Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Diskuse ke článku: Vrt pro tepelné čerpadlo - modelování dlouhodobé energetické bilance - 1. část

Autor článku: Ing. Jan Uhlík
Plné znění článku: Vrt pro tepelné čerpadlo - modelování dlouhodobé energetické bilance - 1. část
Anotace článku: Hlavním cílem předkládaného textu je čtenáře seznámit s metodikou a výsledky matematického modelování transportu tepla v okolí vrtu pro tepelné čerpadlo. Sekundárním cílem je na pozadí analyzovaného problému zdokumentovat vybrané informace související s výskytem geotermální energie.

přidat ke článku nový příspěvek

Příspěvky v této diskusi vyjadřují názory čtenářů. Redakce portálu TZB-info nemůže ovlivnit jejich obsah, ale vyhrazuje si právo je odstraňovat.
Chronologický seznam příspěvků
Má ten článek nějaké pokračování? Vladimír Anděl05.09.2020 22:14
Hloubka od které se teplota horniny zvyšujePetr Čížek20.07.2015 11:38

Příspěvky
Předmět: Má ten článek nějaké pokračování?
Autor: Vladimír Anděl
Datum: 05.09.2020 22:14 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 101333
reakce na ...
Marně hledám, jestli najdu pokračování. Tato problematika mě velice zajímá. Ale třeba mi někdo tady poradí, nebo mě alespoň nasměruje.

Co bych potřeboval vědět. Vrt je dimenzovaný na nějaký max. výkon, důležité je při tom zejména hlídat množství energie odebrané za rok. Z toho, co jsem kde pochytil: pokud je vrt přetížený, problémy s jeho přílišným podchlazením - "vyčerpáním" se dostaví až za několik let. Tedy hornina okolo vrtu má nějakou akumulační schopnost. Ale jakou?

Nechali jsme si naprojektovat vrt pro 8 KW tepelné čerpadlo s tím, že se 40 let starý dům zateplí. Jenže problémy se zedníky (nestíhají) způsobily, že ze zateplení zatím sešlo. Tedy kupujeme 13 KW TČ s tím, že tu jednu zimu to bez zateplení máme zkusit, máme hlídat teplotu vrtu a že prý uvidíme. Problémy prý nastávají za 5-10 let, někde se píše 3-7 let. Tak jsme logicky došli k jinému řešení. Tepelná energie z TČ je tak levná, že se nevyplatí dům zateplovat. Sice by to chtělo dva vrty, ale mám levnější řešení. Dům má plochou střechu, tedy nakoupíme absorbéry pro ohřev bazénu, položíme je na střechu a přes výměník s nima budeme v létě vrt dohřívat. Vím o pár lidech, kteří to takhle dělají.

Jenže se nemohu dopátrat nějakých alespoň přibližných odhadů (výpočet je v tomto příliš silný výraz), kde by se dalo říct, jakou tepelnou kapacitu má vrt. Tedy o kolik za zimu při daném výkonu klesne teplota vrtu? A jestli je možné dohřát vrt i na vyšší teplotu a získat tím lepší topný faktor? Hrozí při tom něco?

Předmět: Hloubka od které se teplota horniny zvyšuje
Autor: Petr Čížek
Datum: 20.07.2015 11:38 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100074
reakce na ...
U karotážních měření ve vrtech jsem se možná nikdy nesetkal s tím, že by se teplota horniny zvyšovala podle geotermického gradientu již od hloubky 15 m. Zpravidla zůstává plus minus totožná s průměrnou roční teplotou vzduchu až pod bázi odvodnění podzemní vody. Způsobuje to vadózní voda infiltrující do horniny.

přidat ke článku nový příspěvek

Přihlášení/odhlášení odběru příspěvků e-mailem:
váš e-mail:
Toto je nemoderovaná diskuse čtenářů portálu TZB-info. Redakce nenese zodpovědnost za obsah příspěvků a vyhrazuje si právo příspěvky odstraňovat.



 
 
Reklama