Plné znění článku: Každá stavba začíná zodpovídáním dotazů
predevsim vaznikova strecha (strop) se hure zatepluje.v tomto pripade je prakticky jedno jestli bude drceny EPS nebo…
před 15 roky
Nezapomente na dobrou parozabranu, pri tomto slozeni by mela mit Rd nad 100, coz vetsina normalnich nema - bezna…
před 15 roky
mimo diskuzi ...ty ses Kantor z paraglidingu?
před 15 roky
224 odpovědí
Zobrazit všechny reakcep. Strnad, pisali ste ze mate skusenosti so stavbou s Cepol-u, zaujimal by ma sposob akym ste naplnali tieto tvarnice a aky typ betonu ste pouzili.
PS Peter Svancarek @peter.svancarek943Jednalo se o stavbu nasich znamych, byla pouzita smes z domichavace C20 s mensim kamenivem a maly dopravnik (cerpadlo) zapujcene na celou dobu stavby (nebyl jsem stavebnikem a neznam tedy podminky/cenu pujceni, ale asi to muselo byt levnejsi). Prvni ctyri rady udelal Cepol, dale se pokracovalo po trech, dvou a jedne rade (preklady) s odstupem cca dvou dnu.
vlhkost je do zdiva zabudovana take nejvice pri provadeni, kdyz nekolikrat zaprsi. Tento problem ale musi byt i u porothermu. Nevytvori se za deste v dutinach tvarnic rybnicky? Znam pripad kdy pri provadeni vnitrnich rozvodu bylo potreba provrtat stropni panel spirol a z dutiny vyslo nekolik kyblu vody.
S. S.Vecko @s.veckoTaky se ma Porotherm zakryvat!!! Ostatne jako temer vsechny stavebni materialy.
Pokud ze Spirollu vyjdou kyble vody, je to bud tim, ze tak to bylo zabudovano a nebo tam nekudy paradne tece.
Pokud je podezreni, ze do stavby zateklo a vlhkost tam je, nesmi se provadet finalni upravy (omitky, zatepleni), ale vlhkost musi vyschnout a proipadne mapy dukladne mechanicky odstranit. Jinak si zadelavate na problem.
dnes jsem mluvil s odbornym poradcem ytongu p. Skrabánkem a ten nedoporucuje provedení kontaktního zateplení polystyrenem. Jako duvod uvadi, ze stena nebude dychat a hrozi vznik plisni. Skladba p.Kociny 20cm Ytongu + X cm polystyrenu se mne libi, ale nevim jak je to tedy s tim dychanim zdiva.
S. S.Vecko @s.veckoYtong ma velkou zabudovanou vlhkost - vsimnete si jejich reklamnich materialu, kde uvadi tepelny odpor a pote male poznamky, kde uvadi vlhkost, pro kterou to plati. Vetsinou je to 6%, vyjimkou ale nejsou zejmena u nekterych starsich reklamnich materialu YPORU i 3%!!!. Pritom vlhkost se bezne pohybuje po vyexpedovani kolem 15-20% a na 9% to schne i vice nez rok, casto i dele. Pokud takto vlhkou zed zateplite a pote nedostatecne behem topneho obdobi vetrate, muze dojit ke vzniku plisni, v nejhorsim pripade i k odtrhnuti pouze nalepenych desek.
Pokud se necha YTONG vyschnout, tj. nezacne se stavet na jare a na podzim se stehuje, nejsou vetsinou problemy. Pokud se postavi za 6 mesicu a pote se nevetra, aby se usetrilo, problemy se objevi.
Stena nedycha, to je temer blud... (jisty prostupo ano, ale zasadni vyznam nema).
Skladba 20cm YTONGU vetsinou vyhovi jen u prizemnich, nepatrovych objektu, u jinych objektu mohou nastat problemy se statikou (obzvlast v pripade levnych tvarnic P2)
Přeji Vám všem, co počítáte s tepelnými zisky v řádu desítek či stovek wattů v celkové bilanci potřeby tepla na vytápění, resp. zda Váš na papíře vymyšlený dům bude už pasivní či pouze nízkoenergetický aby Vám to vyšlo. Praxe ukazuje, že i u renomovaných firem se skutečně dosažené hodnoty např. U u oken nebo izolačních materiálů liší od hodnot publikovaných v řádu jednotek až desítek procent, což ve Vašich výpočtech hraje významnou roli, zda máte dům ještě "pouze" nízkoenergetický nebo "už" pasivní. Z praxe Vám doporučuji držet se při zemi a tvrzení, že v pasivním domě nezmrznete si ponechat až na dobu, kdy ten vypočítaný pasivní dům bude fyzicky stát, budou v něm bydlet fyzické osoby (fyzická osoba v této souvislosti není podnikatelským subjektem -:)) a kritická situace skutečně nastane. A taky si v současném domě zkuste nanečisto spálit kuře a změřte si, jak dlouho budete větrat, o kolik Vám poklesne teplota vnitřního vzduchu, jak se změní relativní vlhkost a povrchové teploty stěn. Zjistíte, že celou řadu papírových předpokladů bude třeba přehodnotit, jinak se Vám v takovém domě bude bydlet sice levně (??? - možná), ale špatně. Osobně bych dával přednost zkušenostem z praxe před sebedokonalejšími výpočty; jak již bylo řečeno, papír snese vše, člověk nikoliv, pokud ovšem není v zajetí svých výborných nápadů a nenamlouvá si, že pod vodou to není vlastně ani tak zlé. Tak jako tak si rád počkám na Vaše praktické výsledky z pobytu v perfektně vymyšlených a spočítaných domech, pokud ovšem budete schopni podat informace skutečně pravdivé a doložené případným měřením vnitřní tepelné pohody v různých klimatických obdobích. Tím Vás samozřejmě nechci z ničeho podezřívat a naopak Vám přeji, aby se Vaše snažení vyplatilo (nejen finančně) a byli jste následováníhodným příkladem pro nás smrtelníky podobně jako pan ing. Žeravík s tepelným čerpadlem. Přeji všem pěkný den.
PB Petr Bořek @petr.borekNeda mi to aby som neoponoval.
1. Rocna spotreba 8kW/m2.rok dava dostatocne velku rezervu pri fluktuacii hodnot tepelneho odporu zateplenia o podstatne vacsie percento.
2. Prax ukazala ze hodnoty izolantov su podstatne lepsie, tie sa totiz udavaju po tom co sa polystyren ponori do urcitej hlbky a ponecha sa tam 7 dni, co sa pri normalnom dome nestane(iba ak pri potope) Preto sa sice udava lambda fasadneho polystyrenu =0.039 ale v praxi bolo dlhodobo merane menej ako 0.035. podobne u polystyrenu thermodach udavaju 0.04 a namerane bolo 0.033. Tam mate teda vratane tie vase niekolko percentne odchylky.
3. Ak som pripalil pod digestorom zemiaky(kura tak casto nepecieme) tak som v dome necitil nic. Pritom ten digestor nema taky velky vykon. Pri rekuperacii je treba pouzit iny typ digestora (tzv kominik) co je len male zariadenie so vstavanym odlucovacom par a pohlcovacom pachov (aktivne uhlie). A netreba zabudat na zakonitosti pohybu vzduchu.
4. Presne tak, ja davam hlavne na skusenosti z praxe. Mojim prikladom su domy s Izorastu, tie maju mensie hrubky zateplenia ako planujem ja a predsa su pasivne. Ked som sa pytal na 44 Isorast (dokopy asi 30cm polystyrenu), a povedal som, ze ho chcem preto, lebo planujem stavat pasivny dom, tak sa ma spytali, ci chcem stavat na lomnickom stite ;)
5. Na internete je mozne najst si vela prikladov a aj podopretych meraniami(od vypoctov sa zmerane hodnoty odlisuju tym, ze byvaju naopak priaznivejsie- teda vypocet je postaveny tak aby bol pesimisticky).
Samozrejme, so skusenostami sa rad podelim.
dum je staven dle meho laickeho soudu vhodne.na sever nesmeruji zadne okna.a ze severni strany je stavena garaz a dilna.na severozapade jsou pouze dve okna.jedno male do kotelny a druhe velke do loznice.okna do kuchyne,obyvaku a pokoju jsou na jizni nebo jiho zapadni strane.
k tem oknum.v projektu je jen napsane:okna budou plastová z ctyrkomurkovych vyztuzenych profilu s izolacnim dvojsklem (k=1,5).dale tam jsou dve stresni velux termo star.
k tem tepelnym mostum.neni nejaka kniha nebo stranky na netu s podrobnejsim vysvetlenim a treba i nazornymi obrazky?
ja jsem zvazoval bojler s kombinaci ohrevu na plyn a solarni teplo.hlavne pro ohrev vody v lete.na strechu sviti slunce z jihovych.strany prakticky od 9 hod do 17 hod.
jdu se podivat na to nucene vetrani.
dekuji moc vsem za kazdou pripominku.
vim,ze pasivni dum z toho neudelam a ani nechi.ale chci co nejlepe zaizolovat dum v pomeru cena nakladu-navratnost.
dum je staven dle meho laickeho soudu vhodne.na sever nesmeruji zadne okna.a ze severni strany je stavena garaz a dilna.na severozapade jsou pouze dve okna.jedno male do kotelny a druhe velke do loznice.okna do kuchyne,obyvaku a pokoju jsou na jizni nebo jiho zapadni strane.
k tem oknum.v projektu je jen napsane:okna budou plastová z ctyrkomurkovych vyztuzenych profilu s izolacnim dvojsklem (k=1,5).dale tam jsou dve stresni velux termo star.
k tem tepelnym mostum.neni nejaka kniha nebo stranky na netu s podrobnejsim vysvetlenim a treba i nazornymi obrazky?
ja jsem zvazoval bojler s kombinaci ohrevu na plyn a solarni teplo.hlavne pro ohrev vody v lete.na strechu sviti slunce z jihovych.strany prakticky od 9 hod do 17 hod.
jdu se podivat na to nucene vetrani.
dekuji moc vsem za kazdou pripominku.
vim,ze pasivni dum z toho neudelam a ani nechi.ale chci co nejlepe zaizolovat dum v pomeru cena nakladu-navratnost.
dekuji vsem za odpoved.
upresnim to.koupil jsem to jako hrubou stavbu z veloxu.stracha bramac,pricky ytong,izolace mezi krokvemi je 140 cm a ma se tam dat dalsich 50 cm mezi listy na sadrokarton.okna uz tam bohuzel jsou a jsou bohuzel asi spatna (k=1.5).ted je otazka zda je menit nebo ne.abych nevrazil do izolace a vse uteklo oknem.urcite z toho nepujde udelat pasivni dum.ale chtel bych pokud to pujde a bude mit efekt snizit ztraty co nejvice.momentalne je dle projekce vypocteno teplo na vytapúeni 11,9 kW.kotel uvazuji nizkokonden.s plynulou regulaci.chci didelat komin pro krbovou vlozku(momentalne mam problem s unosnosti podlahy,predchozi majitele nechteli komin a tak neni upraven zaklad a je mi doporucen lehky komin z nerezu,izolace a sadsrokartonu).
kde se mam hlavne zamerit na tepelne mosty?a jak je nejlepe v tech mistech odstranit?
o tom nucenem vetrani budu zvazovat.mistnost na to mam.
a co pouiziti tepel.cerpadel.solarnich panelu,akumul.nadrzi a podobnych zarizeni a jejich kombinaci?lze mi doporucit?
dekuji moc.preji krasny den.
PŠ Pavel Š. @pavel.sNa zacatku by bylo vhodne asi znovu pripomenout, ze pasivni dum neni klasicky dum oplacany izolaci, jak si asi nekteri mysli. Na to, aby byl dum pasivni, musi byt pamatovano jiz v predprojektove priprave. Taktez navrhy, aby stavebnik oplacal svuj domek dalsimi 20 cm PPS svedci o nezkusenosti dotycneho - naschval si to zkuste na Velox a pak pocitejte naklady (presunuit oken, uchyceni apod).
Okna s k=1.5 - jedna se o k celeho okna a nebo jenom skla? Jake jsou ramy(drevene, plastove (profil))? Pokud jsou ramy klasicke 68mm drevene (tzv. Eurookno) asi se vam vymena nevyplati (podobne okno s lepsimi skly dosahne k tak 1.4), pokud se jedna o k celeho okna, je to IMHO uchazejici. Vymenu skel bych zvazil jen u vetsich okennich ploch (pokud nejake mate) s vyskou nad 2.2, sirkou nad 1.2 a spatne orientovanych (na chladnejsi stranu) - ale jen vymenu skel (misto k=1.5 se snazit o k kolem 1). Hodnota k=1.5 se mi ale pro sklo nezda, obvyklych je 1.1, 1.4 a 1.6 či 1.7.
Situaci lze do jisté míry zachránit osazením rolet či okenic. V zimě zabrání uníkům.
U kotle si dejte skutence pozor na modulaci - hodne vyrobcu uvadi ucinnost nad 100%, ale v rozsahu modulace 80 (60) - 100. Skutecne dobry kondenzacni kotel ma ucinnost nad 100% v rozsahi modulace 20% - 100% a cenu casto jen o trochu vyssi.
Stavba popsaneho kominu je pro vas pripad asi jedinym resenim, existuji jeste lehcene cihelne vlozky, ale efekt misto vaseho reseni neni zadny, zatez je vetsi a vyjde to draz.
Tepelne mosty - zejmena styk nosne steny se zaklady - neni tam jiz vetsinou izolace a vznika podelny tepelny most. resi se izolaci soklu.
Kolem oken - hruba stavebni spaleta zvnejsku by mela byt minimalne 5 cm pretazena tepelnou izolaci. V Pripade veloxu by i pris nynejsim spatnem osazeni nemel byt problem to zajistit i dodatečně (tepelna izolace by měla jit tak 2-3 cm přes ram okna)
Dobre provedeni izolace v podkrovi, krokve by mely být po celé délce izolovany, s přesahem přes pozednice.
Dalšími citlivými prvky jsou izolace podlahy.
Dejte si pozor na umístění těles, vhodné je pod dveře umístit podlahové konvektory .
Nucene větrani si udělejte - v této fázi stavby mnoho nestojí a rekuperaci budete moci kdykoliv dodělat. Informace o ní naleznete tak e na stránkác firmy Atrea. Účinnost 85% u výměníku ovšem běžná není, ve výpočtech raději počítejte s 60-70% dle objemu vzduchu. IMHO nechte si ji na pozdeji, podle toho, jak vyjdou penize.
tepelné čerpadlo - je drahé, vyžaduje velkou počáteční investici. Nutné jsou buď vrty a nebo velkoplošný zemní kolektor v hloubce kolem 1.5-2metrů. Asi bych vám to nedoporučil.
Akumulační nádrž - při vytápění plynem a kondenzačním kotlem asi nemá valný význam. pOužívá se u kotlů s účinností na hranici svého výkonu - dřevokotlů, uhlí apod. Doporučuje se cca 100-200 litrů na každý 1kW výkonu, pro váš dům tedy kolem 1 kubíku. Nádrže jsou objemné , musí se izolovat.
Solární panel - záklandí podmínkou je místo. Mělo by se jednat o výhled na jih či mírný jihozápad, sklon kolem 40 stupňů. Akumulační nádrž pro TUV pak může mít objem kolem 200-400 litrů. Výhodné je to zejména v létě, kdy výrazně ušetříte na ohřev TUV. Při stavbe jě nutné pamatovat na trasu vody od nádrže k panelu a zpět. Na střeše musí být provedeno zesílení nosné konstrukce (přidáno laťování) a použity tašky s úchyty. Pro jistotu s eporaďte s projektantem, zda krov zatížení snese (s velkou mírou pravděpodbnosti ano). O vhodnosti či nevhodnosti se rozhodněte podle míry investice (cena cca od 30 do 50.000 Kč za sestavu), potřeby (kolik TUV budete potřebovat), a vhodnosti vaší stavby pro umístění.
AHOJ VSEM.JSEM TADY NOVY A POMALU CTU VSECHNY DUSKUZE A PRISPEVKY.JSOU VELICE ZAJIMAVE.JSEM CERSTVYM MAJITELEM HRUBE STAVBY Z VELOXU.(BETON+10CM POLYSTYR).KLASICKA SEDLO.STRECHY S IZOLACI MEZI KROKVEMI (140+50CM MIN.VLNY).JEDNODUVHY TVAR STAVBY.PTAL JSEM SE PROJEKTANTA DOMU NA OTAZKU UPRAVY STAVBY NA VYTVORENI NIZKOENERGETICEKHO DOMU.POKRCIL RAMENY A REKL ZE BY TO BYLO DRAHE A KDESI COSI.ALE JA MYSLIM,ZE BY SE I V TOMTO STAVU DALO DODATECNE UPRAVIT HODNE VECI A TIM SNIZIT NAKLADY NA VYTAPENI.STALE NEVIM JAKY ZPUSOB VYTAPENI A OHREVU VODY ZVOLIT.A ODBORNIKU,KTERI UMI PORADIT JE MALO.BUD NEMAJI SNAHU NEBO NEVI.V BARAKU JE NAVRHNUT PLYN.TURBOKOTEL V KOMBINACI TOP.TELES A PODLAHO.VYTAPENI.CO JE TO TA REKUPERACE?MUZETE MI JAKO LAIKOVI NAZNACIT?VITAM KAZDY NAMET A PRIPOMINKU.ZATIM JSEM VE FAZI ZJISTOVANI INFO.POKUD MUZETE NASMERUJTE ME NA NEJAKE ZAJHIMAVE CLANKY OHLEDNE TEP.CERPADEL,PAS.DOMU,NIZKOENER.DOMU APOD.PROSTE VSEHO CO DO BUDOUCNA USETRI MOJI KAPSU NA VYTAPENI A OHREVU.DEKUJI MOC.
PŠ Pavel Š. @pavel.sVáš projektant měl asi pravdu,
zateplit velox dodatečně není problém, ovšem ty náklady.....
Takže obvodovou stěnu bych nechal tak jak je.
Střechu bych zateplil lépe, nevím, zda už ji máte a nebo budete teprve dělat. Nejlépe tak minimálnš 160+60 mm izolace (krokve lze nastavit). Zaleži také na tom, jak vysoká je nadezdívka podkroví, zda se to vyplatí (kolik z plochy pokoje dělá šikmina), kolik je tam střešních oken apod.
Dále se dá získat na výplních otvorů, tj. zvolit okna s malými ztratami (k tak kolem 1.1) - zde je důležité volit dobře i rám, ne jen sklo.
Kombinace vytápění je dobrá, na toto téma vyšlo na serveru několik článků, obecně se doporučuje vykrýt cca 40% ztrát radiátory a 60% podlahovkou, podlahovka pak vychází na cca 20-25 cm rozestup, což je významná úspora při realizaci.
Rekuperace:
stavba by se měla větrat. Klasické větrání je, že tak jednou za hodinu až dvě pořádně otevřete okna a dům provětráte. teplý vzduch vám v zimě foukne a dovnitř se nahrne studený. Většina lidí proto v zimě větrá málo, což vede ke vzniku plísní a jiných obtíží.
Pak existuje nucené větrání - do domu přivádíte řízeně vzduch a "starý" odvádíte (pomocí ventilátorů a klapek).
A rekuperace znamená, že ten "starý" vzduch předá své teplo přiváděnému vzduchu a ten se tedy již nemusí například dohřívat.
K rekuperaci je nutné mít zařízení, ceny se pohybují zhruba od 50.000 Kč výše. Zařízení je poměrně rozměrné (s přívody) a můžete mít problém s jeho umístněním, pokud váš domek postrádá technickou místnost (což je obvyklé, pokud se navrhuje turbo kotel)
Přiváděný vzduch se dá předehřívat (v zime) či ochlazovat (v létě) pomocí zemního výměníku, což je v principu plastová trubka (oranžová odpadní KG, průměr cca 20-25cm) o vhodném průměru umístěná v hloubce cca 1.5 -2 metry v délce 20-30 metrů a poté vyvedená nad terén, kde nasává vzduch. Tímto výměníkem lze buď zvýšit účinnost rekuperace a nebo snížit ztráty při pouhém jednoduchém řízeném větrání .
Jak rekuperace, tak řízené větrání vyžadují zřízení rozvodů vzduchu domem, což jsou hliníkové či plastové trubky o průměrech od 80 do 200 mm. Přesný návod na výpočet průměru a kapacit naleznete na www.eliton.cz
Pro řízené větrání i rekuperaci potřebujete mít do domu vstup a výstup pro vzduch.
Pasivní dům byl postaven i z veloxu, izolace tam tuším činila 35cm. Z již postaveného domu uděláte pasivní těžko, obvykle se začíná v předprojektové přípravě výběrem vhodného pozemku, řešením apod. Pokud by jste svůj domeček oplácal dalšími vrstvami izolace, asi stěží dosáhnete tohoto výsledku.
Bylo by dobré si asi pro začátek říci, jaké má váš domek ztráty, zamyslete se nad okny a dveřmi (ty budete teprve dělat a ztráty těmito prvky cca pětinásobně převyšují ztráty zdmi), zkontrolovat výkon kotle (neměl by výrazně převyšovat tepelné ztráty domu), zda odpovídá a při výběru kotle dvát na to, aby uměl upravovat (modulovat) výkon a při tom neztrácel učinnost (případně zvážit kondenzační kotel), při volbě výkonu přihlédnout k tomu, zda v domě nemáte například krbovou vložku, která vám je schopna vykrýt případné špičky (zvlášť mrazivé dny) a potřebu teplé vody.
Silně bych doporučil zvážit možnost rozvodů vzduchu (zda je to možné)
PS: pište prosím běžným malým písmem
Pan Strnad má pravdu, že rovná střecha, případně i zatravněná může být velkým problémeme, pokud není správně provedena. Bohužel jsem se setkal s mnoha podkrovími, která nebyla správně provedena - mohu to demonstrovat mnoha snímky z infrakamery, které jsem prováděl na žádost majitelů, kdy si již nevěděli rady. Podkroví - krokve a mezi nimi tepelná izolace se nám jeví jako klasická konstrukce, je však nutné si uvědomit, že se realizuje ve větší míře pouze cca 20 let. Problémy zde jsou s provětráváním tepelné izolace, nefunkčnosti parozábrany, infiltrace vzduchu do místnosti, neřešené lineární tepelné mosty vzniklé krokvemi a dalšími nosnými prvky, velmi často chybí na těžko přístupných místech tepelná izolace, obtížná je řešitelnost tepelných mostů u střešních oken. Problémů je mnohem více a ne nadarmo naši předci stavěli šikmé střechy, ovšem bez využívání podkroví. A pokud bychom chtěli jít ještě dále do minulosti, tak je nutné upozornit na to, že klasické zděné domy se na našich vesnicích zabydlely až v polovině 19, století. Do té doby zde z logických důvodů vládly dřevostavby, které pak byly zakázány s ohledem na nebezpečí šíření požárů.
Roman Šubrt
RŠ Roman Šubrt @roman.subrt376Máte pravdu, tyhle všechny problemy jsou. Ale je nutné si také uvědomit, že systémem podkroví se staví většina dnešních tzv. dřevostaveb, tak že i tam jsou tyto problémy a tento systém je používán ne posledních 20 let, ale minimálně od padesátých let, tedy cca šedesát. U zděné stavby jsou navíc problémy podobné, snad jen ta parozábrana tam chybí. Plochá střecha není řešením, zkoušelo se to dostatečně dlouho a do našeho klimatu to není vhodné.
Izolace mezi krokvemi není jediným řešením, používá se i nadkrokevní a podkrokevní, popřípadě kombinace mezikrokevní a podkrokevní, která tepelné mosty krokvi zmirnuje.
Dřevostavba v našem prostředí převládala, ale bohatší lidé si vždy stavěli zděné/kamenné stavby a většímu rozšířeí zděných staveb pomohl rozmach průmyslu.
Jistě, mnoho podkroví je nesprávně provedeno, ale většinou plochých střech zatéká a to i při pečlivém provedení - u pečlivě provedeného podkroví se vám to stěží stane.
Vážení, zdravím všechny a připojuji se k diskuzi. Trochu bych oponoval stati o podkroví. V současné době tak, jak se RD staví jde o hybrid, kdy je spodní stavba zděná, těžká a naopak podkroví špatně provedenou dřevostavbou. Doporučoval bych podkroví neužívat a nebo se vrátit ke krásnému funkcionalismu 30. let, kdy se stavěly hezké domy s plochými střechami. Výhod obojího je mnoho. Navíc plochá střecha se dá udělat zatravněná, což dává místo na odpočinek, kde nás svými pohledy neobtěžují síusedi.
K vytápění bych rád podotkl, že budoucnost vidím v zemních kolektorech a tedy vytápění teplovzdušném. V zimě zemní kolektory vzduch předehřívají, v létě naopak ochlazují.
Zdraví
Roman Šubrt
RŠ Roman Šubrt @roman.subrt376Sklep je zbytečný, podkroví je zbytečné, takže nejlepší je stavět bungalovy. Jenže na to není prostor. takže se dělají jak podkroví, tak i sklepy. Asi je hloupost dělat na rovné placce sklep a nebo ho dělat když je vysoká hladina spodní vody, ale při sklonu pozemku to není od věci.
Krásný funkcionalismus 30 let vedl po většinou k nefunkčním a drahým stavbám se zatékající střechou a kde to jde, dělá se střecha šikmá. že jsou považovány za perly je věc jiná, ale taková vila Tugendhal v Brně je typickou ukázkou drahé a nefunkční architektury.
Plochá střecha může být zatravněná, ale pravděpedobnost, že ji uděláte dobře je o nejméně řád menší než u podkroví. Nevím o tom, že by podkroví bylo špatně provedenou dřevostavbou - je to naopak téměř klasická konstrukce s nosnými trámy (krokve) a izolací. Normálně a poctivě provedené podkroví je velmi kvalitním obytným prostorem.
abych se nad tim sklepem nemusel moc rozepisovat,staci si precist tento clanek
http://www.dumabyt.cz/h/Rodinnydum/Ar.as…
ti co preferuji sklep by si ho meli pozorne precist.
Pánové, i když se tento můj příspěvek poněkud nehodí do již rozběhlé diskuse rád bych zareagoval na uvodní článek pana Ing. Vladimíra Žďára CSc.
Jelikoš mě některé části jeho článku abych pravdu řekl vyděsily.
Jako zlatou perlu bych chtěl uvédst výrok o cenách zemního plynu:
Ceny zemního plynu jsou poměrně stabilizované a blíží se cenám ve srovnatelných zemích EU. Vzhledem k poměrně velkým celosvětovým zásobám zemního plynu lze předpokládat spíše mírný nárůst cen.
Ceny zemního plynu jsou v EU mnohem větší než u nás
podle odhadů bude cena plynu v roce 2009 více než 500KČ /GJ T.j. 2x více než u než-li ta dnešní
tedy pokud sa Vám zdá nárust ceny 15-20% proti jinak nekolika procentní inflaci mírný , pak tomu opravdu nerozumím.
Ještě bych chtěl podotknout , že zásoby zemního plynu jsou oproti ostatním fosilním palivům značně nižší a plyn bude jako fosilní palivo vyčerpán nejdříve. ( např. v současné EU budou ekonomicky těžitelné zás. zemního plynu vyčerpány v roce 2010)
To je asi všechno, snad jen bych chtěl podotknout k diskusi ohledně podsklepeni objektu : podsklepený rodiný domek ( cca 10x12m) je alespoň podle zkušeností mých kolegů , jenž v současnosti staví asi o 200-250tis. dražší - terén se sklonem menší než 5°. ( stěny z porothermu a vnější izolace )
Já bych chtěl jen vyzdvihnout význam toho co bylo v článku řečeno a sice jižní orientaci domu. To je naprosto zásadní věc.
Je to také jidiná orientace, kdy je možno relativně jednoduchými pevnými prostředky zabránit letnímu přehřívání.
U každé jiné orientace riziko přehřívámí stoupá, resp. stoupá délka stínících prvků a klesá jejich účinost (zejména u orientace ukloněné k západu).
Dovolím si mírně nesouhlasit, či doplnit pasáž o sedlových střechách. Podkrovní místnosti pod sedlovou střechou se dosti často realizují za použití střešních oken. To je u jižní orientace přímo katastrofa. V létě tam je k nevydržení, snesitelná by byla jakákoli severní orientace (ovšem zase enormní ztráty v zimě) - zkrátka podkroví snad, ale bez střešních oken, to se ovšem stavební firmy budou ještě dlouho učit.
úroveň současných "sídlišť" rodinných domků,je opravdu katastrofalni.to podnikatelske barako,ktere nam vnucuji stavebni firmy a lide s takovou stavbou souhlasi je opravdu žalostna.
ruzne arkyre,vikyre,vezicky,balkony,vyklenky atd.,jen stavbu prodrazuji a o to stavebnim firmam to jde.k cemu mi to vlastne je,kdyz se z toho 90% nevyuziva.jsou to take nejvetsi uniky tepla.stavbu a budouci uzivani RD to jen prodrazuje.
s drevenymi okny se da souhlasit,vzdyt i ty nemci na euro skoupi,uz si ten plast do RD nedavaji.asi vedi proc.
jen ten nas cesky clovicek si mysli,ze s plastama jde s dobou :-((
jinak kdyz zimni zahradu,tak proc ne rovnou v RD?mam kontakt se zahradou i v zime a jeste vyuziji teplo ze slunce.
stavet dnes RD bez rekuperace,je podle me uz nesmysl.proc to ale firmy lidem nenabizi uz ve standartu jsem doposud nepochopil.je taky pravda,ze vice jak 95%lidi vůbec nevi co to je!!!
nastesti se od suterenu ustupuje,stejne to vetsinou byva jen skladiste nepotrebneho materialu.vetsina ale uvazuje, co kdyby se jednou mohl hodit.
stavet druhy byt pro deti se mi taky moc nezda.radeji pocitat pri stavbe uz s pripadnou prestavbou na dvougeneracni (vcetne pripojek).vetsinou se potom jedna o par stavebnich uprav nezasahujicich do nosnych konstrukci.
Po letošním létě se daný obor určitě rozšíří. Nové dotazy se budou týkat toho, jak zabránit přehřívání domu v létě. Ale o tom až někdy příště, až zareagují odborníci, firmy i čtenáři - tak tyhle otazky i odpovedi by me zajimali asi nejvice.
jak se u pasivniho domu vyvarovat prehrivani.
PK petr kocina @petr.kocinaMate nejake podkladz o tom, ze spotreba plastu na okna v Nemecku klesa? Podíl je cca 45-50% ne celkovem trhu oken (drevo kolem 35%) a je staly po cela devadesata leta ( s odchylkami 2-3%, ale to je normální kolisani). Nejvetsi podil plastu v zapadni Evrope je v Irsku, cca 70%. Takze neplaste - pokles plastovych oken je pouze pranim nikoliv realitou. Jake zasadni vyhody maji drevena okna pred plastem?
Stavet domy bez vetrani je nesmysl ci minimalne nezodpovedne , rekuperace je zajimavym, ale drahym navysenim a pokud je vetrani, neni problem ji dodelat.
Sklep je pomerne potreba vec, pokud mate jen trochu vetsi pozemek ci rodinu. Pokud to popirate, vysvetlete mi ty velke plochy StorageFarms v zemi, kde se domy se sklepy prakticky nestavi (USA???) a pomerne velky zajem o ne? (a to jsou amici hodne odolni proti hromadeni "kramu"). V domech bez sklepa to vetsinou konci tim, ze harampadi se hromadi v garazi a po pozemku vyrustaji ruzne bunky.
Nevhodný příspěvek
Pokud chcete upozornit redakci na diskusní příspěvek, který svým obsahem porušuje pravidla diskusí na portálu TZB-info, klikněte na tlačítko Odeslat. V diskusích jsou nepřípustné zejména příspěvky vulgární, urážlivé a nesouvisející s tématem dané diskuse.
Vyberte způsob sdílení
Přihlášení
nebo se přihlaste emailem
Nemáte účet?
Vypadá to, že nejste přihlášen
Registrací a přihlášením získáte mnoho výhod. Neunikne vám žádný nový příspěvek u oblíbených témat, můžete se ptát i odpovídat.
Technická podpora
Máte potíže s přihlášením, vkládáním příspěvků, nebo se správou vašeho profilu? Napište nám! Uvítáme také připomínky, podněty a nápady k vylepšení diskuzního fóra. Děkujeme.