Diskuze ke článku: Stavíme energeticky úsporný dům (IX) - Rizika nedostatečné výměny vzduchu

TZB-info
Diskuzní fórum
Diskuze ke článkům
Diskuze ke článku: Stavíme energeticky úsporný dům (IX) - Rizika nedostatečné výměny vzduchu

Reklama

Redakce @redakce před 21 roky

Diskuze ke článku: Stavíme energeticky úsporný dům (IX) - Rizika nedostatečné výměny vzduchu

Plné znění článku: Stavíme energeticky úsporný dům (IX) - Rizika nedostatečné výměny vzduchu

Anotace článku: Syndrom nemoci z budov (SBS) není právě dobře definovanou jednotkou. Mechanismy, které jsou v něm zahrnuty, jsou povětšinou neznámé. Ale pokud si několik lidí stěžuje na symptomy, které lze dát do souvislosti s dobou strávenou v určité budově, pak tyto obtíže jsou většinou označeny jako SBS. V České republice se studie zabývající se riziky v budovách v podstatě nevyskytují, respektive v rámci monitoringu jsou sledovány pouze byty a dětská zařízení. Proto nemáme příliš představu, jak častým problémem nemocné budovy u nás jsou, jen spíše náhodně se objeví zpráva o budově, kde mají lidé problémy.

Vkládání nových příspěvků je dostupné pouze pro přihlášené uživatele

Registrovat

Nejnovější příspěvky

RA Radek @radek399

Alibismus, když nejsou argumenty, že?

před 21 roky

PA Pavel @pavel535

nic, protoze nastesti zadne hlubinne uloziste u nas neni, nastesti

před 21 roky

RA Radek @radek399

Můžete mi prosím říci, čím ohrožuje obyvatele hlubinné úložiště vyhořelého paliva? Kdyby jste napsal, že velké…

před 21 roky

8 odpovědí

Zobrazit všechny reakce

RP Radim Polášek @radim.polasek před 21 roky

V poslední době spousta majitelů kotlů na pevná paliva má denní a noční režim. V denním pálí to, co má, tedy dřevo nebo uhlí, v noci pálí plasty a jiné odpady a venkovní vzduch potom bývá absolutně nevhodný k větrání. Aspoň u nás to tak je.

PK petr kocina @petr.kocina před 21 roky

RP Radim Polášek @radim.polasek

a bude to horsi !!!!!!!!!!! :-(((((((((

PB Petr Bořek @petr.borek před 21 roky

Pane Aleši, zásadně nesouhlasím. Nevím, jestli jste v posledních 20ti letech navštívil venkovské domy; to, co platilo před 50ti lety (kamenné domy s plísněmi) dnes už prakticky nenajdete. Naopak, na venkově je zvykem větrat a větrat, protože kvalita venkovského vzduchu (pokud nebydlíte zrovna u vepřína nebo kravína) je o několik řádů vyšší než kvalita vzduchu ve městech, ve velkoměstech obzvlášť. V důsledku nedostatečného větrání je vnitřní mikroklima v "lepších" panelových domech podstatně horší a zhoršuje se trvale v důsledku neuváženě realizovaných energeticky úsporných opatřeních. Proč asi se vesnice a malá města vehementně brání dopravním obchvatům, jaderným úložištím a dalším zdrojům, způsobujícím zhoršení ovzduší??
Z textu příspěvku vyplývá, že se týká hlavně administrativních a kancelářských budov, jejichž počet utěšeně roste a které se v projektech po stránce mikroklimatu neřeší buď vůbec nebo nedostatečně či neprofesionálně (mám na mysli běžné kancelářské budovy, tj. ne honosná klimatizovaná sídla, využívající různé technologie pro úsporu energií na vytápění a chlazení). Ze zkušeností vím, že posuzování takových projektů u hygienických orgánů státní správy se omezí pouze na obecně souhlasné stanovisko zpečetěné razítkem a podrobnosti projektu se nijak nezkoumají. Pak je zcela běžné, že nové administrativní objekty vykazují onen "syndrom nemocných budov", protože až při jejich užívání se zjistí zásadní nedostatky, které se obvykle řeší dodatečnými, málo účinnými a drahými úpravami. Přitom hygienické předpisy platí neustále, ale jejich zapracování do projektu a provozních řádů budov už nikdo systematicky nekontroluje. Domnívám se, že nemocných budov by ubylo, kdyby hygienické orgány disponovaly odborníky na posuzování mikroklimatu v budovách se znalostí stavební fyziky a kdyby špatné projekty jednoznačně odmítly nebo zjištěné nedostatky při provozování budov tvrdě trestaly. Ne každý zaměstnavatel si včas uvědomí, jaké náklady bude možná muset v budoucnu vynaložit na kompenzaci zdravotních potíží nebo nemocí z povolání svých zaměstnanců a proto ho nevyhovující mikroklimatické podmínky na pracovištích nijak nevzrušují. Díky tomu, že se zdravotní problémy objevují obvykle až za řadu let, je velmi obtížné dohledat konkrétního viníka, ať už jím byl projektant, dodavatel stavby nebo státní orgán hygienické služby; místo toho nastoupí právníci a na obou stranách se snaží získat co největší finanční prospěch pro svoji stranu, což je, jedná-li se o nevratné poškození zdraví zaměstnance obzvlášť trapné; podlomené zdraví žádná finanční kompenzace nevyléčí. Přeji všem pěkný den.

AL Aleš @ales848 před 21 roky

PB Petr Bořek @petr.borek

Pane Bořek
Musím uznat , že Vaše argumenty jsou velmi silné a máte z velké části pravdu,ustupuji tedy od zravých paneláků
(nemyslel jsem to tak doslova), ale stále ujišťuji Vás , že většina domů na vesnicích, které nejsou v blízkosti velkých měst prodělala za posledních 50 let jen nutnou údržbu nikoli celkovou rekonstrukci s hydroizolacemi. Neříkám , že tyto domy jsou plné plísní to jistě ne. V těchto domech žijí převážně lidé nad 50 let a alergičtí nejsou. Proto si myslím , že na rozvoji alergii má největší vliv vnější prostředí sám jste napsal o úskalí větrání ve městech. Tím samozdřejmě nechci zpochybnit nezdravé prostředí v městských, třeba i nových budovách , které jste popisoval a které má bezesporu negativní vliv na zdraví člověka.

AL Aleš @ales065 před 21 roky

článek bych hodnotil dobře , jen s těmi alergiemi se autor dle mého názoru poněkud odchyluje od skutečnosti. Když se podívame na rozložení alergiků v ČR je jednoznačné , že tyto alergie postihují nejvíce lidi z velkých měst, naopad nejméně jsou postiženy lidi z venkova, včetně venkovské mládeže. Tito lidé čato žijí ve starých kamených domech s plísněmi a přesto jsou mnohonásobně méně zasaženy alergiemi a dalšími problémi dýchacího ústrojí. Naopak lidé z velkých měst´, kteří bydlí v nepoměrně lepších domech co se plísní týče jsou na tom mnohonásobně hůře. Taková jsou fakta. Je to proto , že budovy nemají na zdraví lidí takový vliv jako vnější prostředí v němž lidé žijí. Pokud se malé děti do tří let nesetkávají v dostatečné míře s pylem, hospodářskými zvířaty a přírodou vůbec a místo toho žijí v zajetí paneláků, dochází ke špatnému nastavení imunitního systému, ten je moc přecitlivělí a přehnaně ( alergicky) reaguje na neškodné podněty jako je pyl či prach.
Jinak co se týče zvýšené nespokojenosti žen z vnitřním klimatem v budovách ,tak bych této statistice nepřikládal velký význam , ženy jsou totiš od přírody nespokojené téměř se vším a nemá tedy smysl utrácet peníze na nákladné přestavby, protože ty ke dlouhodobé spokojenosti, natož pak ke zvýšené produktivitě práce stejně nepovedou.

Aleš