Plné znění článku: Nedělní editorial - velikonoční
2 odpovědi
Zobrazit všechny reakceVážený pane Bechyně,
díky za pěkný článek a přání příjemných Velikonoc.
K poslednímu odstavci Vašeho článku bych rád vyjádřil svůj názor. Již několik let používáme k vytápění našeho firemního objektu kotel s peletovým hořákem. Pracuje zcela bezobslužně tak dlouho, dokud má v zásobníku palivo. Je řízen prostorovým, programovatelným termostatem. Komfort obsluhy je mírně nižší než při centrální dodávce tepla, to je pravda ale nikdy bychom tu trochu práce (přesypat pytle s peletami do zásobníku a 1x měsíčně vyčistit kotel a hořák) nevyměnili za závislost na dodávce tepla z centrální kotelny. Jak je to v takovém případě s měřením odebraného tepla? Co když budu chtít ve venkovském domku spálit dřevo ze zahrady, které každoročně přirůstá? Přísluší majiteli domku dotace jestliže si ponechá původní , většinou uhelný kotel atd...?
Při instalaci peletového hořáku s externím šnekovým dopravníkem je možné použít libovolně velký zásobník a doplňovat palivo třeba 1 x za rok. Mnoho různých řešení bylo představeno na veletrhu v rakouském Welsu. (viz. též článek Ing. Miroslava Vinklera „Postřehy z veletrhu Energiesparmesse ...“ ze dne 11.3.2003)
Koupit pelety již dnes u nás není problém. Tak jako je téměř samozřejmostí že u každého nádraží se nachází prodej uhlí, určitě v brzké budoucnosti bude samozřejmostí možnost zakoupit v obci pelety. Třeba u benzinové pumpy. Takto zásobují a vytápí statisíce majitelů své domky, vily a větší objekty v Evropě a Severní Americe. Podle švédského časopisu Bioenergi č.3 z loňského roku je v USA a Kanadě v provozu přes 500.000 zařízení na spalování pelet. Z toho pouze 6% tvoří uzavřené, teplovodní systémy, zbytek jsou automatická peletová kamna. Jediný způsob dodávky paliva rozšířený v těchto dvou zemích jsou 16-ti kg pytle naložené na paletách. Roční spotřeba se udává mezi 800.000 až 1,000.000 tun. Stejná roční spotřeba pelet je ve Švédsku, kde ale převažují teplovodní kotle ústředního topení nad kamny. Distribuce pelet je podobná, tj. v PE pytlích, ale po prvních zkušenostech s tímto palivem pořizují zákazníci zásobníky pro celou topnou sezónu. Plnění se provádí cisternovými vozy a využívá se tak nižších, letních cen paliva (cca 6 tun ročně pro rodinný dům tj. asi 10 m3 prostoru). Existuje mnoho větších a velkých kotelen s výkony přes MW.
Proč vlastně píši o peletách v cizích zemích? Protože jsem přesvědčen že co je dobré, léty provozu vyzkoušené a dokonale fungující v sousedních i vzdálených zemích, nás nemůže minout a mělo by být dobré i pro nás.
Možnost výroby pelet z odpadního dřeva z lesní těžby, rychlerostoucích dřevin s velkým podílem kůry, energetických šťovíků, kůry, obilí, odpadního papíru je lákavá ale každé z těchto paliv asi bude mít jiné vlastnosti. Nemám na mysli výhřevnost ale tvorbu popela, strusky spečených „novotvarů“ a pod. Pro taková paliva je třeba mít vhodný kotel s velkým popelníkovým prostorem a dobrou možností kontroly a čištění hořáku. Většina rakouských a německých výrobců kotlů, vystavených ve Welsu, neuvažuje o spalování jiného paliva než pelet s průměrem do 6 mm z čistého 100% dřeva a popelnatostí do 0,5 %. podle přísné rakouské normy.Kotle s peletovými hořáky, které bez problému spalují různá paliva s vysokým procentem odrolu, průměrem pelet do 12 mm a současně dokáží spalovat i obilí vyrábí švédská firma Sahlins EcoTec AB (na fotografii kotle v článku o spalování obilí je právě tento hořák).
Na závěr bych chtěl říct že rozhodnutí napsat tento příspěvek je částečně motivováno mými vlastními zájmy ale určitě ne sobeckými.
S pozdravem Josef Janeček www.ekotherm-servis.cz
J- Josef Janeček - Ekotherm-servis @josef.janecek.-.ekotherm-servisVážený pane Janeček,
na fotografii kotle v článku o spalování obilí není hořák AgroTec (který jste měl patrně na mysli)firmy EkoTec , ale retortový hořák BeQuem firmy Thermia . Vím to docela přesně , neboť druhá osoba z prava jest moje maličkost.Pragmatický přístup seveřanů ke spalování alternativních paliv je daný jinou situací , než v jaké se nacházejí např. naší rakouští sousedé . Spalování pelet je zde rozšířeno podstatně déle a za tu dobu se trh s peletami nevyhnul několika výkyvům , které drobné odběratele "mírně" vystrašily . Zvláště ten poslední, kdy se ceny pro maloodběratele zvýšily skokem až o téměř 40%.
Po jisté době se situace sice zmírnila , ale donutila Švédy či Dány omezit bádání prozatím nejistých alternativ (peletky z odpadního papíru ,šťovíku a pod.), ale hledat alternativy "rychlé" , jako je spalování obilí nebo např. drcených olivových pecek (tzv. sanza , která je zde k mému údivu levnější jak pelety).Během krátké doby se objevilo několik výrobců hořáků či celých kotlů na tato paliva ( s možností spalovat samozřejmě také dřevní pelety).
To v Rakousku je trh s peletami teprve v dynamickém rozpuku. Z 60 000 t spálených pelet v roce 2000 se o dva roky později vyhoupl údajně až k hranici 150 000 t. Jistě i díky vydatné pomoci českých výrobců (kteří zjistili , že kvalitně vyrobená peleta je velice lukrativní komodita na česko-rakouském trhu) je zde trh prozatím stabilní a dostatečně zásobován. Proto nemají potřebu hledat alternativy. Zvyšující se zájem našich druhých západních sousedů o spalování obilí svědčí o tom , že v Německu je situace zřejmě poněkud odlišná . Normy na pelety jsou zde také velice přísné , ale co se emisních limitů týče , současně platná evropská norma EN 303-5 pro kotle do výkonů 300 kW jako biomasu definuje pouze dřevní hmotu , takže "zkoumání" v oboru spalování ostatních alternativních paliv je prozatím otevřena cesta dokořán.
S pozdravem Zdeněk Lyčka
Nevhodný příspěvek
Pokud chcete upozornit redakci na diskusní příspěvek, který svým obsahem porušuje pravidla diskusí na portálu TZB-info, klikněte na tlačítko Odeslat. V diskusích jsou nepřípustné zejména příspěvky vulgární, urážlivé a nesouvisející s tématem dané diskuse.
Vyberte způsob sdílení
Přihlášení
nebo se přihlaste emailem
Nemáte účet?
Vypadá to, že nejste přihlášen
Registrací a přihlášením získáte mnoho výhod. Neunikne vám žádný nový příspěvek u oblíbených témat, můžete se ptát i odpovídat.
Technická podpora
Máte potíže s přihlášením, vkládáním příspěvků, nebo se správou vašeho profilu? Napište nám! Uvítáme také připomínky, podněty a nápady k vylepšení diskuzního fóra. Děkujeme.