Diskuze ke článku: K metodám hodnocení stavebně-energetické koncepce budov a k podporám environmentálně šetrných řešení (II)

TZB-info
Diskuzní fórum
Diskuze ke článkům
Diskuze ke článku: K metodám hodnocení stavebně-energetické koncepce budov a k podporám environmentálně šetrných řešení (II)

Redakce @redakce před 22 roky

Plné znění článku: K metodám hodnocení stavebně-energetické koncepce budov a k podporám environmentálně šetrných řešení (II)

Anotace článku: V podobě, ve které byly parametry podpory tepelných čerpadel nastaveny doposud, mohlo docházet a docházelo k neefektivním instalacím poškozujícím jak uživatele (klienta), tak i myšlenku účinné podpory úsporné technologie využívání energie a snižování zátěže životního prostředí. Podporu TČ nelze stavět na předpokladu, že lokálně napomohou ke zlepšení ovzduší (výměnou za kotel na uhlí). Přesně na takové argumentaci byla založena podpora přímotopů a stále bohužel i podpora plošné plynofikace.

Vkládání nových příspěvků je dostupné pouze pro přihlášené uživatele

Registrovat

Nejnovější příspěvky

BB Bronislav Bechník @bronislav.bechnik

V článku II autor cituje již tradiční argument: "1 Bylo by zajímavé požádat renomované ekonomy o výpočet…

před 21 roky

PB Petr Bořek @petr.borek

Vážená paní auditorko, sice se zpožděním ale přece dovoluji si podpořit Vaše konstatování na téma plísně a zateplení.…

před 22 roky

PB Petr Bořek @petr.borek

Vážená paní auditorko, sice se zpožděním ale přece dovoluji si podpořit Vaše konstatování na téma plísně a zateplení.…

před 22 roky

24 odpovědí

Zobrazit všechny reakce

BB Bronislav Bechník @bronislav.bechnik před 21 roky

V článku II autor cituje již tradiční argument:
"1 Bylo by zajímavé požádat renomované ekonomy o výpočet ekonomické návratnosti střechy, dveří, garáže, automobilu, nebo alespoň plynového kotle v běžném domě. Zároveň by mohli přidat vysvětlení, proč máme trvat na vyčíslování návratnosti u alternativy jakou je například tepelné čerpadlo, když návratnost jiného zdroje energie kalkulovat neumíme, resp. nechceme (plynový kotel, lepší energetické parametry)."

Autor citovaného výroku problematiku poněkud nedomyslel. Je vhodné si uvědomit, že můžeme vyhodnocovat pouze ekonomickou návratnost jedné varianty vůči jiné variantě. Nelze tedy vyhodnotit ekonomickou návratnost střechy, ale ani ekonomickou návratnost TČ.
Můžeme pouze vyhodnotit například návratnost TČ vůči plynovému kotli, ale stejně tak návratnost kotle vůči TČ. Ekonomickou návratnost střechy rovněž umíme vyhodnocovat, ale pouze ve srovnání s jinou střechou.
Zajímavé je vyhodnocovat ekonomickou návratnost tepelné izolace vůči TČ nebo kotli. V naprosté většině případů vychází jednoznačně nejlépe tepelná izolace.

PB Petr Bořek @petr.borek před 22 roky

Vážená paní auditorko, sice se zpožděním ale přece dovoluji si podpořit Vaše konstatování na téma plísně a zateplení. Je pravdou, co tvrdí někteří z diskutujících, že zateplení samo o sobě není zdrojem plísní, ale naopak jejich výskyt omezuje v důsledku eliminace tepelných mostů, které jsou hlavní příčinou kondenzace vlhkosti na vnitřním povrchu obvodových stěn a které se jako problém objevily v okamžiku, kdy převážná část staveb, navržená na nepřetržité vytápění přešla na vnucený režim vytápění s operativně řízenou vnitřní teplotou (noční útlumy vytápění) s vidinou výrazných úspor tepelné energie. Z vlastních zkušeností vím, že se Vámi popsaný problém (plísně v dobře zateplených objektech) vyskytuje, jeho příčina je ovšem jiná a se zateplením jako takovým v prvním přiblížení nesouvisí.
Je známo, že celá řada objektů (mám teď na mysli panelovou výstavbu, kde se zateplování provádí už téměř masově) vykazuje díky zanedbané údržbě větší či menší závady. Příčinou výskytu plísní po zateplení objektu může být například zatékání přes vadnou střešní konstrukci, které způsobí provlhnutí obvodových stěn, často i přes několik podlaží (dostane-li se voda do stykových spár panelů). Pokud tuto závadu nezjistíme před zateplením, zaděláme si na téměř neřešitelný problém. I když dodatečně tuto závadu (např. zatékání střechou) odstraníme, vlhkost z obvodové konstrukce právě díky zateplení budeme odstraňovat řadu let, protože k tomu máme pouze instrument vytápění vnitřních prostorů na co nejvyšší teplotu a trvalé intenzivní větrání spolu s udržením co nejnižší relativní vlhkosti v napadeném prostoru. To je v případě běžně užívaných bytů téměř nemožné bez podstatného omezení komfortu a s podstatně většími náklady na vytápění, pokud je to při daném technickém stavu otopné soustavy vůbec možné (omezení teploty topného média např. na patě domu centrální regulací). U nezateplených objektů nám k odstranění důsledků zatékání výrazně pomůže letní období, kdy díky slunečnímu svitu se teploty obvodových stěn dostávají do podstatně příznivějších hodnot a vysychání zavlhlé konstrukce probíhá podstatně rychleji. Podle zkušeností, které mám se však před zateplením provádí kontrola stavu obvodových konstrukcí jen vyjímečně, snad jen v případech, že zateplení předchází energetický audit objektu (a to je zatím též vyjímečné). Nehledě k tomu, že je i při takové kontrole dosti obtížné rozlišit, zad event. výskyt plísně souvisí pouze s tepelným mostem nebo se zavlhnutím v důsledku závady ve střeše (resp. ve stavební konstrukci obecně).
Omlouvám se za svůj vstup do diskuse, týkající se především tématu původního článku a přeji všem pěkný den.

PB Petr Bořek @petr.borek před 22 roky

MJ Ing. Matula Jan @ing.matula.jan před 22 roky

Chceme vůbec tepelná čerpadla
K předcházejícím příspěvkům
Tepelné čerpadlo je jednoznačně obnovitelný zdroj stejně jako sluneční kolektory nebo biomasa.
Zatím co sluneční kolektory vyrábějí teplo přímo a k jeho akumulaci musíme vytvořit zásobník na sekundární straně Tepelná čerpadla umí využít naakumulovanou sluneční energii v okolní hmotě ( vodě, hornině, vzduchu ) potřebují k tomu určité množství energie stejně jako použití biomasy,kde energetický vstup na využití energie v hmotě je dán potřebou na sklizeň, drcení, sušení, dopravě, skladování a manipulaci , včetně manipulace a likvidace odpadu.Při tom mají obdobné přínosy ve vztahu k vloženým prostředkům
Navíc zemní výměníky ať již vrt nebo kolektor přívody do objektu v tomto případě /cca hodnota dotace/ budou sloužit jako zdroj pro nás nepředstavitelně dlouhou dobu
Všechny uvedené zdroje z hlediska životního prostředí umožňují snižovat spotřebu energie vyráběné ve zdrojích s fosilními palivy a relativně zvyšují podíl čisté energie z atomových , vodních a větrných elektráren a i budoucích přímých zdrojů .
Vždy budou potřebovat přísun energie, nenahradí celkovou potřebu energie ale budou se podílet na snižování znečištění a přispěji k řešení skleníkového efektu.
Všechny mají své opodstatnění a jejich optimální využití je dáno místem a způsobem použití. Z hlediska optimálního přínosu nejsou zaměnitelné a je důležité, aby měly stejné podmínky tj. i stejná kriteria k získání státní podpory
Kriteria k získání státní podpory SFŽP v roce 2003
Zavedení hodnoty 60% měrné spotřeby budov jako nové kriterium u tepelných čerpadel

Jako jedno z hlavních rozhodnutí u posuzování uvedeného kriteria je dosud nediskutovaná otázka stanovení hodnoty průměrné spotřeby tepla u objektu vytápěných tepelným čerpadlem.Pokud do vnějších zisků netradičně zahrneme i zisk naakumulované energie získané tepelným čerpadlem ( podobně jako pasivní zisk sluneční energie přes otvorové výplně) , a spotřeba tepla bude dána spotřebou energie tepelným čerpadlem, pak je to hodnota reálná a celá řada protiargumentů padá. Je to sice nezvyklý postup, ale v době ,kdy tepelná čerpadla jsou pro nás stále novinkou bude vhodné zavést i některé nové , netradiční metody při hodnocení. Zemní kolektor nebo vrty se stávají součásti stavby s životností srovnatelnou sem stavebními prvky.
Vzhledem k tomu, že není takto posuzováno je zavedení jeho hodnoty pro tepelná čerpadla velmi diskriminující skoro až likvidační :
- kriterium je jen u tepelných čerpadel a to ještě jen pro fyzické osoby
- zavedení této hodnoty je spíše podpora realizace nízkoenergetických domů při snížení průměrné spotřeby pod normovanou / předepsanou/ hodnotu a mělo by být základem vytvoření nového bodu ( typu ) podpory
- snížení energetické spotřeby je reálné, ale navyšuje investiční náklady již u nových domků řádově až o několik stovek tisíc Kč
- při výrazném snížení spotřeby energie na otop a navíc při značném zvýšení podílu větrání budou pro takovéto objekty hledány jiné zdroje než dnešní tepelná čerpadla,bude upřednostněno řešení rekuperace vzduchu s velmi malým zdrojem apod. Případů využití tepelných čerpadel bude minimum a to ještě s velmi malým ziskem obnovitelné sluneční energie
- nechceme- li šetřit podle hesla Ušetříme ať to stojí co to stojí, je nutné ponechat vážné rozhodnutí na auditu. Audit zpracovaný dle zákona , platných vyhlášek a zodpovědně musí minimálně ve dvou alternativách vyhodnotit optimální alternativu. Pravidla a postupy správných výpočtů jsou dané a ekonomické hodnocení je všeobecně přijímané nejen jako finanční přínos , ale v energetických auditech nahrazuje i energetický přínos , jelikož se předpokládá ,že finanční náklady určitým způsoben kopírují energetické náročnosti výrobku, která dnes není jinak zjistitelná
- správně provedený energetický audit musí prokázat optimu mezi stavebními úpravami, dalšími úsporami např. regulace, a obnovitelným zdrojem. Nelze upřednostňovat jen stavební prvky
- pro správné řešení je důležité jednotně nastavit jen některé parametry např. životnost tepelného čerpadla. I zkušenosti v Europě cca 40 let jsou nato krátké a tak dle dílčích výsledků a předpokladů , kdy v investici cca 300 000 Kč u čerpadel země – voda představuje cca 100 000 Kč vrt a propojení do RD s životností 50,100 a více let /tento údaj není dosud prakticky potvrzen/, 50 000 Kč kompresor čerpadla s životnosti 15 let, ostatní části 30 let , je průměrná životnost soustrojí 50 let, obdobně je ji nutné jednotně stanovit i pro ostatní typy na př vzduch voda, kde bude cca 15 – 20let
Ostatní nová kriteria
- Praktické zkušenosti ukazují,že vhodným kriteriem je dobře stanovený limit na jednotlivé akce ( pro rok 2003 -100 000 Kč).Vedle snížení možného vkládání nepatřičných nákladů do TČ kriterium samo o sobě vede zájemce k úvaze a hledání optimální investici t .j omezení investice na TČ a hledání snížení v zateplení.Vede k respektování auditu.
- vzhledem k různé životnosti soustrojí i rozdílným topným faktorům je jen na zvážení, zda limit by neměl být rozdílný pro různé typy čerpadel
- nebude možné cokoliv namítat pokud kriteria pro získání státní podpory pro tepelná čerpadla budou obsahovat přísnější parametry tepelných čerpadel a nebo budou vyžadovat zajištění např. minimálního tepelného zisku ( energetických úspor) v kWh/rok na 100 000 Kč investic a pod.
Všeobecně
- Existuje řada objektů s velkými energetickými nároky na otop,které neumožňují provést rekonstrukce na normované hodnoty resp. umožňuji při extrémních nákladech a jedinou možností na efektivní snížení energetické náročnosti je použití obnovitelných zdrojů zejména slunečních kolektorů , tepelných čerpadel.
- právě v těchto objektech je přínos obnovitelných zdrojů největší a nejefektivnější a není vhodné uzavírat tuto cestu . V této oblasti je celá řada případů s velmi rychlou návratnosti a to jako celek – přijatelné stavební úpravy,regulace a obnovitelný zdroj
- navíc nelze všeobecnými podmínkami diskriminovat majitelé starších a starých objektů a to všeobecně ať již je majitel kdokoliv. V celé řadě případů je tepelné čerpadlo ( všeobecně obnovitelný zdroj) pro ně jediným přijatelným řešením s pohledu financí i přínosu pokud navíc mají z pohledu technického problém s napojením na elektriku nebo ZP a omezení podpory limitem na jednu akci dává srovnatelnější podmínky pro všechny
- je jen otázka zda chceme tepelná čerpadla opravdu efektivně zavádět a v budoucnu využívat všeobecně veškerých celospolečenských přínosů,a nebo upřednostňovat jiné zdroje

PČ Ing. Petr Čížek @ing.petr.cizek před 22 roky

Bohužel, směrodatný popis postupu od územního řízení až po vyplacení dotace SFŽP asi neexistuje. Navíc požadavky SFŽP jsou nejednoznačné. Osobně jsem žádal na SFŽP, aby mi vysvětlili co je "průměrný roční topný faktor TČ min.3" který je v podmínkách dotace na TČ zmiňován. Nedokázali mi odpovědět, ale prý je na auditorovi, aby to věrohodně doložil.
Má s tímto někdo praktické zkušenosti? Myslím, že žádné TČ vzduch-voda nemůže této hodnoty dosáhnout.

MZ Malík Zd. @malik.zd před 22 roky

Delší dobu sleduji příspěvky na téma - kvalita stavební konstrukce objektu, ve kterém bude instalováno TČ.
Současně sleduji i přispěvky na téma - dotace SFŽP pro TČ v rodinných domcích.
Bohužel, osoby, které se o problematiku TČ zajímají, nenajdou "fundovanou" informaci jak postupovat a co všechno zajistit, aby za předpokladu splnění směrnice MŽP pro udělování dotací SFŽP dosáhli na "možnou" dotaci.
Informace od dodavatelů (nejen výrobců a jejich obchodních zastoupení) TČ jsou často velmi rozdílné.
Zájemci o TČ musí mít v hlavě absolutní zmatek. Existuje někde směrodatný popis postupu od územního řízení až po vyplacení dotace SFŽP?

KM Kubešová Marie @kubesova.marie před 22 roky

Vážený pane Fialo a pane Šubrte.
Nerada přispívám do těchto diskusí.Mám raději diskuse z oči do oči,abych si pohovořila hlavně o problému,který mi leží v hlavě a který jsem schopná formulovat tak,aby mě všichni pochopili.S vašimi názory souhlasím,proti DOBŘE provedeným tepelným izolacím vůbec nic nemám,ale chtěla jsem hlavně rozvést dotaz.Co s rodinnými domky-novostavbami,které jsou již zatepleny,ale neodpovídají požadavkům SEN a mají zajem o dotaci na tepelné čerpadlo.?
Program SFŽP vyžaduje aby o dotaci bylo požadáno v době,kdy je již domek postaven a TČ realizováno.
Děkuji za vaše odpovědi a doufám,že v diskusi o tepelných izolacích budeme pokračovat na některém semináři,který bude oganizován k tomuto tématu.

Zdravím Kubešová

RŠ Roman Šubrt @roman.subrt376 před 22 roky

Vážená paní Kubešová,
- výrazné tepelné izolace vedou k omezení plísní a nikoliv k jejich růstu. Dům, se kterým jste se setkala a byly v něm plísně měl naopak silně zanedbané tepelné izolace.
- setkal jsem se s mnoha projekty novostaveb, ale z těch několika set projektů POUZE 2 !!! splňovali ČSN 73 0540-2:94, ostatní tuto dnes již starou normu nesplňovaly a hrozila v nich, nebo tam již byla plíseň.
- omezení ztrát na hodnotu SEN 60% povede k méně problematickým domům. Pokud se týká investiční náročnosti, tak si dovolím tvrdit, že dokážu navrhnout běžný rodinný domek za přibližně stejnou cenu, za jakou se dnes staví, ale bude podstatně lépe zaizolován a splní toto přísné měřítko, někdy může být i levnější. Případný nevýrazný cenový rozdíl bude jistě menší než ozdobný pásek v koupelně a nebo šestiúhelníková apsida, jaké se dnes běžně dělají.
- mám pocit, že podmínku 6ˇ% požadavku normy stanovili odborníci a nikoliv úředníci, jak si autorka myslí.
- objektivitu lze zachovat - je nutné navrhovat lepší a kvalitnější domy a ne to, co se stavělo již za císaře pána - cihelná zeď 45 cm.
Roman Šubrt

KM Kubešová Marie @kubesova.marie před 22 roky

Souhlasím se zateplováním objektů,aby došlo ke sníženi spotřeby energie pro provoz tepelného čerpadla o objekty vyhověly platné ČSN 730540.Souhlasím,aby se pro tuto alternativu nevyužívaly stávající rodinné domky realizované před dvaceti léty,které nemají šanci održet ani platnou ČSN.Nesouhlasím s razantním omezováním použití tepelných čerpadel pro novostavby na základě dosažení max. 60 % měrné spotřeby tepla dané vyhláškou..Provedl autor tohoto omezení průzkum jaké objekty se stavějí během posledních pěti let?Zkoušel si vypočít co způsobí omezení o 40 %.Tlouš´tka zateplení je větší než 10 cm a ve většině případech je technicky neproveditelné. Všeho moc škodí a jako auditor mám zkušenosti s příliš zateplenými objekty,kde se vyskytuje plíseň.Co mám říct zájemci o tepelné čerpadlo,který postavil v loňském roce rodinný domek podle platné ČSN ,na stavbu má úvěr a je zadlužený a dnes není schopen dodržet podmínku SFŽP pro měrnou spotřebu tepla.Není tato podmínka stanovená jen proto,aby se omezil počet zájemců,protože nejsou prostředky na dotaci?Měla jsem pocit,že zájem o alternativní zdroje bude podporován.Pro tuto podmíku vyhoví jen objekty,které se teprve začnou stavět,kde projektant stavby bude již připraven použít materiály s vysokou tepelně izolační schopnosti za předpokladů větších investičních nároků.A co ti ostatní,kteří věří v alternativu a nebudou schopni ji využít?
Možná autor dodá,že si stavebníci budou TČ dnes již tak nákladné financovat sami bez dotace.Pro koho potom dotace budou ? Je to začarovaný kruh,který by měli rozetnout odborníci ,kteří mají zkušenosti ze současného stavebnictví a ne lidé z úřadů a výzkumných ústavů.
Mám několik zakázek na energetické audity pro využití tepelných čerpadel,domky vyhovují po stránce dodržení ČSN ale nevyhovují podmínce SFŽP.Poradí mi autor této podmínky jak dál,když musím být jako auditor objektivní

MF Michal Fiala @michal.fiala před 22 roky

KM Kubešová Marie @kubesova.marie

Vážená paní Kubešová,
venkovní zateplení jako takové nemůže být příčinou plísně, ba právě naopak čím víc zateplíte tím je riziko nižší. Pokud se zateplením zároveň sníží odvod vodní páry (nová těsná okna), musí se to řešit.

RŠ Roman Šubrt @roman.subrt376 před 22 roky

Dovolím si nesouhlasit s ing. Bláhou o názoru, že požadavek na lepší tepelné izolace u domů s tepelným čerpadlem je diskriminující a to ze dvou důvodů:
1. Jak je v prvním díle uvedeno, pouhou změnou výpočtového postupu z vyhláškového za normový lze docílit výrazně lepších parametrů budovy, aniž by na ni investor přidal kousek tepelné izolace.
2. Dům s tepelným čerpadlem musí být buď dodatečně komplexně zateplen a nebo musí jít o nový dům. Do starého domu bez zásadních změn, a s tím bude jistě každý souhlasit, není možné dávat tepelné čerpadlo. Pokud tedy dům zatepluji, případně pokud stavím nový, zvýšená tepelná izolace neznamená žádný markantní nárůst ceny stavebních prací. Dovolím si tvrdit, že bude ve velké většině rozhodně nižší, než státní příspěvek na tepelné čerpadlo ve výši 30%.
Nejde tedy v žádném případě o tahání peněz z investora pouze jako trest za to, že si chce pořídit tepelné čerpadlo. Naopak současná norma i vyhláška je velice "měkká" díky různým podnikatelským tlakům a tak majitel dobře zatepleného objektu na tomto zpřísnění v dlouhodobém horizontu pouze vyzíská.

MB Marek Bláha @marek.blaha před 22 roky

RŠ Roman Šubrt @roman.subrt376

Souhlasím s tím, že dům vytápěný tepelným čerpadlem by měl být zateplen a to třeba i nadstandardně (naše zákazníky se vždy snažíme dokopat k tomu, aby svůj dům zateplili co nejvíce, protože s nižší tepelnou ztrátou se výrazně sníží i pořizovací cena tepelného čerpadla a nám se pak lépe prodává). Ovšem stále také trvám na té diskriminaci domů topených tepelným čerpadlem, kde je požadováno větší zateplení než u jiných zdrojů tepla. Řekněte mi jediný rozumný důvod, proč by měl dům vytápěný zemním plynem, peletkami nebo slunečními kolektory mít horší tepelné izolace než dům topený tepelným čerpadlem ?
Navíc v době, kdy se za státní a obecní peníze vesele plynofikuje kdejaká zřícenina, která by nesplnila ani požadavky na zateplení z roku 1930 (pokud v té době nějaké byly).

ZK Zbyněk Kašík @zbynek.kasik před 22 roky

Co hnalo a žene vpřed lidský pokrok? Touha po lepším a pohodlnějším životě (nechci-li používat trochu pejorativní - lenost). Je snad pohodlnější shánět biopalivo (peletky a pod.), vynášet popel (vychladlý, neboť do plastových popelnic dávat horký popel není to pravé) a přikládat do kotle? Jistě, to přikládání lze vyřešit automatickým podavačem, ale i zásobník podavače je nutno plnit. Když je řeč o peletkách, nikde jsem zatím neviděl rozbor jejich energetické výhodnosti (k jejich výrobě a dopravě je přece potřeba rovněž energie). Pokud bude spotřeba biopaliva růst bude ho dost? Nebude jeho cena stoupat s tím jak budou ubývat plochy, vhodné pro jeho pěstování? Nebo snad zrušíme veškerou zemědělskou výrobu, vykácíme lesy a budeme pěstovat rychlerostoucí biopalivo? Případně snad budeme instalovat odsiřovací a odprašovací jednotky na kotle rodinných domků a budeme v nich spalovat (nehledě na produkci CO a CO2) to, čemu u nás říkáme severočeské uhlí? A co vliv vlhkosti paliva a úroveně obsluhy na proces spalování a na kvalitu spalin z biopaliva?
Pokud čtu příspěvky některých nadšených propagátorů biopaliva a návratu k domácímu uhlí, nemohou mě nenapadnout takovéto a podobné otázky.
Co se týká TČ, lze možná diskutovat o něm jako o obnovitelném zdroji tepla. Jeho ekologičnost je však, podle mého názoru, mimo jakoukoli diskuzi, zvlášť pokud bude připojeno na elektřinu z atomu, z vodních zdrojů, nebo z větru. Podíl těchto zdrojů na výrobě elektřiny bude do budoucna růst, protože bude muset růst. Spalování čím dále tím méně kvalitního "uhlí" bude nutno v rámci přežití odbourat. A jiné zdroje nemáme.
Ekoteroristé, kteří se brání energii z atomu budou muset utichnout, pokud se nebudou chtít vrátit do jeskyní, oblékat se do nevydělaných kožešin (co na to ochránci zvířat?) a zahřívat se vlastním tělesným teplem.
A tepelné izolace? Ano, do určité míry. On takový pasivní dům je teoreticky krásná věc. Když o něm slyším, vzpomenu si na vtip, který koluje mezi topenáři:" Jak poznáte na první pohled pasivní dům? Má stále otevřená okna, protože jinak se v něm nedá žít."
Ing. Zbyněk Kašík

GO Gotz @gotz před 22 roky

Snad bych ani požadavky fondu nebral jako drzé a dikriminující, ale spíš dětsky řečeno jako trochu nespravedlivé. Jmenujme faktory
- energie pro TČ - elektřina, nikdo snad nepochybuje o tom, že to je domácí palivo, vzhledem k portfoliu dominantního výrobce s výhledem do roku 2015 se zvýší podíl výroby z jaderek a vodních elektráren (vztaženo k celkové výrobě), čímž se sníží zátěž životního prostředí skrze CO2, logicky vznikajícího spalováním uhlí, zemního plynu, biomasy apod.
- podpora kotlů na biomasu je perfektní věc, ale co když dům budou obývat staří lidé, budou nemocní a nebudou moci připravovat palivo a chtějí si dopřát trochu pohodlí a nevstávat ráno do zimy???? Automatické kotle na peletky?? V pořádku, dostatečný komfort obsluhy, ale dražší palivo i technologie. Moji prarodiče zvolili plyn i přes velké náklady na pořízení a nedají na něj dopustit, díky kombinaci paliv mají zajištěn potřebný tepelný komfort a velmi přijatelné náklady, plyn platí šest stovek měsíčně, výpočtová oblast -18 stC. Proto bych k plošné plynofikaci nedával to bohužel. Stejně stabilním a komfortním zdrojem se může stát i tepelné čerpadlo, jehož použití ve vhodné kombinaci s ostatními zdroji tepla mnoho nebrání.
- požadavek na tepelné izolace zřejmě vyplývá ze základní argumentace " Nejlevnější je ta energie, kterou nespotřebujeme". Předpokládám však, že realizace zateplení zvláště u starších domů by byla velkou finanční zátěží. Proto argument, že Podporu TČ nelze stavět na předpokladu, že lokálně napomohou ke zlepšení ovzduší (výměnou za kotel na uhlí mohu obrátit i tím způsobem, na co nám budou perfektně izolované novostavby s tepelnými čerpadly, když budou vedle nich baráky využívající zastaralou technologii spalování uhlí??? Když myšlenku dotáhnu do důsledků, proč tedy SFŽP nepodporuje také účinné technologie pro spalování uhlí, které jsou de facto popelkou pouze díky tomu, že s ním neumíme pořádně topit. Myslím že současná inverze na Ostravsku je dostatečným dokladem tvrzení, že ono plošnější řešení (plynofikace, podpora přímotopů nebo třeba i ona tepelnočerpadlofikacenemusí být jenom na obtíž).
- solární termika je i v bohatém Německu a Rakousku exkluzivnější záležitostí pro bohatší (vlastně je také součástí architektury a životního stylu) , ať se to líbí nebo ne. Tím nechci negovat solární termiku, ale tvrzení, že je pro každého. Ne, není. Fandovství a zaujetí je jedna věc, praxe druhá. A myslím, že snaha propagovat solární termiku jako věc pro každého je střelba vedle, ale to bychom se dostávali na úroveň "přídavky na děti pro každého nebo jen pro potřebné".
- zvýhodňování kotlů na biomasu příspěvkem ze SFŽP je dle mého pro tuto technologii naprosto bezpředmětné.ATMOSky a VERNERy jsou fajn mašiny. které uživateli přinesou komfort obsluhy a tepelnou pohodu i bez nároku na příspěvek. Kolega vedle z kanceláře pořídil ATMOS za nevím asi 16 000 Kč po odečtení dotace. Ale plynové kotle jsou pak s cenami úplně někde jinde, což já sám považuji za podivnou konkurenční výhodu pro biomasu (která není potřeba), když je nejlevnější a zdroje tepla z biomasy ještě podporujeme. TČ jako zdroj tepla považuji za přínosný již vzhledem k tomu, že nespaluje a také v pořádku v případě návratnosti investice. S vyšší tepelnou ztrátou vytápěné budovy se pak náklady oproti fosilním palivům vracejí mnohem rychleji, a instalace TČ pak ani dotaci k zajištění ekon. návranosti nepotřebuje. Mohu-li upřesnit, podpora TČ je spíše potřebná právě v domech s nízkou spotřebou energie, kde je doba návratnosti investice mnohem delší, ale to je otázka vlastní energetické náročnosti stavby, ne opatření pro zvýšení tepelného odporu.
- v podpoře bych rád zohlednil spíše skupiny problematické jako oblasti s vysokou vlhkostí paliva, slaměné balíky apod, poleno snad umí hodit do kamen každý. Tím chci samozřejmě navázat i na TČ, jelikož se nejedná o o prosté hození dřeva do kamen, ale o technologii s mnoha souvislostmi na otopnou soustavu a provozování.

Na závěr bych uvedl, že neefektivní instalace nejsou problémem pouze TČ, ale celého oboru vytápění, ale bohužel u TČ je to víc poznat.

MB Marek Bláha @marek.blaha před 22 roky

Hodnocení ekologického přínosu tepelného čerpadla je v zásadě závislé na tom, s jakým topným faktorem pracuje. Obecně se uvažuje s tím, že při topném faktoru tepelného čerpadla 3 jsou emise a zatížení přírody zhruba stejné jako při vytápění zemním plynem (pokryjí se tím emise vznikající v elektrárnách a ztráty v rozvodech). Při současné kvalitě tepelných čerpadel není problém, aby roční průměrný topný faktor i při použití radiátorového topení vykazoval hodnot okolo 3,3 a při použití podlahového topení pak topný faktor 4,2 – 4,7. Pak je jejich ekologická výhodnost nesporná. (Netýká se ovšem různých garážových výrobků, případně levných tepelných čerpadel z USA)

Požadavek SFŽP na nadstandardní zateplení domů v případě použití tepelného čerpadla mi přijde jako velmi diskriminující a drzý. Není pochyb o tom, že objekt do kterého směřuje státní dotace by měl splňovat požadavky norem na tepelnou ochranu budov a i zákazníci to tak chápou. Nejdříve zateplím a pak budu řešit zdroj tepla. Ale v případě, že se v obci postaví se stejnou státní dotací centrální kotelna na biomasu nebo se s dotací rozvede po obci zemní plyn, nikdo se už neptá jak jsou zateplené objekty do kterých se za státní peníze dotáhly trubky. Pokud budou na domy vytápěné biomasou nebo zemním plynem kladeny stejné požadavky jako na domy vytápěné tepelnými čerpadly pak není co řešit.

JG Josef Goldmann @josef.goldmann před 22 roky

Pěkný den,
již delší dobu sleduji z povzdálí diskuze na tomto portálu a děkuji provozovatelům i přispěvatelům (to udělá několikastrannou radost:).
Dostal jsem přislíbenu státní dotaci na instalaci TČ pro můj rodinný dům v prosinci loňského roku. Jelikož se nacházím v ochranném pásmu lázní a zřídel a byl jsem nucen kvůli místu na pozemku provádět vrty, trvalo mi vyřízení rok (z toho si SFŽP ukousl dobrou půlku). Tepelné čerpadlo mám již zakoupeno v garáži, hydrogeologické posudky a stanoviska inspektorátu lázní a zřídel kladně vyřízeny.
---
Mé rozhodnutí zní, že dotaci ani TČ nepoužiji. Myslím, že všechny indicie k rozhodnutí se dají vyčíst na tomto portálu v sekcích o peletách, TČ a zde.
---
Děkuji svému budoucímu sousedovi za otevření očí, na základě kterého jsem své rozhodnutí mohl učinit a jsem rád, že existují i další lidé, kteří se dívají na zdánlivě zaběhané a "správné" věci kolem nás jiným úhlem pohledu a mají energii a chtějí své postoje sdělovat a přenášet na lidi kolem. Jen takto budou lidi více schopni vnímat jinou pravdu, než tu, která je jim předkládána a oni jsou jí odkojeni, stejně jako myšlenkovými pochody účelově zaměřenými, byť nevědomky.

S přáním pěkných dnů

Josef Goldmann
pepa at ihome.cz