| Příspěvky |
Autor: Ondřej Miňovský
Datum: 10.04.2021 18:52 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 131011
reakce na ... | Pane Haluzi,
myslím, že konstrukce kterou navrhujete není zrovna triviální.
1) vybalancování dvojice nosníků na houpačce zkrz "nosnou" příčku mi zní trochu jako sci-fi
2) Není mi také jasné jak zajistíte stabilitu té "nosné" příčky. Zatím byla na jednom konci zavázána do nosné zdi, Takže trámy které na ní leží se klidně mohly vrtět a zeď zůstala stát. Ale když vazbu do obvodové zdi odstraníte, co bude tu vaší příčku držet ve vzpřímené poloze?
Mám za to, že pro nahrazení funkce té příčky byste vyšel líp s jednoduchým nosníkem ukotveným do obvodové zdi na jedné straně a na druhé straně na patce vytvořené na konci té ubourané příčky, za předpokladu, že je z materiálu který si to může dovolit. O tom bych měl na vašem místě pochybnosti a proto bych vám doporučil na konci příčky zbudovat sloupek, u kterého ověříte či zbudujete nově základek (jako byste ho dělal např. pro komín). Sloupek provážete se stávající příčkou, čímž ten sloupek bude plnit i fukci stabilizace té příčky. Aby tuto funkci mohl plnit musíte zhlaví toho sloupku fixovat ještě ve směru kolmém (tj. ve směru stropních trámů. To bude možné buď provázáním se stávajícím trámem u kterého ověříte, že to možné je (což možná možné nebude, protože bude na koncích uložen kluzně). Pro ten případ byste měl doplnit chybějící vazbu v kolmém směru, ideálně ve formě podloženého nebo přiloženého táhla ke stropnímu trámu, řádně zakotvenému do obvodových stěn. Nebo úpravou kotvení jednoho či dvou stávajících stropních trámů a provázáním s nimi.
Stavební postup budete řešit tak, že před ubouráním té příčky podepřete strop na podobné konstrukci jako bude ta finální, jen o kus posunuté do prostoru založené na roznášecí desce. Nevím jak to u vás vypadá s podlahou jestli to unese a nebo jestli ji budete tak jako tak měnit. Zapřít provizorní sloupek a nosníky kotvené provizorně pouze do dvou směrů, bude ten nejmenší problém.
Kdybyste se přes všechno co píšete chtěl domluvit se statikem, možná by vám ušetřil námahu s provizorním podepřením, protože by ověřil, že stávající strop je nesen pouze v obvodovém zdivu a vaše příčka ve skutečnosti vůbec nosná není. Takže bych vám přece jen nějakého doporučil přizvat.
Zdravím Vás,
O. Miňovský
|
|
 | Autor: Jan Haluz
Datum: 10.04.2021 19:41 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 108628
reakce na ... | Dobrý den,
děkuji za Vaši reakci.
Po diskuzi s praktiky jsem upustil od "houpačky" a směřuji k e klasickému překladu "vloženému" místo příčky, stejně tak jak navrhujete.
Měl byste pro mě odhad potřebného průřezu konstrukčního hranolu?
Děkuji
Jan Halúz
|
|
| Autor: Ondřej Miňovský
Datum: 10.04.2021 23:39 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 131011
reakce na ... | No to je opravdu práce pro statika a to já nejsem, byť podobnými školními výpočty se docela běžně zabývám. Věřím že borci jako pan Homola se tu vzápětí objeví s kompletním statickým posouzením, tak to nebudu přehánět a nabídnu vám pouze následující úvahu.
Řekněme, že překlenujete rozpon 2,3 m. Požadavek na mezní průhyb stanovíme odhadem (jako ostatně všechno) řekněme tedy L/300 (což je relativně přísný požadavek na prostý nosník) a vyjde vám mezní hodnota průhybu cca 8mm (tj. včetně dlouhodobého creepu). Předpokládejme, že dlouhodobé sednutí bude 1/3 okamžitého po zatížení.
Takže cílíme na mezní průhyb 5,1 mm, s tím že máte rezervu 2,6 mm na dlouhodobé sednutí.
Materiál zvolím smrkový trám 250x200 mm. (klasický příklad odhadu při kterém se nemám čeho chytit)
Pro odhad zatížení vuyžijeme místní kalkulačku - nemám nijak ověřeno, že počítá dobře, viz: https://stavba.tzb-info.cz/tabulky-a-vypocty/171-vypocet-pruhybu-a-ohyboveho-momentu-nosniku
Volím konfiguraci pro "Prostý nosník se třemi osamělými břemeny v polovině a šestinách rozpětí" což jen zhruba odpovídá umístění vašich stropních trámů podle nákresu. Při zadání 3 břemen po 29.5 kN vychází náš zvolený průhyb 5,1 mm.
Tak a teď kolik je těch 29.5 kN na jednom trámu. Strop máte široký 7 m. Řekněme že váš nosník je ve středu průhybu stropu, a že průhyb zajišťuje zatížení 4/6 délky stropního trámu. Z toho vychází zatížení trámů 6.32 kN/m. Při koeficientu 1.5 (pro nahodilé i stálé zatížení se dostanete na 4,2 kN/m. Což je podle mě hodnota odpovídající pro dřevěný strop i s jistou rezervou, kterou jsme systematicky nabírali v každém kroku.
Takže jestli ode mě, neznámého internetového amatéra chcete radu. Nechal bych si zpracovat od statika návrh a pak mi dejte vědět jak moc jsem se seknul. Trvalo mi to tady nejmíň 30 minut, z toho je vidět že vymýšlet si trvá skoro stejně dlouho jako to poctivě spočítat.
|
|
| Autor: Jozef Homola
Datum: 11.04.2021 07:03 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100172
reakce na ... | Kdybych měl říci k tomu něco tak ve smyslu, že počítat otvor 2 m vůbec není potřeba a prostě se tam dá hranol jeden nebo dva na šířku zdi 30 cm a je "vymalované".
Tazatel neuvedl jako výšku hranolu si může dovolit. Také si může doma zhotovit nosník skládaný. Průhyb a zátěž se zde těžko počítají. Jsou tam prkenné záklopy a neznámých rozměrů a 2 stropní hranoly prakticky žádný ohybový moment nevytvoří, protože jsou blízko nosných zdí. S průhyby to nebude nic badatelného a může použít "fintu", že dá hranol "mírně křivý" břichem nahoru a po zátěži to bude OK.
|
|
| Autor: Josef Vavra
Datum: 11.04.2021 07:56 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 133727
reakce na ... | Fotogalerie:
    | Vzhledem k tomu, že jsem po projektantovi přepočítával celkem náročnou střechu, dovolím si také přispět výpočtem.
Nejprve výpočet plošného zatížení. 3cm půdovka 0,03 x 2000 x 10 = 600 N/m2 , podsyp dalších cca 1400 N/m2 , tedy celkem 2000 N/m2.
K tomu nosnost 150 kg/m2 = 1500 N/m2
Při vzdálenosti trámů 96 cm (1m) tedy zátěž 3500N/m.
Nyní na prvním obrázku vypočítáme stropní trám délky 4m. Vychází napětí 6,29 MPa a průhyb 8,5 mm , tedy 1/450. Tlak na podporu 700 kg + cca 2,9/3,9 x 700 = 520 kg z kratší části půdy = 1220 kg
Pokud by konce měly tlačit na překlad celkem 29,5 kN , byly by trámy 1,5x přetíženy a strop by spadl.
O moc lepší to nebude ani když to budou trámy délky 7m. Můžu dopočítat v další odpovědi.
Uvažujeme tedy bodovou zátěž 12,2 kN.
Na druhém obrázku máte nový trám 200 x 250 jako překlad - napětí 50% proti trámům stropu.
Na třetím pak překlad 200 x 200 mm - bohatě stačí.
Odhadem 180 mm výška odpovídá stejnému napětí, jako stropní trámy.
Na čtvrtém je ověření odkazovaného výpočetního programu.
Sice počítá správně - průhyb 12,2 mm souhlasí. Ve skutečnosti se ale prohne 23,6 mm. Tedy dvojnásobek. Otázka pro zvídavé: Kde udělal autor chybu?
|
|
| Autor: Jan Haluz
Datum: 11.04.2021 08:50 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 108628
reakce na ... | Ač technik, tady se opravdu hodně ztrácím.
Pokud uvažujeme kalkulačku z odkazu výše:
Zatížení 3500N/m, délku stropních trámů 7m, tj 24,5kN.
Bude to ležet na třech bodech (kraje a překlad).
Z Vašeho výpočtu mi není jasné, jak může být prostřední překlad zatížen 9/10 celkové zátěže?
Na první pohled by se chtělo říci že ponese 1/3. Ovšem berme (tak jak psal někdo výše) 1/6 na kraj, 1/6 na druhý kraj a zbytek (tj. 2/3) na překlad.
Při 7m a 24,5kN to dělá 16,5kN.
Z kalkulačky mi leze při 20x20 překladu 3,8mm průhyb.
Našel jsem někde BSH hranol 160x100, o kterém uvažuji že bych tam dal dvojitě (tj 160v 200š). S tímto mi vychází průhyb 7,5mm.
Jsem mimo?
|
|
| Autor: Josef Vavra
Datum: 11.04.2021 09:36 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 133727
reakce na ... | Fotogalerie:
   | Pokud tam máte trámy 4m a 3m, tak se tlaky na zdi dělí přesně na polovinu. Tedy zeď 700kg, překlad 700+500kg, zeď 500 kg.
Prostřední překlad sbírá 3 trámy, tedy 3x 1200 kg - každý konec 1800 kg. To je i ve výpočtu.
Průhyb 1,6 mm u 200 x 200 mm. Napětí je 5,14 MPa - to je zbytečně málo a můžeme tedy jít do menších rozměrů.
Jak už jsem psal, celé 7m trámy jsou na tom mírně jinak. Střední podpora nenese 1200 kg, ale 1650 kg - první obrázek.
Když použijete na překlad jeden trámek 150 x 150 , tak jste na 14 MPa a průhybu 6 mm Tentokrát nepočítám ty krajní, protože nemají zásadní vliv a asi Vás spletly v úvaze koncových zatížení.
Když budou překlady dva , pak je napětí 7 MPa a průhyb 3 mm - toto se mi jeví jako stavební optimum - pevnost všech dílů stavby stejná.
Pokud něco není jasné můžete mi zavolat na 608 507 514 a probereme to společně.
https://www.drevostavitel.cz/clanek/mechanicke-vlastnosti-dreva-domacich-drevin
uvádí 24 MPa.
I když nejspíš nebudete patřit mezi těch 5% nejhoršího materiálu. :-)
Proto vše ještě doladíme v dalších krocích včetně praktických měření.
PS: Z kalkulačky Vám má vypadnout 1,9 mm a 6,19 MPa pro hranol 2 m 200 x 200 mm a středovou zátěž 16,5 kPa (třetí obrázek).
|
|
Autor: Jan Haluz
Datum: 09.04.2021 11:56 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 108628
reakce na ... | Ještě bych dodal, že střecha nepůsobí žádnou přidanou zátěž - je založena pouze na obvodových zdech.
Celá myšlenka tohoto překladu je v tom, že není třeba žádných podpůrných dočasných konstrukcí, práce s těžkým železem (a svařování).
Prvně bych do připraveného otvoru ve zdi protáhl příčný nosník, dozdil.
Poté bych uložil překladové trámy (položil na příčný nosník a zazdil do obvodové zdi.
Po vytvrzení malty bych přistoupil k vlastnímu vybourání průchodu.
Jan Halúz
|
|
