Diskuse ke článku: Základní vlastnosti vrtů pro tepelná čerpadla

Autor článku: RNDr. Petr Čížek, A až Zet Praha
Plné znění článku: Základní vlastnosti vrtů pro tepelná čerpadla
Anotace článku: Článek je rešerše o tepelných vlastnostech a různých konstrukčních typech tepelných vrtů. Zaměřuje se na vliv jejich provedení na jejich účinnost, délku a cenu a na jejich bezpečnost pro podzemní vody a s vodou spojené ekosystémy.

přidat ke článku nový příspěvek

Příspěvky v této diskusi vyjadřují názory čtenářů. Redakce portálu TZB-info nemůže ovlivnit jejich obsah, ale vyhrazuje si právo je odstraňovat.
Chronologický seznam příspěvků
Poznámka autora článkuPetr Čížek13.11.2012 09:01
pekny clanekpetr kocina07.11.2012 09:22
velmi pěkný článekJosef Zapletal06.11.2012 23:37

Příspěvky
Předmět: Poznámka autora článku
Autor: Petr Čížek
Datum: 13.11.2012 09:01 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100074
reakce na ...
Fotogalerie:
obrázek č. 1 obrázek č. 2 obrázek č. 3 obrázek č. 4
Děkuji oběma diskutujícím za přečtení a kladné hodnocení mého článku, ale cítím potřebu jim také trochu oponovat.
Určitě jsem nenapsal, že na rozdíl od zemních kolektorů nedojde kolem vrtů k vychladnutí zeminy. U obou způsobů platí, že pokud odebrané teplo nedodá zpátky do zeminy sluneční energie a kondenzující vodní pára (horizontální kolektory), anebo proudící podzemní voda (tepelné vrty), musí ho tam vrátit uživatel. Jinak bude jejich účinnost neustále klesat a nakonec se nevyplatí zařízení obnovit. Můj rezervovaný vztah k vytápění zemními kolektory položenými pod přirozený terén má úplně jiné důvody.
První důvod je ten, že se mi to řešení nezdá ohleduplné ani k vlastnímu pohodlí ve stáří, ani k lidem, kteří ten pozemek budou vlastnit někdy v budoucnosti. Budou na něm muset neustále udržovat dobře tepelně propustný povrch s nízkým albedem, bude je to omezovat v případě výkopů, pokud je budou potřebovat uskutečnit a pokud budou chtít dům klimatizovat, budou to buď muset řešit samostaným zařízením, anebo zemní výměník předělat. Pokud nejsou horizontální kolektory zabudovanou stavební součástí nějaké terasy, vozovky mostu, anebo povrchu parkoviště, tak jsou uživatelsky nekomfortní.
Druhý důvod je ten, že až na lepší materiál trubic zůstaly horizontální kolektory na stejné úrovni, jako byly v polovině devadesátých let. Po teoretické i technologické stránce jsou ještě dnes stejně nedotažené, jako byly v té době tepelné vrty. Jsou to vlastně mohutné sluneční kolektory, závislé na mnoha přírodních podmínkách, které nejde převídat buď vůbec (počasí), anebo jejichž zjišťování by přišlo dráž, nežli použití tepelných vrtů. Protože uživatele do budoucna příliš omezují a protože jejich hlavní konkurenční výhoda spočívá v nízké ceně, nevznikla potřeba k jejich dalšímu teoretickému a technickému vývoji. Až v současné době se ve Spojených Státech podrobněji rozpracovává použití jejich obdoby u nízkoenergetických a bezeztrátových obytných domů. Protože nemají velké nároky na klimatizaci a topení, stačí jim poměrně malé zemní tepelné výměníky, které lze řešit systémem FHX ( foundation heat exchangers – základové tepelné výměníky). FHX se spolu s dalším příslušenstvím umísťují podél základů stavby, jak to ukazuje obrázek 1. Umístěním trubic do výkopu pro základy (viz obr. 2) a jejich případným protažením i do výkopů pro další příslušenství (viz obr. 3), mohou FHX podstatně zredukovat náklady na instalaci zemních tepelných výměníků. Na rozdíl od běžných zemních kolektorů HGHX (horizontal ground heat exchangers – horizontální tepelné výměníky) se ale při jejich návrhu musí přísně dbát na to, aby jejich činnost nenarušila stabilitu základové půdy. Nutnou podmínkou jejich využití jsou vhodné klimatické podmínky a zemina, která je rezistentní proti teplotním objemovým změnám. Cullin, J.R., L. Xing, E. Lee, J.D. Spitler, and D.E. Fisher (2012) rozdělili území U.S.A. podle vhodnosti ke zřízení základových tepelných výměníků FHX pro domovní tepelná čerpadla do 3 zón : not recommended (nedoporučeno), marginal (okrajově vhodné) a feasible (proveditelné). Z mapy na obr. 4 je patrné, že jim skutečně vhodné území nevyšlo příliš velké...

CITACE: Připojené obrázky jsem okopíroval z výše zmíněné práce Cullin, J.R. et al. (2012) Feasibility of Foundation Heat Exchangers for Residential Ground Source Heat Pump Systems In the United States. ASHRAE Transactions. 118(1):1039-1048 a z práce Spitler et al. (2010) Residential Ground Source Heat Pump Systems Utilizing Foundation Heat Exchangers. Proceedings of Clima 2010, Antalya Turkey, May 9-12. Obě práce i mnohé další lze ztáhnout z webových stránek Oklahomské Státní Univerzity (www.hvac.okstate.edu).

Předmět: pekny clanek
Autor: petr kocina
Datum: 07.11.2012 09:22 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100182
reakce na ...
presto si myslim,ze had ci slinky jsou financne zajimavejsi nez vrt - tedy pokud je k tomu vhodna velikost pozemku.
v pripade vrtu nahrava mala velikost pozemku (typicke pro radove domky) a moznosti ukladani tepla v dobe letnich prebytku ze solarnich panelu se zpetnym vyuzivanim v zime.tim se da podstatne zvysit ucinnost vrtu.rovnez i v zimnim obdobi se da ze solarnich panelu teplo ukladat do vrtu pokud solarni panely nestaci na pripravu TUV ci tepla do domu.vyuziti prevazne ke konci topneho obdobi.

rozhodne maji TC zeme/voda lepsi bilanci pro extremne izolovane domy nez je tomu v pripade TC vzduch/voda (kratsi topne obdobi).
co ovsem nechapu je, jak je mozne,ze TC zeme/voda jsou drazsi nez TC vzduch/voda - pochopil bych,kdyby to bylo obracene.

Předmět: velmi pěkný článek
Autor: Josef Zapletal
Datum: 06.11.2012 23:37 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 105248
reakce na ...
jeden z nejlepších , které jsem na TZB kdy četl. Jen nesouhlasím se závěrem autora, že vrty mohou výt životnější než zemní kolektory - dobře provedený zemní kolektror má životnost 100 a více let v případě poruchy je na rozdíl od vrtu pravitelný. Navíc jeho teplota časem neklesá což u většiny vrtů neplatí , trvá sice desítky let než takový vrt citelně ochladne nicméně pokud mluvíme o generačním využití pak je to nevýhoda.

přidat ke článku nový příspěvek

Přihlášení/odhlášení odběru příspěvků e-mailem:
váš e-mail:
Toto je nemoderovaná diskuse čtenářů portálu TZB-info. Redakce nenese zodpovědnost za obsah příspěvků a vyhrazuje si právo příspěvky odstraňovat.



 
 

Aktuální články na ESTAV.czJak poznat poškozené stavební dříví, jak se projevuje dřevokazný hmyz a houbyO fotovoltaiku je v ČR zájem, bariérou jsou vstupní nákladyTmavé dekory dveří v kontrastu nebo v tónu?Další plavební komora na Vltavě? Povodí chce oživit debatu o stavbě