Diskuze ke článku: Reakce firmy FENIX na článek "Velkoplošné podlahové vytápění: teplovodní nebo elektrické?"

TZB-info
Diskuzní fórum
Diskuze ke článkům
Diskuze ke článku: Reakce firmy FENIX na článek "Velkoplošné podlahové vytápění: teplovodní nebo elektrické?"

Reklama

Redakce @redakce před 20 roky

Diskuze ke článku: Reakce firmy FENIX na článek "Velkoplošné podlahové vytápění: teplovodní nebo elektrické?"

Plné znění článku: Reakce firmy FENIX na článek "Velkoplošné podlahové vytápění: teplovodní nebo elektrické?"

Anotace článku: Autor článku Velkoplošné podlahové vytápění: teplovodní nebo elektrické? poukazuje na výhody nízkoteplotního systému, jeho nižších ztrát v rozvodech a podobně. Zapomíná ale, že to také znamená cca 1,5 - 1,8 násobně větší výhřevnou plochu otopných těles a tím i vyšší pořizovací náklady.

Vkládání nových příspěvků je dostupné pouze pro přihlášené uživatele

Registrovat

Nejnovější příspěvky

PK petr kocina @petr.kocina

http://www.sweb.cz/stavimetc/ elektrickymi topnymi kabely neziskate levnejsi sazbu pro TČ. o rekuperaci se dozvite…

před 20 roky

PA Pael @pael

Projděte si všechny diskuse (stavba energetického domu 1-12)na tomto portálu. Chce to čas, ale získáte plastickou…

před 20 roky

LE lemon @lemon756

A co řeknete na rekuperaci vzduchu. V čem podle Vás jsou nevýhody u těchto systému. Myslim tím TČ. Neni levnejší…

před 20 roky

22 odpovědí

Zobrazit všechny reakce

LE lemon @lemon756 před 20 roky

A co řeknete na rekuperaci vzduchu. V čem podle Vás jsou nevýhody u těchto systému. Myslim tím TČ. Neni levnejší provoz tepelného čerpadla než el. topné kabely? Tepelné čerpadlo se dá určitě sestrojit levně i doma, nebo mám špatný informace? Napište kde najdu (pokud jsou) nejaky informace na sestrojeny těhle mašinek...

PA Pael @pael před 20 roky

LE lemon @lemon756Projděte si všechny diskuse (stavba energetického domu 1-12)na tomto portálu. Chce to čas, ale získáte plastickou odpověď na svou otázku a vyberete si, co je výhodné pro Vaši konkrétní situaci.Protože investice není malá a je vždy lepší snížit nutnost vytápět větší izolací, je podle mého dle současných poznatků investice do tepelného čerpadla překonaná. Já mám tepelné čerpadlo, zaplatilo se mi, ale dnes bych osobně zateplil 25 cm polystyrenu a pořítil rekuperační zařízení. P.

PK petr kocina @petr.kocina před 20 roky

Vlastníte-li dům na vesnici se stávajícím teplovodním systémem a kotlem na pevná paliva, který chcete zachovat (a s tímto se ve své praxi setkávám velmi často), protože máte dostupné levné palivo a potřebujete druhý zdroj jen občas, pak elektrika není určena pro Vás a k systému si paralelně připojte plynový kotel -
vetsi blbost uz jsem dlouho necetl.pripojka plynu kdyz bude hodne blyzko tak okolo 20 000kc a kotel za 40 000kc.pokud vemu, ze jako doplnek to budu pouzivat mesic v roce a jeste platit pausalne hodiny (plyn vsude na vesnici neni a ze by se lidi hrnuli do pripojeni o tom pochybuji),tak navratnost bude nekde okolo 100let.hovadina na ENTOU :-(((
kW plynu je cca 1kc stejne jako elektrika.

MP Miroslav PETR @miroslav.petr před 20 roky

PK petr kocina @petr.kocinaParadoxně se dostávám do situace, kdy bych měl začít obhajovat vytápění plynem. Váš argument o investicích a návratnosti má samozřejmě něco do sebe. Jen to potvrzuje to, co jsem napsal dříve, že nelze jednoznačně rozhodnout které médium je výhodnější, ale vždy se musí samostatně posoudit jednotlivé aplikace. Co se týče vámi vyčíslených nákladů, u nás teď není vyjímkou, že obec v rámci plynofikace provádí také přípojky k jednotlivým objektům, takže přípojka stojí ne 20.000,- Kč, ale řádově 5.000,-Kč (STL regulátor, sestava armatur, skříň). Pokud ovšem děláte přípojku celou sám, včetně zemních prací a plynovod je od Vás 10m a ještě k tomu za komunikací I.třídy, pak Vám možná ani 20.000,- stačit nebude.
Kotel se dá pořídit za 50.000,- nebo taky za 25.000,-(včetně DPH), záleží co od něj očekáváte.

PA Pael @pael před 20 roky

Diskusi o tom, zda podlahové vytápění teplovodní nebo elektrické, nelze měnit na diskusi, zda je lepší vytápět plynem či elektřinou. Je jisté, že při volbě vytápění pohlahového elektřinou jsem na ni odkázán. Má to své výhody (jeden kabel, "velkoodběrové" ceny, nižší investice, rychlá regulace, podle stupně zateplení domu nemusí mít člověk pocit, že mrhá energií. Má to i nevýhody.
Pokud jsem více investoval do teplovodního topení, při změně cen mohu změnit kotel a ohřívat nejen elektřinou (tepelným čerpadlem), ale i dřevem. V této možnosti změny já vidím hlavní výhoda teplovodního podlahového vytápění.
Vyjmenování výhod a nevýhod je v jiných přísvěvcích, nebudu opisovat. Záleží na jejich váze, pro toho kterého investora. Souhlasím s tím, zvyšování zateplení je nejlepší cesta ke snížení plateb (i devastace přírody).
Mějte se hezky

MP Miroslav PETR @miroslav.petr před 20 roky

PA Pael @paelTo co uvádíte jako výhodu teplovodních systémů, tj. možnost operativně měnit zdroje dle aktuálních cen energií, je pravda. Otázkou je jak moc by energie, kterou aktuálně používáte, musela zdražit, aby se Vám investice do jiného zdroje vyplatila. Každá taková změna stojí nemalý peníz a návratnost celého systému se tak může odsunout do nedohledna.

JO jozef @jozef417 před 20 roky

Neviem si uvazujem spravne, skontrolujte ma:
hruby vypocet z hlavy bez uvazovania sadzieb:
na Slovensku je cena za 1kWh 3.60Sk => 1kWh = 3.6 MJ => 1Sk za MJ,
plyn 1m3 je asi za 6.60Sk, pri ucinnosti kondenzacneho kotla 100% a vyhrevnosti plynu 33.5MJ/m3 je cena tepla asi 6.60/33.5=0.2Sk/MJ
Keby vom mal tepelne cerpadlo s priemernym faktorom 3 a hore spomenutou sadzbou tak cena tepla by bola 1/3 = 0.33Sk/MJ.
Ak v roku 2004 zdrazie u nas plyn asi na 10Sk/m3 tak cena tepla je asi 10/33.5=0.29 Sk/MJ. Samozrejme zdrazie aj elektrika asi o 8%. Ak som spocital spravne tak stale sa mi oplati kondenzacny kotol s podlahovkou.

AL Aleš @ales065 před 20 roky

JO jozef @jozef417Pane Jozefe,
takhle to nemuzete pocitat, pro vytápění elektřinou nebo TČ je u nás a určitě i na slovensku zvláštní sazba u nás je to okolo 1.1 KČ přicem normální sazba je okolo 3,50KČ na slovensku to bude podobné.

Podívejte se do ceníku Vašeho distributora energie , bude určite na internetu. U nás se můžete podívat např. na STE.cz ( středočeská energetická) nebo JČe.cz a pod.

Nevíte jaké jsou stránky www. adresy stránek na slovenské distibutory? docela by mě zajímali ceny za elektřinu na Slovensku.

JB Ing. Jiří Bašta, Ph.D. @ing.jiri.basta.ph.d902 před 20 roky

Nehodlám se zabývat podrobně textem, neboť článek považuji za neodborný a neoprávněně urážlivý. Nicméně bych vřele doporučil autorovi, aby si doplnil odborné vzdělání minimálně o oblast navrhování otopných těles a o oblast regulace zdrojů tepla.

MP Miroslav PETR @miroslav.petr před 20 roky

JB Ing. Jiří Bašta, Ph.D. @ing.jiri.basta.ph.d902Můžete prosím uvést, v čem konkrétně nemám pravdu? Co se týče Vašeho doporučení ohledně doplnění svého vzdělání, narážíte na mou poznámku, že u nízkoteplotních soustav je třeba vyšší otopné plochy těles? Otopné těleso Radik 22-600/1000, výhřevná plocha 7,955m2, má při ti=20°C a spádu 75/65°C výkon 1680W. Chcete-li dosáhnout stejného výkonu při tepelném spádu 55/45°C vyjde Vám těleso 22-600/2000, 1698W, výhřevná plocha 15,91m2. Tedy 2x větší. Tento koeficient se mění v závislosti na porovnávaných tepelných spádech, nicméně stále tvrdím, že je v průměru 1,5-1,8. Kde dělám chybu?
Mé mezery ve znalostech regulace? Předpokládám, že se celou dobu bavíme převážně o rodinných domech a bytech. Znáte hodně aplikací, kde regulace nespočívá jen v zapínání a vypínání kotle termostatem v referenční místnosti, doplněnou termostatickými ventily na OT? Což je velmi nepřesná regulace. Aplikace, kde je navržena vhodná směšovací armatura s odpovídající autoritou, kde jsou tělesa vybavena ventily se servopohony a centrání regulací, která umožňuje regulovat každou místnost zvlášť a vyrovnat tak např. vlivy oslunění? Já bohužel ne.
S pozdravem, M.Petr

PB Petr Bořek @petr.borek před 20 roky

Bydlím v montovaném RD, s jehož výstavbou bylo započato v r. 1978, tj. v době, kdy se o moderních plynových kotlích, tepelných čerpadlech a jiné obdobné havěti pouze polemizovalo na stránkách odborného tisku a v obchodech se tyto zázraky techniky nevyskytovaly. Jako ctitel elektrikářské profese jsem zvolil celoelektrizovaný dům a jako dodatečnou hobby-profesi stavební a tepelnou fyziku. Provedl jsem dodatečné vnitřní zateplení, přestože v té době byly tepelné ztráty montovaných staveb na špičkové úrovni. Elektrické vytápění je jednak akumulačními kamny, akumulační podlahové topnými kabely a přímotopné topnými kabely. Instalovaný příkon včetně ohřevu TUV (2x125l akumulace, 1x5l v kuchyni) činil v době výstavby 16 kW, což s rezervou vyžadovalo jistič 3x40A. V současné době, po dalších stavebních úpravách (zlepšení izolačních vlastností oken na celkem 4násobné zasklení, omezení infiltrace a prosazení režimu krátkodobého intenzivního větrání u ostatních členů rodiny) a po zkušební instalaci netypické regulace vytápění činí průměrné roční náklady na vytápění (měřeno samostatným podružným elměrem) kolem 8500 kWh, náklady na TUV (opět samostatně měřené) necelých 4000 kWh. Celkové finanční náklady na elektřinu za r. 2003 (vyúčtování z odečtového období 11/2002 až 11/2003) činily kolem 23.000,- Kč (včetně stálého platu při jističi 3x40A a sazbě D26). Vytápí se na průměrnou vnitřní teplotu +22°C, vytápěná plocha je 100 m2.
Návratnost celé investice v té době (včetně atypického hlavního rozvaděče a velkého obsahu prací svépomocí - kupoval jsem jen akumulační kamna, bojlery a topné kabely) se při tehdejších sazbách pohybovala kolem 5 let; v dnešní době je vše dávno uhrazeno a kromě výměny 1 ks bojleru po 15 letech provozu (Tatramat EZ 125C) se na otopné soustavě nic neopravovalo ani neměnilo. Je pravda, že tepelné zisky tato soustava využít neumí; ono ovšen není k zahození, když vnitřní teplota v obývacím pokoji (orientace na jih) párkrát za zimu stoupne na 24°C; konstantní teplota vnitřního prostředí dělá z lidí skleníkové kytičky a podle nejnovějších poznatků lékařské vědy je přiměřené kolísání vnitřní teploty zdraví prospěšnější než např 22+/-0,2°C, jak dokážou moderní prostorové termostaty. Na této otopné soustavě (až na drobná vylepšení regulačního systému) nehodlám nic měnit a pokud bych stavěl nízkoenergetický dům, zvolil bych elektrickou otopnou soustavu opět. A abych se některým zeleným nejevil jako vandal ve vztahu k životnímu prostředí, celý život jezdím do zaměstnání hromadnou dopravou; spočítám-li zátěž životního prostředí při tomto způsobu existence, jsem bohatě v plusu a nemám nejmenší výčitky, že moje elektrické vytápění znečišťuje ovzduší v severních Čechách nebo že na mě za celý život připadnou dvě tyče vyhořelého jaderného paliva, s nimiž si zatím neumí nikdo slušně poradit. Proti znečišťovateli ovzduší, používající k vytápění zemní plyn, k ostatní spotřebě elektřinu a do práce jezdícího autem, byť bydlícího v nízkoenergetickém domě jsem k budoucí globální katastrofě přispěl rozhodně méně. Přeji všem pěkný den.