Diskuze ke článku: Stavby 21. století - stavby ze dřeva

TZB-info
Diskuzní fórum
Diskuze ke článkům
Diskuze ke článku: Stavby 21. století - stavby ze dřeva

Reklama

Redakce @redakce před 20 roky

Diskuze ke článku: Stavby 21. století - stavby ze dřeva

Plné znění článku: Stavby 21. století - stavby ze dřeva

Anotace článku: Obor technických zařízení je stále více spojen s vlastní stavební konstrukcí budovy. Ukazuje na to i rozsáhlá diskuze kolem materiálů obvodových konstrukcí a konstrukčních detailech na různých místech portálu TZB-info. Rozhodli jsme se proto v roce 2005 publikovat seriál článků, k němuž je dnešní úvodem. Budou vždy formulovat dílčí okruh otázek kolem dřevostaveb a jejich cílem je především iniciovat diskuzi, ze které mohou vyplynout podněty pro další články. Autoři článků budou přední odborníci v oboru dřevěných staveb.

Vkládání nových příspěvků je dostupné pouze pro přihlášené uživatele

Registrovat

Nejnovější příspěvky

YR YoRk @york

omlouvam se za chybu ve vypočtu, ale ta DOMO izolace ma objemovku 0.15kN/m3 = 15kg/m3 tzn ze pri te vrstve 50mm to…

před 19 roky

JŠ Jaroslav Špor @jaroslav.spor

Pokud DOMO v tloušťce 5 cm váží 7 kg/m2, znamená to že má objemovou hmotnost 7/0,05 = 140 kg/m3 což je víc než dost,…

před 19 roky

YR YoRk @york

ta DOMO izolace bude mit v te tloustce 50mm vahu cca 7 kg na m2, coz je od Vami udane hodnoty skutecne daleko. Jinak…

před 19 roky

42 odpovědí

Zobrazit všechny reakce

YR YoRk @york před 19 roky

Dobry den, resim skladbu podlahy na drevenem strope v drevostavbe (novostavba RD v americkem stylu). A nevim, ktera skladba nejlepe zabrani prenaseni hluku do spodniho podlazi. Strop tvori tramky 50x250mm osove po 400mm. Mezi nimi je na spodnim lici vata ISOVER DOMO 50mm. Podbyti tvori 12.5mm SDK desky (vruty 70mm). Zaklop je z 18mm OSB desek na pero a drazku (hrebiky 70mm). A ted vaham zda nechat puvodne planovanou skladbu: desky Hobra 10mm a primo na ne laminatovou podlahu, protoze me ted nahlodaly clanky na internetu ze prave toto misto je u drevostaveb velmi spatne odizolovatelne. Takze zvazuji jeste dve dalsi suche varianty podlahy. Bud system Izocet od firmy Cetris (2x12mm deska cetris + tlumici vrstva izoplat), nebo system firmy Knauf (3x8mm SDK + 20mm styroporu) Nechci za podlahu vydavat prilisne naklady, ale zaroven nechci, abych v obyvaku poslouchal dovadeni v loznici nad sebou. Pokud mate jeste jine napady a pripadne jakekoliv rady, predem moc dekuji. Abych nezapomnel, pokoje, ktere je potreba izolovat, jsou loznice a podlahu planuji laminatovou.

PS Petr Skvor @petr.skvor před 19 roky

YR YoRk @york

někde jsem četl řešení podobného problému, ale dnes už nevím kde.
co si pamatuji, tak doporučená zvuková izolace na neprůzvučnost mezi podlažími byla 100mm vaty s objemovou hmotností 40-50 kg/m3. nenašel jsem kolik má objemovou hmotnost DOMO, ale podle uvedeného balené (role komprese 6:1) tak usuzuji, že je to hodně málo.
kročejová izolace byla doporučená v séle 30-50mm a materiál DachRock nebo EPS T 3500 a na to třívrstvý podlahový SDK.
měl by jste izolovat na neprůzvučnost a taky proti korčejovému hluku.

BK Boháček Karel @bohacek.karel před 20 roky

ze začtku jsem ovatel dřevostaveb,ale nadšení už opadlo.Proč?Nejdříve k článku:nemohu souhlasit s autorem,montáž RD může trvat několik hodin,ale praxe je taková,že montáž trvá i několik dní/ono urovnat panel do roviny i horizontály dá zabrat,spojení taky někdy nevyjde,pak jsou tu detaily a atd.
Opravy nejsou zcela jednoduché,protože je všechno vázane jedno na druhé,vše se musí zajistit a podepřít,to včetně rozvodů a instalací.Dle mé praxe je oprava ,,zděného´´domu snadnější než dřevopanelu.Často totiž je rozsah oprav rozsáhlejší než se zdá.Nevím z praxeproč všichni trváte na izolaci z minerálních vláken,když můžete použít různé typy polystyrenu/desky,kuličky/PUR pěny /desky i vypěnované strojem/,perlit či liapor.A co škůdci: dřevostavby jsou ideálním útočištěm veškerého hmyzu a hlodavců.Pokud někdo chce stavět dřevostavbu tak ať laskavě troch studuje historii.
Stavba byla v přízemí vždy zděná či kamenná a teprve první patr bylo dřevěnné.Pokud bylo přízemí dřevěnné tak jedině jako trámovina nebo srubovina na podezdívce či soklu.
OSB desky mne taky nějak nenadchkly,protože dost dilatují a
po deseti letech na děšti odcházejí taky.Dle mé praxe by měla být stavba založena alespoň 1/3 zděnou stavbou a k ní fixovat
dřevostavbu,protože dochází vlivem počasí,náporu větru,otá-
čením země k pohybům,které uvolňují spoje dřevostaveb.

JŠ Jaroslav Špor @jaroslav.spor před 20 roky

BK Boháček Karel @bohacek.karel

"praxe je taková,že montáž trvá i několik dní..."
Pořád je to ale o dost rychlejší než zděná stavba, ne?

"Opravy nejsou zcela jednoduché,protože je všechno vázane jedno na druhé,vše se musí zajistit a podepřít,to včetně rozvodů a instalací..."
To nechápu. Mám všechny rozvody vedené v izolaci podlahy. Co bych měl kde podepírat?

"Nevím z praxeproč všichni trváte na izolaci z minerálních vláken..."
Nic takového v článku není, kde jste tu informaci vzal? Mimochodem - pokud považujete Liapor za izolační materiál, můžete pak považovat za izolační materiál i dřevo.

"dřevostavby jsou ideálním útočištěm veškerého hmyzu a hlodavců"
Obojí se bez problémů usadí i v izolaci (ale i v samotném zdivu) zděného domu. Hmyz stejně snadno napadne i dřevěný krov zděného domu.

"Stavba byla v přízemí vždy zděná či kamenná a teprve první patr bylo dřevěnné.Pokud bylo přízemí dřevěnné tak jedině jako trámovina nebo srubovina na podezdívce či soklu."
Ano, protože dřív se nedělaly základy. Těžko položíte prahový trám přímo na zem. Podezdívka či sokl tedy suplovaly chybějící základy. Navíc vycházet až tak dopodrobna z historie je nesmysl. Tenkrát neexistovaly hydroizolační materiály, extrudovaný polystyren, pěnové sklo a podobně.

"OSB desky mne taky nějak nenadchkly,protože dost dilatují a
po deseti letech na děšti odcházejí taky..."
Po deseti letech působení povětrnostních podmínek odejdou i běžné cihly. Od toho je snad omítka (nebo obklad), aby byl chráněn základní materiál stěny před povětrností.

Poznámku o uvolňování spojů nechápu. Mám celou nosnou trámovou konstrukci spojenou tesařskými spoji. Co se na nich podle Vás uvolní? Pravda je pouze to, že se stavba hýbe. To ale považuji spíše za výhodu, protože případný pohyb zděnou stavbu "roztrhne", dřevostavba to v pružné konstrukci vyrovná a nic se nestane.

KL Karel Lhotka @karel.lhotka před 20 roky

proto každý den sleduji TZB jestli nevyšel další díl... ale zatím to tak vypadá, že autoři jsou sami trochu proti sobě :) propagují stavby ze dřeva i kvůli rychlé výstavbě, ale než opublikují další článek, aby si zájemci rozšířili obzory, tak už ta dřevostavba stojí :o) (myšleno samozřejmě s mírnou nadsázkou)
Taky mě zajímá téma přenosu hluku mezi dřevěnými příčkami a hlavně vytápění dřevostaveb. Dost (hodně moc:)) jsem navnazen na teplovzduch+rek. od ATREA. Ale navštívil jsem pár dřevostaveb a v žádné z nich toto instalováno nebylo (a některé stály i 5mil.kč - tam bych se dostat teda nechtěl - a hlavně nemohl:)). Co tím chci říct je, že snad žádná firma nemá toto ve standardu. Je to opravdu tak nezbytné pro NED výstavbu? Lze nějakým, alespoň laickým způsobem, zjistit návratnost investice do TZ? Plynový nebo el. kotel + radiátory do našeho (snad budoucího) domu vyjdou na cca 60tis. Do teplovzduchu bychom investovali min 3xtolik + cca 50tis. IZT + velké nároky na tech. místnost (1,9*2,3m ~ 4,4m2*14000/m2 =~ 62tis.Kč za "zbytečnou" plochu navíc!), což nám dělá v malém domě (70m2 zast. plochy, uvažujeme zatím jen s přízemím 2+1, patro do budoucna) velké problémy. Když to posčítám vše dohromady dostáváme se na cenu kolem 300tis., resp. 330t. se ZR. Toto je pro nás neúnosně moc, za tu cenu mám klasické topení + čov + spotřebiče do kuchyně... Za jakou dobu se mi vrátí náklady (pominu-li komfort)? Jak se nejč. řeší vytápění v dřevostavbách?
Omlouvám se za delší příspěvek...

JŠ Jaroslav Špor @jaroslav.spor před 20 roky

KL Karel Lhotka @karel.lhotka

Dřevostaveb osazených nuceným větráním znám několik. Atrea spolupracuje s RD Rýmařov ( rdrymarov.cz ). Mrkněte se na stránky RD Rýmařov nebo přímo na stránky Atrey - na obou najdete seznam referenčních staveb s krátkým popisem. Všechny je možné i osobně navštívit. Za pár týdnů budu mít teplovzduch od Atrey i já ve svém dřevodomě.

JŠ Jaroslav Špor @jaroslav.spor před 20 roky

Nezdá se mi tvrzení:
"...regulují prostup vodní páry konstrukcí tak, aby nedocházelo k její kondenzaci uvnitř konstrukce i bez použití parozábrany..."
Pokud vím, ke kondenzaci vodní páry dojde v okamžiku, kdy její koncentrace dosáhne bodu nasycení, tj. teplota klesne pod rosný bod. K tomu při snižující se teplotě v konstrukci směrem ven vždy v určitém místě dojde. Nechápu, jak je možné tomu zabránit. Jedinou možností je vodní páru do konstrukce nepustit (parozábrana, parobrzda).

JS Jiri S. @jiri.s před 20 roky

Dobry den,
dekuji za zajimave tema, tesim se na dalsi pokracovani a konkretnejsi priklady. Chystam(e) se na stavbu a zatim jsem presvedcen o vyhodach drevostavby. Navic "sleduji" (casopisy, internet) Vasi praci a je to presne to co se mi libi...
Jedine z ceho mam obavy je nizsi zvukova nepruzvucnost (mame dve male hlucne deti :-)), navic je to parametr, kterym se vyrobci drevostaveb "neradi chlubi", takze neni moc s cim srovnavat (laicky).
jeste jednou dekuji

PK Ing. Pavel Kubů @ing.pavel.kubu před 20 roky

JS Jiri S. @jiri.s

Máte pravdu, že otázka průzvučnosti vnitřních i obvodových konstrukcí dřevostavby je citlivá a mnohé firmy se s jejím řešením neradi chlubí. Protože se jedná o poměrně složitou problematiku, je obtížné na ní odpovědět formou diskusního příspěvku. Bude o ní proto pojednáno v některém dalším dílu seriálu.

MK Martin Král @martin.kral518 před 20 roky

Zajimave pocteni, ikdyz v nekterych fazich zavanejci "propagandou". Tesim se na dalsi pokracovani a konkretnejsi udaje o zpusobech reseni, cenove kalkulace atd.