Plné znění článku: Prediktivní řízení soustav vytápění budov
Pro vyhodnocení problematiky bude třeba více údajů. Pokud máte zájem dejte mail.
před 13 roky
V RD s mimořádně velkou tepelnou setrvačností (kamené obvodové zdi tl 90-120 cm) vytápím UT s lokální termostatickou…
před 13 roky
Dobrý den, ano, algoritmizace úlohy v případě využívání tepelných zisků není složitá, modelování funkce dynamické…
před 13 roky
20 odpovědí
Zobrazit všechny reakceV RD s mimořádně velkou tepelnou setrvačností (kamené obvodové zdi tl 90-120 cm) vytápím UT s lokální termostatickou regulací v několika místnostech s nižším nárokem na tepelný komfort. Ohřev UT a TUV je řešen PK Vaillant, který je vybaven jak regulací hořáku, tak trojcestným směšovacím ventilem a ekvitermním regulátorem. Pro vyžší komfort obsluhy jsem ho doplnil regulační jednotkou calormatic, který umožňuje nastavení topné křivky. Za uplynulou topnou sezónu sem topnou křivku několikrát změnil a stále se mi nepodařilo dosáhnout ideálního topného režimu. Doufám, že v průběhu následující sezóny se mi to podaří.
Pokud by měl někdo zkušenosti s tímto typem zařízení, uvítám případné rady.
FV filip veselý @filip.vesely679Pro vyhodnocení problematiky bude třeba více údajů. Pokud máte zájem dejte mail.
Dobrý den,
musím se přidat s chválou. Prediktivním řízením výkonu otopných soustav lze do velké míry eliminovat fázový posun teplotních amplitud vnějšího a vnitřního vzduchu a tím stabilizovat vnitří klima budov, při minimalizaci výroby tepelné energie.
Tentýž cíl sleduje termohydraulika, která nad rámec určení správných průtokových a teplotních parametrů teplonosné látky potřebných ke správnému přenosu tepla a ke správné aktivaci teplotních čidel tepelným působením otopné soustavy, řeší i návrh akčních členů regulace - a to bych rád doplnil.
I nejsofistikovanější regulace se realizuje pomocí akčních členů, (obyčejných směšovacích, termostatických nebo termodynamických ventilů) a jejich správná funkce vyžaduje, aby byly navrženy na tzv.korigované průtoky, zohledňující úbytek tepelné energie na trase mezi zdojem a spotřebiči. To může podle velikosti soustavy v koncových bodech znamenat až o 50% větší průtoky proti klasickému výpočtu. Lokální teplotní čidla v místnostech musejí být přitom nastavena na požadované teploty vzduchu a nikoliv na výsledné teploty.
Ekvitermní regulace (se známou závislostí teploty náběhové, středí i vratné vody na vnější teplotě) musí pracovat se shodnou střední teplotou vody v úrovni tepelného zdroje i na prahu koncových spotřebičů, aby kvalitativní regulace pracovala v celé soustavě s plnou účinností.
Kvantitativní lokální regulace musí ve všech bodech soustavy reagovat na tepelné zisky jako na poruchovou veličinu regulačních procesů celkové kombinované regulace tepelného výkonu a tím plně využívat působících tepelných zisků k úsporám tepla (tj. ke snížení odběru tepla z tepelného zdroje).
Plné využití tepelných zisků přitom přestavuje dalších cca 35% až 40% úspor tepla.
Chci tím říct, že prediktivní řízení výkonu termohydraulicky seřízených otopných soustav může vykazovat i mnohem vyšší úspory tepla, než autorem zmíněných 15% až 20% a čistě hydraulické "topenářské" řešení (bez zohlednění konkrétního přenosu tepla, bez zajištění zkoordinované funkce obou složek celkové kombinované regulace vytápění a s klasickým návrhem akčních prvků) význam prediktivního řízení zbytečně snižuje.
Význam práce autora a jeho kolektivu je totiž mnohem větší, než výsledky dosažitelné v klasicky projektovaných otopných soustavách, kde je termický účinek vytápění pouze předpokládán, ale nikoliv exaktně řešen.
JR Jiří Ráž @jiri.razDobrý den,
pokud jsem příspěvek dobře pochopil, tak vyzdvihujete možnost při prediktivním přístupu k řízení aktivně využít přirozených tepelných zisků v budově. Toto je možné a z matematického hlediska to nijak nezesložiťuje řešený problém. Nicméně je komplikované získání informací o budoucích tepelných ziscích v budově. V tomto směru jsou zajímavé aplikace například v kinech nebo divadlech, kde je systém prodeje vstupenek napojen na řídící sytém a tepelný zisk lze odhadnout na základě počtu prodaných vstupenek.
Hned uvodem dekuji za clanek. Je to uz nekolik let, co jsem se ve skole ucil o zahadnych vecech jako je ARMAX a Kalmanuv filtr a i tenkrat jsem mel problem tyto veci pochopit. Tim padem priznavam, ze clanek jsem si sice s chuti precetl, ale jeste parkrat si ho budu muset precist, nez jej jakztakz pochopim.
Zatim se tedy pustim pouze do obecne diskuze a zminim nekolik uskali, ktera me napadaji.
[1] Predpoved z internetu. Asi prkotina, ale v praxi se setkavam s problemem, ze cim vetsi zakaznik a vetsi budova, tim vetsi politicky problem dostat se z rizene technologie na internet a naopak dostat se z internetu na rizenou technologii.
[2] Byznys. Jestli to dobre chapu, tak model lze identifikovat az po nasbirani vhodneho mnozstvi dat, predpokladam ze nejlepe po jednom roce. Obvykle firma, ktera realizuje zakazku, tak je rada, ze budovu preda, vyfakturuje, dostane zaplaceno a pokud mozno at uz jim nikdo z te budovy netelefonuje. Po roce do toho vstupujete Vy ve smyslu "heledte se, mate tady barak, ktery uz rok nejak funguje, kdyz nam date tolik a tolik penez, tak my se postarame, aby fungoval o tolik a tolik usporneji" Vzhledem k tomu, jak se provozovatele budov krouti, kdyz je napriklad potreba koupit novy frekvencni menic, tak bych chtel ciste ze zvedavosti Vase vyjednavani z povzdali sledovat.
[3] Uspory. Pokud bych byl zakaznik, tak by me zajimalo, kolik usetrim. V clanku zminujete pouze nejakou nadrz (neni tech 7000 kubickych metru preklep nebo jsem prilis prizemni?) a teoretickou usporu 25%. Jako zakaznik bych uvital nejaky konkretnejsi vysledek. Ale treba nejsem spravny zakaznik.
Tesim se na dalsi dil. Taky jsem byl doktorand placeny z grantu a tento clanek mi pripomina me clanky - na zacatku obecne povidani, potom par vzorecku, ktere neco naznaci, ale mnoho neprozradi a zaver. Doufam, ze pristi dil bude konkretnejsi.
NV Nymand Velky @nymand.velkyPřiznám se, že teorie statistických výpočtů mi dělá ještě větší problém. Také se těším na pokračování.
K tomu "učení" systému: domnívám se že není nutno sbírat data zdaleka celý rok. Adaptivní funkce je dnes celkem běžnou funkcí lepších termostatů. Tam trvá než si termostat zjistí potřebné konstanty budovy (rychlost odezvy) jen řádově dny.
Mněl by na to stačit jeden cyklus ohřevu a chladnutí budovy po nějakém výkyvu. Buď venkovní teploty, nebo nějakého zisku (solární, vnitřní). Při té příležitosti by byla také zjištěna odezva v závislosti na skutečné intenzitě solárního záření. Při připojení (přes internet) k datům z meteorologiické stanici jsou totiž k dispozici jak údaje předpovězené, tak skutečně naměřené. Tuším je to ve tříhodinových intervalech.
V dnešní době masového rozšíření výpočetní techniky a dostupnosti informací (i předpovědi počasí) velmi přínosný článek. Ostatně tento problém jsme také probírali v diskusi na tomto portále.
Zvláště velký přínos predikace budoucího chování budovy a to na základě předpovědi počasí je u topných systémů s dlouhou odezvou. Typicky se jedná o podlahové topení.
Také u solárního ohřevu TUV vidím velký přínos. Proč např. dohřívat ráno po odchodu obyvatel zásobník TUV na nějakou nastavenou teplotu, je-li hlášen slunečný den a voda se do příchodu obyvatel dohřeje solárem. Naopak pokud bude zima a zamračeno, lze např. hned ráno dohřát elektřinou v nízké sazbě.
Je spíše s podivem, že spjení regulátoru topení s předpovědí počasí už není poměrně běžnou realitou. Osobně vlastním meteostanici s připojením na internet pomocí PC, kde se stahuje aktuální předpověď počasí včetně intenzity solárního záření a síly větru. Je to předpověď místní pro stanoviště vzdálené cca 10 km od mého bydliště. Tedy daleko přesnější, než přepovědi celorepublikové mapř. z televizního zpravodajství. Bohužel u nás jsme (podle dostupnosti údajů) asi trochu zaspali, takže používám údje zahraniční (polská meteostanice).
Sém jsem uvažoval o nějakém inteligentním řízení budovy (mého RD) vytápěného plynovým KK a PT včetně řízeného větrání a v budoucnu případně solární kolektory. Předpověď počasí a tedy předpokládané budoucí výdaje i příjmy energie tam také mněly mít své místo. Zvláště ve spojitosti s dlouhou odezvou PT.
V článku mi není jasné jak funguje regulace dle zátěže. Nechápu, jak funguje regulace sledováním doby chodu hořáku při nějaké nastavené teplotě vstupní vody. Chápal bych takovou možnost, pokud by byla nastavena teplota vody vratné. Tam by v % doby chodu hořáku při udržování nějaké teploty vratné vody (tedy intenzitě jejího vychlazení od teploty vody vstupní) byla informace o energetickém stavu budovy.
BV Bohuslav Vintr @bohuslav.vintr235Po dlouhé době opravdu fundovaný článek. Pokusím se přidat vlastní poznatky. Je docala rozdíl regulace domu napojeného na systém dálkového vytápění a regulace výstupní teploty topné vody ve vzdálené teplárně. Definovat děje v místě spotřeby k dějům v místě výroby je opravdu problematické. Teplárna vzdálená 18 km od středu topné soustavy má jinou charakteristiku průběhu teploty na svém výstupu a hlavně jsou zde v čase posunuty průtoky. To znamená okamžitý průtok je dán výkonovým požadavkem v místě spotřeby ale teplotní průběh je posunut o časovou konstantu danou okamžitými průtoky v topné soustavě. Soustava byla provozována na konstantní tlak v neutrálním bodě. Při zkouškách jsme zjistili že rozdíl mezi denním minimem a maximem průtoku se pohyboval na úrovni 65% jmenovitého průtoku oběhových čerpadel. Bylo nutno po hodinách stanovit topné křivky s možností korekce těchto křivek po zadání hesla do řídícího systému. Výsledkem snažení bylo dle střední denní teploty minimální kolísání oběhového množství. Tomu odpovídala též optimalizace provozu oběhových čerpadel jejíž pohony byly řízeny frekvenčními měniči. Omezil se počet startů. Zajímavé bylo sledování změn průtoku topné vody teplárnou při večerním odtápění a ranním natápění. Po večerním odtopení došlo v řádu 1 hod k opětovnému zatížení na původní hodnoty. Ranní natápění bylo minimální. Výraznější nárůst topného výkonu byl pravidelně zaznamenáván po 18 hod (koupání) pokles výkonu po 20 hod (sledování televize). Poměrně nepříjemná vlastnost velkých topných systémů je kolísání průtoku při ustáleném stavu. Nakonec se ukázalo že to odpovídá nějaké frekvenci která odpovídá topné soustavě. Je to dáno tím že roste kvalita měření a možností ukládání a zpravování dat.
Nevhodný příspěvek
Pokud chcete upozornit redakci na diskusní příspěvek, který svým obsahem porušuje pravidla diskusí na portálu TZB-info, klikněte na tlačítko Odeslat. V diskusích jsou nepřípustné zejména příspěvky vulgární, urážlivé a nesouvisející s tématem dané diskuse.
Vyberte způsob sdílení
Přihlášení
nebo se přihlaste emailem
Nemáte účet?
Vypadá to, že nejste přihlášen
Registrací a přihlášením získáte mnoho výhod. Neunikne vám žádný nový příspěvek u oblíbených témat, můžete se ptát i odpovídat.
Technická podpora
Máte potíže s přihlášením, vkládáním příspěvků, nebo se správou vašeho profilu? Napište nám! Uvítáme také připomínky, podněty a nápady k vylepšení diskuzního fóra. Děkujeme.