Autor: Pavel Kohout
Datum: 30.11.2018 08:04 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 104926
reakce na ... | Dobrý den, z vašeho dotazu není zcela zřejmé, zda VZT systém v objektu slouží jen k větrání, nebo i k teplovzdušnému vytápění.
Vzhledem k výšce místnost 8 m se jedná patrně o nějakou výrobní halu. Pokud aerostatem přivádíte vzduch o teplotě vyšší než okolí (teplovzdušné vytápění), tak listy amemostatu musí být dolů, aby se teplý vzduch dostal až do zóny s pobytem osob. Při chlazení, kdy je teplota přiváděného vzduchu nižší než okolí, tak listy amemostatu musí být téměř vodorovně, aby se proud chladného vzduchu přimkl ke stropu a neodtěžovat lidi v místnosti studeným průvanem. Pokud byste v této poloze listů anemostatem přiváděl teplý vzduch (teplovzdušné vytápění), tak by účinnost vytápění klesla, protože teplý vzduch by se držel pod stropem haly. Proto se ve vysokých halách často používají tzv. destratifikátory, což jsou jednoduché axiální ventilátory zavěšené pod stropem, které mají za úkol teplý vzduch pod stropem haly stlačit kolmo dolů do zóny s pobytem osob.
|
|
 | Autor: Michal Michal
Datum: 30.11.2018 12:52 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 129091
reakce na ... | Děkuji moc za odpověď. ano je to přesně tak, je to sál s diváky. A vzduchotechnika slouží jak pro chlazení, tak pro dotápění. Je fakt že teplota pro změnu klapek 24st je taková hraniční a klapky pak cyklují - otevírají se a zavírají - pokud je požadovaná teplota 23st je teplota přiváděného vzduchu kolísající právě kolem 23-26 st - záleží na počtu lidí v sále... kdy začne vzduchotechnika zaregulovávat. A pokud jsou klapy dolů a vzduch se při proudění ochladí , je cítit trochu průvan. POmohlo by nám tedy zvýšení o 1-2 st na povel pro regulaci naklopení klapek ...
děkuji moc
|
|
| |
