Plné znění článku: Energeticky úsporný rodinný dům v praxi (IV)
Úspornost samotného TČ nelze moc hodnotit, protože to závisí na mnoha dalších okolnostech, jako je topný systém,…
před 16 roky
dobry den pane Horejsi.jak hodnotite funkci a uspornost hoho tepelneho cerpadla i s rekuperaci.mam o nej zajem a take…
před 16 roky
jsou vhodnejsi (maji vyssi ucinnost),ale muzete je pouzit i normalne.jen nevim,jestli to za ty penize stoji.
před 17 roky
194 odpovědí
Zobrazit všechny reakceZaujal ma clanok o energeticky uspornom dome. Som vlatnikom rodinneho domu a caka ma prestavba vykurovania.Zatial mame plynove vykurovanie a ucty su mimopriadne vysoke. Byvam na severnom slovenku. Chcem sa spytať ako je to s kondenzačnymi kotlami. Pocula som, že su vhodne iba pre podlahove vykurovanie. Dakujem emilka sadlonova
ES emilka sadlonova @emilka.sadlonovajsou vhodnejsi (maji vyssi ucinnost),ale muzete je pouzit i normalne.jen nevim,jestli to za ty penize stoji.
Vážený pane Hořejší,
chtěl bych se zeptat, zda jste již nějakým způsobem měřil teplotu vzduchu na vstupu a na výstupu z vašeho zemního kolektoru. Mám v zemi přípravu na zemní kolektor, který chci použít v létě jako klimatizované větrání a v zimě pro předehřátí větraného vzduchu. Teoreticky předpokládám, že cca v 1m pod zemí se bude teplota pohybovat od 5 do 15 st. Celsia. Nedovedu si ale představit, jak dlouhý meandr potrubí bych měl zakopat, aby to vůbec mělo nějaký smysl. Samozřejmě vím, že záleží na rychlosti průtoku vzduchu, nicméně parametry vaší aplikace jsou mi z vašeho článku přibližně známy, takže jakousi představu bych si z vaší vstupní a výstupní teploty jistě udělal.
Děkuji
Marek Hanzl
MH Marek Hanzl @marek.hanzlK opravdovému měření jsem se bohužel za celou dobu stále nedostal, protože nemám v rozvodu přístupná vhodná místa pro měření.
Program pro výpočet a výpočtové grafy má zpracované firma Rehau.
Chtěl bych požádat Ing.Hořejšího, zda by neudělal menší zhodnocení provozu a pohody v domě v zimně 2005/6 a za horkého léta 2006. Díky
MZ Ing. Moučka Zdeněk @ing.moucka.zdenektak tohle by me zajimalo taky a myslim,ze nejen me!!
hlavne registr jak se choval :-) a hlavne chladil.
rád bych snížil závislost NED na elektřině,
1. existuje nějaký system "nuceného" větrání bez ventilátorů, alespoň s možností minimální rekuperace?
2. existuje samotížný system teplovodního vytápění pro nízké provozní teploty media - lze řešit u stěnového vytápění? Není stěnové vytápění vhodné pro NED - možnost nízké teploty, nebyhřívá hlavní akumulační plochu - podlahu?
3.existuje system na využití dešťové vody jako vody užitkové, bezvyužití čerpadel?
Omlouvám se za poněkud odtažité otázky, pokud může pomoci někdo ze čtenářů, zašlete prosím na l.konopka at tiscali.cz
Všimol som si, že ste použili rozdelovač IVAR. Používali ste sverné šrobenia alebo lisovacie? Akú máte skúsenosť s IVAR komponentami?
Vážený pane Hořejší,
ač jsem Váše články jsem četl až dnes náš projekt přízemí se Vašemu velmi podobá. Chtěl bych se zeptat na Vaši zkušenost s ocelovými radiátory a jejich dimenzováním když uvádíte tepelný spád pouze 40/35C.
Jelikož uvažujeme s převážně drevěnými a korkovými podlahami nechtěli jsme investovat do podlahového topení. Nízkoteplotní řežim by nám vyhovoval ale dostalo se nám rady abychom v tom případě raději zvolili litinu.
Vážený pane inženýre,
moc mě zaujal Váš dům. Bylo by možné koupit projekt? Rád bych
se s Vámi domluvil osobně, je možné na Vás získat kontakt?
děkuji Richter
RI Richter @richterCože projektant chce koupit projekt?Proč,aby ho mohl prodávat mnohokrát okopírovaný.Kam jsme se to dostali.
Ve svém článku píšete o zemním kolektoru 2×14m 125mm spojeného do 160mm.
Když prostuduji manuál tepelná čerpadla/projektování a instalace od STIEBEL-ELTRONu kde je psáno, že celková délka hadic na straně vstupu a výstupu vzduchu nesmí překročit 8m s max 4× oblouk 90°.
Předpokládám, že vstup venk. vzduchu (větrací jednotka a tep. čerpadlo) je jedním otvorem. Nebo snad lze provést sání čerstvého větracího a výstup odpadního vzduchu samostatnými prostupy přes zedˇ.
Praktické provedení je mi tedy záhadou.
MM M. Moravec @m.moravecStandardně je sání pro větrací vzduch i pro tepelné čerpadlo společné jedním otvorem.
Jednotka ale umožňuje jednoduchou úpravu, kterou se oddělí sání větracího vzduchu. V zadní stěně je připraven zaslepený otvor průměru 160 mm, do kterého se napojí zemní kolektor a polystyrenovou přepážkou se rozdělí vnitřní prostor, aby nedocházelo k míchání větracího vzduchu a vzduchu pro tepelné čerpadlo.
Tato úprava se provádí pouze na sání.
jsem ve fazi pripravy projektu... znama projektantka mi to nakresli - ovsem je jasne ze to nakresli tak jak si ja reknu... no a to je kamen urazu, narazil jsem na nekolik pro me nejasnych veci:
1. schodiste pry musi mit odpocivadlo, ma-li vice jak tusim 16 schodu ??? to se mi zda docela divny...
2. napadlo me, ze bych vetsinu oken udelal neoteviracich (pouze vrchni ctvrtinu takovou tu vyklapeci pakovou ventilacku) - netusite jak se to odrazi na cene takoveho okna?
3. samozrejme jeste nemam vybranou cisticku, doufam ze do projektu bude stacit proste nakreslit jeji umisteni...?
diky za nazory
Dobrý den,
přečetl jsem si s velkým zájmem článek Ing.Hořejšího. Je moc fajn, že někdo nad stavbou domu takto přemýšlí a je dokonce ochoten se o svoje zkušenosti podělit, protože jsou k nezaplacení. Chystám se stavět rodinný dům a nezávisle na tomto článku jsem si vyhléhl stejný typ tepelného čerpadla. Při stavbě se chystám do systému zabudovat rovnou doporučené solární kolektory. Pane inženýre Hořejší bylo by možné na vás získat e-mail, rád bych Vás poprosil o zaslání krátké zkušenosti s kolektory, které plánujete zabudovat do celé soustavy. Vámi popsané řešení se mi zdá zatím poměrně ideální, již cca 1/2 roku se snažím získávat informace o tepelných čerpadlech, ale nic lepšího než popisujete jsem zatím nenalezl. Děkuji.
S pozdravem,
Ing.Michal Pastrnek
Dobry den,
nadsene jsem precetl serial clanku p. Horejsiho s nasledujicim vysledkem. Jsem nadsen jeho obsahem, ale zmaten pokud jde o moznost vyuziti nekterych myslenek pro muj budouci RD. Bude dvoupatrovy s vnitrni podlahovou plochou cca 150 m2. Libi se mi myslenka topeni a vetrani soucasne, navic v lete klimatizace za hubicku. Vyplati se to ale? A jako naroky na stavbu jako takovou to prinese?
S architektem jsem moznost rekuperace a nuceneho vetrani konzultoval zatim predbezne, ale moc se netvaril. Jeho hlavnimi argumenty bylo: dum je maly a spotreba nebude velka, tudiz vlozene penize se zrejme vubec nevrati; a dale realizace takoveho reseni s sebou prinasi naroky na misto (umisteni technologie) a take rozvody v dome nepredstavuji standardni reseni (nutnost umistit do podlahy trubky velkeho prumeru, u stropu podhledy apod.).
Ma pravdu? Je to opravdu tak horke? Jsem rozpolcen a nevim, co s tim.
Pavel K.
DO doktor @doktor464kdyz uz, tak se podepisi celym jmenem.zacina se to na serveru silne rozmahat a ta anonymita me zacina vice mene dost desit :-(((
,nebo vy se za neco stydite ????????????????
da se polemizovat o vsem a rady jsou nad zlato a architekt????,kdyz architekt nevi pomalu co je to rekuperace??????????????,prchal bych od neho a to nevim jakou koncovku bych tam mel dat :-((((((((((((( na klavesnici bohuzel neni :-((((
dum je maly a spotreba nebude velka - uz jen proto bych mu dal vale.vy opravujete architekta a ja opravuju PROJEKTANTA !!!nedovedu si predstavit co budete delat az prijdete k projektantovi a to jste jeste nezacal stavet :-((((
firmy to je kapitola sama o sobe :-(((
pr: dlazba na sadrokartonu :-((((
Prosím neznáte nějaký news nebo web s tématem energeticky úsporné domy nebo pasivní domy? Děkuji.
Zaujíma ma, či sa dom neprehrieva počas slnečných z i m n ý ch dní (vzhľadom na zotrvačnosť podlahovky a veľké sklá, ktorými vniká slnko).
Alebo vzduchotechnika roznesie prebytok tepla z obývačky do ostatných miestností?
ps: nádherné články, vďaka
PA pavel @pavel016Podlahové vytápění kryje 100% tepelných ztrát obývacího pokoje. Podlahové konvektory jsou osazeny pouze pro rychlejší zátop a původně v podstatě také jako rezerva topného výkonu. Teplota v obývacím pokoji při slunečních letních dnech vystoupila krátkodobě nejvýše na 25°C.
S teplovzdušným vytápěním nemám žádné zkušenosti, takže nechci psát o tom čemu moc nerozumím.
Velmi mne zaujalo co všechno zmiňované TČ Stiebel-Eltron umí, ale z dostupných informací vyplývá, že neumí v létě aktivně chladit... chybí už jen ta možnost pomocí klapek přehodit proudy nasávaného a odváděného vzduchu skrz výparník x kondenzátor...
to je myslím docela škoda
nebo se pletu ?
díky za veškerou inspiraci, zkušenost je nedocenitelná...
ps: jakou skladbu obvodového zdiva byste volil dnes?
např: obyč. tvárnice 20cm + 25 cm min vaty?
CH chlubna @chlubnaAktivní letní chlazení opravdu tepelné čerpadlo neumí.
Pokud bych měl dnes volit skladbu zdiva, určitě bych po zkušenostech váhal ještě více než před dvěma lety. Nedokážu jednoznačně odpovědět co bych sám vybral. V článku jsem sice v podstatě doporučoval skladbu kterou píšete (cca 20-25 cm nosná zeď z betonových tvárnic + cca 20-25 cm zateplení). Velký problém těchto konstrukcí ale vidím v tom, že pokud uděláte z jakéhokoliv důvodu tepelný most v izolaci, je to mnohem horší než u konstrukcí "tepelně izolační tvárnice + zateplení". Stačí např. malá mezera mezi zateplovacími deskami. Osobně by mě velmi zajímalo reálné porovnání různých konstrukcí se stejnými výpočtovými parametry, pomocí infrakamery.
"tepelné čerpadlo s rekuperací" je výstižný název výrobku. Mým ideálem je ale nulový dům, a pokud budu chtít i sálavou složku (např.krb, pelety), není mi čerpadlo třeba, jeho výkon nevyužiji. Výměník se mi zdá elegantnější řešení (investice,provoz, počet součástek), než přečerpávání tepla ze vzduchu do vzduchu. Pokud mají tato zařízení výměník, tak není protiproudý, ale křížový, t.j. má o 10% nižší účinnost. Kanál pro krekuperační zařízení v zemi mě nevyjde dráž než smyčka pro t.č. a předávání energie z něj nespotřebuje tolik energie.
Při brouzdání internetem jsem narazil nanásledující, možná by to mohlo někoho zajímat.
http://www.cerpadla-ivt.cz/?page=ivt_twi…
KR Král @kral389podobne,jen trochu jina cena.
Tepelné čerpadlo PZP EKONOMIK TCLV 300 88.000,- Kč
> Tepelné čerpadlo PZP EKONOMIK TCLV 600 128.000,- Kč
> Tepelné čerpadlo PZP EKONOMIK TCLV 600/A 155.000,- Kč
Pokud to je na odpadový vzduch, tento plast by vadit nemusel. Jsou v profilech vylisovány dírky na přišroubované ke zdi? I pokud ne, dal bych to, jen pokud by to bylo po celé délce zalité v betonu. Jiná je těsnost při zkoušce kde mám dva díly výlisků, jiná při práci na stavbě...
Systém vytápění a ohřevu TUV se mi zdá velice zajímavý, prosím pana Hořejšího, zda by mi sdělil, kolik uvedená kombinovaná větrací jednotka s tepelným čerpadlem alespoň přibližně stojí, také plánuji stavbu rodinného domu.
Olga, espejo at centrum.cz
Pozorně jsem si přečetl veškeré materiály o stavbě energetcky úsporných domů a nemohu říci, že jsem se rozhodl jaký stavební materiál použít na svůj dům (podsklepena stavba cca 8+1).
Svůj výběr jsem zůžil na:
1. GT Bloky (R 5.4) + polystyrénové JS stropy www.zlaty-dum.cz
2. Systém ztraceného bednění Durisol (R=6). www.durisol.cz
3. Sendvičová stěna 240mm cihla+ 200mm EPS+30mm provětrávaná mezera + 70mm přizdívka cihla nebo jiný materiál vše kotveno ocelí.
4. ???
Na 1) se mi líbí R 5.4 při síle stěny 360mm, ale paradoxně díky této šířce bude problém s umístěním vnějších žaluzijí do stěny a s tepelnými mosty v oblasti stropní konstrukce.
2. Jediné co mě odrazuje je cena, jinak dle mého jde o solidní systém s velkým R, který je stavebně jednoduchý a díky betonu stabilní a robustní.
3. Paradoxně vychází tato konstrukce nejlevněji a je i nejvariabilnější , ale odrazuje mě velká stavební složitost a tim velký vliv lidského fatoru při stavbě (vlastně se stavi domy dva)
Rád bych znal názory zde přítomných odborníků jaký systém zvolit. Zásadně jsem proti kontaktnímu zateplení s tenkovrstnou omítkou (nic co proklovne pták, nebo lze snadno propíchnout klíčem ).
Zkrátka potřebuji levný robustní a stavebně jednoduchý systém s velkým tepelným odporem :-)))
Pokud hodnotém propracovanost detailů stavebního systému vítězí Porotherm a cihla, ale bohužel nedosahují pozadované úrovně tepelného odporu >5.
Myslím,že většina z nás jsou stavebníci-teoretici,kteří chtěli stavět kdysi za levný peníz.Dnes stavět je o zdraví a o peníze a nadosmrti se zadlužit.V bytě voda teče,je teplo, vzduchu také je dost,sice samá díra ale..ale.Postavíte-li si špatně dům,můžete si za to sami.A navíc jste bez peněz a iluzí.Myslím že ta hranice je 40let.Po čtyřicítce se člověk stává teoretikem, píše svoje názory,ale stavět by už neměl,zvláště v dnešní době,zatížené vysokými cenami čehokoliv včetně energií.
Přiučit se opravdu může každý zde na těchto stránkách,k tomu tento portál je.Myslím,že je vyhledávaným. Dík za něj,nejen jedné osobě,ale všem kteří přispívají články,nebo příspěvky.
SB Stanislav Bartel @stanislav.bartelMožná. Ale i družstevní byty je třeba zateplit, pokud není člověk milionář. A kde jinde konfrontovat svoje názory a něco se přiučit?
Hodnocení článku a množství zájmu mě přivedlo na skoro fantastickou myšlenku. Kolik z nás by si od pana Hořejšího nechalo ostavit dům? Já ano. Ale takových stavitelů je minimálně. Vím jen o jednom ve východních Čechách a já bydlím v jižních...
PA Pael @paelbudete si muset pockat az postavim svuj :-)))
jinak ten serial byl super.v jednoduchosti je totiz krasa.
a ten jeho dum je opravdu pekny (jen ta cena bude asi vetsi)
Dobrý den. Chtěl jsem se Vás zeptat, jak řešíte odvod kondenzátu ze zemního registru. Děkuji M.H.
MH Martin Hrdlička @martin.hrdlickaZemní registr musí být vyspádovaný směrem k revizní šachtě.
I když seriál článku byl velmi podnětný nemohu říci, že jsem o mnoho bliže představě jak bude vypadat můj nový dům. Mám celkem jasno; z důvod; snížení prašnosti chci nucené větrání, chci krbová kamna a stěnové topení (dle mého názoru lepší než podlahovka) otázka je zda je dobré a eknomické to chtít vše najednou ? Pokud zvolím teplovzdušné vytápění ušetřím za instalaci stěnovky,ale nebudu moci mít chladněji v ložnici, mám strach z hluku a z problémů okolo čištění vzduchovodů. Když mám nucené větrání má cenu instalovat rekuperaci ?
Jaký zdroj tepla využít , nejsem přikladací typ a tak nic co se musí kamkoliv sypat, zbývá plyn nebo elektřina (TČ). TČ se mi docela líbí, ale systém zěmě voda se nedělá s rekuperační jenotkou a obecně mám značné pochybnosti o návratnosti takové investice u nízkoenergetckých domů (nižší sazba za elektřinu, ale láká).
Fakt nevím a to se problémém zabývám už delší dobu a mám dvě vysoké technického směru. Snad nejhoší je že člověk musí pomálu každé tvrzení, které si od "odborných" firem odnese konfrontovat s základní fyzikální realitou aby zjistil jak moc si upravili fyzikální vlastnosti našeho okoli k obrazu svému.
NO Novotný @novotny150K návratnosti investice za TČ. Zvažuji to nejlacinější na trhu, tj. vzduch voda TF = 2-3. Vychází mi, že za rok ušetřím cca 4000 kWh (tj.4000 Kč, tj. návratnost tč = 2-3*jeho životnost). Kalkuluji ale dál a srovnám-li sazby D35 (akumulace 16hod.) a D55 (tč), pak při stávající spotřebě (byt+kancelář), se dostávám k roční úspoře cca 25000 Kč. Jinými slovy díky divné dotační politice nejvíce ušetřím, když v bazaru koupím starý vrak (jen nevím kde se tyto vraky prodávají :-))
Trubky 160mm v podlaze nad tepelnou izolaci nejak si to neumím představit co je okolo 160mm betonu ?
Jak budete řešit čištění vzduchovodů ?
Plánujete krb, jak jste vyřešil přívod čerstvého vzduchu pro krb ?
Taky řeším zda mít v domě nucenou ventilaci či nikoliv a zdá se mi naprosto logické to řešit jednotným systémem s TČ. Kromě zmiňovaného Stieblu a PZP jsem integrovanou jednotku pro nucenou ventilaci s využitím odpadního tepla našel i u IVT (www.cerpadla-ivt.cz ) a u NIBE (www.nibe-cz.com) Mají však podle mého názoru jednu zásadní vadu a sice, že se jedná o potlakové větrání. Čerstvý vzduch je přiváděn štěrbinami umístěnými nad okny, odpodní teplo z odsávaného vzduchu je předáváno vodě topného systému nebo je využito pro regeneraci vrtu či kolektoru. Žádná možnost využití odpadního tepla k předehřevu čistého (a studeného) větracího vzduchu. Nemám ale žádnou odezvu od lidí, kteří by tento systém měli (ohledně tepelné pohody při takovám způsobu větrán (přisávání)
Moje otázka na p. Hořejšího je:
Jak je řešen přívod čistého vzduchu do domu v případě zmiňovaného Stiebelu? Je ventilační jednotlou předehříván či nikoliv?
PD Ing. Petr Ducký @ing.petr.duckyMožná jsem úplně nepochopil otázku, protože si myslím, že dotaz je zodpovězen již v článku.
Přiváděný venkovní větrací vzduch nejprve předehříván malým lamelovým výměníkem ze zbytkového tepla chladivového okruhu za kondenzátorem tepelného čerpadla a poté je zaveden do křížového rekuperačního výměníku, kde se ohřívá teplem z odváděného větracího vzduchu.
Velmi pekna seria clankov, dakujem panovi Horejsiemu. Dufam ze i dalsi stavebnici najdu odvahu a podelia sa so svojimi odbornymi a praktickymi skusenostami.
Zaujal ma fakt,ze TC od firmy STIEBEL ELTRON pouziva na vytvorenie dvoch vykurovacich okruhov s rozdielnymi teplotnymi spadmi zmiesavaci ventil. Vyrobcovia sa len tak predhanaju vo vyrobe TC s vyssim vykurovacim faktorom a oni to takto zdegraduju. Mal tam byt vymennik, ktory ma dva okruhy, teplejsi a studensi.
Je to takmer to iste ako keby som kondenzacny kotol chranil zmiesavacim ventilom proti nizkoteplotnej korozii.
Topný faktor TČ [vzduch - voda] je nutno posuzovat alespoň k průměrné teplotě venkovního vzduchu dané lokality, k teplotě otopné vody (konstantní teplota s mícháním nebo teplota regulována v závislosti na venkovní teplotě) a s nutnou rezervou na pokrytí tepelných ztrát rozvodů, nádrží atd. Pak teplota pro systém 50/40 °C s regulací a vzduchové TČ je na hranici TF 3,0. Při současném ohřevu TUV s konstantní teplotou 50 °C pak TF již nesplňuje podmínku Směrnice MŽP. Nebo snad máte jiný názor?
KF Karel Fořt @karel.fort186Tzv. průměrný COP TČ vzduch-voda se zřejmě vypočítává tak, že má-li TČ v prosinci COP=1,5 a v červenci 4,5, pak je průměrný COP=1,5+4,5/2=3 a podmínky jsou splněny :-). Kdyby totiž byl průměrný COP=3 vyžadován jen během topné sezóny pro provoz TČ za účelem vytápění, nevyhoví ani jedno TČ vzduch-voda.
Jinak nevidím důvod, proč by měl stát dotovat TČ v letním provozu pro ohřev bazénů nebo TUV, kdy se dá využít jiných zdrojů tepla.
Díky panu Hořejšímu za seriál článků. Bylo by možné uvést orientační ceny jednotlivých částí stavby? Např. hrubá stavba, následné zateplení, TZB... Uvažuji o stavbě RD a rád bych si udělal představu na příkladu z praxe. Děkuji.
JB J. Barla @j.barlaty ceny by me zajimaly taktez,ale spis by to vychazelo na dodatkovy clanek :-)
jen tak mimochodem(chybi mi ta zkratka od pana Strnada).
na to, ze nas to cetlo pomerne dost,je ten pocet hodnoticich na konci clanku dost mizernej :-((
znamka 1,8 :-(((, o zadnem lepsim clanku na TZB z praxe nevim.jestli mi neco unklo,tak mi dejte link.preci jen je ten server uz dost velky.
Chci se jen ujisti. Opravdu mate odtah jen v kuchyni,koupelnach a WC ? Prave jsem pred pokladkou rozvodu pro nucene vetrani a chtel jsem udelat odtah i na chodbach. A jeste jeden prakticky dotaz. Neni pri koupani nebo sprchovani pocit pruvanu ? Dekuji.
V clanku je spominane ze tepelne cerpadlo je neekologicky a neusporny zdroj, nielen koli pouzitemu systemu vzduch/voda ale aj koli potrebe elektrickej energie. Nie je to tak ze ked sa elektricka energia vyraba tak sa vsetky splodiny nachadzaju na jednom mieste a je vacsia moznost cistenia tychto exhalatov? Niekde som cital, ze taka tepelna elektraren, alebo teplaren je ovela enviromentalne vyhodnejsia ako vlastne kotle v domoch prave koli cisteniu exhalatov od skodlivych plynov a inych produktov horenia. Ja by som ako neenviromentalne vnimal skor spalovanie dreva(ineho ako odpadoveho), uhlia, vykurovacieho oleja- kazda z tychto surovin sa da vyuzit daleko lepsie.
PS Peter Svancarek @peter.svancarek580Máte určitě pravdu ohledně emisí. Ale často se zapomíná, že reálná účinnost využití primárního paliva u výroby elektrické energie se při započítání ztrát rozvodem až ke spotřebiči pohybuje kolem 20%. U plynu to může být kolem 90% (kondenzační kotel) u kvalitního kotle na dřevo 80%. Takže emisí na vyrobenou kWh tepla spalováním je výrazně méně než při přeměně elektrické energie na teplo. Tepelné čerpadlo tuto nepříznivou bilanci vylepšuje úměrně jeho topnému faktoru.
Zajimala by mne cena instalovaneho telpelneho cerpadla a zda bylo mozno vyuzit statni dotace?
PR prihak @prihak304Aktuální cena mnou použité jednotky Stiebel Eltron LWZ 303 SOL je cca 250.000,- bez DPH. Není to málo, ale když se uváží co všechno jednotka obsahuje, zcela to odpovídá dnešním cenovým relacím těchto přístrojů. Skutečnost, že ceny tepelných čerpadel jsou kvůli malým výrobním sériím velmi přemrštěné, je už jiná věc.
O státní dotaci ze SFŽP je možné na tuto jednotku požádat (a snad i úspěšně). Dál bych to nechtěl rozebírat, protože způsob vyřizování, přístup úředníků a množství požadovaných dokladů je na samostatný hororový seriál článků. Stručně řečeno - žádost jsme podávali v červenci 2003 a peníze dodnes nemáme.
dekuji za vyborny serial.doufam,ze nejake shrnuti tohoto domu ohledne nakladu na bydleni by mohl vyjit nekdy za rok po topne sezone.
mel bych dotaz jeste ohledne hluku z rekuperace.pokud by se neinstalovaly tlumice hluku bylo by to znat?je neco v noci slyset kdyz jede rekuperace či TČ?pokud by ten hluk byl vetsi nez zapnuta lednice, bylo by to celkem neprijemny.
kazdy ma z toho obavy i kdyz se jim snazim vysvetlit,ze je to nesmysl.nekdy uz jsem vazne na vazkach.
rekuperacni roury mate zaizolovane?
Přepouštění vzduchu mezi místnostmi zajišťují větrací průduchy ve zdech nad dveřmi - k cemu vas vedlo toto reseni a proc jste je neumistil treba do spodni casti dveri.osobne si myslim,ze by to bylo lepsi reseni.
jinak jsem rad,ze se ma domenka na vymenu vzduchu cca 120m3/hod potvrdila v praxi.
jeste dotaz - jakou kubaturu ma vas dum (pro rekuperaci dost dulezity).dle vypoctu to vypada na cca 400m3.rekl bych,ze ten vas dum je vetsi,proto se radeji ptam jestli je to pravda.
PK petr kocina @petr.kocinaChci se také přidat k poděkování.
Mezi Vaše články "se vmísil" článek - Vytápění podlahovým systémem ECOFLOOR - což je tendenční článek srovnávající brambory s hruškama a hrající si s čísly tak, aby vyšly ve prospěch navrhovaného řešení. Omlouvám se, to sem nepatří, ale chci tím zdůraznit kvalitu článků z praxe.
Na Vašem článku mě zaujala jedna "drobnost", a to použití odpadního tepla z rekuperace ještě do tepelného čerpadla. Myslím, že tento nápad zlepšuje účinost TČ vzduch-voda. Zvláště v zimě - přívod vzduchu přes zemní kolektor, rekuperace, vyždímání zbytku tepla v TČ a výfuk opět mrazivého vzduchu.
Nevhodný příspěvek
Pokud chcete upozornit redakci na diskusní příspěvek, který svým obsahem porušuje pravidla diskusí na portálu TZB-info, klikněte na tlačítko Odeslat. V diskusích jsou nepřípustné zejména příspěvky vulgární, urážlivé a nesouvisející s tématem dané diskuse.
Vyberte způsob sdílení
Přihlášení
nebo se přihlaste emailem
Nemáte účet?
Vypadá to, že nejste přihlášen
Registrací a přihlášením získáte mnoho výhod. Neunikne vám žádný nový příspěvek u oblíbených témat, můžete se ptát i odpovídat.
Technická podpora
Máte potíže s přihlášením, vkládáním příspěvků, nebo se správou vašeho profilu? Napište nám! Uvítáme také připomínky, podněty a nápady k vylepšení diskuzního fóra. Děkujeme.