Diskuze ke článku: Několik poznámek k problému trvale udržitelného životního prostředí

TZB-info
Diskuzní fórum
Diskuze ke článkům
Diskuze ke článku: Několik poznámek k problému trvale udržitelného životního prostředí

Redakce @redakce před 19 roky

Plné znění článku: Několik poznámek k problému trvale udržitelného životního prostředí

Anotace článku: Josef Horný (nar. 1944), autorizovaný architekt v České republice a ve státě Viktorii v Austrálii. Patří mezi české architekty, kteří opustili socialistické Československo a dokázali se prosadit iv tvrdé konkurenci v zahraničí. Mnoho let žil v Austrálii, kde podle svých návrhů postavil řadu rodinných domů. Na univerzitě v Melbourne vyučoval stavební technologii a praxi. V 90. letech se vrátil a aktivně působí jako pedagog na ČVUT v Praze, projektant i jako hlasatel nových, originálních pohledů na výstavbu. Při projektování energeticky úsporných staveb klade důraz především na využití alternativních stavebních metod a technologií s důrazem na vysoký uživatelský komfort, hygienu a kvalitu přirozeného osvětlení a větrání.

Vkládání nových příspěvků je dostupné pouze pro přihlášené uživatele

Registrovat

1 odpověď

Zobrazit všechny reakce

ZM zdeněk meisner @zdenek.meisner před 18 roky

No, přidávám se.
Topení:
mám za to, že nejen plyn, ale i centrální topení je možné. Již proto, že těch tepláren z dob je bolševika hromada a pár desítek let vydrží. Nejsem TZBák (a omlouvám se těm kvalifikovanějším), ale dokáži si přestavit, jak dálkové teplo přihřívá vzduch v tepelném výměníku. Výzva pro panelové domy, především do lodžií, kde jsou nenosné parapety, jimi lze prostrčit cokoliv kdekoliv.
Ale o tom jsem nechtěl. Reaguji na zmínku o „malých“ řešeních. Stydím se je říci, již slyším otázku – takováhle trivialita od architekta?
Takže zdánlivě odtažitý problém, nehodný architekta.
Voda:
Individuální měření vody. Jakékoliv zdražení vodného/stočného způsobí jen částečné snížení spotřeby v těch domech, kde je v domě jeden budík ve sklepě. Pro takové lidi je zvýšení ceny jen zvýšením paušálu a nevede k hospodaření, V domě s třiceti byty platím ze mnou promrhané vrchovaté vany jednu třicetinu, to samé moji sousedi, pocit nemožnosti něco ovlivnt vede k tomu, že to vzdáme. A je na místě otázka:
Jak to, že město 16 let po plyšáku nebylo schopno dát aspoň lidem v municipálních domech šanci indivoduálního měření spotřeby, šanci hospodařit a tím automaticky snížit celkový energetický nárok Odpovídám si: větší spotřeba tepla = větší obrat a zisk městské teplárny. Město není blb, ví, jak z oveček vydojit víc.
Pozn: pokud individuální měření chybí i v soukromých domech, je to důslek faktu, že na to legislativa není a neviditelná ruka trhu je opravdu neviditelná, na bytovém trhu jsou zatím nikoliv tržní pravidla a pro těch pár stovek korun za vodu zatím není důvod proč „hlasovat nohama“ a měnit byt za jiný, který budíky má. Od města se nelze nadít zlepšení. Za občasnými floskulemi o nutnosti šetřit tím či oním se skrývá fakt, že ekonomila Magistrátiu je založena na chudnutí města skrze mrhání.
Odpad
Víc odpadu = víc kšeftu pro svozové firmy, větší spalovna. Recyklace by zmnenšila nároky na produkci obalů.
Vozovky?
Víc asfaltu = víc „oprávněného“ nároku na prostředky na zimní údržbu. .
Doprava:
Víc sprawlu = víc dotací do stále ještě socialistické monopolní veřejné dopravy. MHD o klienta (= platíciho cestujícího) nestojí. Od milionu platících Pražanů totiž dostává cca 1/4 svých příjmů a 3/4 příjmu jí jde ve formě dotace skrze příslušné magistrátní radní. Kdo je pro Doprvní podnik důležitější“ milion Pražanů, nebo jeden Štajner, arogantní blb, který se předloni vzmohl na maturitu? MHD o lidi de facto nestojí, lidé jsou spíš záminka pro větší dojení Magistrátu („vozíme naše Pražany“ ) .. Proto doprava nejde za lidma, upatlané tramvaje jsou socky, kde cestující vlaje na tyči, tmavá střecha, aby v tramvaji bylo létě tepleji, nechutný skřek zavírání dveří. V Praze chybí tangenciální trasy, Praha - snad poslední evropské město, kde jde tramvaj dodnes především středem vozovky, tak, jako za dědy Křižíka. Město nepotřebuje lidm sloužit, město potřebuje vytvořit podmínky pro mrhání, aby pro to mrhání mohlo vytvářet podmínky. Třeba metrem do Letňan. Kámoši z ABF v plátených stanech jsou pro MHMP dúležitějjí, než geronti na Bohnickém sídlišti, které mělo Metro původně vést .
Splašky
Již pouhé 10% snížení spotřeby vody má vliv na kvalitu splašků – méně ředěné se lépe rozloží. a je jich i méně. Praha dnes plánuje novou ústřední čističku. Prý kvůli EU. Hloupost . Na Císařském ostrově by kromě dalších hovadin mělo přímo Trojským zámkem vyrůst 8 vyhnívacích nádrží výšky 17 metrů, bratru 20 m nad vodou. Ho(vno)spodářství založené na mrhání. V Rottrerdamu spotřebují 120 litrů vody/ den, lidé nesmrdí, zahrídky se zelenají. Praha je podnební dezert,ale spotřeba vody dvojnásobná. Dtto splašky. A pak přijde poskok architekt, který grázlům navrhne „ekologické řešení“, v tomto případě na vyhnívací nádrže navrhne rošt a prohlásí, že sam bude popínavá zeleň. Z jižní strany nejlépe břečťan.
High tech?
A tak se vrátím k tomu High tech. Na www Ekodomu vidím, jak si fandové ladí své low a zero domky. Já sám bydlím v městakém činžáku (nevelkém, tři byty na patře), z jehož světlíků v zimě vyletí každou vteřinu cca 15 kubíků vzduchu teplého cca 22 C.
Jedna pozitivní:
pan architekt Horný, člověk pozitivní sděluje vhodné postupy. Já se k nim dostávám skrze kritiku špatného. Takže nakonec aspoň jednu malou pozitivní pro stavitele nástaveb a podkrovních bytů :
Když si vezmu, kolik tepla vydá průměrný činžák, mám za to, že projektant nástavby či půdního bytu nemusí počítat s vytápěním, pokud by se na světlíky nasadily rekuperátory, stačilo by již jen přitápění. I pumpa vzduch -vzduch napojená na světlík by fungovala líp, než když pracuje v mrazu, ale rekuperátor by asi postačil.