Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Diskuse ke článku: Budoucnost energetiky

Autor článku: Ing. Bronislav Bechník, Ph.D.
Plné znění článku: Budoucnost energetiky
Anotace článku: V současnosti nikdo neví, jak bude vypadat energetická budoucnost lidstva. Jisté však je, že fosilní zdroje i uran mohou být vyčerpány v horizontu desítek let. Zbývají pouze tři perspektivní energetické technologie: jaderná fúze, rychlé množivé reaktory s uzavřeným cyklem paliva a obnovitelné zdroje spolu s energetickou efektivností.

přidat ke článku nový příspěvek

Příspěvky v této diskusi vyjadřují názory čtenářů. Redakce portálu TZB-info nemůže ovlivnit jejich obsah, ale vyhrazuje si právo je odstraňovat.
Chronologický seznam příspěvků
EugenikaStefan Energy23.12.2013 17:31
Re (4): Pěkný článekBronislav Bechník21.12.2013 11:22
Re (3): Pěkný článekJosef Zapletal21.12.2013 00:23
Re (13): Stále na něco zapomínámeBronislav Bechník31.03.2012 09:53
Re (12): Stále na něco zapomínámeJosef Zapletal31.03.2012 01:34
Re (11): Stále na něco zapomínámeBronislav Bechník30.03.2012 21:46
Re (10): Stále na něco zapomínámeJosef Zapletal30.03.2012 13:29
Re (9): Stále na něco zapomínámeBronislav Bechník25.03.2012 21:40
Re (8): Stále na něco zapomínámeJosef Zapletal24.03.2012 21:55
Re (7): Stále na něco zapomínámeVladimír Křen23.03.2012 09:23
Re (2): Pěkný článekPetr Vít23.03.2012 08:46
Pan Bechnik má pravduJiří Ráž23.03.2012 08:09
Re (6): Stále na něco zapomínámeBronislav Bechník23.03.2012 00:37
Re (5): Stále na něco zapomínámeJosef Zapletal22.03.2012 22:47
Re (4): Stále na něco zapomínámeJiří Ráž22.03.2012 21:15
Re (3): Stále na něco zapomínámeJosef Zapletal22.03.2012 16:33
Re (2): Stále na něco zapomínámeJiří Ráž22.03.2012 10:19
Re (3): Ono je to ve skutečnosti mnohem složitější.Marek Hrabčák22.03.2012 10:06
Re (2): Ono je to ve skutečnosti mnohem složitější.Marek Hrabčák22.03.2012 09:40
Re: Stále na něco zapomínámeJosef Zapletal21.03.2012 22:19
Stále na něco zapomínámeJiří Ráž21.03.2012 11:52
komentářJosef Zapletal21.03.2012 00:22
Re: Pěkný článekBronislav Bechník20.03.2012 09:53
Re: Ono je to ve skutečnosti mnohem složitější.Bronislav Bechník20.03.2012 09:38
Ono je to ve skutečnosti mnohem složitější.Petr Čížek19.03.2012 11:49
Pěkný článekPetr Vít19.03.2012 09:42

Příspěvky
Předmět: Eugenika
Autor: Stefan Energy
Datum: 23.12.2013 17:31 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 109453
reakce na ...
Fotogalerie:
Ale predsa vieme alebo tušíme ako bude vypadať energetická budúcnosť ľudstva kde samotný článok režíruje len pobavenie a nadchýnanie sa plebsu popri hrách a chlebe.
Pre zachovanie živočíšnych druhov a obnovy prírody prirodzenou cestou vyžaduje príroda na jedného jedinca priestor cca 10-12km2 uvádzané v príslušnej literatúre pre vyšie zasvätených!

http://mika.blog.idnes.cz/c/29415/Georgia-guidestones-podivny-pomnik-Novemu-svetu.html

Předmět: Stále na něco zapomínáme
Autor: Jiří Ráž
Datum: 21.03.2012 11:52 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100809
reakce na ...
Dobrý den,

kvalita a erudovanost výborných příspěvků pana Ing.Bechinka jsou natolik známé, že bych se případné oponentuře opravdu divil a nerad bych proto působil dojmem člověka, který kritizuje obecně vysokou úroveň tohoto diskusního vlákna.

Mezi mnoha směry, kterými se energetika může ubírat, stále zapomínáme na oblast využití již vyrobené energie, například tepelné. Tváříme se, že potřebné množství vyráběné energie je v určujících klimatických podmínkách dané legislativně požadovanou vnitřní teplotou vytápěných objektů - a nelze s tím nic dělat. V tom se však hluboce mýlíme, protože po desetiletích marných pokusů jsme přestali věřit, že instalovaná regulační technika zajistí požadovanou vnitřní teplotu a plně využije všech tepelných zisků.

Výsledkem snížení tepelných ztrát zateplením budov na 50% jsou pak úspory například jen 30% (nebo dokonce žádné) a to dokazuje, že klasicky projektované otopné soustavy nejsou schopny požadovanou vnitřní teplotu zajistit, ani nejsou schopny využívat tepelných zisků k úsporám tepla a v konečných důsledcích likvidují návratnost investic do zateplování budov.

Rád bych proto připoměl, že novou metodou mavrhování a seřizování regulační techniky se při zachování původní vnitřní teploty sníží spotřeba tepla o úroveň snížení tepelných ztrát (50%) a plným využitím tepelných zisků (cca 30%) se po zateplení budov celkově uspoří cca 80% tepelné energie.

Při těchto úsporách se pak nemusíme tolik obávat brzkého vyčerpání zásob a úspory tepla jsou zdaleka nejlevnější, protože jde o úspory energie nevyrobené (těchto úspor již bylo v praxi reálně dosaženo).

Velmi se proto přimlouvám, abychom na tuto možnost současnosti nezapomínali a případně byli ochotni k širší diskusi na toto důležité téma.

Předmět: Re: Stále na něco zapomínáme
Autor: Josef Zapletal
Datum: 21.03.2012 22:19 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 105248
reakce na ...
Jistě máte pravdu jen toto se týká spíše administrativních budov , kde uživatelé mají pramalou motivaci k udržování správné vnítřní teploty a většinou přetápí nebo neekonomicky větrají. Majitel bytu popř rod. domu zajistí regulaci otopné soustavy minnimálně termostatickými ventily, které jsou schopné poměrně dobře využívat tepelných zisků ať už vnějších nebo vnitřních. Mnoho majitelů topí podle ekvitermní křivky , která dále regulaci zpřesňuje. Pokud je byt či dům pravidelně využíván je tento způsob regulace uspokojivý.

Předmět: Re (2): Stále na něco zapomínáme
Autor: Jiří Ráž
Datum: 22.03.2012 10:19 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100809
reakce na ...
Dobrý den pane Zapletale,

jen Vaši úvahu doplním. To, na co zapomínáme, se týká naopak většiny budov připojených k CZT. U nás je to asi 53%, v Polsku 53%, v Dánsku 51%, v Estonsku a Finsku 52%, na Islandu dokonce 85%, atd..
Všechny tyto budovy jsou ekvitermně regulovány (jak se zmiňujete) a vysoce zainteresovány na úsporách tepla, protože asi 90% z nich tvoří bytový fond a jen asi 10% jsou administrativní a veřejné budovy.

Nadpoloviční většina lidí má tedy eminentní zájem na úsporách tepla, kterých ale nemůže dosáhnout, protože kvantitativní složka celkové kombinované regulace nemá řízené veličiny (průtoky) nijak funkčně přiřazeny k řídicím veličinám (teplotám vzduchu v místnostech) a TRV, o kterých se dále zmiňujete, vlastně neplní svou funkci, tj. automatické omezování průtoků s narůstající vnitřní teplotou místností. Klasicky projektované TRV nemohou plnit svou funkci ve smyslu zajištění projektovaných teplot místností při plném využití tepelných zisků, protože jsou chybně projektovány, jak se můžete přesvědčit zde:

https://vytapeni.tzb-info.cz/mereni-a-regulace/7034-klasicke-projekty-vytapeni-v-soustavach-s-trv-neplati-naprava-aplikaci-z-c-406-2000

Chybně projektované TRV jsou pak nejen v budovách připojených k CZT, ale i v rodinných domcích, takže celých 100% všech bytů nemůže vytápět skutečně ekonomicky, protože celková kombinovaná regulace nemůže pracovat efektivně.

Zateplujeme objekty, snižujeme tím tepelné ztráty cca na 50%, ale naměřené spotřeby tepla se pohybují kolem 20% až 40% a řešíme dokonce objekty, ve kterých se zateplením nedosáhlo úspor žádných. To znamená, že otopná soustava nebyla schopna po zateplení udržet původní teploty místností, ani využít tepelných zisků k úsporám.

Otopné soustavy s TRV nestačí vyvážit jen hydraulicky, ale musejí být navíc vyváženy i termicky - a to platí pro 100% všech otopných soustav v zateplených i nezateplených budovách. Je to tedy způsob řešení otopné soustavy, který rozhoduje o účelnosti investic do zateplování budov i do regulační techniky - a na to stále zapomínáme.

Stojí-li zateplení budovy 10 mil Kč a naměřené úspory tepla činí 25% (což je poměrně časté), pak jsme 5 mil. Kč doslova vyhodili oknem i v případě, že by instalovaná regulační technika nefungovala vůbec. Na toto tedy zapomínat nesmíme, protože je to důležitější než cokoliv jiného.

Několik pasivních rodinných domků (byť i sebelépe vyřešených) energetickou situaci státu opravdu nevytrhne a to jsem měl na mysli svým příspěvkem. Děkuji Vám ale za Váš názor, který mi toto vysvětlení umožnil.

Předmět: Re (3): Stále na něco zapomínáme
Autor: Josef Zapletal
Datum: 22.03.2012 16:33 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 105248
reakce na ...
Termostatické hlavice.

Vážený Pane Ráži , děkuji za odkaz je zajímavý přesto bych si dovolil následující poznámku. V článku je tvrzeno že zateplený objek pasivně uspoří 50% tepla , ale díky regulační technice pouze 25%. Jestli jsem to tedy pochopil správně. V takovém případě ale těch 25% tepla musí někde být a kde ? při průměrné venkovní teplotě 3°C a 20°C ve vytápěné místnosti máme zhruba 6% na 1°C . To znamená že objekt by musel být přetápěn - zákon zachování energie. Já chápu že regulace ter. hlavicemi není optimální , ale teplo nemůže vznikat ani zanikat takže pokud máme nevyužité teplotní zisky z okolí musí se projevit vyšší teplotou ve vytápěných místnostech.
Samozřejmě že regulace pomocí ter. havic není optimální protože průtorem je výkon ot. těles reguluje špatně navíc v důsledku změny dif. tlaku v soustavách fungují ter. hlavice hůře. Přesto si dovolím nesouhlasit s tím že ztráty špatnou regulační technikou jsou tak vysoké. Nepřesnost odhaduji na cca 1°C tj ztráty okolo 6% energie na vytápění.
Ze zkušenosti vím že pokud stoupne teplota v místnosti o 2°C nad nastavenou teplotu ter hlavicí rediátor přestane hřát potřeba vytápění je nulová. Pokud je na patě domu dif proměnné čerpadlo čož standartně je sníží se jeho otáčky a celý systém se posune do jiného vyváženého stavu navíc dif proměnná čerpadla mají tu vlastnost že pracují i se systémem proměnného dif tlaku tzv že při zavření čísti hlavic sníží dif. tlak čímž je dosaženo podobných hodnot průtoku provozní kapalily v soustavě. Taková čerpadla se dnes standartně dodávají i do rod. domků.

Předmět: Re (4): Stále na něco zapomínáme
Autor: Jiří Ráž
Datum: 22.03.2012 21:15 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100809
reakce na ...
Vážený pane Zapletale,

bohužel popisujete něco, co znáte jen "ze zkušenosti", zatímco článek v OBR. 2 uvádí hodnoty přesně spočítané a ověřené měřením. Správně ale usuzujete, že těch 25% se muselo projevit přetápěním objektu - a tak tomu také bylo.
Přesně nastavené termostatické hlavice tedy jenak zabrání přetápění a zadruhé sníží odběr tepla ze zdroje o vliv působících tepelných zisků. Nepřesně nastavené hlavice tuto funkci neplní a proto jste došel k tomuto závěru:
"Samozřejmě že regulace pomocí ter. havic není optimální protože průtorem je výkon ot. těles reguluje špatně navíc v důsledku změny dif. tlaku v soustavách fungují ter. hlavice hůře."

Aby hlavice mohly správně fungovat, musejí být splněny podmínky v článku uvedené a zde již Vaše další dedukce neplatí.

Například, aby TRV při vzestupu teploty o 2°C uzavřel průtok, musí pracovat s proporcionálním pásmem XP = 2K a tomu v dané teplotě vzduchu místnosti odpovídá jediné nastavení termostatické hlavice. Není to tedy tak, že TRV při jakémkoliv nastavení hlavice uzavře při vzestupu teploty o 2°C, jak se asi domníváte.

Na OBR. 2 vidíte, že bude-li hlavice místo na hodnotu NH = 3 nastavena na NH = 3,5 tak při vzestupu teploty o 1,5 °C už neušetří 55% tepla, ale jen 8% a chybou v nastavení hlavice o 0,5 dílku přijde uživatel o úspory 47%.

Takto bude TRV fungovat při jakémkoliv diferenčním tlaku, protože zdvih kuželky na hydraulických poměrech soustavy vůbec nezávisí a je řízen pouze teplotou vduchu a nastaveným proporcionálním pásmem, které se nastvením hlavice mění. Bude-li hlavice místo na NH = 3 nastavena na NH = 3,5 bude už proporcionální pásmo XP = 4K a nikoliv 2K, takže k plnému přerušení odběru tepla ze zdroje by musela teplota vzduchu stoupnout o 4°C (nikoliv o 2°c) a TRV by nemohl reagovat na tepelné zisky nižší úrovně.

Těmto závislostem nezabrání žádné regulátory diferenčního tlaku, ani frekvenčně řízená čerpadla, které reagují jen na irelevantní hydraulické poměry v soustavě a s funkční závislostí řízeného průtoku na řídicí teplotě vzduchu nemají nic společného. Právě proto, že zdvih kuželky TRV na hydraulických poměrech nezávisí, jsou regulátory dif.tlaku i řízená čerpadla instalovány z důvodu, aby při stejném zdvihu kuželky (daném řídicí teplotou vzduchu) a vyšším diferenčním tlaku nedocházelo ke zkratovým průtokům v soustavě a byly udženy projektované hydraulické podmínky.

Termostatické ventily a hlavice tedy fungují jinak, než jak jste k tomu svými odpozorovanými závěry došel. Ani jste vlastně ke správným závěrům dojít nemohl, protože správné nastavení hlavic klasické projekty neřeší a teplotní čidla v hlavicích nejsou tepelným působením vlastní otopné soustavy správně aktivována.

Projekt vytápění musí zajistit, aby bez působení tepelných zisků bylo dosaženo projektovaných teplot místostí a působením zisků byl odběr tepla ze zdroje o jejich vliv snížen.

Aby vůbec platil projekt vytápění, musí být nastavením hlavic zajištěno proporcionální pásmo, pro které výrobce uvádí závislost nastavení tzv."druhé regilace" na tělese TRV a soustava tedy musí být vyvážena nejen hydraulicky, ale i termicky. To vše samozřejmě nemůže vědět člověk, který se setkával pouze s klasickými projekty a proto byl publikován článek, který jsem Vám zaslal.

Zabránit přetápění znamená dosáhnout stavu, kdy objekt po zateplení opravdu uspoří 50% tepla a plným využitím teplených zisků uspoří průměrně dalčích 30% tepla, takže celkem lze uspořit cca 80% tepla proti nezateplenému stavu a nikoliv jen 25% nebo 40%. Kdyby totiž při snížení tepelných ztrát objektu na 50% bylo uspořeno jen 50% tepla, tak by instalovaná regulační technika na tepelné zisky vůbec nereagovala a prakticky by vůbec nefungovala.

Nechtěl jsem svým příspěvkem vyvolávat tyto diskuse.

Předmět: Re (5): Stále na něco zapomínáme
Autor: Josef Zapletal
Datum: 22.03.2012 22:47 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 105248
reakce na ...
Děkuji za odpověď nevěděl jsem že VRV fungují tak špatně , v každém případě Vám děkuji. Možná stálo za to zauvažovat nad instalací elektronické regulace otopné soustavy , kdy ventily jsou uzavírány při dosažení nastavené teploty a jsou programovatelné v čase. Ještě jednou děkuji za informace.

Předmět: Re (6): Stále na něco zapomínáme
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 23.03.2012 00:37 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100192
reakce na ...
Mám pocit, že vedete diskusi k jinému článku.
Přeneste ji, prosím, tam.

Předmět: Re (7): Stále na něco zapomínáme
Autor: Vladimír Křen
Datum: 23.03.2012 09:23 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100035
reakce na ...
Naprosto souhlasím že by zde měla probíhat diskuse k vašemu opravdu hodnotnému článku. V něčem můžeme spolu nesouhlasit ale v jednom se shodneme. Politici kteří řídí tento stát a v celé Evropě je to stejné, řeší problémy pouze v rámci svého volebního období které je zpravidla 4 roky. Co bude aktuální v dalším volebním období je moc nezajímá. Dostáváme se na hranice těžitelných zásob paliv na našem území a najednou problém roste. Jak ho najednou řešit když to bude drahé a nepopulární. Začne se mluvit o dostavbě Temelína a současně se oběvují zmínky o topení Č. Budějovic z této jaderky. Zatím nikdo veřejně ani nenaznačil co by to znamenalo. Rozkopat celé město protože je zde parní systém a bylo by ho nutno předělat na teplovodní. O něco lépe je na tom Brno které má už teplovodní rozvody hotové a v provozu. Nějak mi uniká zajištění hlavně tepla pro lokality, které jsou mimo dosah velkých zdrojů. S el. energií je to taky všeljaké. U nás je sice vybudována energetika na dost vysoké úrovni, ale je minimálně v posledních 10 letech zanedbávaná údržba. Obecně se u zařízení zkracuje provozní perioda zvýšením poruchovosti. Všichni žijou pouze momentálním okamžikem a nikoliv dlouhodobou strategií. Z ČEZu si udělal stát dojného beránka který slouží k záplatování děr v rozpočtu a na nějaký vývoj a výzkum se nic nedává. Z druhé strany bylo vyčerpáno mnoho paliva pro zajištění exportu el. energie a najednou jsme tam kde jsme.

Předmět: Re (8): Stále na něco zapomínáme
Autor: Josef Zapletal
Datum: 24.03.2012 21:55 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 105248
reakce na ...
No tak když zavládla představa že všechno lze řešit pomocí úspor a OZE no tak se nedivme že evroské vlády neprosazují energetické projetky mimo OZE. Oni OZE ani úspory nejsou v principu špatné. Zelenina je také zdravá , ale když k tomu někdo už nic jiného nejí tak zdravý nebude a to se přesně stalo s evropskou energetikou je nemocná a od ní celá ekonomika.

Předmět: Re (9): Stále na něco zapomínáme
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 25.03.2012 21:40 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100192
reakce na ...
Zase vedle, pane Zapletale. Z jídelníčku je možno vynechat maso, mléko, vejce i obiloviny a přesto jíst zdravě.

Předmět: Re (10): Stále na něco zapomínáme
Autor: Josef Zapletal
Datum: 30.03.2012 13:29 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 105248
reakce na ...
Zkuste najít lékaře , který tohle podepíše.

Předmět: Re (11): Stále na něco zapomínáme
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 30.03.2012 21:46 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100192
reakce na ...
Co je důležitější: podpis jednoho lékaře, nebo lidé, kteří při takové dietě žijí spokojeně desítky let?

Předmět: Re (12): Stále na něco zapomínáme
Autor: Josef Zapletal
Datum: 31.03.2012 01:34 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 105248
reakce na ...
To že někdo žije spokojeně ještě neznamená, že žije zdravě.

Předmět: Re (13): Stále na něco zapomínáme
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 31.03.2012 09:53 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100192
reakce na ...
Co je podle Vás důležitější pro umírajícího člověka, jestli je zdravý, nebo jestli je smířen s Bohem (neboli spokojen)?
Nehledě na to, že to první je samozřejmě paradox.

Předmět: Pan Bechnik má pravdu
Autor: Jiří Ráž
Datum: 23.03.2012 08:09 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100809
reakce na ...
Cítil jsem povinnost odpovědět panu Zapletalovi a připomenout obrovské rezervy v oblasti hospodaření s vyrobenou energií, kterých by bylo možné využít s téměř nulovými náklady a hned. V tomto smyslu je diskusní příspěvek "stále na něco zapomínáme" více než relevantní a environmentálně šetrný, protože připomíná, že místo extrémně nákladných nových technologií, s časovým horizontem roků nebo i dekád, bychom mohli například ve vytápění s nejvyšším podílem spotřeby, vyrábět energie až o 80% méně. A to pokládám za oblast, na kterou bychom při hledání odpovědí na budoucnost energetiky rozhodně neměli zapomínat.

Předmět: komentář
Autor: Josef Zapletal
Datum: 21.03.2012 00:22 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 105248
reakce na ...
Tento článek je velmi dobrý , musím říct že Pan Bechním mile překvapil. Ale přesto bych měl následující komentáře.

Jak pan Bechník správně uvádí doba kamenná neskončila proto že by došli kameny (Bjorn Lomborg) a ani ropa a uhlí fyzicky nedojde - jde tedy jen o ceny energie. Na jedné straně autor uvádí pokrok při využívání OZE na druhé straně nepředpokládá stejný pokrok při těžbě fosilníc zdrojů. Tedy přeměnu původních nebilančních zásob na bilanční ne vlivem růstu cen, ale poklesu cen těžebních technologií. Jaderná fůze může být sice nevyčerpatelným zdrojem energie , ale pokud to bude drahý zdroj pak je k ničemu. Dnes již existují rychlé reaktory , ale jsou drahé a to je alfa a omega všech zdrojů energie. Lidstvo určitě nepůjde jen jedním směrem , ale různými směry stejně jako je tomu v současnosti. Fosilní zdroje energie ještě nedosáhly svého maxima a v blízké budoucnosti tj v horizontu 10 let se světová energetika nebude výrazně odchylovat od současného stavu.

OZE jsou stejné jako jiné zdroje také jsou bilanční a nebilanční. ( i když jinak) Právě těch nebilančních - drahých je mnohem více než těch bilančních a čím více OZE využíváte tím více roste jejich cena a tzv externality - tj cena regulace sítě ale i ekologické škody. Protože nejdříve využíváme ty levné a výhodné pak přecházíme k těm dražším stejně je tomu u fosilních paliv.
Právě tato fakta, která jsou vyznamná a v článku jsem ne našel - povedou k zabrždění rozvoje OZE. Stejně jako jiné zdroje prostě dosáhnou svého optimálního podílu na spotřebě a další rozvoj už bude ekonomicky nevýhodný proti jiným zdrojům.

Například podíl větrné energie v el síti je nevýhodné nad vodních el. pro evropskou unii je tento podíl asi 200GW takže vítr je asi v polovině svého ekonomického potenciálu. Z tohoto důvodu rozvoj VTE přehodnotila Anglie , protože ji hrozila závislost na plynových zdrojích , které by bylo nutno vystavět k regulaci sítě.

Podobné omezení mají FV panely.

Je velmi pravděpodobné že technologický růst příštích desetiletí nepřinese ekonomicky výhodnou možnost skladování el. energie ve velkých objemech, takže tato ekonomická omezení budou v platnosti nejméně dalších 30 let.

Podobně jako ceny zdrojů se vyvíjí i ceny úspor. Úspory mají podobnou charakteristiku jako zdroje energie , nejdříve jsou velmi levné , ale čím více investujete tím menší efekt úspory mají / neplatí vždy a všude , ale pro celek to platí / Takže ve výsledku narazíte na fyzikálně ekonomická maxima - například vyfénování vlasů bude stejně energeticky náročné i za 100 let. Podobně jako domácí vaření. Moderní motory už o moc účinější nebudou. Zejména v zobrazovacích zařízeních a světle platí pravý opak nicméně po roce 2020 už i tato oblast dosáhne svého maxima.

Proti tomu zde máme silný růst populace a HDP v rozovojových zemích. Světová spotřeba energie bude proto růst celých příštích 30 let a zvětší se proti současnosti o 60-70%. Ještě v roce 2030 bude zhruba miliarda obyvatel žít bez el. energie (3x USA). Dominanstním zdrojem energie zůstanou příštích 30 let fosilní zdroje. Nicméně nefosilní subsituce budou mít zhruba poloviční podíl na přírůstku spotřeby energie.

PS: o konci ropy už se mluví od 30 let minulého století....

Předmět: Ono je to ve skutečnosti mnohem složitější.
Autor: Petr Čížek
Datum: 19.03.2012 11:49 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100074
reakce na ...
Zásoby nerostných surovin závisí na jejich ceně. V zásadě se dělí na bilanční (ty které se vyplatí těžit) a nebilanční - které se za současných cen těžit nevyplácí. Je to velice pohyblivá záležitost - například ty zásoby uhlí v Mostecké pánvi, kvůli kterým se vedou spory o těžební limity, přestaly být skutečně bilanční v okamžiku, kdy se k nim zahrnul skrývkou přístup - důl Obránců Míru. Jakmile stoupne poptávka a cena, tak se vždycky vyrojí další a další bilanční zásoby a hledají se další - toho času ještě nebilanční. V severočeské hnědouhelné pánvi je to složitější i o energetickou bilanci bilančních zásob. Jejich vydobytí totiž nesmí spotřebovat více elektrické energie, než kolik se z nich dá dostat.

Co se týče získávání elektřiny z nízkopotenciálních zdrojů tepla tepelnými čerpadly - a tím reaguji na diskuzní příspěvek přede mnou - to ve skutečnosti v USA, v Kanadě a ve Švédsku a dokonce i na Technické univerzitě v Ostravě už docela dobře funguje a dokonce i s rozvodnou soustavou. Jsou tam totiž zásobníky tepla či chladu, které absorbují jejich přebytky a v dobách nedostatku je odebírají. Tu ušetřenou elektřinu lze docela klidně považovat za docela slušně výkonné virtuální lokální elektrárny, které jsou umístěny přímo v místě spotřeby a proto žádnou rozvodnou síť nepotřebují.
Problém jenom v tom, že náš stát podporoval masivními dotacemi namísto zásobníkových řešení jakákoliv tepelná čerpadla, s často hrozně provedenými zemními výměníky, hluboce pod světovou úrovní.

Věřím tomu, že za čas budou masově fungovat i taková získávání elektřiny jako je slunce, jaderné fůze, množivé reaktory a podobně, ale až teprve potom, až se stanou levnější a pro okolí přijatelnější a bezpečnější, nežli dnes a popozítří evidované nebilanční zásoby uhlí, nafty a plynu.

Předmět: Re: Ono je to ve skutečnosti mnohem složitější.
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 20.03.2012 09:38 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100192
reakce na ...
Děkuji za komentář.
Správně uvádíte, že velikost bilančních zásob se zvyšuje při růstu ceny. Jenže zároveň přitom roste konkurenceschopnost OZE, protože například ceny FV panelů při větších objemech produkce klesají.
Při dnešních cenách FV panelů je elektřina z FVE za poloviční cenu, než energie vyrobená ve spalovacím motoru z benzínu nebo motorové nafty. Budeme-li uvažovat jen panely, pak dokonce za méně než třetinu.
I kdyby spalování fosilních paliv nemělo žádné externality, které jsou částečně zahrnuty do ceny benzínu zavedením spotřební daně, je elektřina z FVE levnější.

Doba kamenná neskončila pro nedostatek kamení.
Éra ropy rovněž skončí.
Důvodem však nebude nedostatek ropy.
Skutečným nepřítelem OPEC je technika.
Šejk Ahmed Zaki Yamani
V letech 1962 až 1986 saudskoarabský ministr pro ropu a nerostné zdroje

Předmět: Re (2): Ono je to ve skutečnosti mnohem složitější.
Autor: Marek Hrabčák
Datum: 22.03.2012 09:40 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 109288
reakce na ...
Absolútny súhlas so šejkom - myslím že o tom už písal J.H. Ausubel pred pár rokmi - teória postupného odklonu od "uhlíkovej enegie na vodíkovu energiu".
Akúrát, že tzv. Hubertov peaj platí skôr pre zdroje energie ale nie pre suroviny.
Aj keď sa jedná len o hypotézu, reálny život sa zdá byť jej potvrdením: (v rozvinutom svete, nie rozvojové krajiny, ktoré len dobiehajú vývoj !):
historicky - tak ako skončila éra využívania dreva, postupne končí éra uhlia, dnes hovoríme že máme "ropný zlom" - nie je to ale len koniec maxima ťažby, keďže najväčší odberateľ našiel náhradu = plyn z ropných pieskov a dokonca na vlastnom území ???
Sedelo by to s grafom, kde po rope nasleduje plyn a potom jadro.
Niekde úplne vpravo (v budúcnost) zrejme vodík...

Předmět: Re (3): Ono je to ve skutečnosti mnohem složitější.
Autor: Marek Hrabčák
Datum: 22.03.2012 10:06 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 109288
reakce na ...
Fotogalerie:
pripájam graf

Předmět: Pěkný článek
Autor: Petr Vít
Datum: 19.03.2012 09:42 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100009
reakce na ...
Dobrý den,
děkuji za hezky (a řekl bych i objektivně) napsaný článek.
Jen bych tam možná (ohledně kompletního přechodu ČR na obnovitelné zdroje) doplnil, že dokud nebudeme schopni efektivně skladovat vyrobenou elektrickou energii, tak je přechod celé ČR pouze na obnovitelné zdroje nereálný. Pokud by bylo možné tuto energii skladovat, tak by bylo do budoucna opravdu nejlepší plně se věnovat zlevňování výroby energie z obnovitelných zdrojů.
Jen bych se zeptal, zda jste někde nenarazil například na možnost využívat nízkoteplotní energii k výrobě elektřiny. Když vezmu, že FV panel dokáže přeměnit na elektřinu průměrně 15% sluneční energie zatímco termické panely mají účinnost 4-5x větší. Skladovat teplo je také technicky jednodušší než elektřinu. Takže pokud bychom dokázali využít takové teplo k výrobě elektřiny, tak bychom mohli uvažovat o kompletním přechodu na obnovitelné zdroje. A mě by zajímalo, zda už jsou v tomto směru nějaké výsledky, nebo se na něčem pracuje. Teplo mohu například kompletně odebrat pomocí tepelného čerpadla, ale pořád potřebuji elektřinu..

Předmět: Re: Pěkný článek
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 20.03.2012 09:53 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100192
reakce na ...
Děkuji za ocenění.
Účinnost tepelného stroje závisí na rozdílu teplot. Čím je rozdíl teplot větší, tím je i větší účinnost. Jenže při velkých rozdílech teplot naopak klesá účinost solárních kolektorů, 60 % je v létě při ohřevu na cca 60 °C, při ohřevu nad 100 °C už to může být jen 20 %.
Při teplotách dosažitelných běžnými typy solárních kolektorů by ceková účinnost kombinace kolektor + tepelný stroj byla podstatně nižší než účinnost fotovoltaických panelů, které přitom už dnes mohou samotným kolektorům cenově konkurovat. Odpadá přitom tepelný stroj i akumulace tepla, která je možná ještě dražší než akumulace elektřiny.
Skutečně efektivním řešením problému je přesun spotřeby do doby, kdy je energie dostatek, včetně například vytápění eletkřinou namísto biomasy v době, kdy hodně fouká, jak to dělají dánské tepárny.
Vyváženou kombinací OZE lze dosáhnout poměrně vyrovnané výroby, zbývá zhruba 10 % výroby neregulujících OZE, s níž je nutno se vyrovnávat netradičními metodami, jež jsou v současnosti vyvíjeny (v Německu už 20 let).

Předmět: Re (2): Pěkný článek
Autor: Petr Vít
Datum: 23.03.2012 08:46 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100009
reakce na ...
Ano, souhlasím s Vámi, že klasický tepelný stroj (ať už třeba turbínam tepelné motory nebo termočlánky pro výrobu elektřiny) má špatnou účinnost při nízkých rozdílech teplot. Proto jsem se ptal, zda je možné účinně vyrábět nějakým způsobem z nízkoteplotního zásobníku elektřinu. Protože účinnost termického solárního kolektoru je kolem 70-80% (do teploty média cca 70°C), zatímco u FV panelů je to reálně kolem 15%. Se zvyšující se teplotou FV panelů nebo média u termických panelů samozřejmě účinnost dost klesá.
Dostat teplotu například 55°C pro vytápění nebo TUV ze zásobníku s teplotou nižší není problém pomocí TČ, ale to potřebuje pro svůj provoz elektřinu, kterou musím vyrobit jinde. Až budeme schopni z takového zásobníku schopni vyrábět s rozumnou účinností i elektřinu, tak teprve nastane větší rozvoj využívání elektřiny ze slunce.

Předmět: Re (3): Pěkný článek
Autor: Josef Zapletal
Datum: 21.12.2013 00:23 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 105248
reakce na ...
Ten problém co popisujete je fyzikální. El. energie je práce. Neexistuje reálný proces , který dokáže měnit teplo v práci bezeztrátově. Naopak práce se vám v praxi ráda a samovolně mění v teplo. Aby jste udělal z tepla práci , musíte vytvořit teplotní rozdíl a teplo přečerpávat z vyšší na nižší teplotu. Je jasné, že chladnou část soustavy musíte udržovat chladnou = chladit jinak by se Vám teplo nahromadilo už jen z tohoto principu je jasné že účinnost je dost limitovaná , protože ochladit něco na absolutní 0 je v praxi nemožné a jedině takto lze získat z tepla všechnu práci. Protože nic se samovolně nechladí pod teplotu okolí ztrácíme vždy zhruba 300°C z kterých by se dala získat práce. Jediným způsobem jak zvýšit účinnost je tedy zvýšit teplotu na vstupu do tepelného motoru. Aby jste citelně zvednul účinnost musíte však teplotu zvedat ne po stupních , ale stovkách °C. Tím můžete fakticky všechny nízkoteplotní zdroje energie vyřadit protože z nich vyrábět práci efektivně nelze. Toto nelze technicky nijak obejít a nepůjde ani v budoucnu, protože se jedná o fyzikální omezení.
Maximální možnou účinnost získání práce z teplotního rozdílu popisuje Carnotův cyklus. Nebo také II termodynamický zákon.

Současné nejmodernější elektrárny na uhlí mají proto účinnost pod 50% , rekord účinnosti plynové el. je 60%. I přes výzkum nových odolných materiálů nelze očekávat citelné zvýšení účinnosti zejména plynové el. jsou na hraně technických možností a dál už nepůjdou. Uhelné by se mohly díky technickému průlomu ještě posunout pokud by bylo možné využít plynový cyklus i u uhlí na což dnes nemáme materiály.


Jednou z možností jak zvýšit energetickou účinnost je využít odpadního tepla pro vytápění , to ale znamená zvýšit nižší teplotu což má za následek prudké snížení podílu el. energie na celkové výrobě , z tohoto důvodu jsou možnosti kombinované výroby tepla a el. energie omezené , protože při ní vzniká příliš mnoho tepla pro který není odběr a málo el. energie , která je naopak žádaná.

Předmět: Re (4): Pěkný článek
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 21.12.2013 11:22 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110148
reakce na ...
Budeme-li řešit pouze otázku účinnosti (= nikoli ceny), bylo by výhodné používat tepelné stroje pouze v zimě, kdy je pro sekundární teplo využití. V létě teplo nepotřebujeme a elektřinu můžeme efektivně vyrábět například fotovoltaikou.

Všechny tepelné elektrárny by (z důvodu vyššího využití primární energie) měly stát v místech, kde lze uplatnit odpadní teplo. Jen nevím, jak prosadit výstavbu jaderné elektrárny na okraji Prahy. :-)

přidat ke článku nový příspěvek

Přihlášení/odhlášení odběru příspěvků e-mailem:
váš e-mail:
Toto je nemoderovaná diskuse čtenářů portálu TZB-info. Redakce nenese zodpovědnost za obsah příspěvků a vyhrazuje si právo příspěvky odstraňovat.