Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov
Reklama

Vakuové kolektory jako zdroj páry pro parní turbínu

Autor: Michal Mazgal
Datum: 20.02.2019 19:56
uživatel: 129836


Dobrý den všem, hledal jsem na internetu řešení, ve kterém jsou vakuové trubice jako zdroj páry pro parní turbínu, která pak následně vyrábí elektřinu, ale bohužel nenašel.

Parní turbína připojená ke generátoru bude chtít z dlouhodobého hlediska jen malé opravy (ložiska) a proto by se investice měla víc než vyplatit. Bohužel nenalezl jsem takové řešení.

Okruh by měl být uzavřen a jako médium by bylo použito chladivo pro klimatizace. Protože má chladivo vypařovací teplotu hluboko pod nulou, tak zařízení nezamrzne ani v hlubokých mrazech. Získaný tlak (teplo) se zpracuje turbínou a navrátí ochlazený plyn zpět do okruhu. Za turbínou zřejmě bude musel být kompresor, který bude pěchovat chladivo zpět do okruhu, nevím, jestli by by bylo možný vyrobit turbínu s kompresorem v jednom.

Nejspíš to bude na vysokou školu.

Původně jsem přemýšlel o tepelným čerpadle slunce - voda, místo výparníku vakuové trubice + akumulační nádrže, ale elektřina je elektřina. (nebo čerpadlo voda - voda připojené k solárům = vyšší COP)

Nápady:
1/ spirálová kondenzační turbína - kdyby někdo měl nějakého nadšence, který by to hodil do počítače a zkusil jestli to funguje, tak se nebráním, díky za kontakt
(všichni topí pánubohu do oken a my můžeme plynu vzít teplo a mít z něj elektřinu a vrátit ho zpět k ohřátí)
2/ podchlazovací motor - opět, nebráním se

Při instalaci na stěnu panelového domu poteče chladivo (teplonosné médium) ze střechy na dno samo a nahoru ho bude nadnášet získané teplo. Proto kompresor (čerpadlo) nebude třeba výkonný a proto se to vyplatí. (při naplnění systému nemrznoucí kapalinou, použití samotíže a tepelného výměníku (voda - plyn) na střeše se ušetří na chladivu)
Při použití solárních panelů nebude dům vypadat nevzhledně, nezatíží ho tolik a výkon nebude zanedbatelný.
Vymyslet k tomu turbínu, která odebere chladivu získané teplo a promění ho na elektřinu by mohlo být ... :-)
(začne svítit, elektřina se začne ukládat do "vodní" baterie, přestane svítit a energie se vrátí, žádné akumulační nádrže, jen elektřina)

Turbína:
Expanze plynu v neustále se rozšiřující komoře posouvá komoru zpět proti směru expanze. (teda doufám :-) Plochá spirála, která má neustále rozšiřující komoru, pak získává energii na točení z expanze plynu. Jak se zmenšuje expanzní síla, tak se zvětšuje průměr spirály, aby tlak na spirálu byl konstantní. Turbína pak je sestavena z kovových disků, které na sobě mají vysoustruženou půlku kanálku a jsou nasunuty na hřídel která má v sobě dutinu a dirky :-) Možná, blábol, možná pravda.

Tak mě napadla podobnost s Teslovou turbínou, použít 12 spirál pootočených o 30 stupňů, okolo válce nechat mezeru pro vtékání vody, udělat do válce náběhy pro vtékání vody a náběhy pro vytékání do hřídele. (do kovových disků se vyfrézují drážky, nasune se to na hřídel, zavře do pouzdra a jedem :-)
(pro amatérské studium sil, bych použil, vícero tvarů, abych objevil, několik darů :-)

odpovědět na příspěvek

Příspěvky v této diskusi vyjadřují názory čtenářů. Redakce portálu TZB-info nemůže ovlivnit jejich obsah, ale vyhrazuje si právo je odstraňovat.
Zobrazit všechny příspěvky zobrazuji 1 - 30 z 63   starší >>
Příspěvky
Autor: Michal Mazgal
Datum: 22.02.2019 15:51 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 129836
reakce na ...
Takže abych si to srovnal.
V turbíně se plyn ochladí tím jak předá tlak, díky tomu bude energie potřebná k natlačení plynu zpět do okruhu nižší, protože chladnější plyn se bude zpět tlačit pomocí menšího výkonu. To znamená, že turbína bude mít například 1000W a budu potřebovat 900W na natlačení zpět, takže budu čerpat 100W z rozdílu.

Může mi to někdo potvrdit?

Autor: Jaroslav Dítě
Datum: 22.02.2019 16:26 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 124505
reakce na ...
V tom nemáte pravdu. Sice budete tlačit menší objem, ale při stejném tlakovém rozdílu. K tmu si připočtěte ztráty třením. Pořiďte si raději toho medvídka mývala. Nejvíce energie je uložen v bodě přeměny skupenství. Pak to jsou v podstatě drobty.

Autor: Michal Mazgal
Datum: 22.02.2019 17:00 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 129836
reakce na ...
Za turbínou bude bude malý tlak plynu, před turbínou velký. Takže se bude do okruhu trubic tlačit velké množství řídkého plynu, protože plyn v turbíně zřídne, tím jak odevzdá tlak.

Když plyn bude odevzdávat tlak, tak se ochladí???
(odpouštění natlakované nádrže nádrž ochlazuje, tím jak se plyn uvnitř roztahuje(řídne)???) V turbíně se bude plyn roztahovat, takže řídnout.


Nevidím důvod, aby se tam měnilo skupenství, když bod odpařování chladiva je -50. Pracovní teploty i v mínus dvaceti budou nad nulou, protože tam budou pouze páry chladiva o vysoké a nízké teplotě.


Příklad:
Vezmu balónek a naplním ho plynem. Balónek pak umístím do komory a nejdřív ho zkusím stlačit vnější silou, takže komoru natlakuju a pak roztáhnout, takže vyvakuuju a při tom bych měl změřit rozdíl teplot.
???

Takže turbína, která bude čerpat energii z tlaku mi udělá přesně tohleto. Do turbíny hustý, z turbíny řídký. :-)
A to mě přivedlo k tomu, že ta turbína bude vyrobená přesně tak, jak se plyn bude chovat, takže bude v každé části brát (to co může plyn dát) čím dál menší energii.

Autor: Josef Devátý
Datum: 22.02.2019 17:39 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 129833
reakce na ...
Začal bych důsledným pochopením třeba zde https://www.youtube.com/watch?v=HlVS1-SuhR8
Nebo http://www.fyzika007.cz/struktura-a-vlastnosti-latek/kruhovy-dej-a-carnotuav-cyklus

Autor: Michal Mazgal
Datum: 22.02.2019 20:14 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 129836
reakce na ...
Děkuju, už jsem to zkouknul. Na škole jsme to možná neměli.

Takže jsem došel k tomu, že by se to muselo navrhnout přímo na ty teploty.
Např. osmiválec. Čtyři písty na příjem energie. Ty by byly v sérii, každý větší třeba o 1/3 než předchozí (o větším obsahu), kde by se expandovaný plyn vždy přesunul do dalšího válce, tři by zase plyn tlačili do oběhu zpět a jako čtvrtý by byl generátor (magnet do cívky). První a poslední píst by generoval elektřinu a prostřední čtyři by byly proti sobě.

Účinnost nula nula prd. Ale, namontuju a jedu. Občas pístní kroužky, občas olej a je to. :-)

No jo, jenže potřebuju do cívky jak tlačit, tak z ní táhnout, takže šestnácti válec, kde první dva písty mi budou magnet tahat a tlačit a zbytek pojede proti sobě. :-) To bude odebírat z oběhu kontinuálně tlak. :-)

Bude se to do oběhu pěchovat studenější, takže mašinka pojede. :-)

Tlak v soustavě se uvolní jenom do zátěže, takže cívka bude muset odebírat proud, jinak to vybouchne a ještě sou tam nějaký ztráty třením. :-)

Tlak bude jak na vstupu, tak na výstupu stejný. Jelikož budu vracet plyn do soustavy chladnější, tak na jeho stlačení spotřebuju míň energie, takže tam nějaký výkonový výstup bude.

K tý účinnosti, plyn vykoná v motoru práci, tím vychladne a navrátí se do oběhu, kde se znovu zahřeje, takže veškerá odevzdaná práce se rovná práci přijaté ze sluníčka. Takže teoreticky se účinnost rovná 100 procentům, mínus ztráty v motoru, mínus ztráty v potrubí, mínus natlačení do potrubí.

"podchlazovací motor"

100 stupňů z kolektorů, z motoru 50 stupňů, rozdíl 50 stupňů a na ten rozdíl se musí navrhnout ten motor při například 10kW tepla.
Jenže plyn co se odpařuje při nižších teplotách bude odevzdávat práci i při 0 stupňů celsia, takže by výstup mohl být ještě chladnější a tím by se dalo dostat na provozní teploty solárních systémů. Stlačit plyn o teplotě 0 stupňů celsia bude stát motor většinu práce, ale zbytek bude zisk.

(rozdíl mezi prací získanou a prací odevzdanou bude zisk a ten se zmenší o ztráty v motoru a potrubí)

Motor: otevře se ventil a plyn půjde do komory (už bude tlačit soustava na píst), ihned se zavře ventil a plyn expanduje, tím předá práci, jakmile bude po, tak se z první komory do druhé otevře ventil a jakmile půjde píst nahoru, tak expandovaný plyn se přesune do druhé expanzní komory atd. atd. Aby to fungovalo, tak objem v druhé komoře před expandováním musí být stejný jako objem v první po expandování. Když se k tomu přidá druhá strana, tak se v páru budou tlačit nahoru, takže tam nebude setrvačník. (energie jednoho z expanze na vytlačení pístu a přesunutí plynu do další komory bude bohatě stačit a ještě tam energie zbude)

Autor: Michal Mazgal
Datum: 23.02.2019 12:17 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 129836
reakce na ...
Takže abych to shrnul.

U motoru by docházelo ke 100% ní účinnosti zpracování tepelné energie plynu, to znamená, že plyn by se vracel do okruhu ochlazený. Páry pístů, co budou pracovat proti sobě a získávat energii z plynu budou točit hřídelí. Dejme tomu, že se na hřídel pak přidělají další páry, které budou plyn navracet do okruhu, tedy stlačovat. Díky proměnné teplotě plynu se musí udělat v motoru regulace, všechny komory by měly variabilní velikost, takže podle teploty plynu by se zvětšovaly a zmenšovaly expanzní komory. Díky hřídeli by se plyn navracel zpět. V motoru může docházet ke kondenzování, protože to ničemu nevadí. Naopak kondenzát bude zpět v okruhu za málo energie. Aby se vyhladil průběh chodu tak se můžou vyrobit dvoupárové, třípárové atd. tím se docílí konstantní odběr plynu ze soustavy a nebude docházet k rázům, které by vytvářel tlak, když by motor nenasával plyn.

Minimálně má být ten motor v muzeu!

Účinnost od 10 ti %, takže při připojení soustavy 10 kW trubic to dá 1kW elektřiny mínus tření v motoru (i kdyby tření v motoru bylo 990W, tak výstup bude pořád 10W). Bohužel motor nejspíš brzo znehodnotí plyn, takže celá soustava přestane pracovat. Na druhou stranu je to ochlazovač prostředí a při použití plynu který kondenzuje při -100 to bude fungovat i za pokojové teploty, takže by stačilo do prostoru dát smyčku z kovové trubky a je to. Z pohledu elektrotechniky to vnímám jako záporný odpor. Odpor, který místo toho aby hřál, tak chladí a jde z něj elektřina.

Energie potřebná na stlačení studeného plynu plyn zahřeje a tím se dostane do soustavy ochlazený plyn teplejší a o to víc se ohřeje v okruhu, takže se ta energie vrátí na vstupu motoru. (takže se dá ta energie potřebná na stlačení ochlazeného (expandovaného) plynu vymazat, respektive odečíst)

(takže v rovnici zůstane, tření motoru, tření potrubí, zisk energie z plynu a energie potřebná na natlačení ochlazeného plynu zpět)

Při ochlazení plynu na -20 a použití zpátečky k solárům jako ohřívače se zvedne účinnost. Stejně tak se můžou soláry zapojit do série, aby každý solární zisk byl postupně přičten a výsledná teplota plynu byla tak co nejvyšší.

Autor: Michal Mazgal
Datum: 23.02.2019 16:50 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 129836
reakce na ...
Takže nad tím vším mě napadla superpasivní myšlenka.

Smyčka z mědi na střeše napojená na generátor. Generátor bude válec, který v sobě má dutinu, která jím prochází jako spirála a je neustále se rozšiřující (tím získá válec energii na točení). Výška válce se rovná instalované výšce smyčky. Smyčka má vodorovné vrstvy a schody jsou co nejmenší. Díky teplu se plyn samovolně posouvá ve smyčce směrem vzhůru a ve válci se uvolňuje tlak z plynu do točení válce a generátoru. Na dno válce doputuje ochlazený plyn. I kdyby z toho byl 1W, tak jako superpasivní příklad to poslouží. :-)

Rozpínající plyn bude tlačit na rozšiřující se komoru a tím jí bude tlačit za sebe, to roztočí válec, ale jak má být válec veliký?

Díky tomu, že se plyn bude ve válci odevzdanou energií ochlazovat, tak bude měnit objem a proto každý další kousek rozšiřující se spirály mu sebere opět tlak. Možná, že válec má být vyšší než instalovaná výška smyčky.

Pokračování:

Realizace smyčky.
Tlak bude v okruhu všude stejný, tím jak se plyn bude ohřívat tak vznikne síla, která bude teplý plyn tlačit nahoru a studený dolu. Takže smyčka by se mohla realizovat také stále se rozšiřující, ale od zhora dolů. (zas tolik mědi to nebude).

Válec jako sběrač energie sem vymyslel ve dvou variantách. Válec na něm 4 ložiska, mezi první dvě která budou na jednom kraji bude plyn vcházet a druhou stranou mezi druhýma dvěma vycházet.
Jedna varianta má neustále se rozšiřující komoru v podobě spirály a je ve válci u okraje. Druhá varianta, že jeden prstenec se rozšíří a poté bude schod o průměru stejném jako na konci prstence, úhel schodu maximálně 45 stupňů, pak se další prstenec bude zase rozšiřovat. Takže ve válci budou paralalně vedle sebe neustále se rozšiřující kruhy, který budou spojený "schodama". Výstup z válců bude vždy větší než vstup. to znamená, že na vrcholu střechy bude uzounká trubička a na spodním okraji tlustá stejně jako ve válci. Plyn který prochází trychtýřem, tak tím, že expanduje všemi směry, tak bude tlačit na trychtýř směrem od expanze. Takže když do válce začnu tlačit plyn, tak energie expanze bude válcem točit, protože plyn bude tlačit v protisměru rošiřování. Dalo by se říct, že plyn se dostane na druhý konec spirály v čase delším, než při použití nerozšiřující se komory. Tím vznikne v soustavě vyšší a nižší tlak, tenže, jakmile plyn začne odevzdávat tepelnou energii, tak se v soustavě vytvoří bod s vyšším tlakem a vyšší teplotou a nižším tlakem a nižší teplotou. Tlak bude tlačit plyn zpět do válce, ale teplo ho bude táhnout z válce. (samotíž versus tlak). Smyčka ve válci bude vytvářet teplotní rozdíl a tím, že plyn bude postupně chladnout, tak se ve válci udělá gravitační tah, který potáhne plyn k zemi. Takže se ta síla přičte. (ve válci dolů, ve smyčce nahoru)
To nám udělá samotížný okruh. A musí se to vyladit, aby byl překonán tlak. Takže, jestli mi chce někdo pomoct s výpočty, nebráním se.

Jenže, možná, že smyčka má být obráceně, od zhora se zužující, aby se masa horkého plynu držela nahoře. Od zdola, trubka o vnitřním průměru jako výstup ze spirály a pak schod, jenže v úhlu 90 stupňů a rozšiřující se (postupně rozšiřující). Pak zase trubka z jedné strany střechy na druhou. Aby se plyn posouval rád, tak se stoupáním trubek budu kamarád. Takže tam udělám malý rozdíl, aby teplý plyn byl neustále táhnut nahoru. Tím docílím neustáleho přesunu plynu nahoru a ulevím tak válci. (možná, že rozšiřující se schod mi zabrání jít chladivu (plynu) zpět)

Takže předpokládám, že pokud by se válec se stále rozšiřující komorou aplikoval na vodní páru, tak by z něj dole vytékala voda, protože by pára odevzdala veškerou energii a tím by zkondenzovala. (Válec by měl stát, aby gravitační energie, táhla studený plyn k zemi.)

Plyn se do válce "opře" a tím člověk získá kinetický moment. "bezlopatková turbína"
(plyn bude v každém bodě komory tlačit v protisměru rozšiřování)

Takže člověk bude brzdit expanzi, to je přímá transformace tepelné energie na kinetickou energii.
(jako hasící přístroj, když člověk hasí, tak cítí ten tah toho plynu(média))

Při vyladění turbíny na kondenzaci vody a smířením se s tím, že tím turbína ztratí, tak člověk neutratí :-) Protože do kotle na páru pomocí čerpadla nacpe zpátky vodu, která z turbíny vytekla. (no a to je podle mě na vysokou školu, protože já takhle složitý výpočty neznám a ani nezvládám)

Válec bude mít v sobě na okraji vysoustruženou drážku a protože se energie sbírá z toho, jak se plyn opře do stěn, tak se bude drážka rozšiřovat do šířky. Protože tak získá válec točivý moment. Drážka bude vypadat jako neustále se rozšiřující obdélník a možná, že existuje ideální tvar. Bržděním expanze, člověk získá energii a plyn (pára), tak na konci válce bude beztlakká.

(v každým bodě tý spirály bude defacto docházet k úniku plynu, to znamená, že se tam nasčítaj síly, který jsou v proti směru, viz. hasící přístroj)

S klesajícím tlakem bude klesat i energie předaná válci, takže spirála bude nejspíš muset být v podobě jehlanu.

Autor: Jaroslav Dítě
Datum: 23.02.2019 18:18 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 124505
reakce na ...
čím tam budete cpát vratku, když tlak v kapalinách a plynech se šíří všemi směry stejně. Toto není náporový motor, kde působí hmotnost - setrvačnost vstupujících plynů.

Autor: Michal Mazgal
Datum: 25.02.2019 12:34 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 129836
reakce na ...
Pístem. První čtyři expanzní komory plyn ochladí, spíš podchladí a další písty ho nacpou zpět. Proto tam bude přepouštění z komory do komory oddělený ventilama. Při vracení pístu se píst bude muset dostat do polohy, kdy v komoře nebude žádný prostor a nový plyn se do ní dostane až ve chvílí, kdy pro něj bude místo, takže jeden píst půjde nahoru a druhý dolu, tím se přemístí plyn ideálně z komory do komory.

Tím že bude motor párový, tak protilehlé písty půjdou opačně, takže expanze plynu na jedné straně bude přemisťovat plyn do další komory na druhé straně.

Vyrobit motor na 10kW tepla zřejmě nebude vůbec problém.


Popis funkce:
Už nevím co jsem všechno napsal, tak znovu. Páry pístů půjdou proti sobě, všechny písty budou na jedné hřídeli, hřídel bude jak získavat (z expanze plynu) točivý moment, tak odevzdávat (na přemístění plynu z komory do komory, stlačení ochlazeného plynu a pohon ventilů).

Tlak v soustavě bude všude stejný, motor pouze vytvoří teplotní rozdíl. :-)

Jev tam nebude adiabatický, nebo jak to nazval, protože stlačovat se bude chladnější plyn.

Nebo jsem to nepochopil a příklad, že v jedný trubce je na jednom konci plyn o teplotě 100 stupňů a tlaku x a na druhém konci 0 stupňů a tlaku x. (že energie uložená v plynu se neliší)
(od hustého po řídký - zprava do leva)

Takže soustava bude neustále teplem zvyšovat tlak a ten tlak, resp. teplo bude odebráno motorem, použito pro navrácení chladiva zpět do okruhu a výstupem bude transformace tepla na elektřinu.

Motor se rozběhne, protože se v soustavě udělá tak veliký tlak, že to tím motorem začne hýbat, no a když ne, tak se mu pomůže. Takže vyrobit aby první ventil byl otevřený a druhý první zavřený a poslední výstupní pár zavřený. Výchozí stav. (soustava bude tlačit na první a poslední píst, jakmile se motorem pohne, tak se v něm udělá teplotní rozdíl, energie získaná z tepla motor rozběhne a bude podchlazovat okruh) Asi se opakuju, ale rovnám si to. (takže to natlakuju chladivem co to nejvíc půjde a jakmile se chladivo začne ohřívat, tak mi poroste tlak a tím i energie okruhu a motor bude nucen pracovat)


Asi se to bude plnit při záporných teplotách, aby se tam chladiva vešlo co nejvíc, protože co bude nad kritickou hodnotu, tak sežere motor na svůj běh (tření a tlačení do okruhu) a zbytek bude zisk.

(takže třeba při mínus dvaceti se to naplní, při plus dvaceti se energie tepla promění na chod motoru a co bude navíc, to bude doma :-)

Autor: Mirek Svejda
Datum: 25.02.2019 14:17 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 123537
reakce na ...
Nezapomeňte taky na to, že v každém stupni dochází k ochlazení a rozpínání objemu plynu. V každém dalším stupni se tedy musí zvětšovat objem pístů. To je jako u těch parních turbím v elektrárnách. To jsem tedy zvědavý, kde seženete nebo jak si vyrobíte podobný motor. Věřte tomu, že s tím Stirlingem je to podstatně jednodušší. Z kolektorů můžete teplo akumulovat v AN. Teprve pokud je dostatek (nebo přebytek) akumulace a potřebujete elektřinu, spustíte motor, který odebere část energie a přemění ji v elektřinu. Motor pak může pracovat při téměř konstantních podmínkách a je podstatně jednodušší včetně regulace. Místo elektrického akumulátoru máte tepelný akumulátor ve vodě nebo v oleji. Konverzi na elektřinu spouštíte podle potřeby a ne podle toho, kdy svítí slunce.

Autor: Michal Mazgal
Datum: 26.02.2019 14:35 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 129836
reakce na ...
Fotogalerie:
Jo, už si chystám GIF a hodil jsem na Facebook, že hledám někoho kdo mi pomůže ten motor a tu turbínu vyrobit. Jestli motor "sežere" všechny teploty bez nutnosti expanze komor, tak bude stačit připojit alternátor a k němu měnič a prodávat do sítě. Teplo generované střechou je vyšší, než elektrická energie kterou získává fotovoltaika, takže by tam měl být mnohem vyšší energetický výnos. Plynu odeberu teplo a vrátím ho. A na to hledám také někoho, kdo mi pomůže to celé spočítat.
(každá komora je zvětšená o expanzi v předešlé a na konci řady, se zase zmenšují)

Dát do soustavy olej, ten hnát přes výměník motoru, regulovat průtok kvůli konstantním teplotám a co bude navíc hnát do nádrže se nezdá jako blbej nápad. V nádrži se bde celý den akumulovat teplý olej a bude se to dát vyladit na 24h chod. Pokud z motoru půjde míň jak nula, což asi půjde, tak výměník zamrzne olejem a nebo vodou a bude po všem. :-)

Ta turbína mi přijde mnohem lepší, protože expanzní komora (spirála) se nebude mechanicky opotřebovávat a znehodnocovat chladivo.

Obrázek je špatně a je jen informativní, doufám že to nikdo nebude brát vážně, aby mě pranýřoval za nedodělek. Kliková hřídel se nejspíš nebude točit, ale jenom otáčet sem a tam, tím se budou na hřídeli sčítat síly a přesunovat plyn dál v motoru a z motoru, postupně jak bude plynu docházet energie, tak bude plyn hřídeli dávat čím dál méně energie a na vytlačení z motoru se použije součet sil všech válců. Tím, že z motoru půjde chladnější plyn než do něj vstupuje, tak bude potřeba méně energie na natlačení zpět do okruhu, motor tak bude žrát přebytek, který vznikne ohřátím. Takže vlastně bude neustále snižovat tlak v okruhu.

Autor: Petr Zíka
Datum: 26.02.2019 18:13 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100057
reakce na ...
"Teplo generované střechou je vyšší, než elektrická energie kterou získává fotovoltaika, takže by tam měl být mnohem vyšší energetický výnos."
Sním vlastní klobouk, pokud mi to v reálu předvedete (na Vaší střeše).

Autor: Michal Mazgal
Datum: 26.02.2019 20:03 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 129836
reakce na ...
Tak to bude problém, protože já už střechu nevlastním. :-) Chtěl jsem Vám k tomu dopsat, že vstřebané teplo na m2 je vyšší než vstřebaná elektřina. Koukal jsem na wiki a našel jsem tam chybu.

Energie co dopadá na střechu se měří ve W, takže při použití těch polských fot. to bude 300W/m2, ale teplo tam je 1000W/m2.

Při převodu toho tepla na energii s účinností motoru 50% to udělá 500W/m2.

Já v tom prachy nemám, já se nemusím bát výsledku. :-)

(motor bude mít tolik pístů, kolik bude potřeba na ochlazení chladiva až na -20 i míň a pak další na natlačení do okruhu, takže se dá teoreticky jít až na kondenzaci a cpát do okruhu kapalinu o teplotě -50)

Autor: Jozef Homola
Datum: 26.02.2019 21:02 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
Fotogalerie:
Váš optimizmus Vám závidím. Ušetřete síly, protože účinnosti výroby elektrické energie jsou dobře "zmapované" a to v oblastech kde ten svit je nepoměrně větší intezity.
Jen tak pro představu nejmodernější projekty s parabolickými zrcadly dávají 125 W elektřiny na metr čtvereční zrcadla a to se natáčí v miliradiánech každých 10 sekund. Pro 150 MW je to 12 500 zrcadlových jednotek a každá má asi 96 m2. Udává se 120 000 m2 nebo 12 hektarů.

Autor: Jaroslav Dítě
Datum: 26.02.2019 21:14 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 124505
reakce na ...
To plutonium už někdo, kromě v bombě, pro výrobu energie dokázal použít?

Autor: Jozef Homola
Datum: 26.02.2019 21:50 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
Někde se to využívá a to hlavně u množivých reaktorů nebo ve směsné formě uran-plutonium. Dokonce myslím, že i ve Fukušimě. O možných připravovaných plutoniových reaktorech v ponorkách nebo letadlových lodích se asi nedozvíme.
http://www.techmagazin.cz/novinka/622
https://zoommagazin.iprima.cz/zajimavosti/indie-bude-mit-revolucni-jadernou-elektrarnu-prekona-tak-vsechny-ostatni-velmoci

Autor: Michal Mazgal
Datum: 26.02.2019 22:50 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 129836
reakce na ...
Napíšu Vám to co jsem napsal na Facebook.
Každý den díky rozhodnutí vyšší moci se vystavujeme riziku ohrožení života, protože jaderná elektrárna může zapříčinit vysídlení celé vlasti a dokonce může pozabíjet půlku národa. Každý den hrajeme hazard s přírodou, každý den může přiletět meteorit, každý den může přijít zemětřesení které tu nebylo 100 000 let. Každý den hrajeme hazard, jenom proto, aby jsme měli levnou elektřinu. Gembleři, sázkaři, hráči, teď jsem chtěl napsat sprostý slovo s...., nebo prostě jenom blázni.


Takže teď vsadíme na novou jadernou 500 miliard na 50 let a budem věřit, že vyhrajem. Hodně štěstí.


A proč vlastně hrajem ten hazard? Aby měly automobilky elektřinu pro svoje roboty? Nebo proč ho hrajem? Aby ti co mají robotickou výrobu vydělali na tý sázce? Nebo aby se věda nemusela ubrat směrem šetření, směrem rezonance a rezonančního řízení? (zase píšu konspirace a vím moc dobře proč)

No a k tomu patří ekonomie, o který taky píšu a při zrušení spalovacích a jaderných elektráren se dostáváme do jinýho světa, který tu chce někdo po svém. Ty zákazy, měly všechno tak strašně zdražit, že by lidi tu cestu našli, ale už komunisti věděli, že lid tou cestou nemá jít.

No a poslední výkřik bude, že levná elektřina bude všude, že ty zákazy nemají vůbec být, protože oni chtějí ještě víc bohatí být (ta jaderná elektřina totiž urychluje bohatnutí zbohatlých, parametr, který v ekonomice neměl být). Lid měl investovat do jakýchkoliv vodních elektráren a zužitkovat tak volně dostupnou energii. Každému se to mělo vyplatit. Jenže tu máme vrstvu "zlodějských" zbohatlíků, kterým se ten přístup vůbec nelíbí a vychovávají si generace nepoctivých.

Autor: Michal Mazgal
Datum: 27.02.2019 16:14 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 129836
reakce na ...
Také píšu o pomaloběžných vodních elektrárnách, kde je použito široké vodní kolo, které sbírá masu vody a brzdí do sítě (transformátor gravitace elektřina). Jenže zřejmě nikdo nestojí o (nerezová) monstra na řekách, které pojmou tuny vody a točí se pomalu. "Ruská kola" na horských potocích, kde stačí udělat náhon (aquadukt) a vodu sbírat tak dlouho, až dostane hmotnost (kinetický moment na hřídeli), přetlačí generátor a půjde pomalu k zemi. Malý přítok nevadí, ono se to vyladí, protože tuny vody k zemi jdou a nám ty parametry neujdou.

Pro jednoduchou představu postačí, když si člověk představí široké vodní kolo a přetékající vodní přehradu, která přetéká na střed kola. Kolo je vysoké jako přehrada a může být mnohem širší.

Přiblížení:
Vodní kolo je brzděno generátorem, respektive elektrickou zátěží. Malý přítok se rovná odtoku z kola. Kolo se točí velmi pomalu a energie je získávána z gravitace. Kolo musí být brzděno, jinak se z něj všechna vola vylije. Brždění musí být seřízeno, aby odtok a přítok byly rovny, tzn. konstantní odběr energie. Čím víc kolo pojme vody, tím víc potřebuje brzdit, tedy vydávat víc elektrické energie.

Tak nějak co jsem koukal, tak voda na kola a turbíny tlačí, kdežto tady jde čistě jen o gravitaci.

Na malém vodním toku (potůčku) se tak dá vybudovat velký sběrač gravitace, který využije energii stovek tun vody. Rekuperace bržděním je známa již dlouho.

Vybudovat aquadukt, vyrobit obrovské kolo, připojit ke generátoru a vědět, že mi to poběží stovky let.

Autor: Michal Mazgal
Datum: 26.02.2019 22:46 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 129836
reakce na ...
Já nejsem optimista, naopak. Žiju ve světě, kde vyškolené "kalkulačky" tvrdí, že v programu nemají výpočet co po nich požaduju a co hůř, nejsou schopny výpočet vymyslet a navíc jsou schopny tvrdit, že po nich chci blábol.

Jenže, tam není napsáno, jak se měří účinnost.

"účinnosti výroby elektrické energie" se týká pouze transformace a to například světlo elektřina, nebo třeba kinetický moment elektřina.

Pak je ta druhá účinnost, jak dobře umíme vstřebat tu energii a poslat jí do transformátoru na elektřinu, např. turbína generátor.
Takže slovo účinnost má v sobě celý systém.

To znamená, že to co jste hodil na net, není odborně napsaný. Protože hrušky s jabkama dohromady nepatří.

No a to se dostávám k tomu, že ohřát vodu na páru a prohnat jí turbínou znamená ztratit hromadu energie a proto to nemůže bejt braný jako směrodatný údaj, protože dochází k mrhání.

Čistě teoreticky, pokud by fungoval ten válec na sběr rozpínavosti páry (plynů) a měnil by ten tlak na kinetický moment a vytékala by z něj voda o teplotě 100 stupňů (těsně po kondenzaci), tak by se zvedla účinnost všech tepelných elektráren, takže i slunečních. Při použití média, které kondenzuje hluboko pod nulou a nastavení sběru těsně nad nulou se ve válci přičte ještě gravitace. Proto to má kroužit od zhora dolů a médium nemá být tlačeno teplem nahoru.

Autor: Jozef Homola
Datum: 22.02.2019 16:35 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
Vaše získané teplo zvenčí způsobí var chadiva tím pádem tvoří páry horké a vlastně jímá ůcizí" teplot. Takže nemůžete tlačit do tohoto páry stlačené, které se stlačením ohřejí (zvětší vnitřní energii) a do kapalného stavu se nedostanou. Co se pak bude v primáru vařit? To bude primár tak horký, že teplo bude okolí odevzdávat.

Autor: Ferdinand Dobrotivý
Datum: 21.02.2019 09:00 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 128921
reakce na ...
Bych se na vašem místě nejprve zamyslel nad tím, proč to nikdo ještě neprodává.

No mě napadají dvě možnosti:

1) Jste GÉNIUS a jste první na světě, kdo má tento nápad a ví jak to technicky a EKONOMICKY dotáhnout.

2) Je to totální hlavně ekonomická kravina. A co jste pak vy....?

Autor: Jozef Homola
Datum: 21.02.2019 09:40 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
https://www2.eecs.berkeley.edu/Pubs/TechRpts/2018/EECS-2018-15.pdf

Autor: Jaroslav Dítě
Datum: 21.02.2019 10:06 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 124505
reakce na ...
Tedy pane Homolo, divím se, že se pouštíte do takto nesmyslné diskuze.
Vždyť je to to samé, jak kdyby někdo chtěl postavit větrnou elektrárnu na sluneční vítr. Tam se také ty energetické toky ztratí v zařízení. Domníval jsem se, že jste spíše realista. Na druhou stranu, člověk se musí něčím bavit.

Autor: Jozef Homola
Datum: 21.02.2019 10:17 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
Jsem realista a něco o energetických strojích vím.
Když už je řeč o slunečních elektrárnách (pracují s párou a koncentrací paprsků), tak pár faktů.
Jsou investičně 3,5 x dražší než jaderné bloky na vyrobenou jednotku EE. Pracují i s částečnou akumulací, takže něco málo vyrobí i když je noc. Některé používají v primáru na přenos energie do parogenerátoru syntetické oleje a to až do 400°C.

Autor: Mirek Svejda
Datum: 21.02.2019 10:11 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 123537
reakce na ...
Celé je to samozřejmě kravina především z hlediska ceny a účinnosti v porovnání s FVE nebo přímým ohřevem TUV. Beru to celé jako srandu. Stroj s parogenerátorem si doma nikdo nevyrobí. Ten stirlinguv motor jsem uvedl proto, že je jednoduchý a skutečně jsem viděl amaterské realizace využití sluneční energie. Sám jsem dokonce měl malý stirlingův motorek s ventilátorkem poháněným teplotou čaje.

Autor: Jaroslav Dítě
Datum: 21.02.2019 10:17 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 124505
reakce na ...
Já to taky tak beru. Je to dobré na ventilátorek nad krbovky, kde to je stejně jenom jak hezká hračka. Pro získání nějakého užitečného výkonu to ale není.

Autor: Jozef Homola
Datum: 21.02.2019 10:21 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
http://www.mikrokogenerace.cz/stirlinguv-motor-a-jeho-vyuziti-pri-mikrokogeneraci-%E2%80%93-kombinovana-vyroba-tepla-a-elektricke-energie/
Stirlingův motor ještě poslední slovo "neřekl".

Autor: Ferdinand Dobrotivý
Datum: 21.02.2019 10:28 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 128921
reakce na ...
No, on ještě neřekl ani první. :-)) Na to že je na světě dvě století je to dost bída.

Autor: Jozef Homola
Datum: 21.02.2019 10:52 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
Fotogalerie:
Jak na co.
Stirling se běžně ve speciální technice používá. Měl jsem jej k dispozici asi před třemi měsíci. A je lepší pro chlazení než "Peltier" (i ten jsme zkoušeli využít).

https://energetika.tzb-info.cz/kogenerace/8581-viessmann-uvedl-na-trh-malou-kogeneraci-pro-bytove-a-vetsi-rodinne-domy

Autor: Jaroslav Dítě
Datum: 21.02.2019 10:43 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 124505
reakce na ...
Je to určitě zajímavé. Jsou zde ale nepřekonatelné limity, jako je teplosměnná plocha. Pokud by jste chtěl zařízení zvětšovat, pak by jste musel tu komoru v které se plyn přelévá z teplé do studené části rozsekat na malé válce, nebo ji vytvořit ve tvaru štěrbiny. Je pravda, že píst způsobuje víření, ale mění se poměr teplosměnné plochy k množství vzduchu.
Vidíte, taky jsem se nachal zatáhnout do této jalové diskuze.

zobrazuji 1 - 30 z 63   starší >>
odpovědět na původní příspěvek

Přihlášení/odhlášení odběru příspěvků e-mailem:
váš e-mail:
Toto je nemoderovaná diskuse čtenářů portálu TZB-info. Redakce nenese zodpovědnost za obsah příspěvků a vyhrazuje si právo příspěvky odstraňovat.