Diskuze ke článku: Vrty pro tepelná čerpadla mají svá pravidla i úskalí
- TZB-info
- Diskuzní fórum
- Diskuze ke článkům
- Diskuze ke článku: Vrty pro tepelná čerpadla mají svá pravidla i úskalí
Reklama
Redakce @redakce před 18 roky10.10.2005 12:04:00Plné znění článku: Vrty pro tepelná čerpadla mají svá pravidla i úskalí
Anotace článku: Vrty pro tepelná čerpadla systém země-voda jsou vodními díly a vyžadují tedy povolení ve smyslu § 15 vodního zákona. Nutnou součástí stavebního povolení vrtů systému země-voda je i povolení k nakládání s vodami. K vydání povolení k nakládání s vodami jsou nezbytné ještě dva podklady, a to vyjádření osoby s odbornou způsobilostí (hydrogeologa) a dále stanovisko místně příslušného správce povodí.
Vkládání nových příspěvků je dostupné pouze pro přihlášené uživatele
Nejnovější příspěvky
MP Miroslav PETR @miroslav.petr
Na portále ESTAV.cz je také článek k legislativě zemních vrtů, zaujal mne ale související článek, vydaný Asociací…
před 6 roky
DN Dušan Novák @dusan.novak
Dobrý den, nevím, jestli tento dotaz patří přímo sem, ale přesto bych se chtěl zeptat, zda nemáte někdo zkušenosti s…
před 15 roky
ŠD Štěpánka Dubská @stepanka.dubska
Dobrý den, prosím o pomoc. Nevím zda se tento můj dotaz týká právě vašeho portálu, ale věřím, že mi pomůžete. Mám…
před 16 roky
10 odpovědí
Zobrazit všechny reakceMP Miroslav PETR @miroslav.petr před 6 roky16.04.2018 10:45:00
Na portále ESTAV.cz je také článek k legislativě zemních vrtů, zaujal mne ale související článek, vydaný Asociací Výrobců Tepelných Čerpadel (AVTČ), zabývající se návratností investice do vrtu (https://www.estav.cz/cz/6039.priklad-vyp…
Uvádí zde RD o vytápěné ploše 150 m2 s tepelnou ztrátou 7,5 kW a počtem topných hodin 2.200 za topnou sezonu.
Co se týče spotřeby, předpokládám že údaj 16.500 kW/h je překlep a má tam být 16.500 kWh. Co mne ale zarazilo je, že energii na vytápění vypočítali prostým vynásobením tepelné ztráty 7,5 kW počtem provozních hodin:
7,5kW x 2200h = 16.500 kWh
To by ale znamenalo, že dům má po celých 2.200 provozních hodin topné sezóny ztrátu 7,5 kW… A na této spotřebě počítají návratnost. To se bude investor divit...
DN Dušan Novák @dusan.novak před 15 roky16.09.2008 21:10:00
Dobrý den, nevím, jestli tento dotaz patří přímo sem, ale přesto bych se chtěl zeptat, zda nemáte někdo zkušenosti s vrtařskou firmou z Chrudimi. Jedná se o firmu Vodní zdroje - vrtné práce Chrudim. Chtěl bych si od nich nechat udělat vrt pro tepelné čerpadlo. Popř. pokud byste měli dobrou zkušenost s jinou firmou, jen prosím ne žádnou reklamu. Děkuji.
ŠD Štěpánka Dubská @stepanka.dubska před 16 roky30.01.2008 12:37:00
Dobrý den, prosím o pomoc. Nevím zda se tento můj dotaz týká právě vašeho portálu, ale věřím, že mi pomůžete.
Mám problém s dárlinkem, asi mi odešle tlakový spínač. při čerpání je tlak až 10 atmosfer což znamená, že to neudrží pojišťovací ventil, takže povolí a odpustí tlak. Chci se zeptat zda to nemůže být problém něčeho jiného?
Nedávno jsem dával nový. Mám studnu 150m od domu a hloubku 9m, myslím že je to na 4 stupňové čerpadlo moc...
Nemám koupit NAUTILU?
Děkuji za zodpopvězení mého problému ....
JT Jiří Tománek @jiri.tomanek před 18 roky01.11.2005 10:11:00
Stavební řízení pro tepelná čerpadla.
Vzhledem ke stále většímu zájmu stavebních investorů o úsporu energií a zvyšující se rentabilitě pořízení a provozu tepelných čerpadel (dále jen TČ) s podzemními sběrači (kolektory) tepelné energie je zřejmé, že počet staveb vytápěných touto technologií bude v Česku rychle narůstat. Je proto nanejvýš žádoucí, aby příprava a provádění takových staveb mohly proběhnout podle pevných a logicky sestavených pravidel. Dnes tomu tak rozhodně není.
Pro investora je provedení TČ včetně venkovní části sběračů tepelné energie v kontextu celé stavby drobným prvkem charakteru přípojky médií, jehož náklady jsou v řádu 5 až 10 % celkových nákladů stavby. Celé provedení pro stavbu menšího rozsahu netrvá zpravidla déle než týden a po dokončení nikdo z okolí nepozná, že nějaké sběrače existují. Má-li podobný názor na věc příslušný obecný stavební úřad, jsou jak podpovrchové kolektory tak i vrty zahrnuty do územního a stavebního řízení pro danou stavbu (popřípadě sloučeného řízení u staveb jednoduchých) a povolovací proces proběhne známým a relativně přehledným způsobem. Pokud však stavební úřad usoudí, že provedení sběračů může ovlivnit vodní prostředí pod povrchem terénu (viz §126 SZ), vyžádá si stanovisko příslušného vodoprávního úřadu. Další postup, který je tímto krokem odstartován, pak již tak přehledný není a pro investora může znamenat značnou čáru přes rozpočet. A to obrazně i doslova. Před popisem řízení bude vhodné připomenout si princip tepelného čerpadla a působení sběrače pod povrchem terénu.
Princip vytápění tepelným čerpadlem typu země-voda.
Tepelná energie pro systémy TČ uvedeného typu je získávána z podloží prostřednictvím kapaliny proudící trubkovým sběračem (primární okruh), který je do podloží osazen. V agregátu TČ je získaná tepelná energie kapaliny ze sběrače odebrána a předána do sekundárního okruhu umístěného ve vytápěném objektu. Ochlazená kapalina primárního okruhu je průchodem podložím opět „dohřáta“ na jeho teplotu, přibližně 10oC. Výhodnost TČ spočívá v tom, že množství energie takto získané je přibližně třikrát vyšší než energie potřebné pro jeho pohon. Z hlediska způsobu umístění sběrače v zásadě rozeznáváme osazení podpovrchové (horizontální kolektor) a osazení do vrtu (vertikální kolektor). Provedení horizontálního kolektoru vyžaduje dostatečnou výměru parcely a omezuje pak možnosti jejího využití. Proto je více používáno osazení sběrače do jednoho nebo více vrtů, které dosahují hloubek až kolem stovky metrů. Funkce sběrače nezávisí na výšce hladiny podzemní vody, je dimenzován bez ohledu na její přítomnost pouze pro využití tepelného potenciálu horninového masivu.
Platné předpisy.
Základním předpisem, který je stavebními úřady používán pro určení, zda jde či nejde o stavbu vodohospodářskou, je zákon č.254/2001 Sb. (vodní zákon). Ten v §2, odst.9 uvádí, že nakládáním s podzemními vodami je mj. využívání jejich energetického potenciálu, dále pak v §8 nařizuje, kdy je nutno vyžádat si k nakládání s nimi povolení a v §55 určuje, kdy je stavba vodním dílem. Rozhodujícím faktorem, který rozhoduje o zařazení sběrače zasahujícího pod hladinou podzemní vody do kategorie vodohospodářských staveb je výklad pojmu „využívání energetického potenciálu podzemních vod“. V případě sběrače ve formě horizontálního kolektoru je všeobecně akceptován předpoklad, že jeho účinek nezasahuje pod hladinu podzemní vody a proto se tímto typem sběrače nemusíme dále zabývat. Jiná situace nastává v případě vrtů, kde vodoprávní úřad používá výklad Ministerstva zemědělství ČR vydaný pod čj.18996/2002-6020, který jednoznačně tuto stavbu do kategorie vodohospodářských staveb zařazuje. Odůvodněním je tvrzení, že ve styku s podzemní vodou využívá oběhové médium energetického potenciálu podzemní vody ke změně své fyzikální vlastnosti, kterou následně využívá ve výměníku TČ.
Pokud bychom aplikovali Vodní zákon doslovně, pak je i agregát TČ a část budovy, ve které je umístěn, vodním dílem, neboť ve zmíněném §55 se pod písmenem g) mezi vodní díla řadí „stavby k využití vodní energie a energetického potenciálu“. A právě výměník TČ, nikoli kolektor, získanou energii využívá. Vodoprávní úřad však není až takový pedant a samostatným vodním dílem zpravidla prohlásí pouze vrty.
Opačný výklad.
Argumentačně lépe podložený je však výklad opačný, některými stavebními úřady rovněž uplatňovaný. O vodohospodářskou stavbu se podle tohoto výkladu nejedná, protože není provedena za účelem jakéhokoli využívání podzemních vod. Pro požadovanou změnu teploty oběhového média je plně postačující tepelně-energetický potenciál horninového masivu a případný účinnější přenos tepla do média vlivem přítomnosti podzemní vody v hornině není záměrný a nelze jej nijak kvantifikovat. Navíc sama podzemní voda svůj tepelně-energetický potenciál získává od téhož horninového masivu jako oběhové médium ve sběrači TČ a ve vzdálenosti několika metrů od sběrače má voda opět, spolu s okolní horninou, svou přirozenou teplotu. Stejně tak rychlost a směr proudění podzemní vody není přítomností sběračů nijak ovlivněn. Argumentem z oblasti elementární logiky jsou pak sama ustanovení vodního zákona. Pokud je stavba vodním dílem, je k jejímu provozu nutné dle §9 povolení k nakládání s vodami, ve kterém je mj. stanoven rozsah tohoto nakládání, který investor specifikuje ve své žádosti o povolení. Jak již bylo řečeno, sběrač pro svou funkci žádnou podzemní vodu nepotřebuje, investor proto žádný její objem nebo vlastnosti nenárokuje a žádost s nulovým rozsahem nakládání postrádá smysl. Obdobně pak vyznívá §12, podle něhož lze vydané povolení rozhodnutím vodoprávního úřadu odebrat. Takovéto rozhodnutí má smysl pouze za předpokladu, může-li držiteli povolení jeho odebráním vzniknout nějaká újma a je-li úřad schopen zkontrolovat, zda jeho rozhodnutí bylo respektováno. V našem případě není splněn ani jeden z uvedených předpokladů.
Zařazení sběračů TČ do kategorie vodohospodářských staveb je tedy asi tak stejně opodstatněné, jako zařadit sem fotbalové hřiště a požadovat od jeho majitele, aby získal povolení nechat si na trávník napršet.
Průběh řízení.
V první řadě je nutno si uvědomit, že určení, zda se jedná či nejedná o vodohospodářské dílo (VD), jímž je nakládáno s podzemními vodami, je plně v pravomoci stavebního úřadu a investor je povinen je akceptovat. To by samo o sobě tolik nevadilo. Zásadní problém pro investora však spočívá v tom, že k odlišnému zařazení může dojít několikrát v různých fázích řízení a není možné předem určit, kterou alternativou se bude řízení dále ubírat. Možné varianty řízení s vyznačením pravomocí investora a jednotlivých složek stavebního úřadu a s orientačními dobami trvání jednotlivých úkonů a celého řízení jsou uvedeny na obrázku č.1. Z rozptylu jednotlivých lhůt je zřejmé, že volba režimu řízení, o které postupně rozhodují příslušní referenti jednotlivých složek stavebního úřadu, může být pro investora velmi významná a pozoruhodné je, že každý z režimů je v souladu s platnými předpisy.
Obzvlášť deprimující je zařazení vrtů mezi vodní díla pro investora rodinného domu. Pravděpodobně nikdy nepochopí, proč složitější a trvale viditelnou část stavby lze projednat najednou ve sloučeném územním a stavebním řízení, naproti tomu s okrajovou záležitostí, ke které nemá nikdo připomínky, je nutno všechny účastníky obtěžovat nadvakrát, tj. v územním a stavebním řízení, a odsunout konečné rozhodnutí o povolení stavby o několik měsíců. Pokud v takovémto případě chce investor stavbu domu co nejdříve zahájit, „podstrčí“ stavebnímu úřadu pro sloučené řízení náhradní projektové řešení s horizontálními kolektory (má-li dost velkou zahradu) nebo s klasickým zdrojem vytápění. S odděleným projektem vrtů, zpracovaným projektantem s autorizací pro vodohospodářské stavby, pak absolvuje samostatné dvoustupňové řízení a po jeho ukončení investor opět vrty dalším řízením o změně stavby „vrátí“ do základního projektu. (Průběh této varianty je ve schématu barevně vyznačen.) Tato úspora času však není možná v případě umístění vrtů pod vlastním objektem, kdy jsou prováděny v rámci spodní stavby domu.
Zajímavá a dosud v praxi patrně neřešená situace by nastala v případě, že by investor odmítl technologii tepelného čerpadla oddělit jako samostatnou stavbu a trval by na společném vodoprávním řízení pro celý projekt. Tato varianta, ve schématu uvedena s celkovou dobou trvání řízení 115 dnů, je pro investora výhodnější, protože nemusí absolvovat dělení projektu a závěrečné změnové řízení.
Rizika přípravy a provádění.
Skutečnost, že podzemní voda není k provozu TČ nutná, ještě neznamená, že při provádění vrtných prací můžeme ignorovat její přítomnost. Ohrožení podzemní vody může nastat průnikem znečištěné povrchové vody do vrstev s vodou podzemní nebo nežádoucím propojením podzemních vodních útvarů, kterými vrt prochází. To znamená, že osoba odpovědná za provádění vrtných prací by měla ovládat nejen vlastní vrtné práce, ale také být schopna posoudit do čeho vrtá a jak řešit problémy, které při tom mohou nastat. Projektová příprava v tomto případě nemá možnost kvalitu provedení vrtu zásadně ovlivnit. Projektové řešení vlastního vrtu a vystrojení je v podstatě typové, zpracované na základě expertních posudků. Údaje o skladbě, mocnosti, hydrogeologických a geotechnických parametrech vrstev, ve kterých bude vrt proveden, lze zjistit pouze tak podrobně, jak podrobné jsou geologické mapové podklady. Výhodou samozřejmě bude, pokud v okolí byly již obdobné vrty prováděny, jsou zdokumentovány a poznatky z nich je možno extrapolovat na vrty připravované.
Pozornost je spíše nutno věnovat umístění vrtů, a to jak z hlediska dostupnosti pro vrtací techniku, tak i z hlediska okolních staveb, zařízení a přírodních prvků, které by mohly být při provádění prací ovlivněny. Tomu by také měl odpovídat výběr dotčených orgánů státní správy a správců těchto zařízení, kteří budou k řešení vydávat svá stanoviska. Kvalifikace projektanta stavby, ve které bude agregát TČ umístěn, je proto v úrovni dokumentace pro stavební povolení plně postačující i pro část týkající se vrtů.
Návrh na úpravu předpisů.
Aby při realizaci vrtů pro TČ mohly být uplatněny požadavky ochrany životního prostředí, včetně jeho podzemní složky a přitom nebyl zbytečně zatěžován jak investor, tak i ostatní zúčastněné strany, měly by být dodrženy následující zásady.
1. Je omylem domnívat se, že použití vícestupňového řízení (územní a stavební) při povolování vrtů přispěje k lepší ochraně životního prostředí. Takovýto typ řízení má smysl u projektově náročných staveb s možnými střety zájmů účastníků řízení. V prvním stupni je zajištěn soulad těchto zájmů, ve druhém stupni je zpracováno a potvrzeno konečné řešení a stanoveny podmínky jeho realizace. Pro vrty proto není žádný důvod požadovat více stupňů řízení než pro stavbu, pro kterou jsou určeny.
2. Pokud se v průběhu konkrétního řízení neprokáže opak, nejsou vrty se sběrači pro TČ vodním dílem a pro jejich provoz není třeba povolení k nakládání s podzemními vodami.
3. Správce povodí, který ze zákona (Vodní zákon, §21) odpovídá za zjišťování a hodnocení stavu podzemních vod v daném rajónu, vymezí textově nebo graficky v mapách oblasti, v nichž bude instalovaný výkon sběračů pro TČ limitován a určí hodnotu těchto limitů (např. v blízkosti zdokumentovaných vodních útvarů).
4. Vodoprávní úřad bude pouze jedním z dotčených orgánů státní správy s povinnostmi vymezenými vodním zákonem v §17 a §18 (např. při situování stavby do oblasti dle bodu 3). Pravomoc k zařazení či vyloučení stavby do okruhu staveb vodohospodářských a naopak, se všemi důsledky z toho plynoucími, nemůže být svěřena do výlučné kompetence úředníka státní správy, tak jako je tomu v současné době (viz Vodní zákon, §55, odst.3). Má-li stavební úřad pochybnost o zařazení stavby odpovědným projektantem, vyžádá si stanovisko autorizované osoby se specializací v příslušném oboru a na jeho základě pak vydá své stanovisko.
5. K provádění vrtů zasahujících pod hladinu podzemní vody by měly být oprávněny pouze osoby s akreditací nejen báňského úřadu, ale také odboru geologie ministerstva životního prostředí.
Závěrem.
Jedním z faktorů, který motivuje občany k dodržování zákonných předpisů, je přesvědčení, že jsou ve své činnosti omezováni jen v nutném rozsahu a na základě srozumitelných a jednoznačných pravidel. Smyslem tohoto článku bylo upozornit na současný nejednotný a nevyhovující přístup státní správy a navrhnout řešení, které by výše uvedené zásady pro povolování tepelných čerpadel splňovalo.
Ing. Jaroslava Tománková, Ph.D., VŠ pedagog
Ing. Jiří Tománek, podnikatel ve stavebnictví
PČ Petr Čížek @petr.cizek500 před 18 roky02.11.2005 18:43:00
JT Jiří Tománek @jiri.tomanekVážená paní inženýrko a pane inženýre,
naprosto s Vámi souhlasím v tom, že je nezbytné, aby se v projektové přípravě a provádění zemních tepelných výměníků dodržovala (a všemi stavebními úřady tvrdě vynucovala) jednotná pravidla a že ta současná by potřebovala upravit a doplnit. O tom, že provádět kvůli domovním studnám, anebo vrtům pro malá tepelná čerpadla dvoustupňová řízení se stejnými účastníky je pro všechny zúčastněné úplně zbytečná zátěž, nemůže být pochyb. Zároveň ale není možné rozsah omezování stavebníků zúžit na úkor ochrany práv majitelů sousedních pozemků a jiných zákonem chráněných zájmů. Ve svém výčtu předpisů, kterým by měl stavebník vyhovět, jste například zapomněli na zákon č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí, podle kterého je každý povinen svůj záměr zřídit vrt pro tepelné čerpadlo ohlásit na krajský úřad předepsaným způsobem minimálně měsíc předem a pak čekat na jeho vyjádření. Zkrátka máme spoustu předpisů, které ač byly vydány, vůbec nikdo nedodržuje a většinou o nich ani neví, protože jejich dodržování nikdo nekontroluje a netrestá a tváří se, že je k tomu kompetentní někdo jiný. Nemělo by to být ale chápáno jako ospravedlnění nekalé soutěže těch, kdo si udělali živnost z toho, předpisy nedodržovat.
Na rozdíl od Vás jsem přesvědčen, že rozhodnutí o tom, že nejde o povolení vodního díla, ale jen podzemní stavby, není v kompetenci obecného stavebního úřadu, ale jedině příslušného vodoprávního orgánu (odboru životního prostředí obce s rozšířenou působností) a ten by tak mohl kvalifikovaně rozhodnout jedině na základě přesně specifikovaného topného systému, který by pak musel být striktně dodržen, jinak by nesměl být zkolaudován. Do této kategorie by mohl být zařazen jedině systém se zemními tepelnými výměníky ukončenými nad hladinou podzemní vody, založený na akumulaci přebytečného tepla do horniny a jeho pozdějšího odčerpání. Takový systém je sice jako jediný v reálném čase obnovitelný, ale vyžaduje největší počáteční investice. Do této kategorie by nepochybně spadl i Vámi popsaný trubkový sběrač, dodávající do tepelného čerpadla kapalinu ohřátou na 10 0C, protože by v jiném režimu nemohl odčerpávat teplo z horniny. Množství tepla odebírané tepelným výměníkem z horniny je úměrné rozdílu teplot mezi teplonosným médiem a horninou a u nás je největší průměrná teplota země nad úrovní odvodnění v okolí Prahy (asi 9 0C), zatímco například v Podkrkonoší je jen kolem 5 OC.
Protože většina u nás montovaných systémů tepelných čerpadel teplo do země neukládá, musí do jejich vrtaných zemních výměníků vstupovat nemrznoucí směs o teplotě kolem -4 0C, ale i podstatně nižší. Pokud sahají pod hladinu podzemní vody a stavební úředník uplatní ve svém rozhodnutí výklad, že se v těchto případech o vodohospodářskou stavbu nejedná, tak koná proti zákonu, protože o tom, jestli výklad legislativní komise Ministerstva zemědělství má, nebo nemá pravdu, není oprávněn rozhodnout on, ale jedině soud. Váš výklad, který označujete za argumentačně lépe podložený, je na hraně s logikou (cožpak můžete prohlásit dům za vodní dílo jenom proto, že má ve sklepě darlink ?) a rozhodně je v rozporu s objektivně zjištěnými přírodními skutečnostmi. Pokud budete mít zájem, najděte si na http://www.geolog.cz/odborne_clanky článek „Zemní tepelné výměníky tepelných čerpadel se neobejdou bez podzemní vody“. Je to rešerše z odborné literatury, která shrnuje tepelné vlastnosti země, hornin a podzemní vody.
To, že vodoprávní úřady nestanovují při povolování k nakládání s energetickým potenciálem podzemní vody rozsah tohoto nakládání není důkazem toho, že se nejedná o nakládání s podzemní vodou, ale závažná chyba, způsobená tím, že se úředníci s vrty pro tepelná čerpadla setkávají poprvé a že ve formulářích, předepsaných vyhláškou č. 432/2001 Sb., tato rubrika chybí. Tato zdánlivá byrokratická maličkost a to, že účastníci řízení při něm neuplatňují střety zájmů, protože o nich nic netuší, jsou časovaná bomba, která se v budoucnosti vymstí. Teplotní změny se v zemi šíří velice pomalu a nakládání s podzemními vodami pro energetické účely se podle zákona nesmí povolit na dobu menší než 25 let. Jak asi dopadnou všechny ty skupiny nových domů, které mají vedle sebe na 1 hektaru natěsnané vrty pro 100 kW, když průměrný zemský tepelný tok je u nás asi 600 wattů na hektar? A jak asi dopadne majitel pozemku, který při územním řízení nic netuše souhlasil, aby si jeho soused udělal 2 m od jeho plotu vrty pro silné tepelné čerpadlo, aniž by ho někdo upozornil, že se s nimi budou jeho vlastní vrty ovlivňovat? Domnívám se, že by stavební a vodoprávní úřady měly věnovat tepelnému ovlivnění okolních pozemků stejnou pozornost, jaká by se podle obecných podmínek pro výstavbu měla věnovat vzájemnému ovlivnění studní. Jsem přesvědčen že by měly povolované množství tepla odebíraného ze země limitovat podle možností lokality s ohledem na dispozici staveb na sousedících pozemcích a na záměry jejich majitelů na základě výpočtu teplotního ovlivnění.
Neznám přesné hranice mezi obory ČKAIT, ale protože výpočet vlivu tepelného čerpadla na okolní pozemky vyžaduje geologické znalosti a poměrně komplikované výpočty, nemohu souhlasit s Vaším vývodem, že kvalifikace projektanta stavby, ve které bude agregát tepelného čerpadla umístěn, je v úrovni dokumentace pro stavební povolení plně postačující i pro část týkajících se vrtů. Podle mého názoru by tyto vrty měly být umístěny a prováděny jako průzkumná díla řízená hydrogeologem, který by za ně byl jako u každého průzkumu odpovědný. Ten by podle výsledků vrtu opravil původní odhad jeho vydatnosti a vlivu na okolí a v tomto smyslu napsal své vyjádření k požadovanému odběru tepla. Jenomže největší problémy, které vrty pro tepelná čerpadla působí podzemní vodě, by nevyřešila ani neustálá přítomnost hydrogeologa u vrtné soupravy. Co tam bude platný, když 90 % vrtných souprav, které u nás provádějí vrty pro tepelná čerpadla, je stavěno na vrtání děr v lomech do hloubky 20 m, vrtají až na hranu svých schopností a ani ony, ani jejich obsluha nejsou schopné na případnou mimořádnou situaci reagovat ? Vyřešilo by to vydání přesných podmínek, které by stanovily, jak by měla být vrtná souprava určená pro vrtání takovýchto vrtů vybavena, ale rázem by v celé republice mohlo vrtat jenom tři až pět tuzemských firem.
Tímto jsem rozhodně nechtěl nijak znevážit Váš příspěvek. Současné předpisy týkající se tepelných čerpadel prostě časově nestačily vzniklé potřebě a bylo by dobře, kdyby se ČKAIT a ČAH shodly na nějakém společném návrhu na jejich inovaci. Prosím o svolení, aby mohl být Váš příspěvek zveřejněn na serveru http://www.geolog.cz
RNDr. Petr Čížek, hydrogeolog.
JV Jiří Vondráček @jiri.vondracek911 před 18 roky14.10.2005 13:55:00
Na strankach Statni banske spravy CR (viz. http://www.cbusbs.cz/jine-situace.aspx) jsou ke stazeni dokumenty, ktere napr. tvrdi, ze: ....Geotermální energie není vázaná na zdroj podzemní vody („suché“ teplo horninového masívu). Přenos energie se děje ohřevem technologického média, které cirkuluje v umělém uzavřeném oběhu přes tepelné čerpadlo. Protože v místě geotermálního vrtu není zdroj podzemní vody, potom využití geotermální energie není čerpání podzemní vody pro využití geotermální energie, a jeho realizace a využívání tedy nespadá pod zákon o vodách. Pokud k využití dochází neprůmyslovým způsobem, jsou tyto vrty včetně jejich zařízení stavbou nebo příslušenstvím stavby.
Tak jak to tedy je??
PČ Petr Čížek @petr.cizek500 před 18 roky14.10.2005 15:20:00
JV Jiří Vondráček @jiri.vondracek911Vámi uváděná citace je pouze soukromým názorem autora článku p. RNDr. Petra Šponara, který přešel na ČBÚ z geologického odboru Ministerstva životního prostředí, kde zastával názor, že geologickou prací je pouze teoretické bádání, nikoliv činnost směřující k nějakému praktickému výsledku. Důsledkem byla benevolence odboru k porušování zákona o geologických pracích a četné případy havárií vodních poměrů činností, povolenou na základě posudků, vypracovaných nekvalifikovanými osobami. Legislativně závazné je stanovisko Výkladové komise Ministerstva zemědělství pro zákon č. 254/2001 Sb. vydané dne 8.10.2005 pod č.j. 18996/2002-6020, podle kterého jsou:
"vrty používané při provozování tepelných čerpadel, zasahující pod hladinu podzemní vody, osazené zařízením určeným pro oběh "přenosného média" vodními díly, kterými dochází k využívání energetického potenciálu podzemní vody a tedy k nakládání s podzemními vodami podle §2 odst. 5 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a jsou vodními díly podle ustanovení §55 odst. 1 vodního zákona. K těmto vrtům je tedy třeba povolení k jinému nakládání s podzemními vodami za účelem využívání jejich energetického potenciálu podle ustanovení §8 odst. 1 písm. b) bod 5 vodního zákona a stavebního povolení k vodním dílům podle ustanovení §15 vodního zákona."
Pravdou je, že podzemní voda hraje i u těchto tzv. "suchých vrtů" klíčovou roli a že by bez jejího energetického potenciálu nemohly tyto vrty pro tepelná čerpadla prakticky vůbec fungovat. Odhlédneme-li od této skutečnosti a od soubojů různých zájmových skupin (ČKAIT, hydrogeologové, prodejci tepelných čerpadel), tak je nesporně přínosem to, že by alespoň teoreticky již nejméně 3 roky nemělo docházet k tomu, aby byly hloubeny bez jakéhokoliv odborného dozoru nesčetné kilometry stometrových vrtů, i když praxe je nepochybně jiná a četné havárie podzemní vody tvoří i nadále jenom malou viditelnou část celého ledovce.
HY Hydrogeolog @hydrogeolog863 před 18 roky10.10.2005 12:13:00
"V současné době je situace v nahlížení na vrty pro tepelná čerpadla obou skupin z hlediska práva naštěstí jiná,..."
o to jsme se dokázali dokonale postarat. Je hlavně výhodná pro nás, tzv. hydrogeology, protože máme na čem parazitovat. Po socialistickém způsobu, v tom jsme kovaní, to co by stačil dělat jeden, na tom se nás může v pohodě přiživovat dalších pět až deset. My stejně do země nevidíme, postupuje se podle map stejně jako dřív, ale tímto se stáváme nepostradatelnými. To, že tím zkomplikujeme život stavebníkům a oni to vše pořádně zaplatí, nás nezajímá. Hlavně když nám kape, že.
Kupředu levá!
Vkládání nových příspěvků je dostupné pouze pro přihlášené uživatele
Nevhodný příspěvek
Pokud chcete upozornit redakci na diskusní příspěvek, který svým obsahem porušuje pravidla diskusí na portálu TZB-info, klikněte na tlačítko Odeslat. V diskusích jsou nepřípustné zejména příspěvky vulgární, urážlivé a nesouvisející s tématem dané diskuse.
Vyberte způsob sdílení
Reklama
Přihlášení
nebo se přihlaste emailem
Nemáte účet?
Vypadá to, že nejste přihlášen
Registrací a přihlášením získáte mnoho výhod. Neunikne vám žádný nový příspěvek u oblíbených témat, můžete se ptát i odpovídat.
Technická podpora
Máte potíže s přihlášením, vkládáním příspěvků, nebo se správou vašeho profilu? Napište nám! Uvítáme také připomínky, podněty a nápady k vylepšení diskuzního fóra. Děkujeme.