Diskuze ke článku: Ekonomika pasivního domu - vyplatí se skutečně?

TZB-info
Diskuzní fórum
Diskuze ke článkům
Diskuze ke článku: Ekonomika pasivního domu - vyplatí se skutečně?

Redakce @redakce před 17 roky

Plné znění článku: Ekonomika pasivního domu - vyplatí se skutečně?

Anotace článku: Postavit pasivní dům a zaplatit kvůli tomu víc než za "normální" dům? Jak dlouho budu čekat, než se mi investice vrátí? Kde na to vzít peníze? Má to vůbec smysl? Tyto otázky napadnou většinu investorů při rozhodování o jeho stavbě. Některé odpovědi přináší následující článek.

Vkládání nových příspěvků je dostupné pouze pro přihlášené uživatele

Registrovat

Nejnovější příspěvky

RR Radek RRR @radek.rrr

Jasně, vždycky je neco za něco. A samozřejmě každý vidí kvalitu bydlení jinak (někdo sní o inteligentním domě a…

před 17 roky

JŠ Jaroslav Špor @jaroslav.spor

Obávám se, že v této otázce nemáte příliš volby. Právě pasivní dům je v podstatě to technologicky nejjednodušší, co je…

před 17 roky

RR Radek RRR @radek.rrr

O tuhle problematiku se laicky chvíli zajímám a docela by mne zajímal názor kudy se bude vývoj ubírat. Zda půjde…

před 17 roky

30 odpovědí

Zobrazit všechny reakce

RR Radek RRR @radek.rrr před 17 roky

O tuhle problematiku se laicky chvíli zajímám a docela by mne zajímal názor kudy se bude vývoj ubírat. Zda půjde cestou relativně složitých systémů a principů ( relativně ) budovaných na relativně složité elektronice a technologii obecně ( zdroj poruch, nestability regulací, složité "ladění" optimálních parametrů, problémy při změně vlastností) nebo cestou jednoduchých sofistikovaných principů, které sice nemohou fungovat "samy" ale regulace je jednoduchá, není poruchová a tudíž mnohem levnější repsktive žádná. V uvedených parametrech ekonomického hodnocení mi chyběla čísla ukazující jaké jsou náklady na opravy, údržbu a obnovu zejména u technologicky náročných řešení (Tepel. čerpadla, rekuperace, regulace, solární zařízení). Dá se někde najít zdroj takovýchto informací ?

JŠ Jaroslav Špor @jaroslav.spor před 17 roky

RR Radek RRR @radek.rrrObávám se, že v této otázce nemáte příliš volby. Právě pasivní dům je v podstatě to technologicky nejjednodušší, co je schopné zajistit kvalitní bydlení (bydlení v jeskyni s ohýnkem uprostřed je jistě jednodušší, ale o nějaké kvalitě bydlení se tam dá hovořit jen velmi těžko).

A myslím, že právě na kvalitu bydlení naráží podstata Vašeho příspěvku. V pasivním domě jsme se zbavili jediného technického zařízení, které je opravdu nezbytné pro přežití - vytápěcího systému. To ostatní už je jen a pouze o komfortu - Chceme ohřívat teplou vodu na mytí? Jistěže chceme. A ohřívat teplou vodu bez technického zařízení je opět silně nekomfortní. Takže technické zařízení potřebujeme.

JS Jaroslav Stoklasa @jaroslav.stoklasa před 17 roky

Po přečtení diskuze jsem ještě stále skeptický k rentabilitě celého pasivního domu.
Je jisté, že bez finanční podpory a to jak ze strany státu, nebo jak je již v mnoha zemích běžné i ze strany soukromých subjektů (např. výrobci izolačních materiálů apod.), bych se raději místo úspor energií vydal směrem jejich co nejlevnějšího získání.
Jiná situace nastává, mám-li volné finanční prostředky, potom je rozhodně výhodnější a bezpečnější je vložit do podobného projektu než do banky. Zhodnocení je zde lepší.
A na závěr si dovolím jednu vzpomínku. Když jsem procházel za socialismu různé továrny, narazil jsem občas na heslo "Dneska rekord, zítra norma". Vzhledem k zdokonalujícím se technologiím i v oboru izolačních a stavebních materiálů pevně věřím, že kdyby jste si tuto diskuzi přečetli za dvacet let, budou se vám zdát hodnoty zcela běžné a budete se podivovat nad nedůvěrou některých diskutujících.

PK petr kocina @petr.kocina před 17 roky

Vyšší investici do úsporných opatření lze tedy chápat jako formu důchodového připojištění. - tak to bylo velmi trefne a souhlasim

JS Jaroslav Stoklasa @jaroslav.stoklasa před 17 roky

Již na první pohled je jasné, že celý výpočet je nasměřován výhodně pro pasivní dům. Tak jen velmi stručně:
1) Když se zvažuje vzestup cen energií (5%), jedná se o velmi zásadní inflační prvek, tudiž na druhé straně se musí také promítnout vzestup úrokové sazby, který zákonitě musí nastat.
2) Také se tu neuvažuje o možnosti, že peníze které budu investovat navíc do úsporných opatření v domě, bych mohl investovat do jiných aktivit a za 20 let je zhodnotit daleko lépe. Zde je však na zvážení každého jakou diskotní sazbu do tohoto výpočtu nasadí.

PK petr kocina @petr.kocina před 17 roky

JS Jaroslav Stoklasa @jaroslav.stoklasa1) zasadni inflacni prvek ???? a co treba potraviny, telefon,cigarety,alkohol,TV radio ...... to podle vas nejsou zasadni prvky.predpokladam,ze vam neco rika inflacni kos.takze s tim zasadnim prvkem bych radeji brzdil.
rozhodne se ten vas zasadni prvek nemusi promitnout do inflace takovou merou jakou mu prisuzujete.nemusim vam taky vysvetlovat posilovani koruny.momentalne je to hlavni duvod,proc se nezvedaji urokove sazby.

2)zhodnotit lepe ??? o kolik to ve vasem pripade je?? pokud by to byl alespon 4 nasobek nad inflaci byl by jste solidnim investorem.nemusim vam ale zduraznovat vysoky zisk,vysoke riziko a ne kazdy to dokaze podstoupit a drzet nervy na uzde.
mam s tim bohate zkusenosti.

Zde je však na zvážení každého jakou diskontní sazbu do tohoto výpočtu nasadí. - a kolik si myslite ,ze by tam lidi dosadili,kdyz o investovani nema ani potuchy minimalne 95% obcanu.

RN Radek Novák @radek.novak541 před 17 roky

Ačkoli považuji postup výpočtu v článku za dobrý, nemohu si ušetřit připomínku týkající se ocenění dalších přínosů, které úsporné technologie, zateplení a regulace přinese.
Jedná se například o pokles teploty při přerušovaném vytápění. V nezatepleném objektu nejsou výjimečné poklesy o 5-6 stupňů. Večer je v obytných místnostech 23-24 stupňů, po dohoření kotle ÚT v průběhu noci v raních / dopoledních hodinách poklesne teplota na 18-19 stupňů. Norma sice připouští max. pokles o 7 stupňů, nicméně to představuje značné nepohodlí. Co se týče teploty 23-24 stupňů, která může být řadou odborníků na vytápění povážována za přetápění, podotýkám, že pro pohodlnou práci u počítače je to teplota nezbytná (pokud nechcete psát na klávesnici v rukavicích).
V případě, že do výpočtu nákladů zahrneme zateplení obvodových stěn, rovněž bychom měli nějakým způsobem ocenit a do výpočtu zahrnou "cenu" zvýšeného luxusu - tj. vyšší povrchovou teplotu vnitřních stěn a menší kolísání teplot.
Podobné finančně nevyčíslené přínosy najdeme i u dalších úsporných opatření. Např. u úsporných zářivek, kde vedle nižší spotřeby elektrické energie získáme jejich nákupem další výhody, například nutnost mnohem méně časté výměny díky jejich vyšší životnosti, menší oslnění při rozsvícení díky pomalejšímu náběhu do plného jasu a pod.
Jistě by bylo zajímavé zjistit, kolik investorů se rozhoduje o zateplení stávajících objektů z důvodů pouhých finančních úspor za energie, kolik procent z důvodů zvýšení vlastní pohodlí, popř. s přihlédnutím k oběma důvodům.

AA Aleš Aleš @ales.ales741 před 17 roky

Pasivní dům , je dům s technickými zařízeními , které mají svojí životnost a vyžadují odbornou udržbu , servis , výměnu , typickým příkladem je rekuperace vzduchu. , solární systémy a pod.

Do celkových nákladů u pasivního domu , proto nemůžeme počítat jen náklady na energie , ale i cenu práce , např: čištění výměníku rekuperace , výměnu filtrů , výměna oběhového čerpadla a regulace sol systému a pod.
Výsledkem je nesporě fakt , že pasivní dům bude celkově finnačně náročnější způsob bydlení , než slušně izolovaný dům s podlahovým vytápěním a využitím TČ země /voda jako zdroje tepla. Navíc i skutečná spotřeba el. energie pro otop je v tomto druhém domě nižší než v domě tzv pasivním, protože se uplaťnuje vysoký topný faktor TČ. Takový dům je tedy i ekologičtější.

Navíc pasivní dům se díky požadavku na malu tep. ztrátu většinou není schopen tvarově přizpůsobit požadavkům investora. Např : nemožná členitá fasáda, třecha, velké prosklené plochy a pod.