Předmět: Nelze takto paušalizovat Kč/GJ
Autor: Petr Kotek
Datum: 19.02.2018 15:44 odpovědět upozornit redakci |
uživatel: 127253
reakce na ... | Dobrý den, článek je pravděpodobně vytržený z kontextu a nějaké širší studie určitého segmentu budov (kotelen). Hodnoty Kč/GJ nelze takto paušalizovat na všechny plynové kotelny v ČR. Bohužel čtenář laik (majitel RD, předseda SVJ, energetik ve fabrice aj) si z článku může odnést mylnou informaci, že se vyplatí odpojení jen tam, kde je cena za CZT vyšší jak 563 Kč/GJ (cca 650 Kč/GJ s DPH) bez ohledu na velikost kotelny a jiných okrajových podmínek. Je přeci rozdíl, zda se odpojí menší RD či menší BD, kde bude pouze místnost s plynovým spotřebičem, nebo větší objekt, kde už bude kotelna 3 nebo 2 kategorie (neli první). Dále zda se musí budovat přípojka plynu nebo již v objektu kapacita na nový zdroj je, zda má investor vlastní prostředky nebo si musí na kotelnu půjčit peníze jak je uvedeno v článku. Dále záleží na diskontní sazbě investora a kvalitě kotle (některé horší se mění po 6 letech, lepší po 15-17 letech) atd atd. Tedy jednomu subjektu při započtení všech povinných revizí může cena vyjít klidně kolem 350 Kč/GJ, tak druhému pak klidně i více než uvedených 563 Kč/GJ bez DPH. Jinak mohu autora požádat o vysvětlení, co přesně znamená částka "roční odpis investice na obnovu kotelny po 20 letech"? děkuji Petr Kotek
|
|
 | Předmět: Re: Nelze takto paušalizovat Kč/GJ
Autor: Karel Mrázek
Datum: 04.03.2018 15:09 odpovědět upozornit redakci |
uživatel: 127375
reakce na ... | Pane kolego
zasazení úvahy proveditelnosti jako zobecnění limitní ceny 1 GJ při instalaci plynové kotelny je Váš přístup, ke kterému jsem v článku nezavdal příčiny. Smyslem úvahy bylo specifikování druhu nákladů, které jsou v takovém rozboru nutné a vlastníkovi ukazují, nejen co je třeba při změně zajistit ale i zaplatit. Tedy znovu obecně: smyslem byla specifikace druhu nákladů pro zřízení kotelny a její obnovy po dožití a ne jejich limitní velikost tam, kde je určena okrajovými podmínkami, .
K tomu je naprosto nezbytný kvalitní projekt s kvalitním rozpočtem.
Roční odpis investice (anuitně) na obnovu kotelny po 20 letech znamená náklady, za které bude vlastník schopen po dožití kotelnu obnovit. Nejsou to tedy celé projektované náklady na novou kotelnu, protože část z nich není třeba obnovovat.
Je odpovědnost specialisty, aby podle konkrétních okrajových podmínek si vybral náklady, které tvoří cenu 1 GJ. Tyto pak musí vlastníkovi řádně zdůvodnit a musí být v souladu s energetickým posudkem.
Zveřejněná úvaha proveditelnosti se týkala odpojení 30 let starých okrskových plynových kotelen se zastaralou tepelnou sítí. Bylo zřejmé, že tepelné hospodářství nebude již energeticky účinně modernizováno. Nejsem příznivec odpojování od dobře fungujícího zásobování teplem s teplárenským provozem a s příznivou cenou.
Cena GJ, kterou specialista stanoví, zpravidla kolísá směrem dolů. Rozhodujícími náklady jsou náklady na zemní plyn, kdy vlastník si zpravidla dojedná nižší výhodnější cenu než je standardní.
Mluvíme-li o zobecnění, má na něj jistě právo ERÚ. ERÚ publikoval v prosinci 2017 Vyhodnocení cen tepelné energie a jejich vývoj k 1. lednu. Průměrná cena tepelné energie vč. DPH v roce 2016 pro konečného spotřebitele z domovní kotelny na zemní plyn byla 537,76 Kč/GJ.
|
|
| Předmět: Re (2): Nelze takto paušalizovat Kč/GJ
Autor: Petr Kotek
Datum: 05.03.2018 15:59 odpovědět upozornit redakci |
uživatel: 127253
reakce na ... | Dobrý den, děkuji za komentář a vysvětlení pro čtenáře, že se jedná opravdu jen o příklad, i když není stále zřejmé, jak velké kW kotelny. Dohledal jsem i publikaci "Energeticky vědomá rekonstrukce systémů TZB v BD" a ani zde tento údaj není uveden. Bohužel jsem se již mezi ES setlak s názorem, který je shodný s vaším výsledkem. Tedy že se vyplatí odpojení od CZT jen pokud je cena CZT>650 Kč/GJ s DPH bez ohledu na to, aby dále zkoumali velikost plynové kotelny a další okrajové podmínky.
Jinak dovolím si rozporovat odkaz na § 9a 2c a na evidenční list EP dle prováděcí vyhlášky 480. Dle mého názoru a názoru SEI je nejblíže § 9a 1a (kdy stavebník "musí" EP nechat zpracovat a ne "může") i když i tento odstavec by se dal rozporovat a znění odstavce 1a je v rozporu s evidenčním listem prováděcí vyhlášky. Pevně doufejme, že se v novele vyhlášky objeví nový typ EP pro potřeby plnění zákona 201/2012 Sb.
|
|
Architektonicky zdařilou továrnu na zpracování bambusu postavili z betonu
Objem veřejných stavebních zakázek do června vzrostl o 82 procent
Požadavky na doplňování pitné nebo užitkové vody do vodovodu – V.
Bezúdržbové terasy Terrace Massive Pro
