Plné znění článku: Bioteplofikace venkovských obcí na bázi topných biopelet (II)
další možnost je tato ... www.verner.cz
před 21 roky
Projekt zavedeni peletkoveho paliva do obce je velmi podporovanihodny a z hlediska ekologie se mu neda nic vytknout.…
před 21 roky
Zkuste Ekopal Chotěvice - 50kW kotle jsou k odběru a jsem přesvědčený, že je to dobrý kotel.
před 21 roky
15 odpovědí
Zobrazit všechny reakceProjekt zavedeni peletkoveho paliva do obce je velmi podporovanihodny a z hlediska ekologie se mu neda nic vytknout. Podpora místní ekonomiky, zaměstnanost, energetická nezávyslost, sniženi emisí ... Ovšem stejne jako pan Ing. Černý trochu pochybuji o tak nesmírně výhodné ceně peletových lokálních topidel. Podle mých výpočtů, (které ovšem staví pouze na ceně Atmosu) se pohybují ceny automatických peletových kotlů včetně instalace okolo 130 tisíc korun. Tedy o hodně víc než vámi uváděných 45 tisíc korun. Pokud je žádáno o podporu u SFŽP je potřeba zajistit účinnost kotle 80%, což dosahují pouze pyrolitické kotle. Nejsem zavrzelým zastánecem obecních výtopen, ale mám pocit, že sehnat peníze na obecní výtopnu je reálnější než sehnat peníze na 130 kotlů do rodiných domů. Předpokládám, že by tam musel být poměrně značný podíl financování přímo od obyvatel, které nemusí být lehké přesvědčit k takové investici. Osobně mám pocit, že myšlenka topení peletami na regionální (mikroregionální) úrovni tedy nikoliv pouze obecní úrovni má daleko lepší předpoklady k realizaci, neboť je zde větší šance přesvědčení několika desítek prvních nadšenců a další se pak budou připojovat tak jak to uvedl Radim Hrůza. Na obecní úrovni je vzorek obyvatel příliš malý pro spuštění takové akce.
V obcích s obecními výtopnami se daří připojit 70 a více procent domácností. Potom samozřejmě lidé začínají reptat, že topení je příliš drahé (částečně z důvodu přílišného topení a nezvládnutí regulace), ale není to tak hrozné a nejde zdaleka o všechny obyvatele. Samozřejmě všem zůstávají jejich původní kotle - většinou kombinované na uhlí a dřevo, do kterých lidé strkají všechno možné, ale především jsou to zbytky dřeva, takže emise nejsou nijak výrazné. Npeřipojené domy většinou stejně topí dřevem (ikdyž s nízkou účinností spalování) a tak podíl fosilních paliv skutečně zbývá jen ve spotřebě elektřiny v domácích spotřebičích. Do obecních kotelen se cpou sice velké peníze, které mohou lidem připadat často přemrštěné, ale je potřeba si uvědomit celý tok peněz a člověk zjistí, že zejména zahraniční dary jsou často různě podmíněné (někdy trochu nesmyslně), což náklady sice navyšuje, ovšem zároveň zajišťuje jejich úhradu.
Aby byl tedy text dobře pochopen, chci říct, že decentralizace biomasového topení je skvělá, ale její zavedení bude zcela určitě pomalejší a získat finanční prostředky na jeho zavedení bude těžší než stavba obecní výtopny, což však není důvod do toho nejít. Aplikace na mikroregion je podle mé úvahy reálnější než instalace v jediné obci.
Varianta této bioteplofikace (BT) je velice zajímavá a může představit další směr v rozšiřování použití biopaliv. K předloženému záměru je však nutné dále zohlednit další nároky na jednotlivé účastníky bioteplotního necentralizovaného, ale organizovaného systému. Jako účastníka chápu každý domek, který bude mít kotel na pelety (a tedy bez starostné topení). Musí však počítat s tím, že si vybuduje zásobník na pelety (místnost, nebo nějakou nádrž), kterého by se pelety dopravníkem dávkovaly. Tam kde si účastník BT bude instalovat kamna (lokální zdroj v místnosti), toho se tento problém netýká, ostatních ano. Vznikají tak účastníkům další náklady, se kterými je potřeba je seznámit. Podobnou myšlenou se v současné době zabýváme pro oblast cca. 4 menších obcí na Vysočině, kde není ve výhledu plynofikace (což je zřejmě dobře vzhledem k pozvolnému, pravidelnému zdražování tohoto paliva) a je zájem udržet a zabezpečit obyvatelům tohoto místa určitý životní standart a komfort. Zabýváme se však decentralizovanou bioteplofikací na základě briket, a ne pelet, s tím, že brikety jako palivo jsou na nižší cenové hladině (i technologie výroby, kotle). To že kotle na brikety nedokáží fungovat celou sezonu automaticky, by nahradil člověk "obecní zásobovač", který by palivo distribuoval o výrobní linky do zásobníků kotlů (v intervalu cca. 2 - 3 dny pro jeden objekt). V projektu je řada dalších podstatných detailů, které se řeší, ale ve skutečnosti je záměr velmi podobný s bioteplofikací na Benešovsku. V obou případech jde o místní koloběh paliva, peněz atd.
RH Radim Hrůza @radim.hruza Vážený pane Hrůza !
Jako konstruktéra kotlů s automatickými topeništi na peletky (LING,PelLING)mne příjemně překvapil záměr necentralizované,
ale organizované bioteplofikace obcí na Vysočině , který jste
prezentoval ve Vaší reakci na příspěvěk . Z nesčetných kontaktů se současnými i potenciálními zákazníky vím , že spousta lidí je skeptická k projektům centrálního zásobování teplem v malých obcích , protože jejich obyvatelé jsou daleko více zvyklí "postarat se sami o sebe" a nebýt závislí na okolí.
A tam , kde nejsou dostatečně nadšení a vytrvalí (hlavně kvůli státním dotacím)starostové, je to pro biomasu bohužel problém neřešitelný , protože osvěta v tomto oboru je u nás zatím nedostatečná ( bohužel zanícenců jako jsou panové Sladký,Váňa ,Jevič,... je pořád ještě málo) Navíc realizace projektů centrálního zásobování je pro svoji finanční náročnost (zejména v úvodní fázi) nemyslitelná bez výrazné státní pomoci a je závislá na "spolupráci" většiny občanů prakticky od počátku . U Vašeho
záměru lze naopak v počátku získat i jen část obyvatel s tím , že ostatní se časem v drtivé většině přidají a biomasa nakonec zvítězí .
K Vaší reakci bych rád upřesnil následující . Topení peletkami není závislé na vybudování speciálního centrálního zásobníku . Snad jen v případě ,že zákazník chce doplňovat zásoby jednorázově na celou sezónu (cca 7 m3) a pomocí dopravníku průběžně doplňovat zásobník kotle. Navíc každý domek , který měl kotelnu na tuhá paliva má jistě i "uhelnu" , kde se bez problémů vměstná minimálně třetina roční spotřeby peletek. Např. 25 kW kotel na peletky se zásobníkem na 400 l paliva se doplňuje jednou za cca 5-7 dní (při běžném provozu), což představuje nějakých 18 pytlů peletek po 15 kg a 15 min. práce. Je to samozřejmě dražší než spalování dřevních briket (na palivo i pořizovací náklady na kotel) , ale kotle s automatickými topeništi poskytují podstatně větší komfort obsluhy a nejsou náchylné na nízkoteplotní korozi (životnost kotle!). A pokud se bavíme o ekologii , jako domkař bych určitě v co největší míře "preferoval" spalování všeho co dům dal na místo "drahých briket" , což kotle s automatickými topeništi většinou neumožňují.
Děkuji. Tuto informaci jsem již věděl, ale nějaké konkrétní parametry o tomto kotli mi zatím nebyli schopni zdělit. Neví někdo podrobnosti? Bude to jen přestěvěný VIADRUS U22?
Podle sdělení Ing. Swaczyny, VIADRUS, (na výstavě AQUATHERM) se u nich připravuje do výroby 50 kW kotel na pelety už na rok 2003. Informuje V. Sladký
Dobrý den. Se zájmem jsem si přečetl tento příspěvek a zajímalo by mne, kde se dají najít podrobnější informace k ketlům na biopelety. Zajímají mne především kotle s výkonem 40-60 kW, které by byly vhodné pro větší budovy. Sám jsem našel jen kotel VIADRUS Ling 25 nebo Viadrus Herkules ECO. Tyto kotle mají ale výkon jen do 25 kW.
Je vůbec v současnosti v ČR dostupný kotel na peletky s výkonem v rozmezí 40 - 60 kW?
DK David Kazda @david.kazdaDobrý den,
Již 4-tým rokem vyrábí firma BENEKOVterm s.r.o. kotel
V-LING 50 (do konce roku 2001 ve spolupráci s f. VIADRUS jako VIADRUS LING 50) na spalování peletek o jmenovitém výkonu 42kW (v přechodném období jej lze provozovat na max. výkon 50 kW).
Firma HAMONT prodává kotle na peletky a ostatní drobnou biomasu (štěpky,piliny,...) i o podstatně větších výkonech.
Dobrý den,
zaujala mne Vaše úvaha : "Použitím levnějších peletových kamen v malém rodinném domku místo kotle na pelety se snižuje investice z uvažovaných cca 45 000,- Kč/kus na cca 65 %".
Pokud je to možné, prosím o kontakt na výrobce centrálního kotle pro spalování peletek s výkonem do 15kW v této cenové hladině, případně kontakt na výrobce krbových kamen v ceně cca 30 000,- Kč. Jde o ceny bez nebo včetně DPH(5, 22%)?
Dále bych rád podotknul: Většina mě známých lokálních topidel- krbových kamen na peletky, neumožňuje jinou distribuci tepelného výkonu z kamen do dalších místností, než prosté otvírání dveří z místnosti, ve které jsou kamna umístěna. Jak je řešen tento problém v malých RD, pokud je třeba vytápět i místnosti v podkroví?
Děkuji za odpověď, pěkný den.
Nevhodný příspěvek
Pokud chcete upozornit redakci na diskusní příspěvek, který svým obsahem porušuje pravidla diskusí na portálu TZB-info, klikněte na tlačítko Odeslat. V diskusích jsou nepřípustné zejména příspěvky vulgární, urážlivé a nesouvisející s tématem dané diskuse.
Vyberte způsob sdílení
Přihlášení
nebo se přihlaste emailem
Nemáte účet?
Vypadá to, že nejste přihlášen
Registrací a přihlášením získáte mnoho výhod. Neunikne vám žádný nový příspěvek u oblíbených témat, můžete se ptát i odpovídat.
Technická podpora
Máte potíže s přihlášením, vkládáním příspěvků, nebo se správou vašeho profilu? Napište nám! Uvítáme také připomínky, podněty a nápady k vylepšení diskuzního fóra. Děkujeme.