Plné znění článku: Přichází doba akumulátorů
Sice to není přímo o akumulátorech, ale dobře popsaná situace Německa a jejich potřeba akumulace, nebo záložních…
před 8 roky
ad1) Neproveditelné. V EU máme volný pohyb zboží. Po nějakém omezení exportu následuje okamžitě žaloba na ČR. Ostatně…
před 8 roky
S údivem jsem si dnes 26.11.15 v Lidovkách přečetl, že Rakousko díky nějaké smlouvě kupuje z Německa elektřinu za…
před 8 roky
51 odpovědí
Zobrazit všechny reakceSice to není přímo o akumulátorech, ale dobře popsaná situace Německa a jejich potřeba akumulace, nebo záložních zdrojů pro provozování OZE. Včetně nákladů na tyto zdroje.
http://technet.idnes.cz/diskuse.aspx?idd…
V Německu především z ideologických důvodů odmítli JE a to je vede ke spalování uhlí se všemi ekologickými důsledky.
Přitom náklady jsou značné.
Oproti tomu ve Francii a UK JE zachovávají a budují další a také díky tomu se brzy bez uhlí pro výrobu elektřiny téměř obejdou.
Náklady na to přitom nebudou vyšší, než v Německu, ale výsledky v ekologii včetně produkce CO2 budou podstatně lepší.
Případné rozšíření akumulátorů bude přínosnější pro energetiku typu Francie (jen krátkodobá a relativně nízká potřeba akumulace). Pro energetiku typu Německa nebudou tak dobře využitelné. Tam je totiž potřeba překlenou období ode několika dní (VtE) až půl roku (FV) na což akumulátory nejsou vhodné. Na to jsou nutné záložní zdroje, v Německu to jsou uhelné. Viz článek z odkazu. Problémy přitom obdobné, co se vytýkají jádru. Cena jedné uhelné elektrárny cca 80 mld kč a zpoždění výstavby.
Zatímco Francie a UK do 2020 prakticky ukončí výrobu elektřiny z uhlí, Německo pravděpodobně nedodrží ani svůj závazek 40% snížení produkce CO2. Jen udržování záloh k OZE bude stát Němce cca 40 mld kč ročně.
S údivem jsem si dnes 26.11.15 v Lidovkách přečetl, že Rakousko díky nějaké smlouvě kupuje z Německa elektřinu za nízkou až zápornou cenu. Tuto možnost čeští odnikatelé nemají, ačkoliv tato elektřina teče do Rakouska přes naše území! Nemáme smlouvu... Pokud vás to dostatečně nenaštvalo, tak dodávám, že podle jakýchsi smluv nesmí česká organizace vlastnící rozvodné sítě za tuto službu vybrat ani cent. Přes Německo tato elektřina nemůže jít, protože ze severu na jih nemají dostatečně robustní vedení.
Až mi někdo začne dávat zase Rakousko za vzor, tak mu to omlátím o hlavu.
Jsou v tom nějaké ekonomicko-politické zájmy, protože s námi Němci tuto smlouvu uzavřít nechtějí, platit nemusejí a proč by rušili smlouvu s Rakouskem, že? Ještě by muselo Rakousko soutěžit o levnou elektřinu s ostatními, a třeba by na ni nedosáhlo. A muselo by kupovat tu jedovatou Temelínskou...
Letos chybí voda na Balkáně, to znamená že co nevezme Rakousko, jde tam (za vyšší cenu). Oboje přes naše území a nám to způsobuje problémy.
Přichází opravdu doba masového komerčního nasazení akumulátorů a to bez dotací?
Je vhodné připomenout, že dotace na pořízení mohou pohled na výhodnost provozování akumulace elektřiny změnit. Ovšem ani v bohatším Německu se s dotací akumulátorů moc nepočítá:
https://oze.tzb-info.cz/117978-nemecko-c…
To u nás si FV loby "zařídila" do Nové zelené úsporám dotace akumulátorů k FV podle hesla: "vyhodili jsme Vás dveřmi, tak vlezeme oknem" (myšleno dotace FV).
Dnes technicky dostupná akumulace (ne jen do chemických akumulátorů) je schopna ať už u výrobce, nebo spotřebitele překlenout a vyrovnat krátká období. Typicky denní nesoulad výroby a spotřeby. Je to pěkně vidět na grafu typické výroby FV (maximum v poledne) a odběru domácnosti (maximum ráno a hlavně večer).
Avšak vůbec to neřeší dlouhodobé problémy nesouladu výroby a spotřeby. Typicky téměř žádnou výrobu FV v zimních měsících kontra nejvyšší spotřebu. Situaci bude ještě zhoršovat stoupající podíl elektrického vytápění, včetně TČ.
Z hlediska potřeby akumulace lze totiž rozdělit nízkouhlíkové zdroje elektřiny na několik kategorií:
- Vodní, velmi dobře regulovatelné: Akumulaci nepotřebují. Podle typu (od čistě průtočných až po přečerpávací) samy zajištují akumulaci.
- JE Pracují stálým výkonem. Omezená regulace existuje (nižší výkon v létě, max. v zimě). Technicky další možnost přizpůsobení výkonu potřebě existuje. Potřebují omezenou akumulaci.
- Bioplyn, spalování biomasy, geotermální: V režimu OZE (přednostní odkup) pracují se stálým výkonem, bez možnosti (kromě mimořádných situací) regulovat. Technicky určitá omezená možnost přizpůsobení výkonu potřebě existuje. Potřebují omezenou akumulaci.
- VtE: Nespolehlivý výkon, ale vyrábějí alespoň celý průběh roku. Také přednostní odkup. Potřebují vysokou míru akumulace.
- FV: Nespolehlivý výkon a vyrábějí převážně v létě a jen za svitu slunce. Prakticky nic nevyrábějí v době nejvyšší spotřeby (večer v zimě). Enormní potřeba akumulace a navíc pro zimu stejně nutné záložní zdroje. Také přednostní odkup.
Kromě toho je tu pro akumulátory zásadní úvaha ekonomická:
Akumulátory totiž žádnou elektřinu nevyrobí, pouze ji (a to ještě se ztrátami) umí akumulovat.
Prvotní tedy musí být otázka jakou elektřinou (jak drahou) ty akumulátory nabijeme.
Možnosti jsou zhruba takovéto:
- Levnější elektřinou ze sítě v době nadbytku. Uvažujeme akumulaci v denním cyklu, tak tedy "nočním proudem".
Pro domácnosti je to tedy (podle tarifu a dodavatele) někde kolem 2,2-2,5 kč/kWh.
- Vlastní výrobou z OZE. Prakticky přichází v úvahu pouze FV, kde náklady na výrobu pro 20 letou návratnost (životnost panelů) vycházejí (podle typu instalace) nad 2,5 kč/kWh.
V obou případech by musela být značná část spotřeby domácnosti realizovaná elektřinou akumulovanou. Viz grafy spotřeby typické domácnosti uvedené v článku.
K tomu je ale ještě potřeba připočíst náklady na akumulaci, které jsou v článku vyčísleny na 2 kč/kWh.
Celková cena akumulované elektřiny pak tedy vyjde na nejméně cca 4,5 kč/kWh.
Je tedy vidět, že akumulátory jsou bez dotace ekonomicky totálně mimo návratnost.
Daleko ekonomičtější je pak co největší přizpůsobení odběru elektřiny do doby levnějšího tarifu odběru ze sítě. Používání odloženého startu pro spotřebiče typu pračka a myčka, akumulační ohřev UV, ale i akumulační el. topení s akumulací do vody.
Ve srovnání nákladů na výrobu do sítě v OZE typu FV + akumulace + záložní zdroje, kde jsou náklady jen na výrobu a akumulaci cca 4,5 kč (a kolik ještě udržování záložních zdrojů?) oproti dostavěným jaderným blokům, vyrábějícím někde za 2,5-3 kč/kWh (a stávajícím, které vyrábějí za 0,7 kč/kWh) mi rozhodně lépe vycházejí ty zdroje jaderné.
Dokonce i při samovýrobě za 4,5 kč/kWh by měly být dodávky z JE (dokonce i z nových bloků) levnější, než z FV a akumulátorů. Zvláště pokud by už nerostly (a postupně ubývaly po 20 letech od připojení) poplatky na podporu OZE a na akumulátory. Jakékoliv dotace totiž stejně znamenají, že je vždy musíme nějak zaplatit.
Všimněte si co by způsobili masové rozšíření FV + akumulátory (nová zelená úsporám).
Podívejte se na tabulku bilance výroby a spotřeby Fy. Lumius. To je typický případ.
Zatímco letní měsíce je bilance výroby a spotřeby vyrovnaná (případně aktivní), zimní měsíce jsou značně pasivní.
11. měsíc -714, 12. -930, 1. -1400, 2. -950.
To znamená, že bude stoupat počet odběratelů, kteří budou odebírat jen v době zimního nedostatku energie. Tím samozřejmě budou její cenu "táhnout" nahoru (i pro sebe).
Budou totiž muset být provozovány elektrárny s provozem jen v zimě. V létě na sebe nevydělají a budou požadovat pravděpodobně nějakou podporu ve formě dotací (aby nezkrachovaly). Případně bude elektřina v zimě velmi drahá.
Druhá věc je, z čeho tu energii v zimě vyrobíme a s jakými ekologickými dopady.
V Německu v zimě (době inverzí) vyrábějí naplno uhelné elektrárny se všemi ekologickými dopady.
Případné nasazení akumulátorů na tom prakticky nic nezmění.
BV Bohuslav Vintr @bohuslav.vintr235A co takhle akumulační nádrž a akumulační vytápění v každé domácnosti kde to jde a k tomu povinné HDO (na Balkáně to neznají) hlavně s přepínáním tarifů a samozřejmě dálkovým ovládáním spotřebičů u kterých to jde. (Daniel Beneš tomu říká smárt net)
Teplo na rozdíl od elektřiny se dá akumulovat a má jinou špičku odběru (zejména kvůli dopravnímu zpoždění)
Na západ od ČR také HDO nebylo skoro vůbec rozvinuté tak ho tam ČR prostě zavede.
Jsou pro komerční využití co se zálohy sítě týče zcela nevhodné. Karta se nikam neobrací protože fyzikální zákony platí stále stejně. Cena akumulace je totiž tak enormní , že není možné masově prodávat ani elektromobily, které jsou schopni konkurovat klasickým vozům. Pokud jako technik vezmu budoucí vývoj , pak aby mohly ceny baterií klesat musí přijít nějaký zásadní objev samotou masovou produkcí současných baterií to nepůjde , protože při poklesu cen se rozjede fakticky nekončící růst poptávky po el. mobilitě. A výroba současných akumulátorů Li - x akumulátorů narazí na cenu Lithia, je to totiž na zemi asi 1000x méně než železa a pokud by měly být Li akumulátory doslova všude rozhodně není možné takovým způsobem zvednout těžbu aby celosvětově v nějakém rozumném čase stoupla nabídka tohoto kovu tak aby převýšila poptávku a tím byl umožněn pokles cen akumulátorů.
Jinými slovy bude trvat desítky let než se vytěží tolik lithia aby el. mobily měli skutečně velký podíl na prodejích nových vozů. Na rozdíl od mědi zatím fakticky není co recyklovat , takže by se musela těžit celá produkce. Podle mého názoru výroba baterií se sice bude zlevňovat , ale cena vstupního materiálu poroste to pokles cen zastaví. S tímto počítají fakticky všechny automobilky kromě Tesly. Proto se očekává nástup hybridů a CNG - popř. CNG hybridů . Diesel -CNG , Diesel hybrid - to jsou technologie příštích 30 let.
Představa ,že akumulátory sehrají nějakou aktivní roly v akumulaci el. energie v rámci rozvodné sítě je naprosto mimo hru, stát se to může jen za nesmyslně vyhozené státní dotace a rozhodně ne masově.
Od OZE mnozí humanisti a ekologové očekávají , že u nás sehrají dominantní roly v energetice v příštích 30 letech. Není většího omylu. Fyzikálně není možné , protože u nás je největší spotřeba energie v zimě sluneční svit je minimální a vítr je oproti naší celkové spotřebě zanedbatelný zdroj , biomasu a vodu už využíváme. Plný přechod na OZE čeká spíše státy jako je Brazílie, Island, Norsko. Většinu energie dodají tyto zdroje i v mnohých jiných teplých státech - jako je Egypt. Irán nebo Austrálie. - velké plochy a málo obyvatel. Ze stejného důvodu nebudou OZE dominovat ve státech s velkou hustotou obyvatel - Indii, Bangladéš. Některé státy si budou moci vybrat protože mají mnoho různých ekonomicky zajímavých možností jak vyrábět energii - Rusko , USA , Čína , pouštní ropné státy, Austrálie, Indonesie a další.
My můžeme zvolit , cestu jadernou, cestu plné obnovy uhelného hornictví nebo cestu dovozní závislosti. Popř. kombinaci těchto strategií.
JZ Josef Zapletal @josef.zapletalElektromobily nejsou schopny konkurovat spalovákům, proto asi je Tesla Model S neprodávanějším vozem ve svém segmentu. Úspěšně z trhu vytlačuje BMW a Mercedesy.
Cena baterií se řídí stejnými ekonomickými zákony jako jakákoli jiná průmyslová výroba. Takže tam existuje něco jako zkušenostní křivka, konkrétně u Li-ion baterií každé zdvojnásobení produkce znamená pokles ceny o 20% (exponenciální pokles). Jenom elektromobilita znamená možný 1000x větší trh pro baterie, tj. výhledově 0,8^10 neboli 10x nižší cenu bez nutnosti zásadního technologického průlomu a přitom na svoji šanci čekají další chemismy, ať už s lithiem (Li-S,Li-air) nebo bez něj (Na-ion, Mg-ion, tekuté baterie od Ambri, Vanadium redox, průtokové baterie s organickým elektrolytem, ...). Umíte anglicky: http://www.energypost.eu/cheap-can-energ…
A s tou energetikou je to klasické blablabla, nic nejde, nic se měnit nebude. Přitom už je dnes jasné, že nové jaderné elektrárny se prostě nevyplatí a uhelné budou dobré tak na vykrývání období, kdy nebude žádné počasí (bez větru, deště a Slunce).
A případný dovoz nějaké levné větrné elektřiny od Baltu nebo Severního moře nepovažuju za tragedii.
Mohu dostat vysvětlení co je to "1 C"?
VK Vladimír Křen @vladimir.krenC značí kapacitu baterie ( Ah nebo u malých mAh) a v násobcích C se udává maximální vybíjecí i nabíjecí proud. Např běžné autobaterie mívají kapacitu udánu pro 20 hodinové vybíjení , ale pár sekund z nich můžeme brát i 10 C ( 1000 A z akumulátoru 100 Ah).
Nedavno jsem viděl nabídku na 10-ti kWh úložiště za cenu lehce přes 300 k bez DPH. Při srovnání s jakýmkoliv tarifem distribuce to je ekonomický nesmysl. Pokud by však cena jednokilowatthodinového úložiště měla být prezentovaných 200 éček, zásadním způsobem se vše mění.
Nevhodný příspěvek
Pokud chcete upozornit redakci na diskusní příspěvek, který svým obsahem porušuje pravidla diskusí na portálu TZB-info, klikněte na tlačítko Odeslat. V diskusích jsou nepřípustné zejména příspěvky vulgární, urážlivé a nesouvisející s tématem dané diskuse.
Vyberte způsob sdílení
Přihlášení
nebo se přihlaste emailem
Nemáte účet?
Vypadá to, že nejste přihlášen
Registrací a přihlášením získáte mnoho výhod. Neunikne vám žádný nový příspěvek u oblíbených témat, můžete se ptát i odpovídat.
Technická podpora
Máte potíže s přihlášením, vkládáním příspěvků, nebo se správou vašeho profilu? Napište nám! Uvítáme také připomínky, podněty a nápady k vylepšení diskuzního fóra. Děkujeme.