Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Diskuse ke článku: Fotovoltaika - jaká je nejlepší dostupná technologie?

Autor článku: Milan Vaněček a Antonín Fejfar, Fyzikální ústav Akademie věd ČR, v.v.i., Praha
Plné znění článku: Fotovoltaika - jaká je nejlepší dostupná technologie?
Anotace článku: V současném boomu instalací FV elektřiny se stává, že i do laboratoří Fyzikálního ústavu AV ČR dostaneme otázku, jaký fotovoltaický panel je nejlepší. Na takovou otázku není jednoduchá odpověď. Ideální panel by měl mít především co nejvyšší účinnost, která by nezávisela ani na teplotě, ani na intenzitě osvětlení. Kromě toho by panel nedegradoval, obešel by se bez údržby, byl co nejlehčí a přitom pevný a odolný. Takový panel zatím nikdo nevyrobil (a to bez ohledu na možnou cenu). Pokud není ideální volba, jaké možnosti se tedy nabízejí?

přidat ke článku nový příspěvek

Příspěvky v této diskusi vyjadřují názory čtenářů. Redakce portálu TZB-info nemůže ovlivnit jejich obsah, ale vyhrazuje si právo je odstraňovat.
Zobrazit všechny příspěvky zobrazuji 1 - 30 z 45   starší >>
Příspěvky
Předmět: Marek Slavik
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 28.07.2010 10:14 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100192
reakce na ...
upozorňuji předem, že autor Marek Slavik cituje (alespoň v některých případech) skutečné věty ze skutečných (i odborných) článků, což často vyznívá velmi přesvědčivě, teprve po delší diskusi vyplyne, že dává do souvislosti témata, která v praxi nesouvisí, zdá se, že například nepochopil, co znamená "tandem thin-film na křemíkovém substrátu"

Předmět: Re
Autor: Marek Slavik
Datum: 19.05.2010 17:33 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Technologie na vyrobu ucinnych FV clankov uz existuju ako priklad mozem uviest uz beziaci 1/2Mw reaktor thin film tandem FV clankov s ucinnostou 25%.

Dalsou cestou je mokra depozicia FV kde je mozne deponovat Ge, Si, GaAs.......

Vsetko to stoji a pada na ludoch a ak sa vedecky tym dopracuje k vysledkom ktore nasledne publikuje trva to cca. 10rokov ked sa zacne ako tak pracovat na ich uplatneni v praxi a ja to je len nahoda lebo investorov v technologickej oblasti je minimum......

Předmět: Re: Re
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 25.05.2010 07:42 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Přeji příjemný den, pane Slavíku
často se v diskusích zmiňujete o úžasných technologiích, které jsou dvakrát lepší než ty, které se v praxi používají.
Vaše příspěvky by měly řádově vyšší hodnotu, pokud byste uvedl například webové odkazy.
Domnívám se, že 1/2 Mw znamená 0,5 MWp instalovaného výkonu. Taková elektrárna by se těžko schovala. Problém je, že jste zřejmě jediný člověk na světě, který ji viděl.
Ale mohu se mýlit, může se jednat o výrobní zařízení (reaktor), který vyrábí tenkovrstvé (TF) panely se zmetkovitostí 75 % (účinnost 25 %).

Předmět: Re (2): Re
Autor: Marek Slavik
Datum: 27.05.2010 09:36 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Pohoda ono to bude asi tym ze pracujem v R&D oblasti takze k informaciam mam ovela blizsie. Pre mna je dolezite ze technologia je prirodzenym upgradom stavajucich liniek na vyrobu kremikovych clankov........takze to ma velmi zaujimavy potencial zvlast ak je tato technologia dostupna ale zatial bez zaujmu investorov.......som rad ze v CZ sa podarilo presadit 22% ucinnost pretoze to je buducnost a vobec nie je problem dosiahnut tieto parametre pri aplikacii novych technologii.

Předmět: Re (3): Re
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 31.05.2010 22:50 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Pane Slavíku, domnívám se, že si ze čtenářů TZB-info děláte legraci.

Účinnost 22 % je dosažitelná pouze za přehnaných finančních nákladů. Panely na družicích a kosmických stanicích mají účinnost dokonce téměř 30 %. Jejich cena je však přijatelná právě jen pro kosmické stanice.

Předmět: Re (4): Re
Autor: Marek Slavik
Datum: 27.06.2010 21:13 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100011
reakce na ...
To ze nemate najnovsie informacie z R&D je Vasa chyba......

Předmět: Re (5): Re
Autor: Jiří Babača
Datum: 28.06.2010 09:30 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Přeji pěkný den pane Slavíku!
Je-li vše tak jak tvrdíte, tak pak bych Vás chtěl požádat aby jste zde zveřejnil bližší informace k Vámi zmiňované PV technologii s účinností přesahující 22%, jež je vhodná pro naše klimatické podmínky a jejíž cena je konkurenceschopná (včetně kontaktu na referenční FVE).
Předem děkuji.

Předmět: Re (6): Re
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 01.07.2010 09:03 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100192
reakce na ...
Pročtěte si příspěvky pana Slavíka v jiných diskusích, možná pochopíte...

Předmět: Re (7): Re
Autor: Marek Slavik
Datum: 02.07.2010 13:09 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100011
reakce na ...
PReco si neviete priznat Vasu neinformovanost.......ja osobne spolupracujem na vyvoji novej generacie FV modulov s AV CR, VUT a dalsimi osobami z praxe takze neriesim Vas nazor zvlast ak nema ziadnu vypovednu hodnotu.

Předmět: Re (8): Re
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 02.07.2010 14:35 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100192
reakce na ...
neskutečně Vám fandím, skvěle se Vám totiž daří svůj výzkum tajit, jistě se bude jednat o takový průlom, že pro spolupracovníky z AV ČR a VUT nemá smysl výsledky publikovat na mezinárodních konferencích, protože si nechají vše patentovat a potom budou nechutně vydělávat

Předmět: Re (9): Re
Autor: Marek Slavik
Datum: 02.07.2010 15:49 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100011
reakce na ...
Mame zaujem aplikovat nasu technologiu do vyroby 22% FV modulov takze nemam potrebu nic z R&D prezentovat.

Předmět: Re (10): Re
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 12.07.2010 08:27 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100192
reakce na ...
Můj předchozí příspěvek byla ironie, poptal jsem se několika lidí z oboru, nikdo jméno Marek Slávik (nebo Slavík?) nezná.
Nikdo taky neví o výzkumu v ČR, který by mohl vést k výrobě panelů s účinností přes 22 % při rozumné ceně. Vícevrstvé články používané v kosmickém průmyslu jsou totiž kosmicky drahé.

Předmět: Re (11): Re
Autor: Marek Slavik
Datum: 12.07.2010 15:16 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100011
reakce na ...
Kosmicky drahe teda ak mate na mysli TJ od spectrolabu tak tie mam na testovanie noveho koncetratoru tu a cena je tak zavisla od KP pricom standart je 16usd za 35W mame aj inu lepsiu verziu od ineho vyrobcu ktora ma 40% ale tam je cena len vyvojova tj. 32usd...

K teme klasicke Si clanky ano zdielam info s vyrobcom a ano je tam perspektiva pri uplatneni novej technologie ktora dokaze pracovat s uv spektrom......

Joo volali ste do solartec-u....a to si myslite ze je centrum vsetkoho vyvoja v cz.........uz mi to pripada ako parodia na fotovoltaiku.......staci si precitat clanok v technickom tydenniku na temu VUK panenske brezany kde sa na temu vyvoja novych FV clankov vyjadruje asi upratovacka.......

Předmět: Re (12): Re
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 16.07.2010 12:25 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100192
reakce na ...
Oslovil jsem instituce, o kterých tvrdíte, že s nimi spolupracujete. Pokud si pamatuji, Solartec mezi nimi nebyl, takže mě ani nenapadlo se ptát právě tam.

U Vámi uváděných cen jste zapomněl uvést cenu koncentrátoru, trackeru, chlazení... Je to, jako byste u spalovacího motoru uvedl jen cenu pístů.

Předmět: Re (13): Re
Autor: Marek Slavik
Datum: 17.07.2010 09:34 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100011
reakce na ...
Koncentrator je cca 50czk na Wp je to prave kvoli pouzitiu drahej technologie ktora ako jedina umoznuje ucinost modulu vyssou ako 30%. 2 osy tracker s funciou MPP ktory sme takisto dokoncili ma vytaznost pre standartne FP FV panely 700Wp/Ha a pre nove KP FV panely 1.15Mw/Ha cena je orientacna kedze ide o vyvoj 7500E chladenie je integrovanou sucastou systemu a cenu uz obsahuje koncentrator.

Předmět: Re (14): Re
Autor: Jiří Babača
Datum: 18.07.2010 22:08 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100297
reakce na ...
Pane Slávik, jedna věc mi stále vrtá hlavou … Přestože tady tvrdíte, že spolupracujete s Akademii věd ČR a Vysokým učením technickým, tak podle zjištění pana Bechníka, Vás nikdo(!) z lidí, jež se v těchto institucích zabývají Fotofoltaikou, nezná!

Což podle mého soudu, pane Slávik, rapidně snižuje hodnověrnost všech Vašich tvrzení.

Předmět: Re (15): Re
Autor: Marek Slavik
Datum: 19.07.2010 09:25 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100011
reakce na ...
Pohoda to bude tym ze mame s VUT otvorene studentske vyvojove pracovisko takze si vsetko riesime v ramci skoly. AV CR takisto to je o spolupraci pri vyvoji a naslednej aplikacii do praxi.

Fotovoltaika nie je aktualne priorita nasho vyskumu (dokonceny je vyvoj koncetracnych fv modulov a MPP 2 oseho trakera CPV - 1.15MWe/Ha) tou su kogeneracne jednotky do 500kWe na baze stirlinga a ericssona tu chceme dominovat na EU trhu.

Předmět: Re (16): Re
Autor: Jiří Babača
Datum: 19.07.2010 10:01 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100297
reakce na ...
Pane Slávik, opět jen mlhovina a opakovaná tvrzení bez jediného ověřitelného(!) důkazu podle hesla „stokrát opakovaná lež se stává pravdou“ ...

Předmět: Re (17): Re
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 20.07.2010 20:27 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100192
reakce na ...
pane Babačo, zbytečně ztrácíte čas, jsou to bláboly, pan Slávik ani nezná rozdíl mezi trackerem a MPP trackerem

setkal jsem se s názorem, že se jedná o najatého agenta, jehož úkolem je mást laiky a obtěžovat odborníky

Předmět: Re (18): Re
Autor: Marek Slavik
Datum: 21.07.2010 09:52 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100011
reakce na ...
Ano tak ako striedac vyuzivam Maximum power point MPP ako dodatocnu informaciu zo solarnych panelov pre 2 ose natacanie tento sposob si vyziadala potrebna presnost CPV systemu kedy sa VA charakteristika zo solarnych panelov vyhodnoti v ramci kalibracie presnosti trakeru. Prave u CPV sa kladie velky doraz na homogenitu solarneho obrazu ne fv cipe preto bolo nutne pri KP vyssich ako 800 pouzit kalibraciu na zaklade vyhodnotenia VA charakteristiky fv cipu.

Komentovat vyroky p. Bechnika nema zmysel......

Předmět: Re (19): Re
Autor: Jiří Babača
Datum: 21.07.2010 15:02 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100297
reakce na ...
Ale jo, pane Slávik, děláte to dobře … kdybych se o tuto problematiku vůbec nezajímal, tak bych Vám ty Vaše bajky klidně i baštil …
Ovšem nejpodařenější je hned ta první bajka o tenkovrstvých křemíkových panelech s účinností 25% ... ta se Vám opravdu povedla ...

Předmět: Re (20): Re
Autor: Marek Slavik
Datum: 21.07.2010 16:42 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100011
reakce na ...
Berkeley labak rok 2002 bol dolezity pre vyvoj thin film fv clankov nasledne po simulaciach sa vyrobili prve vyvojove solarne clanky........nasledne rok 2005 a podpisanie aliancie a presun know how do spin off firmy ktora ma za ciel aplikovat tieto thin film clanky do praxe.......rok 2007 rozne vyvojove stadia thin film clankov........rok 2009 tandemove clanky s vyuzitim kremikoveho substratu a thin film technologie s ucinnostou 25% s cielom komercializovat ich ako sucast liniek na vyrobu kremikovych fv liniek do roku 2011......rok 2010 dokoncenie vyvoja noveho typu reaktora ktory nahradil klasicke MOCVD a umoznil dalsi pokrok v oblasti depozicie thin film polovodicov......takisto rok 2010 vyuzitie ZnO substratu ako substratu pre thin film fv clanky co znamena ze substrat moze byt sklo.....

Předmět: Re (21): Re
Autor: Jiří Babača
Datum: 21.07.2010 21:23 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100297
reakce na ...
Však jsem Vás už jednou pochválil za to, že to děláte moooc dobře ... kdybych byl naprostý laik, tak bych Vám to baštil i s navijákem ...

Předmět: Re (22): Re
Autor: Marek Slavik
Datum: 21.07.2010 22:26 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100011
reakce na ...
Ak si date namahu a prejdete publikacie k thin film technologiam s vyuzitim III/V materialov tak pochopite ze musite svoje tvrdenia prehodnotit.......

Len tak naokraj pred casom bola v EU databaze ponuka spoluprace:

Sintering technology for manufacturing low cost & high efficiency photovoltaic silicon wafers

A French SME has developed a sintering technology allowing to manufacture low cost ( 15%) silicon wafers for photovoltaic applications (solar cells). The process enables manufacturing from powders without the melting nor the sawing stages, then enabling a significant cost reduction. The company looks for technology collaboration with companies involved in the photovoltaic value chain in order to further develop the process and implement commercial applications.

Este stale si myslite ze pre R&D je lahke najst komercne vyuzitie? Je X dalsich prikladov ako je tazke prejst z vyskumu do praxe.

Předmět: Re (23): Re
Autor: Jiří Babača
Datum: 22.07.2010 20:52 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100297
reakce na ...
Pane Slavík, sice jsem v té vaší citaci nenašel nic, co by dokladovalo Vaše tvrzení... (to že někdo něco nabízí, přeci neznamená, že o to nikdo nemá zájem), ovšem nic jiného jsem ani neočekával...

BTW: tenkovrstvé křemíkové panely mají skutečně řadu nesporných výhod (nižší pořizovací cena panelů, která je dána zejména výrazně nižší energetickou náročností (!) při jejich výrobě a nesrovnatelně menší spotřebou materiálu (!), dále pak při samotné výrobě EE mají mnohem menší ztráty v důsledku vysokých teplot, stejně tak při difusním světle mají mnohem vyšší výrobu EE než-li klasické mono nebo polykrystalické panely. Tzn., že při stejném instalovaném výkonu vyrobí více EE kromě jiného) ovšem rubem téže mince je skutečnost, že tenkovrstvé křemíkové panely mají nižší, opakuji a podtrhuji NIŽŠÍ (!) tzv. "účinnost" což má dopad jednak na vyšší investiční náklady na podpěrné konstrukce a také na množství potřebné kabeláže, což představuje také větší ztráty již vyrobené EE (Ohmův zákon) a hlavně na stejnou zastavěnou plochu se bohužel vejde menší instalovaný výkon! Což je doposud hlavní brzda masového rozšíření tenkovrstvých FV panelů.

Tudíž až se jednou v budoucnu najde výrobce, který bude schopen vyrábět levné tenkovrstvé křemíkové panely, jejichž tzv. "účinnost" bude 15% jako u standardních průmyslových monokrystalických panelů a nebo dokonce vysněných 25%, tak mu investoři utrhnou ruce i bez zcela nesmyslné vyhlášky nařizující min. účinnost FV panelů!

Předmět: Re (24): Re
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 28.07.2010 09:46 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100192
reakce na ...
Předmět: Re (20): Re
Autor: Marek Slavik
Datum: 21.07.2010 16:42 odpovědět upozornit redakci

... "tandemove clanky s vyuzitim kremikoveho substratu a thin film technologie"
to je přece SunPower nebo Sanyo HiT, ty už byly v roce 2009 na trhu, sedí i další údaje - účinnost experimentálních článků kolem 25 %
co pan Slávik neuvedl, je cena - asi o 30 % vyšší než u monokrystalických
nejúsměvnější je však poslední štěk:
"...takisto rok 2010 vyuzitie ZnO substratu ako substratu pre thin film fv clanky co znamena ze substrat moze byt sklo..... "
úžasný objev, jenže sklo je odedávna nejběžnější substrát pro TF panely :-)

Předmět: Re (25): Re
Autor: Marek Slavik
Datum: 28.07.2010 11:29 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100011
reakce na ...
Sklo ako substrat pre III-V FV TF clanky s ZnO vyzaduje prave pouzitie TJ PV materialov kde bolo dolezita prave blizkost krystalickej mriezky.

K TF technologiam III-V FT clanky maju vyuzitie ako tandem s kremikovymi clankami ale hlavne ako samostatne TJ TF clanky. Problemom bolo aj pouzitie MOCVD kde bolo obtiazne z dosiahnut potrebnej koncetracie india pri depozicnej teplote ktora absolutne nevyhovovala pre vyssie koncentracie, dalsi problem bol s dopantom kde za zvolil horcik pricom je daleko viac lepsich kandidatov, dalsi problem bol dusik sprevadzany vodikom z pracovneho plynu pouziteho pri MOCVD. Vsetky tieto problemy su uz vyriesene vdaka novym depozicnym technologiam takze uz nic nebrani rozvinutiu TF TJ clankom.

Experimentalne clanky maju male rozmery takze je mozne dosiahnut vysoke ucinnosti ja hovorim o tom ze 23% maju clanky standartnych rozmerov.

Takisto si dovolim upozornit na spojenie JA Solar s holandskym ECN kde boli pripravene mc solarne moduly s ucinnostou 17% a to vdaka pouzitiu technologie MWT. Po osobnej konzultacii s Sollandom ktory tieto clanky pripravuje do vyroby si dovolim povedat ze ide o velmi revolucnu myslienku a to zvlast s dorazom na umiestnovanie clankov na foliu a ich finalne spajanie ktore uz ma firma ktora vyvinula tuto technologiu patentovanu.

Předmět: Re (25): Re
Autor: Marek Slavik
Datum: 28.07.2010 11:34 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100011
reakce na ...
Jo a k tomu Sunpoweru mam ofic ponuku na vyvojove clanky a ano cena tychto clankov je vyssia o 40% na Wp co je pochopitelne pre vyvojove stadium fv clankov.

Předmět: Re (26): Re
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 28.07.2010 22:02 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100192
reakce na ...
jenže já jsem srovnával komerčně dostupné panely
180 Wp monokrystalický se dá koupit za 16000 včetně DPH
225 Wp SunPower je nabízen za 22500 bez DPH

Předmět: Re (6): Re
Autor: Marek Slavik
Datum: 02.07.2010 13:24 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100011
reakce na ...
Ano ide o klasicke plosne FV panely.......zvysenie ucinnosti a znizenie strat su vysledkom pouzitia novej technologie zapuzdrenia fv clankov ako aj vyuzitie UV spektra. Ano po konzultaciach s vyrobcom si fv clankov si dovolim povedat ze FV moduly s ucinnostou vyssou ako 22% je mozne vyrabat.......

zobrazuji 1 - 30 z 45   starší >>
přidat ke článku nový příspěvek

Přihlášení/odhlášení odběru příspěvků e-mailem:
váš e-mail:
Toto je nemoderovaná diskuse čtenářů portálu TZB-info. Redakce nenese zodpovědnost za obsah příspěvků a vyhrazuje si právo příspěvky odstraňovat.



 
 
Reklama