Plné znění článku: Energeticky soběstačná obec
Odpovídá na diskusi šelma sedlák ze severního Česka.Máme dobré zkušenosti z různých zákazů a současně také velké…
před 14 roky
Chtěl bych poděkovat panu Zimovi, že přidal své polínko do diskuze a tak mně probudil a já tak přidám několik pstřehů…
před 17 roky
To vůbec není špatný nápad. Jen nechápu proč jistý generalismus za 2.sv.války na toto nepřišel a nepoužil to tedy k…
před 17 roky
38 odpovědí
Zobrazit všechny reakceOdpovídá na diskusi šelma sedlák ze severního Česka.Máme dobré zkušenosti z různých zákazů a současně také velké benevolence s velkými překupníky za koupené restituce a také pozemky pronajaté od Poz.fondu.V těchto velkých objektech je málo skotu,hodně půdy k sekání a vybírání dotací za odvoz shnilého sena v balicích do!skály!a,by nepřekážela biomasa na poli při případné kontrole a bylo splněno pro dotace SAPS.My využíváme menší sedláci nepronajaté půdy půdy s nálety kde se sklízí bez jakékoliv dotace ,ty nálety, které zůstaly po hospodaření státu s větším množství než 5O ks náletů a tam nemůže být uznán podle MZe žádný ůčinný blok na dotaci SAPS.
Toť současnost z našeho příhraničí u hranic se Saskem,Z obrázků v příloze je vidět trvalá bylina Křídlatka Bohemica dává 20 t/ha v suchém stavu,používá se na štěpku k topení,dále je vidět ůklid na každé loučce.U nás je to jinak.Krajinotvorba se nekoná, remízky se nechrání a kamenné meze jsou na obtíž atd.
trý návrh do budoucna za obci :
Na příklad malá obec bez připojení na plyn(v Česku jich je 3.000)s 50 domky a nějakým opraveným hospodářstvím je možno na 50 ha podřadné půdy.nebo na několika černých skládkách za posledních 20 let v "zeleném ůhoru" ,sklidit 1000 t stěpky do 50 běžných kotlů (24 KW) v našem případě v kogeneraci s motorem Stirling a s generátórem 3KW k výrobě elektřiny k prodeji do sítě těch 24.000 KWH s každé domácnosti i rodinného domku,při celoročním provozu a ne jenom když svítí slunce nebo fouká vítr.Je to vysoce potřebná dodávka elektřiny do sítě našeho státu nebo když ne tak přece do EU.Cena je 150.000 Kč na domácnost ,za ty KWh za rok,příjem občana,nebo hospodáře v obci.Donromady od 50 domácností s kotlem na štěpku a motogenerátorem Stirling 3KW výkon obce je celkem 150 KW za celý rok a 1,2 mil KWh v ceně 8,5 mil Kč.Tytopeníze zůstanou komunitě na př 100 občanům jako první a jejich získaný z výroby kapitál pro osobní spotřebu a pro investice do hospodářství do další živnosti vytápěný skleník,pro možnost otevření živnosti služeb třeba kovárna a také jako investice do budoucí ůpravy domácnosti přistavění ubytování pro rekreaci apod.Je to v obci s těmi v důchodu kteří topí se štěpkou dopravovanou s "kolny" šnekem do kotle a s regulací tepla pro skleník a v létě při swklizni ovoce a zeleniny pro sušení.Dík šelma sedlák.
Chtěl bych poděkovat panu Zimovi, že přidal své polínko do diskuze a tak mně probudil a já tak přidám několik pstřehů prakticky po roce a půl. Po této době mohu jednoznačně prohlásit, že moji myšlenku nejlépe pochopili sami zemědělci. Obilí, které do této doby vozili tak zvaně "srnám, nebo kaprům" dnes využívají k topení a šetří svou kapsu a nám ovzduší. Také s velkou chutí získávají sousedy pro toto topení, protože pochopili, že to pro ně je šance i stálého příjmu místo dosavadních ztrát. Zvláště letos bych požádal všechny odpůrce spalování obilí a "poradce", aby opravdu poradili co s tou spoustou nekvalitního obilí, pokud to nebude rada: ať si to zemědělci strčí za klobouk ! V současné době je to jednoznačně nejlevnější topení a buďte jisti, že za dalš dva roky to budu moci jenom potvrdit. Tak se těším na další probuzení. Verner
Mláto z Plzeňského Prazdroje v blízké budoucnosti už zřejmě nebude končit v prasečích korýtkách, ale ve spalovacím kotli Plzeňské teplárenské. Možnost dodávání mláta teplárně se nyní prověřuje z ekonomického i technického hlediska. Suroviny, která vzniká jako odpad ze sladu po vaření piva, vyprodukuje Prazdroj kolem osmdesáti tisíc tun ročně a nyní ji prodává farmářům, kteří mláto používají na krmení.
K proměně mláta v teplo zatím chybí podstatná věc: příslušný kotel na spalování biomasy. "Jeho cena by se měla vejít do miliardy korun," sdělil Drápela. Projekt bude schvalovat zastupitelstvo Plzně a valná hromada. Do dvou let by pak kotel mohl stát a fungovat.
Jednání mezi oběma firmami už probíhají, pokud skončí úspěšně, půjde o republikový unikát. "V tuzemsku nic podobného zatím nefunguje, ale třeba v Německu je to poměrně běžná věc," řekl Právu Tomáš Drápela, generální ředitel Plzeňské teplárenské, který dále uvedl:
"Do budoucna bychom chtěli alternativními zdroji nahradit až třicet procent naší spotřeby hnědého uhlí, což bude pro Plzeň významný ekologický přínos. Kotel na biomasu bude ročně spalovat 230 tisíc tun ekologického paliva. Z toho mláto by mělo činit pětatřicet procent, zbytek připadá zejména na dřevní odpad vzniklý při čištění lesů - už připravujeme příslušné smlouvy s lesáky," řekl šéf teplárny. "Pokud by jednání o dodávkách mláta skončilo neúspěšně, nahradíme tuto surovinu jiným druhem biomasy," uzavřel Drápela.
Zdroj Anopress 6.6.2005
Divize teplárenské firmy Dalkia v Krnově začala jako první v zemi spalovat obilné otruby. Kupuje je z mlýnů v Krnově a Opavě. Až do loňska se otruby obilí zpracovávaly jen na krmné směsi pro dobytek. Jenže dobytčích chovů ubývá, obilí je nadbytek a mlynáři pro otruby nemají využití. "Na skladě je dvojnásobek obilí oproti předchozím letům, dvojnásobek toho, co jsme schopni zpracovat. I když výrobu ročně o pětinu zvyšujeme a teď jedeme naplno, víc už zpracovat nedokážeme. Přitom nová sklizeň se blíží a vypadá to, že úroda bude stejně vysoká jako loni," říká Rudolf Gogolín, majitel Krnovské škrobárny, která zpracovává pšenici ve vlastním mlýně. "Donedávna nebyl problém otruby prodat na krmení. Teď už to nejde, proto je nabízíme ke spalování," říká podnikatel, který si dovede představit, že podobným způsobem by se mohl řešit i přebytek zrna.
Krnovská teplárna patří v rámci celé společnosti Dalkia k největším výrobcům takzvané "zelené energie". Teplo tu vyrábějí ze dvou třetin z uhlí, ze třetiny z biomasy. Tedy například z pilin či šťovíku - a také z otrub. "Těch spálíme ročně tři tisíce tun. Jsou to sice jen čtyři procenta z celkové naší spotřeby paliva, není to ale zanedbatelné množství," říká ředitel krnovské divize Dalkie Rostislav Krempaský.
Také on si dovede představit, že by v kotli končilo i zrno. "Technicky tomu nic nebrání, otázkou by byla cena. I otruby jsou o něco dražší než ostatní suroviny, ale od loňska zlevnily a cena dnes už je pro nás přijatelná."
Dalším problémem, který podle ředitele Krempaského plánům na spalování zrna v energetice brání, je stabilita trhu. "Pro nás by to mělo smysl jen při určité stabilitě dodávek. Ale u obilí je problém právě v nárazovosti, která souvisí s momentální nadúrodou," říká ředitel, podle něhož má mnohem větší perspektivu pro energetiku šťovík.
Jinak ale krnovský energetik na představě spalování obilí v kotlích nic špatného nevidí. "Já jsem technokrat. Určitě by mi bylo proti srsti zahazovat kus chleba. Ale je otázkou, nakolik můžeme přebytečné obilí, pro které není odbyt, považovat za kus chleba," říká.
Ani osoblažský farmář Josef Červinka proti spalování otrub není a smířil by se i s tím, kdyby v kotlích končilo zrno z jeho polí. "Pokud by mi to zaplatili, tak bych proti tomu nic neměl," říká. Sám totiž dobře zná jeden důvodů, proč je o obilí ke krmení čím dál menší zájem. Ještě před několika lety měl velkochov až tří tisíc prasat, dnes nechová ani jediné: "Nevyplácelo se to. Sázím spíš na pěstování obilí a řepky. Ale jestli bude i dál obilí takový nadbytek jako letos, tak nevím, jestli to má budoucnost," říká.
Zdroj Anopress 6.6.2005
Společnost ČEZ se rozhodla, že spálí zkušební dávku obilí. Napoprvé by se mělo jednat asi o 200 tun obilí.ČEZ první dávku již objednal na plodinové burze v Brně. První várka obilí teď projde zkušebními testy, zkoumat se bude hlavně: Výstupy emisí, spékavost a další. V kotlích by mělo skončit pouze takové obilí, které se nedá už nijak použít. Zkušební testy začnou v průběhu několika týdnů. ČEZ by měl zkoušet podle našich informací ve 4 elektrárnách.
Ladislav Svoboda, Plodinová burza Brno:
Jedná se především o obilí zaplísněné, ostatní poškození obilí nejsou tak nebezpečná, ale pokud je zaplísněné, nesmí se dostat do potravinového řetězce. Obilí plesniví ve skladech z jediného důvodu. Zemědělcům ho zůstalo až půl milionu tun z loňska. V ČR už se nekvalitním zrním v některých místech topí. Jedním z míst, kde začali topit obilím, jsou Březovice na Mladoboleslavsku. Pšenice, ječmen, žito i oves, v kotli osmi domácností končí všechno, co se v sýpce skladovalo tak dlouho, že by to teď muselo na skládku. Vytopit domek obilím vyjde ještě o něco levněji než uhlí, plyn a elektřina jsou dvakrát tak dražší a jedná se o vytápění s minimem práce.
Názor zemědělců prezentovala i televizní reportáž Nova 7.5.2005: Peníze za to by se určitě hodily.
Zdroj Anopress 9.5.2005
DK Dagmar Kopačková @dagmar.kopackova588Úryvek z rozhovoru s předsedou představenstva a generálním ředitelem společnosti ČEZ Martinem Romanem pro časopis Ekonom:
Česko muselo přijmout řadu směrnic týkajících se ekologie. Jsou některé, které se vám opravdu nelíbí?
Těch směrnic je mnoho a ještě se chystají nové. Bezprostředně se nás týká, a nelíbí se to žádnému odborníkovi v energetice, že do roku 2010 by Česko mělo vyrábět osm procent energie z obnovitelných zdrojů. Větrem ani sluncem se toho dosáhnout nedá. Asi nejracionálnější zdroj je biomasa. Předloni jsme z ní vyrobili 125 GWh, což je jedna dvoutisícina naší výroby. A důsledek? Zruinovali jsme trh s dřevní štěpkou, ceny stouply o 100 procent. Biomasu budeme dál rozvíjet, ale získat z ní osm procent výroby elektřiny je vyloučeno.
Nedávno se objevila zpráva, že ČEZ bude možná spalovat v elektrárnách obilí. Což mnoho lidí velmi rozčílilo...
To bylo "o nás bez nás", my jsme to neiniciovali. Podle mě je to úplně poslední metoda, jak s přebytky obilí naložit. S tímto návrhem nás oslovila Plodinová burza. My jsme jasně řekli, že to budeme dělat jen tehdy, když budou deklarovat, že obilí nelze použít pro potravinářství nebo v zemědělství.
Jak se na ČEZ projevilo členství v EU? Máte nějaký příklad pozitivní změny?
Například Polsko i bývalé východní Německo zjednodušily import elektřiny. Rakousko muselo na základě intervence Evropské komise zrušit zákaz nákupu české elektřiny, protože to nebylo v souladu s unijní legislativou.
Zdroj Anopress 12.5.2005
Dizkuze o spalování obilí je velmi zajímavá.
Bez emocí a etických předsudků z pohledu ekonoma je zřejmé, že každý podnikatel chce své vyrobené zboží prodat za co největší cenu. A ať chceme nebo ne zemědělci jsou také podnikatelé a ne jen výrobci potravin za dotované ceny.
Jako pro podnikatele v ČR je pro mne určitě zajímavější, když zaplatím zemědělci za palivo a on si za utržené peníze u mne nakoupí třeba stroj na setí, nebo sekačku, nebo si opraví střechu a nebo si půjde koupit zmrzlinu. Než poslat peníze za plyn našim odvěkým přátelům do CCCP.
Přitom všem ještě uspokojím prázdnou státní kasu za 19% DPH na ekologické topení.
Při 1 mil tunách obilí(250 tis ha) je zisk pro stát na rozdílu DPH při ceně 2500 Kč/t bez DPH cca 0,35 miliardy Kč. Pro stát jeto 1400 Kč z hektaru čistého bez práce.
Toje teprve ta krásná etika ne.
Topím levněji a bez práce
zemědělec u mne nakupuje
Sytím stát
A mám čas se zapojovat do krásné dizkuze o etice.
Jak je vidět, diskuze o pálení obilí je opravdu složitá a zavedla nás z cesty. Já bych chtěl ještě jednou podotknout, že nyní se bavíme o obilí, které již jinou cenu nemá. Další otázkou je co dál ? Já zastávám názor, že pokud ppotřebujeme na jídlo 100 proč se úporně snažit o 100 kvaltního obilí, když je možné vypěstovat 150 a na konci rozdělit na 100 pro potraviny a 50 pro topení. Počasí je neúprosné a některý rok, se prostě kvalitní obilí vypěstovat nedá a co s ním potom ? Podle mne pálení obilí velice usnadní situaci zemědělcům a nám sníží potřebu nakupovat ropu a plyn, jejichž cena neustále roste a zásoby se snižují. A nevidím důvod proč se touto cestou nedat. Pole leží ladem, sedláci obilí prodávat chtějí, zrovna před chvílí jsem dostal nabídku na odkup obilí 250 tun za 2000 Kč/t. Tak proč se dohadujeme ? Ještě jedno bych se chtěl zeptat pana Aleše - vy jste zemědělec a pěstujete obilí ?
Děkuji Verner
P.S A proč sme se vlastně zasekli na obilí ? Vždyť původně sem psal o celém systému, ketrý již funguje v Březovicích nabízí občanům topnou sezónu pod 10 000 Kč. Jo kvůli hádání se raději vylejeme vaničku i s dítětem. Ledaže by bylo víc lidí, kteří chtějí platit za plyn 25 000 Kč, s tím sem ovšem nepočítal.
VE Verner @verner354Vážený pane inženýre,
sleduji Vaše aktivity od počátku devadesátých let. Udivuje mne, kde berete energii na diskuse s těmito "duchaplnými oponenty". To už z Vaší strany není osvěta, to je prostě ztráta času.
Srdečně vás zvu se podívat na obilí, které spalujeme, pokud dostanete odvahu jej použít k něčemu jinému, pokloním se před Vámi a omluvím se vám i veřejně. A ještě jeden moment, nyní obilí skončí v elektrárnách za 1 100 Kč/t, já nabízím zemědělcům 2 500 Kč/t, ale to jsem psal několikráte.
zdravím Verner
VE Verner @verner354Pane Verner ,
Přiznám se , že mám k zemědělství blízko , přesto že zemědělec nejsem a žádné obilí nepěstuji. Pozvání odmítám , jsem sice technik jako vy a přiznám se, že se zajímám o spalovací kotle a určitě bych ocenil vaše technické řešení, vím velice dobře jak je obtížné něco takového vymyslet a vyprojektovat díl po dílu,
ale z mnoha důvodů je pro mě spalování pšenice zcela nepřijatelné, pokud by šlo o jiné kotle , které nejsou určeny ke spalování potravin, ale třeba slány v balíkách nebo komunálního odpadu , bylo by to něco jiného. Osobně Vám, přeji abyste svoje schopnosti, které nepochybně máte uplatnil v jiném segmentu trhu s kotly. Nesouhlasím ani s tím , aby se z obilí vyráběla el. energie. Jinak místní ZD na podzim prodalo veškerou úrodu za 3500 /kč t - samozřejmě ne ke spálení. V současné době proběhla změna osevního postupu a tak místo jarního ječmene byly zasázeny brambory. Myslím , že do budoucna se budou plochy obilovin zmenšovat na úkor technických plodin jako řepka olejka. ( která také není určena ke spalování).
Doufám , že naše budoucnost netkví v tom, abychom dotovali zemědělskou výrobu , produkující potraviny, které se pak budou spalovat. Jako volič budu a určitě nebudu jediný , pečlivě vybírat a budu volit stranu, které se proti tého zhoubné tendenci pocházející z evropské unie jasně postaví.
Reakci pana Vernera považuju v této jinak již mimo mísu diskuzi za mně nejbližší. Přidal bych ještě něco o míchání hrušek a jablek. K obilnému zrnu asi máme jako k žádné jiné "biomase" zafixovaný vztah něčeho posvátného, a nechci to svádět jen na dobu strávenou s komunisty, nejen oni obratně využivali čehokoliv ( hladu - bídy) pro svůj profit. Právě na přípomínkách k lačnosti po zisku firem jako je Verner spíš pozoruji tu zhoubnější věc nejen dnešního tuzemska - nepřejícnost a závist.
A to pak je údajný zmar zrna spalováním pouze zástupným problémem, který by beztak určitě nevznikl ( pozor ironie!), pokud by státní planovací komise seděla v Praze a né v Bruselu. Ach jo.
JC Josef Cablik @josef.cablikÚryvek z debaty na Radiožurnálu, kde jako host vystoupil Michal Pospíšil z Asociace soukromého zemědělství České republiky:
Moderátor:
Někteří odborníci a zřejmě se k nim tedy přidáváte, tedy zkušení staří praktikové také, si myslí, že obilí je snadno dostupným zdroje ekologického topení a že je rozhodně lepší pěstovat obilí s vědomím, že se v podobě biomasy bude takto zpracovávat, než nechat ležet pole ladem. Přidáváte se k tomuto argumentu nebo máte ještě nějaký další?
Host (Michal Pospíšil):
Tak já si myslím, že to není jenom náhrada toho, jako volba než nechat pole ladem. Je to v podstatě v tomhle okamžiku možnost, jak si doma vypěstovat tepelný zdroj a je jenom otázka, jakým způsobem se dá využít. Vím, že třeba v Dánsku některý farmáři to využívaj k vytápění skleníků a pěstují tulipány. To znamená něco s větší přidatnou hodnotou, aniž by si museli dovážet odněkud jinde jiný zdroj. U nás je to trošku složitější, protože jsme venkov zapletli plynem a plynovejma trubkama, takže u nás je toto využití daleko obtížnější. To znamená v místě. Transportovat obilí do vzdálenějších elektráren je už trošku i komplikací a samozřejmě i zvýšeným nákladem. Takže je potřeba zvažovat přesně o jaký účel a kdy to je ekonomické a kdy ne.
Moderátor:
A máte porozumění pro lidi, kteří nemohou tu představu přenést přes srdce? Jeden z hostů dnešního pořadu, zemědělec z Břeclavska, řekl, že pálení obilí je urážka práce hospodáře.
Host (Michal Pospíšil):
Tak já samozřejmě porozumění pro takovéto myšlení mám, ale vnímám ho spíš jako věc člověka, pro kterého vždy bylo obilí symbolem chleba, ale to už dávno neplatí a není to tak. Obilí je biomasa, surovina jako každá jiná a využívá se kromě pálení samozřejmě k výrobě plastů, škrobů a celé řadě dalších technických výrobků. Takže je to určitej souboj možná mezi určitým konzervativním přístupem k zemědělství a přístupem, který je plný různých biotechnologií a jiného využití.
Zdroj Anopress 17.5.2005
Pane Sokol beru vaši poznámku s úlevou a díky.
Verner
Vážený pane Bartel,
pokud chcete soudit, nejdříve si získejte informace. Opravdu vykupujeme obilí od zemědělců a prodáváme za zaváděcí cenu. Zrovna tak, jak jsme to před lety dělali s dřevěnými briketami a následně s dřevěnými peletami. U zrodu těchto paliv sme také byli. On se totiž do novot nikdo nehrne, a tak se snažíme dělat i tohle. Pokud nevěříte, můžete se přijet podívat do Kostelce. Ukážeme vám 10 let staré letáky o garanci paliva, nabídneme obilí za zaváděcí cenu. U hromady obilí, které pálíme vás určitě přejdou myšlenky na pomoc hladovějícím. Vaše poznámka o absurdnosti mého tvrzení asi vychází z toho, že se pro mnohé a možná i pro vás se peníze staly modlou, pokuste si připustit, že někdo má prostě radost z toho, že za sebou vidí práci. Já prostě věřím, že přispívám k systému pro zemědělce, kde je možno získat každoročně 30 miliard tržeb. Je pravda, že při tomto mnohem častějši slyším poznámky vaše druhu a smích, nežli pochopení a pomoc, ale zvykl sem si. Ze začátku mně to štvalo, dnes již ne. Takže až si budte kupovat náš kotel nabídneme vám i zaváděcí cenu na obilí.
Děkuji Verner.
P.S. Ve čtvrtek sme pozvali cca 40 lidí do Koclířova, kde jsou naše kotle na obilí instalovány a opravdu provozní náklady se dají srovnávat s provozními náklady na tepelné čerpadlo.
VE Verner @verner354Pane Vernere myslím, že nemá význam pokračovat v této diskuzi, neboť vašimi argumentacemi věčné kritiky (a závistivce)pouze rozohníte k nepříčetnosti. Četl jsem jednou moc hezké pořekadlo „orel much nelapá“ - zůstaňte tím orlem. Je smutné, jak se diskuze o technických problematikách mění, díky některým stálým oportunistům, opakovaně v politikaření a osobním výpadům.
V případě diskuzního příspěvku pana Bartela lze doufat, že se nejedná o pilného poradce ze stránek TZB „Bartel Etrans-Energoservis“ (do dnešního dne cca 154 příspěvků). V tom případě by byla jeho reakce podivná a jistě ne na místě (podle sebe soudím tebe). Jedná-li se však o jiného pana Bartela, tak se v tom případě omlouvám.
I když příspěvek pana Aleše leckoho nadzvedl, jeho námět nepostrádá racionální jádro a v praxi již někde funguje. I v ČR se modernizují krematoria, kde se teplo, vzniklé v technologickém procesu používá pro vytápění nebo přípravu TUV pro technické zázemí krematoria. Odhlédneme-li od ekologického přínosu pohřbu žehem (lidské pozůstatky jsou podle platných právních předpisů o odpadech klasifikovány jako nebezpečný odpad, jehož ekologická likvidace je podmíněna přísnými hygienickými předpisy), je třeba se na tuto formu využití odpadu pro výrobu tepla a TUV dívat stejně jako na kterýkoliv netradiční zdroj (tepelné) energie. V době, kdy v ČR vítězí rozvinutý kapitalizmus s nelidskou tváří a cena zmařených lidských životů se podle soudních verdiktů pohybuje od podmíněných trestů na X let až po tresty vyjímečné (viz případ Stodolovi) mafiánské vyřizování účtů v to nepočítaje, je mrtvý člověk přirozeným odpadem lidské společnosti a přinesl-li během svého života této společnosti svou prací jakýkoliv prospěch, nic mu nebrání posloužit jí i po smrti, pokud se rozhodne pro pohřeb žehem. Je to jeho svobodné rozhodnutí, stejně jako rozhodnutí poskytnout své orgány k transplantaci nebo pro vědecké účely. Že to pan Aleš napsal poněkud nestravitelně je sice pravda, ale z pohledu chladné reality každodenního života (hladovějící obyvatelstvo rozvojových zemí a neochota politické reprezentace rozvinuté společnosti s tím cokoliv udělat) je to jen další příklad toho, kam skutečná "vyspělost" části lidstva směřuje.
kromě tepla z obilí , navrhuji vyrábět teplo a el. eneggii z mrtvých lidí .... bylo by to ekologické obnovitelné neboť mrtvoly jsou stále a navíc lze stavit i záložní zdroje, které by za příznivých podmínek (záplavy,zemětřesení ,epidemie a pod) , mohly dlouhodobě a ekologicky zásobovat teplem celé rozsáhlé oblasti. Je třeba si uvědomit , že i u nás je mnoho lokalit s příznivými podmínkami pro využití těchto zdrojů , které při se při jejich plném nasazení a s trochou dobré vůle mohou stát plně automonní např. okolí nemocnic a pod.
Zárukou úspěchu , je správné využití lidského potenciálu.
AL Aleš @alesVážený pane Aleši,
Váš morbidní příspěvek si můžete osobně vykládat jako velice vtipný, ale myslím, že by se hodil spíše na stránky Blesku, než na seriozní portál o energii. Pro jisté lidi je daleko jednodušší dělat si posměšky ze snažení jiných, než se pokoušet vlastní iniciativou dosahnout něčeho kladného.
Nevhodný příspěvek
Pokud chcete upozornit redakci na diskusní příspěvek, který svým obsahem porušuje pravidla diskusí na portálu TZB-info, klikněte na tlačítko Odeslat. V diskusích jsou nepřípustné zejména příspěvky vulgární, urážlivé a nesouvisející s tématem dané diskuse.
Vyberte způsob sdílení
Přihlášení
nebo se přihlaste emailem
Nemáte účet?
Vypadá to, že nejste přihlášen
Registrací a přihlášením získáte mnoho výhod. Neunikne vám žádný nový příspěvek u oblíbených témat, můžete se ptát i odpovídat.
Technická podpora
Máte potíže s přihlášením, vkládáním příspěvků, nebo se správou vašeho profilu? Napište nám! Uvítáme také připomínky, podněty a nápady k vylepšení diskuzního fóra. Děkujeme.