Vyhledávání

Logo TZB-info

Rady a zkušenosti díky portálu TZB-info

Kam dál pro informace ze stavebnictví

  • TZB-info Stavebnictví. Úspory energií. Technická zařízení budov.
  • ESTAV.cz Architektura. Stavba. Bydlení.
  • estav.tv On-line televize pro architekturu, stavbu a bydlení.
  • Kalkulátor cen energií Nezávislý porovnávač cen elektřiny a plynu
  • Energospot Nejrychlejší přehled o spotových cenách elektřiny

Akumulační nádrž a předehřev TUV

Akumulační nádrž a předehřev TUV

Dobrý den. Plánuji tepelné čerpadlo, které bude zapojeno do stávajícího otopného systému. Ten je kotel, akumulační nádrž 1000 litrů s vnořeným zásobníkem na TUV 200 litrů, radiátory. Tento systém by měl být zachován a být funkční v případě nefunkčnosti TČ, nebo když se mi občas povede obstarat palivové dřevu za odvoz. Přemýšlím, jakým způsobem akunádrž využít při topení s čerpadlem. Na ohřev TUV v samostatném okruhu je příliš velká a dlouho by se natápěla. Invertorová čerpadla k topení do radiátorů akumulační nádrž nepotřebují. Napadlo mě tedy, napojit ji až za čerpadlo na zpátečku a vnořený zásobník použít jako předehřev TUV. Ta by se potom dohřívala v bojleru s výměníkem. Má toto řešení nějaký ekonomický přínos, případně je v tom nějaká záludnost? Děkuji

Vkládání nových příspěvků je dostupné pouze pro přihlášené uživatele
Registrovat

Nejnovější příspěvky

BT Bohdan Truska @bohdan.truska

Takto se dá řešit zapojení TČ s akumulací a kotlem. Toto je obrázek z internetového přístupu na stávající topení, ale…

před 4 roky

JH Jan Horák @jan.horak643

Nejprve se omlouvám, nejsem v tomto ohledu žádnej expert a ani nemám 100% shodnej systém. Vycházel bych ale z…

před 4 roky

PR Pavel Remeš @pavel.remes

Prokonzultovat to můžeme, ale měnit na tom nehodlám nic. Vstup teplé od TČ je v polovině nádrže. TČ topím první zimu,…

před 4 roky

29 odpovědí

Zobrazit všechny reakce

Takto se dá řešit zapojení TČ s akumulací a kotlem. Toto je obrázek z internetového přístupu na stávající topení, ale hydraulicky je to zapojeno totožně. Vše je řízeno z reguace a nic se nemusí přepínat, to bývá začátek konce a je jenom otázkou času, kdy se na něco zapomene.

Nejprve se omlouvám, nejsem v tomto ohledu žádnej expert a ani nemám 100% shodnej systém.
Vycházel bych ale z požadavku na teplou vodu, kde se bohužel chca-nechca většinou setká požadavek na vysoký odběr v malém časovém rozestupu (večer před spaním). Takže pokud a v současný úrovni hygieny si to už vlastně nedovedu představit, se nebudou rodiny koupat od dětí, přes manželky až po "hlavu rodiny" v jedný napuštěný vodě, ale každej si napustí tu svou vanu, tak to se stávající, i když velkou AKU s tím vnořeným výměníkem, zajistit pouze cestou TČ nepůjde.
Je tam několik problémů.
Prvním je už zmíněná legionela, kterou není nutno brát v potaz u průtokového ohřevu = malý objem vody ve výměníku, ale je nutný se s ní zabývat v boilerech, jímž ten vnořený výměník vlastně je. K její likvidaci je potřeba min. 1x za týden ohřát jeho objem tak, aby došlo k jejímu zničení, no a to TČ přes vedle nádrže v sérii zapojeným kondenzátorem prostě nedokáže, nedá tu maximální teplotu. To by musel být ten kondenzátor vnořen do tý AKU, jako to mám já, kde se dá dosáhnout na vrcholu nádrže teplot i nad 80°C.
Dále je problém v teplosměnné ploše toho vnořenýho zásobníku a maximální teplotě okolo něj, kontra požadavek rychlosti předání tepla dovnitř. Dle mýho to při večerním odběru TUV nemůže stíhat dohřejvat právě pro ten malej rozdíl teplot (ta AKU byla navržena pro úplně jinej teplotní spád) a to nemluvím o tom udržování tý teploty vně toho zásobníku na tom cca 55°C maximu, co poleze do tý AKU z kondenzátoru.
Takže já osobně bych to řešil takto:
1) výkon TČ bych zvolil na 100% krytí tepelných ztrát objektu z hlediska vytápění.
2) vzhledem k velikosti AKU bych volil mnohem jednodušší (levnější a spolehlivější) TČ bez invertoru
3) Radiátory bych krmil výstupem topnýho okruhu z prostředka AKU (pod vnořeným zásobníkem na TUV)
4) legionelu bych řešil pomocí topného tělesa namontovaného do aku pod vnořeným výměníkem, ale nejlépe nad výstupem topné vody do topného okruhu. Pokud nejsou odpovídající příruby, tak bych je nechal navařit, jelikož předpokládám, že smaltovanej je jen vnitřní povrch toho vnořenýho výměníku TUV (nutno ověřit u výrobce AKU).
5) Na výstup z toho zásobníku TUV bych dal míchací ventil a seřídil ho tak, aby do trubek pouštěl vodu na mytí tak teplou, aby se v místě spotřeby (vany, sprchy, umyvadlo) už nemusela míchat se studenou = prostě by si uživatelé (ženy) pouštěli jen teplou a studenou by si přimíchávali jen obecně otužilejší muži.
6) Aby ten míchací ventil měl možnost míchat, tak by paralelně s vývodem TUV z toho vnořenýho zásobníku musel bejt majel průtokovej boiler, co by tu TUV dohříval, kdyby na výstupu z toho vnořenýho zásobníku byla nižší, než požadovaná teplota.

PS: tohle by bylo 100% funkční a snad ani tak drahý a provozně by to využívalo předehřevu TUV pomocí TČ, bez něhož to TČ ztrácí významně na smyslu, páč při takto početném osazenstvu domu bude výroba TUV možná dražší, než výroba tepla pro vytápění objektu.

Dva řícestné ventily, ty rozdělí AKU na zonu TUV a topení s teplotou potřebnou do topného systému. Aku dobře zaizolovat a bude to sloužt k všeobecné spokojenosti. To samé stávající vyůstění kotle dát teplou pod bojler a bude to fungovat nezávisle. Zatopíte zvýší se teplota odstaví se TČ a obráceně. Takto mi funguje dost zapojení aku+dřevoplyn+TČ akorát tedy s průtokovým ohřevem TUV

PŽ Pavel ŽaludCTP @pavel.zaludctp

Máte na mysli spodní polovinu nádrže využívat pro otopnou vodu a horní pro ohřev tuv? Vyústění teplé vody z kotle je nahoře, to bych řešit nemusel. Odstavení kotle a nebo čerpadla od akunádrže a otopné soustavy bych asi řešil manuaálně, kulovými ventily.

Pokud tu AKU velmi dobře zaizolujete, klidně ji můžete natápět na teplotu TUV, ne? Předpokládám, že dochází k přenosu tepla z AKU do vnořeného zásobníku, a tedy budete mít větší zásobu TUV. Zde záleží, kolik TUV spotřebujete a případně zda ten vnořený zásobník slouží jen k předehřevu (dále je zařazen bojler) jebo pro přímou spotřebu. Pokud to druhé (při potřebě více TUV) bude ohřev TUV rychlejší.
Je třeba si uvědomit, že v případě TČ se TUV ohřívá na co nejnižší teplotu (nejlépe na takovou, kdy pak již nemusíte mísit TUV se studenou). Zde pak dochází k větší spotřebě TUV než u kotle (ale zase má nižší teplotu).

JŠ Jakub Šafanda @jakub.safanda304

Toto řešení jsem také zvažoval. Nádrž je kvalitně izolována a při topení v kotli se nahřívala na cca 70 stupňů, TUV se krásně dohřívala a stačila na spotřebu 7 lidí naprosto v pohodě. Takže jsem myslel, že bych jí využil jako bojler s výměníkem a natápěl v samostatném okruhu přes čerpadlo na 55 stupňů, což by zajistilo výstup cca 50 stupňů na TUV. Druhý okruh by topil do radiátorů s nižší teplotou. Jenže vzhledem k velkému objemu vody v akunádrži by hrozilo, že se nestihne natopit a nebo by to bylo na úkor topení do radiátorů. Zejména v zimě. Také plocha vnořeného bojleru je 1.9 m2 a asi by nebyla dostatečná. Výměník má 3,5 a více.

Reklama

Přihlášení

nebo se přihlaste emailem

Zapomněli jste heslo?

Nemáte účet?

Registrovat se

Vypadá to, že nejste přihlášen

Registrací a přihlášením získáte mnoho výhod. Neunikne vám žádný nový příspěvek u oblíbených témat, můžete se ptát i odpovídat.

Registrovat se

Technická podpora

Máte potíže s přihlášením, vkládáním příspěvků, nebo se správou vašeho profilu? Napište nám! Uvítáme také připomínky, podněty a nápady k vylepšení diskuzního fóra. Děkujeme.