuje moc přehlednou diskusi, tak aspoň heslovitě:
1. Dovedl si před pár lety někdo představit, jak bude FV levná? A že v kombinaci se stále levnějšími bateriemi a pasivními standarty bydlení bude energetická soběstačnost budov stále reálnější? Pokles cen FV zajistila energetická politika Německa.
2. Politika, ukazující v důsledku i směr pro soukromé investice je tím hlavním impulsem pro stejný vývoj v bateriích a e-mobilitě, a to samé bude i ve velkoobjemové akumulaci (zejména P2G). Jsme schopni odhadnout, jaká bude cena syntetického plynu v 2050? Pokud ne, jak můžeme dělat nějaké závěry že je spoléhání se na OZE nereálné?
3. V Německu se hodně pracuje právě s odhadem dalšího vývoje, dle této aktuální studie by cena elektřiny v Německu do 2050 neměla nijak stoupat. http://www.bmwi.de/BMWi/Redaktion/PDF/Publikationen/entwicklung-der-energiemaerkte-energiereferenzprognose-executive-summary,property=pdf,bereich=bmwi2012,sprache=de,rwb=true.pdf
4. Co se týče zimy - produkce z větru např. v Německu je v zimě typciky větší než v létě, tedy se produkce v průběhu roku vyrovnává. https://drive.google.com/file/d/0B4AuENhmC5kDOXh1dFhrU0t6MGM/view?usp=sharing
5. Co se týče Česka, do 2050 ještě máme nejméně dva bloky v Temelíně, které budou krýt 20% české spotřeby. Nikdo tady nemluví o nějakém náhlém přechodu na OZE, je to proces na několik desetiletí.
6. Myslím, že pokud se bavíme o nějakém systému po r.2050, tak nemá smysl průměrovat cenu elektřiny z nových a starých JE. Z nových bude těch 2,5-3 Kč/kWh, k tomu připočítejte zvyšující se bezpečnostní standarty, vyšší pojištění, které dnes fakticky dotuje stát, náklady na rezervní zdroje (které dnes též nikdo do JE nezapočítává), nekonečné problémy s jaderným odpadem, odpor veřejnosti,....
7. Podmínkou a výhodou využívání OZE v Evropě bude, pokud vznikne Energetická Unie. Potenciál OZE v Evropě(vítr, akumulace na severu, slunce na jihu) je schopen pokrýt většinu energetických potřeb Evropy.
8. Uvažovat jen FV je samozřejmě extrém, hlavním zdrojem bude vítr, jehož reálný potenciál je i v Česku poměrně vysoký (8-16 TWh), a to za ceny nižší než JE. http://www.csve.cz/clanky/potencial-vetrne-energie-cr/495
8. Když to shrnu: Nikdo neumíme pořádně dohlédnout, kam se energetika za 20-30 let dostane. Podstatný závěr proto je, že je velmi neuvážené se hrnout do stavby nových JE, které se mohou ukázat jako obrovský balvan a dalším tunelem. Pokud budeme aspon trochu rozumně rozvíjet OZE, žádný nový velký zdroj nejméně do 2045 nepotřebujeme: https://drive.google.com/file/d/0B4AuENhmC5kDZTBEVTg3NUFoOEU/view?usp=sharing






https://drive.google.com/file/d/0B4AuENhmC5kDbEpRTnZMUlpGbDg/view?usp=sharing


http://www.bmwi.de/BMWi/Redaktion/PDF/Publikationen/entwicklung-der-energiemaerkte-energiereferenzprognose-executive-summary,property=pdf,bereich=bmwi2012,sprache=de,rwb=true.pdf

Předmět: Re (12): zdroje
Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 22.12.2015 22:44 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100268
reakce na ...
Snažím se situaci hodnotit z pozice dnešního stavu techniky a odhadu jejího blízkého budoucího stavu. Spoléhání na nějaký průlom v budoucnu je nezodpovědné. Může k němu dojít, pak ať jsme připraveni, ale nemusí. Nemůžeme spoléhat na zázraky. Nejde jen o technickou proveditelnost, ale i ekonomiku. To je třeba případ P2P.
Jistě, výrobu vodíku elektrolýzou elektřinou z FV a pak jeho konverzi na CH4, jeho skladování a potom zpět na elektřinu technicky zvládneme i dnes. Jenže:
- Celý proces má mizernou účinnost
- Zanechává vysokou ekologickou stopu. Spousta zařízení, odpady (např, elektrolyt).
- Taková elektřina by byla velmi drahá i při velmi nízké vstupní ceně elektřiny z FV.
Ono totiž dnes a ještě dlouho se bude levně vodík vyrábět přesně opačným způsobem - štěpením přírodního ZP. Technicky by tedy dávalo větší smysl vodík z elektrolýzy použít jako chemickou surovinu. Třeba na výrobu dusíkatých hnojiv. Byly by potřeba jen energie (FV), voda a vzduch. Odpadem by byl čistý kyslík. Bylo by to ale velmi drahé, nekonkurenceschopné výrobě ze ZP. Navíc by se obtížně získávala dotace, jako na výrobu OZE elektřiny.
Podobně je to s akumulátory. Uvítal bych nějaký větší, zlomový pokrok, avšak ten je jen slibován každou chvíli už více, než sto let. Zatímco jsou pro skladování stále konkurenceschopné Pb staniční systému pocházejícího z r. 1840. Elektromobily příliš nepokročily od doby, kdy byla prvním automobilem (byl to elektromobil) překročena rychlost 100 km/h (1899).
ad1) Pokles cen FV elektřiny způsobila politika Německa dotacemi výkupních cen. Po snížení dotací v Německu a zrušení u nás boom FV skončil. V Německu je FV minoritní. Nyní se uplatňuje téměř výhradně on-grid pro vlastní spotřebu s investiční dotací, kde je výhoda nižších nákladů na distribuci a skrytá podpora tím, že se neplatí daně a podpora OZE.
Pokles ceny FV panelů je způsoben levnou hromadnou a navíc státem dotovanou výrobou v Číně. Ale ceny panelů nemohou klesat do nekonečna a třeba mzdové náklady stoupají.
ad2) Pokud se bavíme o stavbě JE, hledíme už do roku cca 2030, ne 2050. Já netvrdím, že máme OZE ignorovat. Naopak své místo určitě mají. Pokud chceme nízkouhlíkově, tak spolu s JE. Ale nemůžeme spoléhat jen na OZE a zvláště ne jen na FV a doufat, že se její zásadní problémy "nějak" vyřeší. Co se týká méně problémové VtE, tam u nás nemáme podmínky, aby mohla být významným zdrojem. Nemůžete je postavit v nejvhodnějších místech v chráněných oblastech na horách. I jinde bude odpor obyvatel.
ad3) Prognózy budoucích cen elektřiny jsou různé. V poslední době i v Německu převažuje ta, že cena elektřiny bude vyšší (se započtením dotací výkupní ceny) a velmi volatilní s ohledem na aktuální přebytek/nedostatek na trhu. Právě ve spojitostí s kolísající výrobou v OZE tak, aby i spotřebitelé přizpůsobili svou spotřebu.
ad5 a 6) Bavíme se o bližší budoucnosti, než 2050. Ve 2050 už by měly nové bloky dávno vyrábět, mimo jiné, aby nahradily odstavené v Dukovanech. Neměli bycho propást vhodnou dobu, kdy zisk výroby s už splacených Dukovanských bloků může částečně pomoci financovat stavbu nových.
Nyní máme nadbytek výkonu v uhelných elektrárnách. To se ale nejspíše brzy změní a z ekologického hlediska by to bylo žádoucí.
Buď je odstavíme sami, nebo to bude (dobrovolně-povinně) na základě nějakého nařízení ekodesignu EU, případně opravdu bude celoevropsky zavedena nějaká forma uhlíkové daně, která je zlikviduje ekonomicky. Rázem může být místo nadbytku kapacity její nedostatek.
ad7) transfer energie v rámci energetické unie je sice hezká představa, ale:
- Ani transfer není zadarmo
- Zatím to nejsou nejsou schopni ukočírovat ani bohatí Němci a jen na svém území.
- V zimě není nazbyt nízkouhlíková elektřina na celém území Evropy.
ad8) Pochybuji, že někdy u nás bude zrealizováno ve VtE alespoň těch 30% spotřeby. Kromě toho i tak pro většinu, z těch 30% by musela být záloha. Ale hlavně, co těch dalších 70% a v zimě? Co takhle reálnějších dejme tomu 30% ve VtE a biomase, 70% JE, 10% zálohy v ZP, pro které budou zásoby v podzemí. A nějaká nová PVE - ekologičtější, než akumulátory.
ad8) Každé spoléhání jen na něco je risk. Proto stavme jak OZE (ale taková, která budou použitelná hlavně, když budeme elektřinu potřebovat a budou v tržním prostředí konkurenceschopná bez dotací), tak JE. Nelze spoléhat na budoucí "zázraky", nebo že cena OZE bude jen klesat. Rozhodně bych nespoléhal na dodávky ze zahraničí. Jedině jako vzájemnou oboustranně výhodnou výměnu.
Přinejmenším bychom měli už teď uvažovat alespoň o náhradě dosluhujících bloků Dukovan odpovídajícím nízkouhlíkovým zdrojem stejně jako uhelných elektráren.
Prozatím jako nejlepší a prakticky jedinou možnost vidím jádro spolu s někteými OZE. Například s bioplynkami zpracovávajícími odpady (ne zemedělské plodiny).

Předmět: Re (13): zdroje
Autor: Vladimír Křen
Datum: 23.12.2015 07:27 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100035
reakce na ...
Celá naše civilizace je postavená na elektřině. Vadí mi nezodpovědný přístup k rozumnému udržení vhodných zdrojů. Momentálně je určitý přebytek instalovaného výkonu. To platí u nás i v Německu. Všichni politici kteří si mysleli že něco znamenají se sešli v Paříži a za velkého plácání po ramenou se dohodli že sníží emise skleníkových plynů. Teď jak předešlé dát dohromady. Odtavíme JE a necháme v provozu uhláky. To je slyšet z Německa. Hodně nám pomůže vítr. Jenomže vítr není skutečně spolehlivý zdroj. Jak vyřešit spolehlivou zálohu? Zatím nijak ono to nějak dopadne. Momentální přebytek výkonu se časem vyčerpá protože žádné zařízení pracující na vysoké teploty nemá nekonečnou životnost a na nová zařízení nejsou peníze. Jaderky jsou (u nás) na tom nejsou o nic lépe. Teď dochází původní předpokládaná životnost čtvrtého bloku Dukovan (komplex léto 1987). Vymysleli se technologie na odstranění křehnutí reaktorové nádoby, to se nedá opakovat věčně. Všechny významné komponenty reaktor, parogenerátory, hlavní cirkulační čerpadla jsou nevyměnitelné. To by bylo opravdu lepší postavit novou elektrárnu na zelené louce. Momentálně je doba na projektovou přípravu, vyřízení stavebního povolení a vlastní výstavba okolo 20 let. Vracím se na začátek. Co jiného než jádro nám zbývá pro zajištění chodu společnosti bez nebezpečí výpadků? Bude stále platit přebytek výkonu z vysokoemisních zdrojů?

Předmět: Re (8): zdroje
Autor: Vladimír Křen
Datum: 22.12.2015 06:22 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100035
reakce na ...
Hlavně snižovat emise. Máme instalováno ještě z totáče opravdu velký výkon (Německá energetika je dimenzovaná obdobně). Jenomže je to výkon v ne zrovna čistých provozech. Pokud tyto zdroje mají dělat zálohu tak se musí respektovat jejich technické možnosti. Když ráno v 7 hod (s najetím FV) je odstavím (zavře se šubr na podavači uhlí a vyjede se obsah) za cca 1/2 hod. Když je jasno a sluníčko svítí do 5 odpoledne musí být záloha již připravená. Uhelka z teplého stavu startuje cca 3 hod aniž něco vyrobí ale emise produkuje stále. Tak že emise omezím o 7 hod to je o 30%. Když toto budu dělat každý den budu mít celou rezervu za rok na úrovni šrotu. Když to samé budu dělat s plynovou turbínou (Počerady) tak si velice rychle vyberu životnost zařízení a výsledek bude stejný.

Předmět: Re (9): zdroje
Autor: Petr Balcar
Datum: 22.12.2015 09:55 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110208
reakce na ...
Nevím odkud berete informace, ale u nás se o 7 ráno spouští vodní elektrárna, aby prodala "šičkovou" elektřinu. Za normálních podmínek jede jen 4 hodiny deně, po zbytek dne akumuluje přehrada vodu.

Předmět: Re (10): zdroje
Autor: Vladimír Křen
Datum: 22.12.2015 12:27 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100035
reakce na ...
Jaké informace? Co se vám nezdá?

Předmět: Re (11): zdroje
Autor: Petr Balcar
Datum: 22.12.2015 16:48 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110208
reakce na ...
Odstavování elektráren o 7 ráno.

Předmět: Re (12): zdroje
Autor: Vladimír Křen
Datum: 22.12.2015 20:12 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100035
reakce na ...
Jak chcete dát do rovnováhy výrobu a spotřebu. FV zpravidla nastupuje v poměrně krátké době. Stejně tak odchází. Pokud má FV odstranit emise musí se příslušné zdroje odstavit. Pouhým snížením výkonu se efekt poklesu emisí úplně vytratí. Potom celý "humbuk" kolem FV je pouze tunel pro vyvolené.

Předmět: Re (13): zdroje
Autor: Petr Balcar
Datum: 22.12.2015 20:22 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110208
reakce na ...
FVE nedají špičkových 11GW ani náhodou. Nyní není co řešit.

Předmět: Re (14): zdroje
Autor: Vladimír Křen
Datum: 23.12.2015 06:40 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100035
reakce na ...
Pokud by jste jenom trochu hledal zjistíte že jsou běžně k nahlédnutí na stránkách ČEPS denní průběhy výroby FV a VE. Běžný nárůst v zimních měsících je až 500 MW a začíná okolo 8 a končí po třetí hodině. Všeobecně se tvrdí že OZE mají přispět ke snížení produkce emisí. Tak že pokud se příslušný výkon neodstaví je celé OZE naprosto na nic. Vodní elektrárny toho moc nevyrobí protože nemají vodu případně ji shromažďují pro udržení průtoků v řekách.

Předmět: Re (15): zdroje
Autor: Jan Veselý
Datum: 23.12.2015 08:54 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 120412
reakce na ...
Už jsem to tady psal vícekrát a píšu znovu. Velké tepelné elektrány (včetně jaderných) by měly do budoucna od sebe oddělit výrobu tepla, která by měla být ideálně konstantní, a výrobu elektřiny, kde turbínám nevadí omezování výkonu, vypínání a zapínání. Tj. stálo by za to vybavit je "skladem" na teplo, na trhu je k dispozici například řešení formou tavných solí, běžně používané v solárně termálních elektrárnách.

Předmět: Re (16): zdroje
Autor: Vladimír Křen
Datum: 23.12.2015 10:57 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100035
reakce na ...
To v Dukovanech není realizovatelné. Na V2 v Bohunicích jsou dostatečně dimenzované odběry pro výměníkovou stanici a je zajištěn vývod energie z elektrárny. Brno raději instalovalo do teplárny spalovací turbínu, která dnes je provozně drahá. Pro jaderky není problém regulace topného výkonu, jsou zde nízké parametry páry. Pro klasickou energetiku je oddělení velký problém.

Předmět: Re (17): zdroje
Autor: Petr Balcar
Datum: 23.12.2015 18:12 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110208
reakce na ...
On hlavně pokaždé vychcípal už v přípravě teplovod/parovod JEDU - Brno.
Ale třeba se zadaří u dalších bloků v Dukovanech. Připravují se nějaká legistlativní opatření, aby stavby ve veřejném zájmu mohyi běžet i bez 100% vypořádaných majetkových vztazích.

Předmět: Re (17): zdroje
Autor: Jan Veselý
Datum: 23.12.2015 20:33 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 120412
reakce na ...
Tak ještě jednou a ještě jednodušeji. Navrhuju zásobník na vysokopotenciální teplo z pece/reaktoru. Vyvíjení páry pro turbínu by se potom mohlo dělat podle potřeby sítě, ne podle potřeby pece/reaktoru.
Nematlejte do toho CZT.

zobrazuji 1 - 30 z 73   starší >>
přidat ke článku nový příspěvek

Přihlášení/odhlášení odběru příspěvků e-mailem:
váš e-mail:
Toto je nemoderovaná diskuse čtenářů portálu TZB-info. Redakce nenese zodpovědnost za obsah příspěvků a vyhrazuje si právo příspěvky odstraňovat.



 
 
Reklama