Diskuse ke článku: Metodika energetického auditu vyžaduje revizi
- TZB-info
- Diskuzní fórum
- Diskuze ke článkům
- Diskuse ke článku: Metodika energetického auditu vyžaduje revizi
Redakce @redakce před 13 roky17.01.2011 11:44:00Plné znění článku: Metodika energetického auditu vyžaduje revizi
Anotace článku: Autor vyvolává diskusi a navrhuje změny v pravidlech energetického auditu. Upozorňuje na kritéria pro vyhodnocování variant a malé požadavky na variantnost řešení. Přečtěte si polemiku autora a recenzentky, která považuje metodiku za dostatečnou a problém vidí ve zpracování auditů.
Vkládání nových příspěvků je dostupné pouze pro přihlášené uživatele
Nejnovější příspěvky
JS Jiří Svoboda @jiri.svoboda836
My dva se na tom způsobu podpory můžeme tisíckrát shodnout, ale zkuste něco takového navrhnout na MŽP či MPO, jak…
před 13 roky
MČ Michal Čermák @michal.cermak615
Dostali jsme se už o dost jinam, ale vidíte, tady bychom si rozuměli daleko více...S tím, co zmiňujete o dotacích,…
před 13 roky
JS Jiří Svoboda @jiri.svoboda836
Já bych rozhodně všechny dotace zrušil a pouze bych viděl podporu státu v poskytování smysluplných úvěrů, aby někdo…
před 13 roky
62 odpovědí
Zobrazit všechny reakceLT Ladislav Tintěra @ladislav.tintera443 před 13 roky28.01.2011 10:46:00
Dobrý den,
Dostal jsem se k této diskusi bohužel pozdě, nicméně se cítím povinen do ní přispět. Diskuse je obsáhlá, a proto se pokusím vrátit k samotnému začátku. Výchozí článek je bezesporu zajímavým náhledem autora na problematiku energetických auditů. Vychází však, bohužel, ze značného zjednodušení o tom, že „energetický audit = audit budovy“. Není tomu tak - energetický audit má daleko širší záběr v celé oblasti výroby, rozvodu a spotřeby energie – tedy od průmyslových areálů, technologií energetických výroben, rozvodů energie, přes areály veřejných budov … až v neposlední řadě k budovám obytným. Z toho vyplývá, že záběr energetického auditu je výrazně širší a tomu musí odpovídat i „univerzálnost metodiky“.
Metodika energetického auditu byla u nás sestavena počátkem druhé poloviny devadesátých let. A – podle mého názoru je značně nadčasová. Uznávám však, že problém je s dodržováním, případně s vynucováním dodržování této metodiky.
Základem pro výběr doporučené varianty energetického auditu je multikriteriální hodnocení. Zde autor uvádí, že kritéria pro hodnocení nejsou legislativně stanovena. Dovolím si takový výklad zpochybnit. Jeho text o výběrových kritériích zní: „… zde se v paragrafech 6-8 dočteme, že je třeba navrhnout alespoň dvě varianty řešení oproti původnímu stavu a vyhodnotit je vzhledem k ekonomice i životnímu prostředí. V paragrafu 9 se pak dozvíme, že kritéria hodnocení jsou dány smluvně, neexistují pro ně tedy závazné předpisy“. Je tomu skutečně tak?
Opak je pravdou – vyhl.213/2001 Sb. V platném znění uvádí v §9, odstavec (3) cituji „ V návrhu vybrané varianty souboru opatření k dosažení optimální úspory energie se uvede zdůvodnění z hledisek technických, ekonomických a dalších smluvně dohodnutých hodnotících kritérií…“. Je zřejmé, že povinná kritéria jsou první dvě – technické a ekonomické. K nim mohou přistoupit další kritéria, smluvně sjednaná ve smlouvě o provedení energetického auditu. Povinná kritéria jsou ve vyhlášce dostatečně ošetřena, tedy i autorem rozporované kritérium ekonomické (příloha 7). Autor tedy vychází ze nesprávných předpokladů. Je proto otázkou, zda se lze z nesprávných východisek dostat ke správnému cíli. Vize programového vybavení pro výpočet řady variant tepelně-technické sanace budovy s cílem dosažení pasivního standardu není nereálná, nicméně, jde o vnitřní technologii zpracování auditu. Není důvod proč ji nepoužívat. Ale také - není důvod, proč ji tak razantně prosazovat do metodiky. Energetický audit hledá cíl (doporučenou variantu) … a cesta po kterou k němu dojde, není na tomto cíli závislá. Cílem je ekonomicky, případně environmentálně, či jinak efektivní úspora energie.
Hlavní problém v oblasti energetických auditů však vidím jinde – praxe si v posledních pěti letech vynutila dvojí přístup k auditu:
1) Energetický audit KONCEPČNÍ – tedy takový, který hledá optimální úsporné řešení . Jde o výchozí dokument v oblasti úspor, který navrhuje řadu opatření a zkoumá několik variant. Od něj se pak postupuje při koncipování konkrétního projektu, tedy přes studii proveditelnosti, finanční projekt až ke konkrétní výstavbě.
2) Energetický audit OVĚŘOVACÍ – který dokladuje, že konkrétní projekt vykazuje předpokládané energetické, finanční, environmentální a jiné efekty. To je právě typ auditu vyžadovaný bankami a administrátory dotačních titulů.
Soudím proto, že pokud by už bylo potřebné měnit legislativu, bylo by vhodné definovat tyto dva druhy energetických auditů. Tím by bylo možno vyřešit jak řadu problémů předkládaných autorem, tak ještě řadu dalších. K tomu však poznámka - ten, kdo jen trochu zná legislativní práci, však chápe složitost procesu, že je nutno vyjít ze změny v zákoně o hospodaření energií a teprve poté měnit vyhlášku o podrobnostech auditu.
JS Jiří Svoboda @jiri.svoboda836 před 13 roky28.01.2011 13:24:00
LT Ladislav Tintěra @ladislav.tintera443Dobrý den pane Tintěro
Předem přiznávám amatérskost svého přístupu k legislativě EA. Já jen chtěl poukázat na to, že mnohdy nadělá vlastně audit více škody než užitku, protože kulaté razítko EA posvětí velmi špatné řešení a vlastně vyrazí trumf z ruky případného oponenta.
Vámi zmiňovaná příloha 7 vyhl.213/2001 Sb. mnou navrhované kritérium ekonomického hodnocení vůbec neuvádí a to považuji za velmi vážný problém, protože mnou navrhované kritérium dává investice a úspory do úplně jiné relace a výrazně upřednostňuje kvalitní tepelně technická řešení. Co tedy s tím? Pokud vezmete jakékoli kritérium z přílohy 7, pasivní dům, myslím, nikdy z takových kritérií optimalizace nedostanete.
A navíc, pokud se stavební praxe nedokáže oprostit od chimér typu, že složitost regulace otopného systému stoupá s mírou zateplení domu a že bychom měli za tím účelem založit ještě dvě vysoké školy, pak se koncept pasivního domu bude velmi složitě prosazovat.
Cílem článku člověka od jinud bylo vyvolat konstruktivní diskusi a Vy jste na to správně reagoval. Uznávám spoustu pravdy na Vašem diskusním příspěvku a děkuji za něj.
Mě jde o to prosadit do praxe koncept jednoduchého, levného a dobře fungujícího pasivního domu oproštěného od všeho neefektivního a nerentabilního. Tomu podřizuji značnou část svého úsilí a použité prostředby nemusí být vždy nejvhodnější - to uznávám.
JR Jiří Ráž @jiri.raz před 13 roky22.01.2011 12:59:00
Dobrý den,
omlouvám se odborníkům v oblasti EA, že si dovoluji pár poznámek jako projektant vytápění.
Souhlasím s paní Strakovou a s panem Čermákem, že samotná metodika revizi zřejmě nevyžaduje a že skutečné úspory tepla spočívají v komplexnosti řešení jednotlivých částí. Sutečné úspory tepelné energie, dosažené provedením úsporných opatření navržených auditem, se hodnotí naměřenou spotřebou tepla. Tato spotřeba je závislá na schopnosti regulační techniky využívat působící tepelné zisky a na způsobu provozování otopné soustavy.
Existují dva limity, které se v praxi vyskytují. Prvním je výskyt plísní a druhým "téměř žádné úspory tepla po zateplení budovy", jak nám napsal jeden náš zákazník.
Oba extrémy se mohou vyskytnout v jakémkoliv objektu, se sebedokonaleji provedeným auditem i jeho realizací. Vznik plísní i nedostatečné úspory tepla, auditorům i stavebním projektantům pochopitelně škodí a degradují jejich práci. Neprávem, protože závisejí na oboru vytápění.
Touto poznámkou přispívám k diskusi proto, že snad jen paní Straková vystihla pravou podstatu věci a upozornila na nutnost správného řešení úpravy otopné soustavy. Na závěr ještě poznámku, opravňující k optimismu - obor vytápění dnes pokročil natolik, že oběma extrémům dokáže nejen zabránit, ale dokáže zefektivnit celý proces úspor tepla o desítky procent. Chci tím číct, že dnes je obor vytápění schopen vužít k úsporám veškeré tepelné zisky a nespořit přitom teplo snižováním úrovně vnitřní tepelné pohody, nebo dokonce destrukčním provozem vytápění.
Děkuji paní Strakové, že se o této problematice zmínila a všem diskutujícím, že mezi sebou strpěli topenáře.
DK Dagmar Kopačková @dagmar.kopackova před 13 roky22.01.2011 18:43:00
JR Jiří Ráž @jiri.razDobrý den všem. Jsem ráda, pokud TZB-info může alespoň nějakou měrou přispět nejen k diskusi kolem EA a k výměně zkušeností mezi odborníky, ale věřím zároveň, že podobné diskuse mohou ovlivnit i investory a kupující, kteří se začnou zajímat o spotřebu energií bytů a domů, ve kterých budou bydlet a které budou užívat.
S touto problematikou úzce souvisí i informační projekt, který připravujeme. Základ bude klasické EPC - financování opatření pro snížení spotřeby energie z úspor. A rádi bychom se v projektu soustředili i na řešení, která princip EPC využívají třeba jen zčásti. Pokud úspory potřebujeme garantovat, potřebujeme je pro financování, bude bezpodmínečně nutné je dosáhnout a např. formální audity v této praxi nelze uplatnit.
RS Renata Straková @renata.strakova před 13 roky20.01.2011 15:26:00
Dobrý den,
omlouvám se že jsem se nezúčastnila diskuze dříve, ale neměla jsem nastavené automatické info. a dostala jsem se ke čtení až nyní.
Děkuji jak autorovi panu Svobodovi tak panu Čermákovi za plnohodnotné věcné připomínky k tomuto důležitému tématu.
Souhlasím s panem Čermákem a ke všemu co popisoval se musím přihlásit. I když se jedná o začarovaný kruh je to bohužel tvrdá realita. Osvěta a motivace je asi hlavní hybnou silou. Lidé se velmi zajímají jakou má spotřebu auto….. ale při nákupu nemovitosti se na tyto hodnoty nikdo neptá. V procesu projektového zpracování běžně část optimalizace a to jak stavební tak provozní nenaleznete.
Úkolem odborné veřejnosti je jasně definovat kriteria hodnocení energetické náročnosti a ty následně zohlednit do její ceny a to jak pro nové budovy tak pro stávající. Určitě by měl zbystřit i bankovní sektor a cíleně motivovat, formou například výhodnější úrokové sazby pro výstavbu typu nízkoenergetické či pasivní. S nižšími provozními náklady je jistě větší jistota splácení půjčky. Zaměřit se na pozitivní motivaci než na sankce za nedodržení ….. Na tom se asi všichni shodneme.
Zase je ale důležité zmínit, že hodnocení energetické náročnosti je poměrně nová disciplína a odborná veřejnost stále zdokonaluje a definuje nastavení podmínek takového hodnocení. Eliminovat současnou skutečnost, že dva odborníci hodnotí jednu budovu a jeden ji vyhodnotí B – úspornou a druhý D jako nevyhovující…… Formálně vše bude v pořádku a nenapadnutelné. Zjednodušené výpočtové hodnocení klasifikace RD a obytných budov (TIN 73 03 29 , TNI 73 030) je k dispozici od června 2009 a i tam je prostor pro rozdílné výstupy. To vše musí být jasně dáno, aby bylo možné nastavit další nadstavby typu cena nemovitosti, či výhodnější podmínky například u bankovních institucí. Toto v současnosti považuji za jednu z největších překážek.
Zákony mohou definovat co mají jednotlivé dokumenty obsahovat a přesto se mohou zpracovat kvalitně, kvalitně s přidanou hodnotou nebo nekvalitně.
Na druhé straně stát by měl jít kromě šíření osvěty také příkladem. Výstavba pro sociálně slabé by měla mít zároveň minimální náklady na provoz. Zatím jsem co se týká nové výstavby sociálního bydlení či masivní poptávku takových pilotních projektů nezaznamenala. Další určitě neopomenutelnou připomínkou je, zda noví uživatelé budou umět žít v těchto budovách. To je také jedno z velmi diskutovaných témat.
JS Jiří Svoboda @jiri.svoboda836 před 13 roky21.01.2011 09:32:00
RS Renata Straková @renata.strakovaDobrý den
Pořád mám takový dojem, že Vy, paní Straková žijete s panem Čermákem v úplně jiném světě než já.
Já vnímám spoustu velmi negativních věcí v oblasti tepelné ochrany budov, snažím se je pojmenovat a předkládám možná řešení, která by se, myslím, měla kriticky zhodnotit a uvážit jejich použití. Tajně jsem doufal, že článkem a diskusí vyvolám aspoň u několika čtenářů pocit, nejen že tu něco funguje velmi podivně, ale že je vhodné zahájit i nějaké kroky, jak to napravit. Zatím jsem se, bohužel, setkal jen se zcela smířlivým postojem.
V posledním odstavci jste perfektně naklepla problém sociálního bydlení. Vyřešit správně problém - levná stavba s velmi nízkými provozními náklady, nenáročná na údržbu i způsob užívání. Ano, to je prototyp pasivního domu, který by se měl stát základem nových stavebních koncepcí. Jenže vyvinout takový koncept vyžaduje hodně kritického myšlení a konstruktivních diskusí s cílem najít optimum oproštěné od lobbystických zájmů. Existuje však takové fórum? Pokud o něčem takovém někdo ví, nechť se mi ozve, rád bych se tam do práce zapojil.
MČ Michal Čermák @michal.cermak615 před 13 roky17.01.2011 14:03:00
Paní Straková moc dobře ví, o čem píše a vše lze jen podepsat. Ne metodika, ale přístup k EA by se musel, kromě jiného, trochu změnit. To ale na všech stranách. Je to "nutné zlo" protože to "chce" nějaký zákon a ještě nám "to" tahá peníze z kapes a nebo je to dokument, který lze opravdu dobře využít ? Mnoho EA také vzniklo v omezeném čase a s omezenými požadavky, a to opět ze stejného důvodu, jak píše autor příspěvku s trochou nadsázky. Hodnotí se tři kritéria peníze, peníze, peníze. I EA se často zpracovávají podle stejných pravidel. Levně, levně, levně. Formálně zpracovaný EA pak asi svůj smysl nesplní, ale ne kvůli metodice. Na podrobně a variantně dobře zpracované EA pak nebývá čas a nebo také ty peníze. Takže souhlas lze vyslovit i s vhodnější možnou formou, a to "nadstavby" na "standardní " EA, která se opravdu může zabývat většími detaily a více variantami. Co bych k tématu ještě rád dodal, resp. doplnil p. Strakovou ( ..."energetická náročnost nekončí u obálky budovy, na kterou se problematika často omezuje...") je, že je potřeba také v pohledu energetické náročnosti vždy zásadně rozlišovat přístup pro stávající budovy a novostavby. U novostaveb, které nejsou primárně předmětem zpracování EA, ale PENB, mají projektanti opravdu v rukách celkovou energetickou náročnost ( technicky ). Zde pak narazí především na investiční náklady. Provozní většinou dnes ještě málokoho při developerském způsobu výstavby opravdu zajímají. Nicméně zde se nízkoenergetický standard může postupně stát "běžným" standardem, jdoucím nad požadovaná kritéria ČSN a pasivní výstavba nebude potom tak vzdálená. U rekonstrukcí tomu bude však vždy jinak a jinak pro každý případ. Zde se nemusí narážet pouze na peníze, ale i na realizovatelnost opatření, byť energeticky sebelepších. Překvapivé efekty jsou pak i z investičně méně náročných opatření. U takových staveb je to pak spíše otázka cílů a priorit. Takže ano, něco by se asi mělo a mohlo změnit, ale metodika EA nebude v tomto hrát zásadní roli. Také si totiž myslím, že stavebníky ( obecně, ne jen RD ) začne skutečná energetická, resp. provozní náročnost zajímat až ve chvíli, kdy se to projeví v cenách nemovitostí, tedy v poptávce po těch celkově ekonomicky výhodných v souhrnu pořizovacích a provozních nákladů. Tady jsme na samém začátku.
JS Jiří Svoboda @jiri.svoboda836 před 13 roky17.01.2011 14:45:00
MČ Michal Čermák @michal.cermak615Ale já si vůbec nemyslím, že zadat do nějakého programu 5 variant zateplení fasády, 4 varianty zateplení střechy a 3 varianty oken, nechat všech 60 kombinací prochroustat programem a nechat si programem vyplivnout optimální řešení lze považovat za nějakou práci navíc! Možná 10 minut práce auditora a 5 sekund práce programu. Prosím, pohleďte na to z tohoto hlediska. Těchto pár minut práce klidně může ušetřit statisíce Kč v sumě provozních a investičních nákladů!
JS Jiří Svoboda @jiri.svoboda836 před 13 roky17.01.2011 13:58:00
V posudku říkáte:
V této souvislosti si myslím, že důležitější než řešit revizi metodiky zpracování EA je zapracovat energetickou náročnost do hodnoty ceny nemovitosti. Zavedením postupů a metodiky, kdy cenu nemovitosti ovlivní mimo stávající hodnocení i její provozní náklady. Věřím, že vznikne skutečná poptávka na trhu po nízkoenergetických a pasivních stavbách a to nejen u nové výstavby rodinných domů ale i u stávajících budov.
Zapracovat energetickou náročnost do hodnoty ceny nemovitosti je samozřejmě primární a absolutně správné a metodika energetického auditu by na to měla bezprostředně reagovat odpovídající změnou. Pak nastává shoda s tím, co navrhuji.
Dále též říkáte:
Metodika v souhrnu je dostatečná, ale v celé řadě dokumentů není kvalitně zpracovaná. Změny typu více variantní řešení kombinací různých tl. TI, či citlivostní ekonomické analýzy by měly být nadstavbou, předmětem dalšího stupně zaměřené na detaily, jako je například studie realizovatelnosti.
Tím jinými slovy říkáte, že metodika energetického auditu umožňuje udělat kvalitní energetický audit, ale připouští i udělat úplný paskvil. Já jsem názoru, že metodika energetického auditu by neměla umožňovat produkovat paskvily a tudíž je třeba ji revidovat. Nebo jsem něčemu špatně porozuměl?
Vkládání nových příspěvků je dostupné pouze pro přihlášené uživatele
Nevhodný příspěvek
Pokud chcete upozornit redakci na diskusní příspěvek, který svým obsahem porušuje pravidla diskusí na portálu TZB-info, klikněte na tlačítko Odeslat. V diskusích jsou nepřípustné zejména příspěvky vulgární, urážlivé a nesouvisející s tématem dané diskuse.
Vyberte způsob sdílení
Reklama
Přihlášení
nebo se přihlaste emailem
Nemáte účet?
Vypadá to, že nejste přihlášen
Registrací a přihlášením získáte mnoho výhod. Neunikne vám žádný nový příspěvek u oblíbených témat, můžete se ptát i odpovídat.
Technická podpora
Máte potíže s přihlášením, vkládáním příspěvků, nebo se správou vašeho profilu? Napište nám! Uvítáme také připomínky, podněty a nápady k vylepšení diskuzního fóra. Děkujeme.