Plné znění článku: O vnitřním zateplení
Dobrý den, zajímalo by mě, jak se vypořádat s vnitřní izolací v místě podlahy?? Stropní konstrukci mohu zateplit cca…
před 10 roky
Dobrý den, já osobně mám zkušenosti s materiálem MULTIPOR ID (pro vnitřní zateplení). Mám ho na baráku druhým rokem…
před 11 roky
Tak mohl by jste mi napsat jaké materialy a konstrukce?
před 11 roky
33 odpovědí
Zobrazit všechny reakceDobrý den, zajímalo by mě, jak se vypořádat s vnitřní izolací v místě podlahy?? Stropní konstrukci mohu zateplit cca 1m do prostoru pro ohřátí stropního rohu se svislou k-cí, ale jak to vyřešit v místě rohu svislá k-ce a podlaha, když se nedostanu ze spodní strany, kde je cizý byt? Děkuji za radu ;-)
Mám staré rodiče, které bydlí v panelovém domě na třetím poschodi .Mají okrajový byt.Dlouhé roky mneli problém s plísnemi v dolnich a hornich rozích místnosti.Méli také velké náklady na topeni.Kazdy byt ma samostatné topení.Protože v domě bidli všichni duchodci, tak si nemohli dovolit odsouhlasit zateplení celého domu.
Pŕed 5 roky udélal muj otec takovéto řešení.
Venkovní stěny a strop zateplil ze vnitŕ 10 cm polystyrenu.Na polystystyren natahl omitku / do které pridal lepidlo/ a potom vymaloval.Snižily se mu náklady na topení o třetinu,na steně není menší trhlinky, všechny plísné a vlhká místa zmizela.
Dobrý den,
bydlíme v klasické čtyř-bytovce na vesnici stavěné v rámci akcí Z 60-let. Obvodové zdi z pálených cihlových tvárnic tloušťka 37cm, podlahy z klasických betonových panelů.
Byt máme v přízemí s obvodovými zdmi sever,východ a jih. Ve sklepě pod námi jsou na východní a severní straně uhelné sklípky.
Jižní místnosti a chodbu jsme zbavili přebytečných příček a provedli komplet rekonstrukci to znamená nová elektroinstalace, srovnání zdí lepidlem a zpevnění perlinkou v celé ploše, nová těžká plovoucí betonová podlaha na izolaci Rockwool steprock 30mm. Z vnější strany plastových oken jsme nalepili 4-5cm vrsstvu EPS.
Tyto změny vedli k výraznému zlepšení tepelných podmínek, úspora na topení je hlavně díky izolaci podlahy odhadem 20%.
Zatím ale obýváme jen část bytu zbývá nám dodělat dvě místnosti na severní a východní straně. Ostatní 3 sousedi přispívají do domovního fondu sice pravidelně ale ročně se uspoří jen 10-12 tisíc a na domě je potřeba udělat tolik věcí (výměna izolace základů a sklepa vyjde na 30-40 tisíc) že zateplení fasády je v řádu let nemyslitelné a zateplení jednoho bytu v jednom patře také.
Rádi bychom tedy zkusili zateplení obvodové zdi v místnosti č.2 (viz. obrázek) pomocí izolačních desek z křemičito-vápenatých desek.
Pod touto místností jsou zmiňované dva uhelné sklípky, betonová podlaha nemá žádnou izolaci a je pod ní jen písková lepenka proto v mrazech silně promrzá.
Je proto potřeba opět udělat novou podlahu, omítky v této místnosti úplně odstraníme a uděláme nové, na strop bychom rádi udělali také nějaké zateplení protože naši milý sousedi každý rok ušetří na topení tím víc čím víc my topíme a ještě si stěžují když topíme třeba jen na 18-19 stupňů což nám běžně stačí.
Poradil by prosím někdo nebo napsal zkušenosti se zateplením křemičito-vápenatými deskami ?
ahojte, jelikož tato diskuse dlouho spala, tak by mě zajímaly názory s odstupem času na vnitřní zateplení. Chci stavit bungalov z BST 20cm +vnitřní zateplení 15cm. Má již v tuto domu někdo víceleté zkušenosti s bydlením v takovém domě. Byl bych rád za každou informaci. Dobré i špatné zkušenosti jsou vítány.
PN Pavel Novák @pavel.novak478Dobrý den, nemám zkušenosti s bydlením v takovém to domě, ale mám zkušenosti s vnitřním zateplením. Jaký byl použit materiál při vnitřním zateplení a jaká je skladba konstrukce. Článek je zajímavý, ale v dnešní době již není příliš aktuální v závislosti na nově vyvinutých materiálech, které v době psaní článku ještě neexistovaly. Pokud se chcete dozvědět nové trendy v oblasti vnitřního zateplení tak se tedy ptejte.
Autor článku je zřejmě především teoretik. Nevím, kolik staveb z betonových skořepinových tvárnic (např. BETONG) s vnitřním zateplením navštívil, ale praxe na rozdíl od teorie ukazuje
bezproblémovost, příjemné klima v létě a malé náklady na vytápění v zimě u těchto staveb. Jak říkal jeden lidový tesař - teorie je pěkná věc, ale praxe - to je svině! Zkrátka v realitě to funguje trochu jinak, než si akademici myslí...
TK Tom Kos @tom.kos678ahojte, jelikož tato diskuse dlouho spala, tak by mě zajímaly názory s odstupem času na vnitřní zateplení. Chci stavit bungalov BST +vnitřní zateplení. Má již v tuto domu někdo víceleté zkušenosti s bydlením v takovém domě. Byl bych rád za každou informaci. Dobré i špatné zkušenosti jsou vítány.
Nemohu souhlasit s článkem jež poukazuje jen na jednu stranu pravdy! Zateplení se dá udělat jak z venku tak zevnit, a jde jen o to, co je v konkrétním případě výhodnější!
Jaký máte kdo názor na izolaci vnitřní špalety okna? Řeším tuto otázku v konkrétním případě našich oken (trojsklo) v kontrukci Porotherm (PD 36,5) + FPS (10 cm).
Vnější špalety oken jsou bohužel slabší (2-3 cm FPS), proto přemýšlím jak toto slabé místo lépe zateplit. Podle mého názoru každý cm FPS dobrý, ovšem na druhé straně visí hrozba kondenzace vodních par při vnitřní izolaci špalety.
Předem děkuji za fundované názory :-).
PL Peterka Lub. @peterka.lubosobně bych zateplil a zalepil páskou deltabond a obložil sadrošem, otázka je konkrétní difuze na konkrétním detailu ad pascalův zákon, kde se pascal promění v H2O a zda slunko případně v létě dokáže to H20 poslat do....
Když si někdo zvolí ve vyhledávači na internetu heslo „EKORD“, objeví se mu, mimo jiné, i v diskusi o vnitřním zateplení na velmi prestižním portálu TZB–info, která začala již v roce 2001.
Když jsem to v roce 2003 přes své zmatené zákazníky zjistil, myslel jsem, že na to již nemá smysl reagovat, jenže v roce 2005 tato diskuse pokračuje a nevím, kolik mých zákazníku bylo a je zbytečně mateno dezinformacemi zde obsaženými. Jelikož zřejmě ani netuším, kolik zákazníku tato diskuse odradila od domků a konstrukcí EKORD, bude můj příspěvek obsáhlejší.
S článkem „O vnitřním zateplení“ se téměř ztotožňuji a většinu argumentů z článku Ing. Šály používám léta, což mohou potvrdit jak zákazníci, tak i výrobci betonových skořepinových tvárnic, které jsem léta nabádal k posouzení tepelných mostů ve styku obvodová stěna/ strop/ vnitřní stěna. Bohužel až v posledních měsících se objevil systém RIGITERM, který za stanovených podmínek vyhoví normovým požadavkům. K míře akumulačních schopností konstrukcí pouze doplňuji, že pružnost objektů s nízkou akumulační schopnosti vnímám po téměř třech desítkách let zkušeností s jejich vývojem, navrhováním i užíváním jako dostatečnou kompenzaci proti horším vlastnostem z hlediska letní pohody a úspory dosahované využíváním termostatů jsou u domků s nižší akumulací podle mých zkušeností větší, než uváděná úspora 15% vyplývající z vyšších akumulačních schopností konstrukcí.
Konstrukce EKORD jsou z hlediska akumulačních schopností zhruba uprostřed mezi zděnými stavbami a dřevostavbami.
Konstrukční systém EKORD byl posouzen Akreditovanou zkušební laboratoří č. 1007.4 v CSI Praha Ing. Šafránkem a vyhověl u mnou požadovaných a používaných variant ve všech kritériích a detailech (na rozdíl od naprosté většiny dnes stavěných domků).
Tato konstrukce pochopitelně nepoužívá parozábranu na vnější straně, jak se i p. Bělina po dvou letech opravil, nemá tepelně izolační obálku narušenou žádným vodivým materiálem, který by způsobil nevyhovující tepelný most, naopak, velmi těžko se najde v běžné výstavbě konstrukce, která má tepelně izolační obálku tak dokonalou. Domky EKORD jsou obvykle přízemní a při použití konstrukcí EKORD (domky EKORD mohou být totiž i z jiných konstrukcí) nemají vnitřní nosné stěny, které by mohly narušit tepelně izolační obálku a mají dřevěné stropní konstrukce, zpravidla dřevěné příhradové vazníky, jejichž dřevěný spodní pás je jediným prvkem (kromě otvorových výplní) „narušujícím“ tepelně izolační obálku. Je to cca o dva řády méně, než u jinak tepelně vynikajích dřevostaveb...
Konstrukce EKORD vycházejí z tepelně technických principů dřevostaveb, které tvoří absolutní většinu nízkoenergetických a pasivních domů!!!
Na rozdíl od nich však:
• vnitřní plášť netvoří deska na bázi sádry v tl. 10 až 18 mm (často v kombinaci s chemicky pojenou deskou na bázi dřeva), ale přizdívka tl. 80 mm z přírodní sádry, což je nejen z tepelně technického hlediska (např. akumulace) výrazně kvalitnější
• tepelně izolační vrstva obvodových stěn není degradována tepelně o desítky procent dřevěnou nosnou konstrukcí (dřevo je čtyřikrát horší izolant než běžné izolace) a navíc bylo by v ní možno, při vyhovující bilanci vodních par, připustit i kondenzaci, čemuž se však zásadně vyhýbám (na rozdíl od mnoha staveb na silikátové bázi, které jsou obaleny polystyrénem, v nejhorší verzi je to u porobetonů...)
• vnější plášť tvoří nosné betonové skořepinové tvárnice tl. min. 200 mm, což je opět proti běžně používaným vnějším plášťům dřevostaveb varianta funkčně kvalitnější
Obvodové stěny konstrukcí EKORD vyhovují za stanovených podmínek v těchto variantách parozábrany a vzduchové mezery:
• bez parozábrany a se vzduchovou mezerou (dimenzovanou!)
• s parozábranou a bez vzduchové mezery (se stanoveným difusním odporem vnějších povrchových úprav)
• s parozábranou a se vzduchovou mezerou
V současnosti používám poslední variantu, protože ve většině nízkoenergetických domků EKORD již dnes naštěstí stavebníci uvažují s použitím větrání s rekuperací (a větrání s rekuperací vyžaduje vzduchotěsnější obálku objektu), což je hygienicky nesrovnatelně důležitější, než nekvantifikovaný (pokud vím pouze nepřímo) hygienický problém difusně otevřených stěn, kvůli kterému jsem před tím používal variantu bez parozábrany, ale s dvojnásobnými větracími otvory, než při kterých již nedocházelo výpočtově ke kondenzaci.
Jinými slovy: konstrukce EKORD jsou proti dřevostavbám v naprosté většině funkčních kritérií výrazně „na bezpečné straně“ (zejména vůči dřevostavbám obaleným v polystyrenu).
Kvalitní dřevostavby mají dnes vyšší materiálové náklady, než konstrukce EKORD, ale kvůli nižší pracnosti již mohou i dnes cenově konstrukcím EKORD konkurovat. Dalším zvyšováním mezd se bude tato výhoda dřevostaveb zvyšovat a až poměr cena/ kvalita bude lepší, než u konstrukcí EKORD, rád se k dřevostavbám vrátím – je to půlka mé kvalifikace.
Nevnášet do navrhování a stavění domků žádnou „lidovou tvořivost“, je pro naši mentalitu požadavek mnohdy asi obtížně splnitelný. U rodinných domků je odborníkem téměř každý, proto na další laické rady obsažené v diskusi uvádím pouze to, že tepelně technické parametry konstrukcí nejsou zdaleka jediným kritériem při volbě konstrukčního systému. U mne jsou na prvním místě hygienické vlastnosti konstrukcí, ale i akustické, protipožární, mechanické, technologické a jiné rozhodně nepodceňuji.
Pokud má někdo pochybnosti o konstrukcích EKORD, doporučuji, aby se na mne obrátil, rád mu poskytnu další informace, může se přesvědčit mimo jiné i o správnosti výpočtů Ing. Šafránka. Odborník na tepelnou techniku však ví, že kontrolovat tohoto odborníka opravdu nemusí, spíše se může u něho poučit.
Odpověď Ing. Šály v úvodu diskuse ke skladbě uvedené p. Bělinou se týkala této špatně uvedené skladby a ne konstrukcí EKORD, na které byl v dotazu odkaz – v případě pochybnosti si to má možnost každý ověřit.
Realizované domky EKORD z konstrukcí EKORD se dnes již počítají spíše na stovky než na desítky a praxe (např. i v podobě účtů za topení) je nejlepším prověřením každé teorie. Rodinné domky EKORD navrhuji v naprosté většině přízemní, ne však proto, abych se vyhnul tepelným mostům, ale proto, že jsou lepší v mnoha směrech než podkrovní (které navrhuji taky, naštěstí už jen občas), ale to je již jiné téma -téma jenž by při rozhodování o kvalitním bydlení mělo stát úplně na začátku.
Další podrobnosti a kontakty – viz. www.ekord.cz
Ing. Marian Groch - EKORD
MG Marian Groch @marian.grochMěsíc žádná reakce ???? Kde jsou všechny jasné argumenty desítek odborníků (nebo odborníků?) z tohoto serveru, kteří
budou vést seriozní oponenturu ??? Střet na poli profesionálů se nekoná ?????????????????????
Zdravím,
rozhoduji se, jaký stavební systém použiji při stavbě RD. Po shlédnutí výstavy ForArch v Plzni a dle informací na webu jsem se dostal k firmě z Plzně (záměrně neuvedu jméno). Cituji z jejího webu:
...difúzní odpor par musí vždy klesat směrem ven. Pouze se posune rosný bod k vnějšímu líci zdiva. Protože však opomněli aplikovat parotěsnou zábranu zevnitř (z důvodu složitosti a dalších velkých finančních nákladů), páry snadno prostupují do konstrukce, kde kondenzují...
...nikdy jste totiž neviděli oficiální prohlášení např. výrobce pálených cihel, že doporučuje zaizolovat novostavbu domu 50 mm pěnového polystyrenu zvenku. Toto prohlášení nikdo nenapíše, neboť se všeobecně ví že v konstrukci pak dochází k silné kondenzaci par a zeď hnije. Zateplení i novostaveb zvenku propagují pouze v ČR a to v plném rozporu s oficiálním stanoviskem EU. Pouze, bez skrupulí prodat drahé materiály a je jedno, zda Vám dům posléze shnije....
...V západní Evropě se veškerá obvodová zdiva jakékoliv novostavby zásadně izolují zevnitř, izolačním sendvičovým komplexem, který je tu absolutně nejlevnějším a nejrozšířenějším způsobem izolace domu. Tento způsob izolace domu, vychází ze stavebního srovnávacího Etalonu EU...
Vše vypadá velmi jednoduše, levně, efektivně, atd. Jak se v tom mám orientovat? Čemu mám věřit?
Děkuji za názor.
Radek
Mám na svém starém domě plechovou krytinu, která může ještě dobře sloužit řadu let, ale chtěla bych využít podkrovních místností k obývání. Slyšela jsem v rozhlasovém pořadu radu nějakého odborníka (jméno jsem již zapomněla), který tam uváděl, že střechu odizolovat zevnitř, aniž by se musela dělat nová střecha (mám v úmyslu v budoucnu použít na dům aslfaltový šindel - v okolí je hojně používán). Radil rovněž, že není nutné tuto střechu vyměnit, že lze zatím zevnitř zateplit a výměnu střechy provést až doslouží současná nebo by bylo zapotřebí větší opravy. Děkuji za zaslání zkušeností nebo rady.
Po nekonečném dohadování a přesvědčování vlastníků panelového domu G57 jsem bohužel jako člen výboru nedosáhl prosazení celkového zateplení objektu. Mám středový byt a žiji v plísni asi deset let. Ze strany ložnice a pokoje mám od sousedů balkony. Proto jsem nucený provizorně zateplit dvě místnosti.
Postrádám přesný a vyzkoušený postup. Po celém internetu je plno návodů, které si navzájem odporují. Pouze všichni se shodli na spodním a horním odvětrávání nahromaděné vlhkosti.
S pozdravem J.Jiruš
Dobrý den, jsem nucen použít vnitřní zateplení štítové strany pro nesouhlas sousedky. V bytě se rosí na štítové zdi voda a za nábytkem se tvoří plíseň. Štítová stěna je tlustá 30cm a dům byl postaven v roce 1932. Ve všech dostupných materiálech se pouze dozvídám jak je vnitřní zateplení nezodpovědné. Já nemám v úmyslu ušetřit za lešení ani úmyslně poškodit dům, ale co mám dělat? Předem děkuji Petr.
Bohužel článek není pro mne dostatečně přesvědčivý. Je umluvený a chybí to podstatné - jasné technické specifikace k názoru, např. prostřednicvým vzorců, fyzikálních vztahů, a co považuji za zásadní chybu je nepřítomnost technicky vyčerpávajících a konkrétních udajů k porovnávaným stěnám (materiály, tloušťky, vlastnti tepelné vodivosti...experimentální měření, vliv vhkého vzuchu vysvětlený např pomocí i-x grafu atd...).
PA Pavel @pavelTady je pravdou, že technicky vlastně nebylo vysvětleno, proč dochází ke kondenzaci vodní páry práve v daném místě. Je sice popisován princip teploty rosného bodu, kdy vodní pára kondezuje právě v místě jeho výskytu. Už ale není popsán vliv tlaku vodních par, který je v tomto případě hodně důležitý. Pokud bych to měl shrnout, tak teplota rosného bodu závisí mj. na tlaku vodních par. Čím vyšší je teplota, tím bývá tlak vodních par vyšší. Z toho plyne, že v zimním období je tlak vodních par v místnosti vyšší než v exteriéru a vodní pára se "tlačí" tímto směrem (vyrovnání tlaků). Při prostupu konstrukcí se tento tlak snižuje (v rámci materiálu téměř lineárně). Pokud tedy dojde ke stavu, že tlak a teplota nabydou hodnot při níž pára kondenzuje začne konstrukce v daném místě vlhnout. Platí, že materiály méně tepelně izolujicí mají větší odpor proti tlaku vodních par (více snižují tlak a tím i de-facto hodnotu rosného bodu) a naopak. Pokud tedy použijeme tepelně izolační materiál u vnější konstrukce a méně izolační, ovšem s větším odporem proti tlaku vodních par), na straně vnitřní, tak se nám zásadně teplota mění v místě, kde je již malý tlak vodních par -> ke kondenzaci nedochází. V opačném případě (na vnitřní straně) je tlak ještě poměrně vysoký a teplota hodně nízká -> kondenzace.
Ono i vnitřní zateplení je možné, ale je nutno provést přesný výpočet konstrukce. Pokud použijete např 30 cm polystyrén (je to sice nesmysl) s nějakým materiálem snižujícím podstatně tlak u vnitřní strany konstrukce, tak ke kondenzaci bude docházet velmi zřídka.
A jak by se dala izolovat dřevostavba jako např. srub, kdy mu chcete ponechat vnější vzhled a tudíž nelze použít vnější izolace a vnítřní izolace jej ohrozí tvorbou plísní, což je v připadě dřeva velký problém.
Děkuji za odpověď.
RK Rudolf Klusáček @rudolf.klusacekV tomto případě není možné plošné zateplení vysoce účinným tepelným izolantem, jako jsou desky z minerální plsti nebo z pěnového polystyrénu. Tepelnou izolaci obvodové srubové stěny lze v ploše zvýšit doplněním vnitřní vrstvy s tepelnou vodivostí obdobnou dřevu, tj. s lambdou ~ 0,15 až 0,20 W/(m.K). Bude-li tato stěna mít menší difúzní propustnost a větší objemovou hmotnost než dřevo, pak nedojde k problémům s kondenzací a zároveň se zvýší tepelná akumulace.
Účinnější však v případě srubů bývá zaměření na detaily návazných konstrukcí - zejména na tepelnou izolaci soklu (dodatečnou izolaci je výhodné vytáhnout na srubovou stěnu do výšky rovné tloušťce stěny), na střechu a popř. na navazující zděnou část domu. Výhodná bývá výměna vnějších skel dvojitých (špaletových) oken za izolační dvojskla s k ~ 1,3 W/(m2.K), popř. výměna vnitřních skel za skla jednoduchá s tvrdým pokovením - v obou případech volíme čiré varianty.
Přeji hezký den,
chtěl bych Vás poprosit o odpověď na můj dotaz:
Je vhodné použití tzv. sendvičové konstrukce stěn v tomto složení:
(exterier-betonová tvárnice (20cm)-parozábrana-tepelná izolace(15-20cm)-přizdívka (sádrové bloky 8-15cm, příp. sádrokarton). Jak to bude s tepelnou akumulací a s případnými problémy s "vnitřním" zateplením?
Jedná se mi totiž o posouzení správnosti konstrukce obvodových stěn dle systému EKORD (viz. www.ekord.cz)
Děkuji předem za odpověď.
Radek Bělina
RB Radek Bělina @radek.belinaUvedená stěna s vnější nosnou vrstvou je svým charakterem skutečně případ s vnitřním zateplením. V ploše bude tento typ konstrukce snad vyhovovat (v případě, že bude vnější vrstva stěny z betonových tvárnic dostatečně difúzně propustná; pokud však bude difúzně méně propustná, pak bude na jejím vnitřním povrchu docházet ke kondenzaci a vlhkost může putovat přes tepelnou izolaci dovnitř; tuto situaci musí v platném certifikátu deklarovat výrobce zmíněného systému).
Vnitřní nosné konstrukce - přinejmenším stropy - zde tvoří v tepelné izolaci trvalé tepelné mosty, které vystupují po obvodě vnitřní sádrové vrstvy. Tyto mosty mohou způsobit problémy s orosováním a plísněmi. Nejhorším případem je tenká vnitřní vrstva ze sádrokartonu okolo 1,5 cm.
Dalším problémem je zvýšený dilatační pohyb vnější nosné stěny a tím i zvýšené namáhání jeho spojení s vnitřními nosnými konstrukcemi. Podrobněji viz článek.
Mám řadový RD s vnějším zateplením.
Plně se přikláním k autorově článku.
Jediné vnitřní zateplení které bych
doporučil jsou stropní kazety.
Nevhodný příspěvek
Pokud chcete upozornit redakci na diskusní příspěvek, který svým obsahem porušuje pravidla diskusí na portálu TZB-info, klikněte na tlačítko Odeslat. V diskusích jsou nepřípustné zejména příspěvky vulgární, urážlivé a nesouvisející s tématem dané diskuse.
Vyberte způsob sdílení
Přihlášení
nebo se přihlaste emailem
Nemáte účet?
Vypadá to, že nejste přihlášen
Registrací a přihlášením získáte mnoho výhod. Neunikne vám žádný nový příspěvek u oblíbených témat, můžete se ptát i odpovídat.
Technická podpora
Máte potíže s přihlášením, vkládáním příspěvků, nebo se správou vašeho profilu? Napište nám! Uvítáme také připomínky, podněty a nápady k vylepšení diskuzního fóra. Děkujeme.