Vnější zateplení roubenky

TZB-info
Diskuzní fórum
Stavba
Vnější zateplení roubenky

Rubriky:

Dřevostavby

Reklama

KV Karel Vávra @karel.vavra701 před 5 roky

Vnější zateplení roubenky

Dobrý den všem stavitelům a fandům dřevostaveb předně :-)

Chtěl bych se zeptat na "provozní" zkušenosti s vnějším zateplením roubených dřevostaveb. Po studiích a spekulacích, několikera návštěvách odborníků a technologů stále nejsem přesvědčen, kteráže to skladba zateplení je nejlepší (nejistota těchto odborníků, plynoucí z přirozené nezkušenosti s touto nepříliš častou úlohou, mi také nepomáhá)

1) Záměr zateplení je především tento:
a)zamezení průvanu vzniklého neodbornou stavbou samotné roubenky a především použitím naprosto nevhodné izolace mezi trámy.
b) účinější ochrana nosné konstrukce - malé převisy střechy v kombinaci se současnou ochranou dřeva pomocí nátěru Belinka.

Skladba stěny této stavby:
Od vnějšku: Zmíněná Belinka na trámech 20x20cm. Smrkové trámy s mezerou 20mm vyplněnou montážní pěnou. Ta je zakrytá zvenku latěmi vsazenými do zkosených okrajů trámů. Dále je izolace 120mm PoltermUni, parozábrana Jutafol N standart na konstrukci sádrokartonu a nakonec sádrokarton 12,5mm.

Vzhledem k členitosti interiéru ve formě zmíněných předsazených stěn, jejich navázání na kostrukce podlah a stropu, atp. je vyloučené zateplení zevnitř, ze stránky praktické, ale i cenové.

Zásadní chyby - tj použití naprosto nevhodné ucpávky a neoborné a nepřesné roubení jsme si vědomi a jejich odstranění či alespoň částečná náprava by byla velice nákladná - nejen na materiál, ale hlavně na práci. Při vnější čisté ploše cca 160 m2 se jedná o cca 800 bm! Iniciace použití montážní pěny - po dokončení hrubé stavby, zřejmě střešními tesaři se zjistilo, že ucpávka(konopné provazce, či ovčí rouno) by stála stejně, jako celá hrubá stavba. Tento krok se ukázal jako chybný až po cca 10letech, kdy pěna zakrytá v podstatě pouze pohledově začala degradovat, nejenže, poněkud, není vhodná na sesedající a pracující dřevo.

Vzhledem tedy k ceně materiálu, práce a hlavně nejistému výsledku jsme tedy ochotni obětovat krásný vzhled roubené stavby. V neposlední řadě i ta Belinka není zrovna laciná a těch 15let, tak je dům starý, už je tak akorát na obnovu.

No "vyženil" jsem pěknou parádu, co se týče domu tedy. Ale k tématu: Po nabídkách a cenových kalkulacích různých prodejců a firem, kdy se nám snažili např vnutit zateplení izolačními deskami, které by visely na roštu se vzduchovou mezerou mezi stěnou a izolací, a na deskách by byla kontaktní fasáda. Ta by byla samozřejmě úžasná a difůzně otevřená, ale co tři-čtyři vrstvy lepidla, na kterých by byla nanesena? Další návrhy byli podobné, nebo se složitěší skladbou, dva příčné rošty, atp... bez vzduchové mezery - tedy klasické kontaktní zateplení s kontaktní fasádou, ale i padl i návrh s větranou fasádou.

Nevím kde jsem to viděl, nebo kde jsem přišel k myšlence, že by mohly rošt zastoupit prkna o rozměru 15x2cm které by byli namontovány svisle v rozteči o maličko menší než jmenovitý rozměr deskové izolace, která by byla montovaná mechanicky pomocí klasických talířových kotev, případně jištěná drátem? Tloušťka izolace 10cm, průduch pod OSB deskou cca 4cm? Nad a pod izolací paropropustná folie (jako pod střechou). Bylo by to difúzně otevřené a ještě větrané a hlavně by snad nikde netahalo? Těch 20cm dřeva a 12cm nobasilu za ním, by pak taky mohlo začít izolovat....

No ještě musím podumat, co by se dalo na tu OSB desku, jestli rovnou nějaká penetrace a jakákoliv kontaktní fasáda, nebo tam dát ještě 3cm polystyrenu, nebo nějaký obklad.

Může mi prosím k tomuto někdo něco napsat? Potkal se něky někdo s takovu situací?

Vkládání nových příspěvků je dostupné pouze pro přihlášené uživatele

Registrovat

Nejnovější příspěvky

FF Filip Filip @filip.filip736

Dobrý den. Je dobré vědět několik základních věcí a dát si je do souvislosti. - Vzduch skoro vždy obsahuje nějakou…

před 5 roky

JK Jiří Kubíček @jiri.kubicek951

Dobrý den, on je hodně velký rozdíl mezi tím, zda dochází u dřeva k difúznímu toku kolmo k vláknům nebo rovnoběžně s…

před 5 roky

KV Karel Vávra @karel.vavra701

Dobrý den, děkuji zareakci. A ujasnění pojmů. Například to, že EPS má řádově menší difúzní odpor než dřevo. Tabulku s…

před 5 roky

7 odpovědí

Zobrazit všechny reakce

Reklama

FF Filip Filip @filip.filip736 před 5 roky

Dobrý den. Je dobré vědět několik základních věcí a dát si je do souvislosti.
- Vzduch skoro vždy obsahuje nějakou vodu ve formě vodní páry, čili mluvíme o vlhkosti ( kromě nějakých extrémů při velmi nízkých teplotách ).
- Základní vlastnost vzduchu je, že čím má vyšší teplotu, tím více vody ve formě vodní páry dovede pojmout.
- Vodní pára způsobuje nějaký tlak, který má vliv na celkový tlak vzduchu. Tomuto tlaku se říká parciální tlak vodní páry.
- Difuze vodní páry je proces, kdy plynná složka ( vodní pára ) prochází přez pevné stavební materiály z oblasti s vyšším parciálním tlakem do oblasti s nižším parciálním tlakem vodní páry.
- Ve stavebnictví se řeší v podstatě kondenzace, čili změna skupenství vody - pára se změní na vodu. Teprve voda a její trvalá přítomnost v konstrukci je škodlivá.
- Difuze v drtivém počtu směřuje z interiéru ( vyšší teplota, tím pádem více vodní páry a ve finále vyšší parciální tlak vodní páry ) do exteriéru ( nižší teplota, méně vodní páry a nižší parciální tlak vodní páry ).
- Platí, že v přírodě se všechno musí dostat do stabilizované stavu.
- Vodní pára kondenzuje pouze při teplotě která se nazývá rosný bod a při teplotě nižší.
- Jak zabránit kondenzaci difundující vodní páry je v podstatě jednoduché. Zabráníme difuzi pomocí dobré parozábrany, nebo zabezpečíme v konstrukci průběh teploty tak, aby ke kondenzaci nedocházelo.
- Stejně pro hodnocení konstrukce je důležitá celoroční bilance vody v konstrukci. Skoro vždy k nějaké kondenzaci dojde a je potřeba zabezpečit, aby konstrukce na konci hodnoceného období byla suchá.
Filip

JK Jiří Kubíček @jiri.kubicek951 před 5 roky

Dobrý den, už za současného stavu, kdy je na vnitřní straně konstrukce 12 cm minerálu s parozábranou a na vnější straně trámy s vysokým difúzním odporem vystříkané pěnou, je ta stavba prakticky difúzně uzavřená a bez ohledu na to, kolik a jaké izolace použijete z vnější strany, ta stavba stále difúzně uzavřená zůstane, a je jedno, jestli na vnější stanu dáte minerál nebo EPS. Sice pro jakýsi klid duše tam můžete dát minerál, ale ona by vám stejně vlhkost kondenzovala už na rozhraní vnitřního minerálu a trámů, kdyby se nějaká přes parozábranu dostala, a jak jsem už psal je z hlediska kondenzace jedno, zda z venkovní strany bude EPS nebo minerál. To by neplatilo pouze v případě, že by byla mezera mezi vnitřním minerálem a trámy a navíc všude mezery mezi trámy, ale taková situace předpokládám není.

Dělat odvětrávanou vzduchovou mezeru mezi stěnou a venkovní izolací považuji za velkou chybu a to minimálně ze dvou důvodů:
1) Dost pak postrádá smysl ta izolace z venkovní strany, protože díky odvětrávané mezeře ta venkovní izolace bude podstatně méně izolovat, než kdyby to bylo kontaktně zatepleno.
2) Díky odvětrávané mezeře nastane jiný průběh teplot v konstrukci a rosný bod po případném průniku vlhkosti do konstrukce bude více uvnitř a tedy blíže k interiéru a pravděpodobně by toho případného kondenzátu vycházelo více opět oproti možnosti s kontaktním zateplením. Jestli má smysl nějaké odvětrávání, tak jedině až mezi izolací a nějakým difúzně uzavřenějším vnějším obkladem, tam je to zase žádoucí.

Osobně bych to tedy viděl na tyto možnosti:
a) Udělat klasické kontaktní zateplení pomocí EPS se stěrkou a omítkou (zde si pouze nejsem jistý, zda by to šlo přímo na trámy nebo by bylo potřeba ještě dům obložit třeba OSB deskami), použít můžete i šedý nebo děrovaný EPS, obojí má menší difúzní odpor, než klasický EPS, ale dřevo má stejně větší difúzní odpor, než jakýkoli EPS.
b) Obložit dům kontaktně dřevovláknitými deskami a na ně udělat stěrku a omítku s nízkým difúzním odporem.
c) Udělat na dům rošt, do něj vložit minerál, přes to by přišla kontaktní difúzní fólie a následovalo by pak obložení dřevem na to peření, nebo vymezení další mezery pro odvětrání a libovolný obklad.

KV Karel Vávra @karel.vavra701 před 5 roky

JK Jiří Kubíček @jiri.kubicek951Dobrý den, děkuji zareakci. A ujasnění pojmů. Například to, že EPS má řádově menší difúzní odpor než dřevo. Tabulku s hodnotami různých materiálů jsem před časem "studoval" a tohle mi tam uniklo - asi kvůli tomu, že jsem to viděl poprvé v životě a co je horší, že ten polystyren považují z mého okolí za "nepropustný" nejen laici, ale někteří odborníci. Výrazy "nemůžete to tou izolací "zavřít", dřevo musí "dýchat" atp - si pamatuji doslovně.

Od začátku nicméně myslím na to, že pokud by vlhkost dělala problémy, tak právě na Vámi zmíněném místě - mezi vnitřní izolací a obvodovou stěnou. Nějak sem k tomu logicky přeci jen dospěl, nebo to možná i padlo při některé konzultaci. Může se zdát, že se snad setkáváme s diletanty, no jsou to asi fachmani, se zkušenosti, třeba velkými, nicméně asi jen praktickými při zateplování bytovek. Replikování zaužívaných postupů z nich asi odborníky může udělat, ale asi ne až tak velké, jako by bylo - v našem případě - potřeba. Proto jsem se zeptal zde. Už jen ta vzduchová mezera mezi obvodovou stěnou a vnější izolací, mi, přišla podezřelá.

Nic to nemění na faktu, že budeme preferovat izolaci kontaktní, možná opravdu s tou kontaktní fasádou pomocí stěrky. Nějakých 15cm deskového nobasilu, či nakonec i toho EPS by daný účel - ty dva hlavní body, zmíněné v úvodu zajisté bezezbytku splnilo.

Co dále mám za informaci. Celoročně bojujeme s velmi nízkou vlhkostí. Pod 20% v zimě není vyjímečné. Její řešení v rámci konfortu pro obyvatele je na jiné téma, ale řešíme to. Nicméně co je hlavní, nedokážeme odhadnout, jak moc se vlhkost změní pokud stavbu utěsníme - zamezíme tak masivní ventilaci. Nebude to asi žádný skok o desítky procent, ale přeci jen by se v určitých chvílích mohl vyskytnout problém. Poběží zvlhčovač, bude se vařit zelňačka a sušit dva sušáky prádla. Vzhledem k tomu, že sádrokartony jsou až na pár detailů bezchybné, předpokládám, i při některých opravách, je viditelně ta parazobrana udělaná také dobře (použitá dokonce příslušná páska na spoje, nikoliv izolepa na balíky). Ale i tak, co mě napadlo, pro řešení případných lokálních kondenzací a jejich odstranění - snadnějším vysušením - je vydlabat zvenku montážní pěnu a jednoduše vzniklou mezeru zacpat minerální vlnou. nikoliv pěchovat, ale vpodstatě jen vložit s rozumnou mírou "stlačení". Dokonce mě napadl i způsob vkládání pomocí dvou "planžet, aby se vlna dobře dostala všude a nebyla potrhaná. Samožejmě dřevěné špalíky cobi distanční podložky a dubové kolíky, coby spoje mezi trámy to trochu zkomplikují, ale co by člověk neudělal pro dobrý pocit. Nebo by případný přínos nebyl až tak zásadní?

JD jenda dibes @jenda.dibes před 5 roky

Asi bych šel klasickou cestou . To znamená přišrouboval bych střešní latě na plocho vertikálně (cca 4cm) . S rozestupy cca 60cm na šířku izolační vaty . Mezeru o 1cm menší , aby se tam vata namáčkla a držela . Přes to dát paropropustnou folii a na to vodorovně přibít prkna na peření . To jsou prkna klasicky příbíjená přes sebe. Je tam tedy mezera a větrá to . Určitě jste to viděl v amerických filmech na dřevodomcích . Prkna natřít několikrát z obou stran před montáží normálně na kozách . A nebo modřín ten se nenatírá , ale pak to zešedne jak na starých stodolách .
Tato skladba zaručuje bezproblémový odvod par narozdíl od polystyrénu , kterým stěnu uzavřete .
Pak jsou systémy s difuomítkami , ale to by asi chtělo projektanta , aby uvedl správnou skladbu stěny s klesajícím difusním odporem.

KV Karel Vávra @karel.vavra701 před 5 roky

JD jenda dibes @jenda.dibesDěkuji za reakci. Dřevěné obložení, lhostejno či na to peření, či s mezerou jsme zvažovali, ale šedá stodola neprošla u estetické komise a natíraná prkna zase až tak nepreferuji já. Nicméně, alternativa prken je zvážována jako alternativa sekundární - při větrané fasádě. Přeci jen, hrajou proti málé, jen 80cm, převisy střechy na štítových stranách. To je pro dřevěný obklad celkem dost tristní ochrana. A zvětšování převisů je poněkud konstrukčně náročné.

Polystyren, jsem poněkud neobratně zmínil, v souvislosti s "povrchovou" úravou OSB desky, kdy přeci jen, co jsem kde načetl jsou zkušenosti se skladbou OSB/penetrace/lepidlo/polystyren/lepidlo/stěrka-omítka lepší než jen OSB/penetrace/lepidlo/stěrka-omítka.

Fasádu zvažuji samozřejmě větranou - pod ODB by bylo ccacm místa a nahoře i dole průduchy, patřičně zabezpečené proti škůdcům...