Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Diskuse ke článku: Fotovoltaika v dopravě: proč nemají elektromobily na střeše solární panely?

Autor článku: Mgr. Jiří Zilvar, redakce
Plné znění článku: Fotovoltaika v dopravě: proč nemají elektromobily na střeše solární panely?
Anotace článku: I když ceny fotovoltaiky klesají, solární panely na elektrických autech nejsou – a nejspíš ani nebudou – běžnou záležitostí. Proč? A co vlaky, lodě a letadla?

přidat ke článku nový příspěvek

Příspěvky v této diskusi vyjadřují názory čtenářů. Redakce portálu TZB-info nemůže ovlivnit jejich obsah, ale vyhrazuje si právo je odstraňovat.
Chronologický seznam příspěvků
Re (2): Některé opomenuté informaceMichael Polák16.09.2020 09:06
Re (3): Některé opomenuté informaceZdeněk Kudlička07.09.2020 14:31
Re: Některé opomenuté informaceJiří Zilvar02.09.2020 22:39
Re (2): Některé opomenuté informaceMichael Polák02.09.2020 20:19
Re: Některé opomenuté informaceZdeněk Kudlička29.08.2020 17:49
Některé opomenuté informaceMichael Polák29.08.2020 08:30

Příspěvky
Předmět: Některé opomenuté informace
Autor: Michael Polák
Datum: 29.08.2020 08:30 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 132950
reakce na ...
Docela jste opomněli mojí účast na závodu Sun Trip v letech 2015 (do Turecka a zpět) a 2018 (do Číny). Sice jsem pokaždé byl nejpomalejší, ale nevzdávám to a kolo dál vylepšuju :-)

Článek je neobjektivní z řady hledisek. Solární auto, samozřejmě ne ve váhové kategorii Tesly,vyvinuli v Nizozemí. Sice má spíše charakter pojízdného solárního panelu podepíraného dvěma bicykly, ale v letní sezóně to prakticky použitelné je:
https://en.wikipedia.org/wiki/Stella_(solar_vehicles)

K solárním vlakům je poměrně podstatný odkaz tento - v Austrálii s tím experimentují. Stačí vzít v úvahu, že lokálky nejsou v pohybu nonstop, že ano...
https://inhabitat.com/the-worlds-first-100-solar-powered-train-launches-in-australia/
https://www.positive.news/environment/the-sunlight-express/

Solární letadla získávajíj zásadní výhodu nad jakýmkoliv jinými pohonem, pokud se bavíme o tom, že by stoupaly až do stratosféry. Aktuální projekt v tomto směru je dvoumístný, ale má daleko méně publicity, než nepříliš šťastně koncipovanný Solar Impulse:
https://www.solarstratos.com/

Také existuje dvoumístné letadlo od průkopníka solárního létání jako takového. Pokud se vzdáme ambicí na celonoční výdrž, vychází solární letadla daleko zajímavěji, než v případě monstrózního Solar Impulse...
https://www.solar-flight.com/

Předmět: Re: Některé opomenuté informace
Autor: Zdeněk Kudlička
Datum: 29.08.2020 17:49 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 122437
reakce na ...
Jako hračka dobrý, ale v praxi k ničemu.
Budoucnost mají uhlovodíková paliva, pro leteckou dopravu nenahraditelná a v silniční dopravě nahraditelná jen zčásti.

Předmět: Re (2): Některé opomenuté informace
Autor: Michael Polák
Datum: 02.09.2020 20:19 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 132950
reakce na ...
Tak to rozhodně nesouhlasím.

Např. indické železnice instalují fotovoltaiku na střechy obytných vagónů. Výhoda je zjevná: např. klimatizace je zásobovaná elektřinou i když vagón stojí a generátory na kolech nedodávají žádnou energii - kdyby byly vagóny zapojeny na energii z lokomotivy, tak opět, mají nižší spotřebu a lokomotiva nespotřebovává během stání tolik paliva na volnoběh.

U toho létání zase solární energie umožňuje let ve výškách na 20 km, kde obecně není dostatek kyslíku pro spalovací motory. Výkony elektrických letadel v této výšce tím pádem mohou být výrazně lepší, než výkony proudových letadel. Ovšem hmotnost baterií je problém, po vystoupání do velké výšky jsou baterie navíc prázdné - a právě zde se otevírá příležitost pro tu fotovoltaiku: ve stratosféře jsme jednak zaručeně nad úrovní mraků, jednak je tam výborné chlazení panelů, které zlepšuje účinnost - a v neposlední řadě, pro let ve stratosféře je nutné nižší plošné zatížení křídla, tedy v podstatě větší křídla než v nižších vrstvách atmosféry. Tím se ovšem množství plochy pro osazení fotovoltaikou dramaticky zvětšuje, toho křemíku přitom stačí velmi málo - cca 0.5kg/m2.

Samozřejmě, ohledně stratosférického solárního létání jsme úplně na začátku, je tam i celkem dost velký problém jak to letadlo udělat použitelné i v nižších vrstvách atmosféry - ale to nic nemění na tom, že ze všech prostředků dopravy má fotovoltaika význam u lodí a vlaků (zejména jako doplňkový zdroj, který je k dispozici třeba i když neběží motor), a u kol a letadel pak jako hlavní trakční zdroj. U těch letadel je poměr plochy povrchu na jednotku hmotnosti dopravního prostředku zdaleka nejzajímavější, a to fotovoltaika se na křídla čase přidá prostě proto, že to nebude stát vůbec nic (ceny prostě klesají). Čistě solární létání je sice na začátku, ale jisté je, že Solar Impulse 2 neměl úplně optimální zadání a 24h výdrž není u pilotovaného letadla to nejzajímavější - naopak, doletět během několika hodin, kdy je slunce nejvýš na obloze, co nejdál bez jakékoliv spotřeby paliva, to je velmi zajímavá výzva a podle mě se dožijem praktického využití tohohle efektu (nejdřív vyhlídkové a zážitkové lety, ale časem i doprava - např. do destinací, do kterých se musí palivo dopravovat taky letecky, tudíž je tam extrémně drahé dotakování...)

Předmět: Re (3): Některé opomenuté informace
Autor: Zdeněk Kudlička
Datum: 07.09.2020 14:31 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 122437
reakce na ...
Když vynecháme sny, vize a nereálné představy, stojíme u nízké energetické hustoty elektrických akumulátorů. Ta je dána samotnými fyzikálními vlastnostmi chemických prvků, jejich sloučenin a směsí.
Takže ve vzduchu bude dále doprava stát na uhlovodíkových palivech, stejně jako pozemní silniční doprava těžšího charakteru a na větší vzdálenosti.
Solární panel na vagonu může být užitečný, ale i tam jsou možnosti omezené už jen kvůli bezpečnosti.

Předmět: Re: Některé opomenuté informace
Autor: Jiří Zilvar
Datum: 02.09.2020 22:39 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 120411
reakce na ...
Dobrý den,

děkuji za upozornění zejména k solárním letadlům, rád je do článku doplním, stejně jako Vaši další účast na Sun tripu :-)

Pokud jde o ostatní odkazy, které jste zmínil, v článku je uvedeno, že vozidla poháněná vlastní střechou jsou technicky dostupná a na úvodním obrázku je Toyota pokrytá fv články. Samozřejmě není problém dát solární panely na libovolný dopravní prostředek a brát z nich elektřinu, ale z hlediska účinnosti ani nákladů se u vlaků a aut nejedná o optimální řešení. Uvedený solární vláček jezdí trať dlouhou 3 km a mj. se dobíjí z pozemní fotovoltaiky. Solární auto sice uveze 4 lidi, ale je to speciál z uhlíkových vláken, což rozhodně nebude masová záležitost. Vedle toho klasický elektromobil a solární parkoviště mohou být snadno standardní řešení.

Předmět: Re (2): Některé opomenuté informace
Autor: Michael Polák
Datum: 16.09.2020 09:06 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 132950
reakce na ...
K těm vlakům bych jen uvedl, že ještě pamatuju časy (nevím jak je to teď), kdy osobní vagóny měly mechanické generátory připojené k osám kol. To mi tedy přijde extrémně neefektivní - ale je možné, že v zemích, kde převládá dieselová trakce, se to používá dodnes.

Jestliže tedy indické železnice chtějí osadit vagóny solárními panely, je to nejspíš přímá náhrada neefektivního způsobu mechanického generování, které navíc nedodává nic, pokud vlak stojí (takže baterie v těch vagónech zřejmě museli mít tak jako tak). Není to přímo využití solární energie pro trakci, ale zřejmě je železniční vagón dobrým příkladem ostrovního energetického systému, ke kterému má fotovoltaiku smysl připojit....

Ostatní věci jsou k diskuzi. Solární kola apod. jsou v mírném pásmu jednoznačně sezónní záležitost, nebudu se hádat, že to dává smysl cca 3-4 měsíce kolem vrcholu léta. Nikdo se ale moc nediví, že třeba lyže nebo sáňky se používají jen v zimě, že ano... tedy, pokud jde o rekreační využití solárních dopravních prostředků, viděl bych to někde na úrovni srovnatelné např. s plachetnicemi.

Co se praktického využití týče, momentálně chystáme s malou logistickou firmou v Praze osazení nákladních elektrokol solárními panely. Tam zase z logiky věci ta bedna už stejně je, a nabízí plochu, kterou na to chce využít. Zvýšení dojezdu alespoň o několik km za den přitom kurýrům může značně pomoci - na dobíjení baterie přes den totiž není čas...

přidat ke článku nový příspěvek

Přihlášení/odhlášení odběru příspěvků e-mailem:
váš e-mail:
Toto je nemoderovaná diskuse čtenářů portálu TZB-info. Redakce nenese zodpovědnost za obsah příspěvků a vyhrazuje si právo příspěvky odstraňovat.



 
 
Reklama