V našem městě dochází k hurá akcím na základě zák. č.406/2000 Sb.§6 odst.7 a následně Vyhláškou Ministerstva Prům. a Ob. č. 152/2001 Sb. Konkrétně závěr, že do 4 let od vydání zákona musí být všechny bytové jednotky osazeny termoregulačními ventily (zbývají necelé 2 roky). Na základě této věty a pod hrozbou vysokých pokut od "státu" dochází k tomu, že některá společenství vlastníků bytů v panelových domech podléhají tomuto strašáku a již nyní na vlastní náklady instalují nákladné regulační ventily s měřícími jednotkami s vidinou budoucích úspor.
Odmítám tuto davovou psychózu z mnoha důvodů o kterých se zde nyní nebudu zmiňovat. Jedná se mi pouze o to jakým právem rozhoduje stát čím si soukromí vlastníci bytů budou regulovat ústřední vytápění a jak s ním budou hospodařit. Tím samozřejmě nemyslím plýtvání teplem. Je mi jasné, že jako celý dům musíme dodržet určité normy spotřeby, které nesmí překročit stanovený limit.
A nyní jsem u jádra věci. Nikdo neprokázal (v našem městě), že by panelový dům bez termostatických ventilů osazený obyčejnými starými ventily překračoval "státem" stanovené limity, nebo spotřeboval více tepla než dům vybavený termostatickými ventily.
Jako předseda sdružení vlastníků bytových jednotek jsem při jednáních o tomto problému pod určitým tlakem a v mém okolí nemohu najít spřízněnou duši, která bude používat při argumentaci fakta a ne fráze typu "všichni už termost. ventily mají, nebo je budou osazovat, tak neblbni, ať nedostanete pokutu! A hlavně, když přidáte měřáky, ušetříte!"
Jelikož mě zajímají fakta a ne davová psychóza "odborníků", počkal jsem si na vyúčtování topné sezony v našem městě a porovnal spotřebu u dvou panelových domů s navlas stejnými m2, stejnou vyměničkou a stejným počtem podlaží.
1.dům má všechny radiátory osazeny termoventily, měření spotřeby tepla na všech radiátorech a zateplený štít domu
2.dům má staré klasické mechanické ventily, bez měžení tepla a nezateplený štít domu.
A nyní přichází finále !!!!
1.dům má celkovou spotřebu za topnou sezonu 2001 924,5 Gj
2.dům - " - 812,4 Gj (náš dům)
BEZ KOMENTÁŘE !!!
P.S.
Budu velice rád, když se mi ozvou odborníci, kterým nejde o kšeft, ale o rozumný a hlavně odborný náhled na věc. Uvítám názor právníka a budu rád když se ozve spřízněná duše se stejným dilematem. Dík za trpělivost.
Sme spoločenstvo vlstníkov bytov a skúsim popísať ako to bolo u nás. Tiež u nás v SR máme zákon, ktorý hvorí o…
před 18 roky
Vážený pane Tvarogu, zaujalo mne Vaše odborné porovnání spotřeby energie v dvou panelových domech před a po…
před 19 roky
Pokud se týče provnánvání spotřeby tepla dvou stavebně totožných domů, pak to nemá přílišný smysl bez porovnání…
před 19 roky
28 odpovědí
Zobrazit všechny reakceSme spoločenstvo vlstníkov bytov a skúsim popísať ako to bolo u nás.
Tiež u nás v SR máme zákon, ktorý hvorí o hydraulickej regulácii a termostatizácii. Termostatizácia bola nakoniec zrušená, ale aj tak sme si to všetko namontovali, a naše skúsenosti sú nasledovné. Merania mám asi za 5 rokov dozadu. Spotreba tepla ÚK za 5 rokov bola približne v rozsahu ± 3,05% od 5 ročného priemeru.
Po zavedení čiastočných opatrení z vyššie uvedených došlo k zníženiu spotreby tepla o 12,25% podľa priemeru za posledných 5 rokov, pritom podľa dennostupňov bola zima väčšia ako predchádzajúci rok a rozdiel bol 10,817% v náš prospech vzhľadom k predchádzajúcemu roku.
Po zavedení všetkých opatrení vrátane meradiel tepla bola úspora v roku 2004 - 39,937%. Toto je údaj bez porovnania dennostupňov za rok 2004
Podľa meraní vplyv na úsporu bol nasledovný:
- hydraulická regulácia stúpačiek 7%,
- zavedenie termoventilov 4%
- zavedenie meračov 12%
- spolu 23%, firma ktorá uvedené opatrenia realizovala udávala v ponuke 25%
- zbytok do 39,937 dávame na nepresnosti merania, teplejšiu zimu, zatial sme nezisťovali dennostupne za rok 2004, nie je to takto porovnané.
Reguláciu máme Oventrop a merače MEMOTRON 3 od firmy SIEMENS (dgitálne).
Pokud se týče provnánvání spotřeby tepla dvou stavebně totožných domů, pak to nemá přílišný smysl bez porovnání historií odběrů, t.j. několikaleté spotřeby.
Tyto domy však provozně nemusí být totožné z těchto důvodů:
- umístěním (na kopci na návětrné straně nebo naopak v chráněném údolí),
- počtem a druhem nájemníků/spolumajitelů (myslím tím např.: převážná část důchodců nebo naopak převážná část rodin s malými dětmi [častější praní, častější větrání]; pracovníci v 3.směnných provozech; skrblíci nebo furianti atd.),
- charakterem provozování (jeden dům vyšší vnitřní teplota [podle vyhlášky je možná do max. 24°C] a nižší noční útlum, druhý dům naopak).
- atd. atd. a další detaily, které při součtu mají vliv na celkovou spotřebu.
Nejde však pouze o spotřebu, ale hlavně o úsporu nákladů na teplo.
Vážení diskutující, již jsem si myslel, že tento portál neexistuje, když mně přišly poslední aviza. Naposledy jsem dlouze psal v létě 2002. Od té doby jsme vyměnili okna na kritické severní straně domu a koncem roku 2002 tuto stranu i zateplili. Jako regulaci máme stále v provozu EKOREG ve stále stejném nastavení. Mé osobní zkušenosti: došlo k velmi zřetelnému oteplení i ve velkých mrazech. Ani ojedinělí "křilouni" již nejsou slyšet, i když jim teplota přes 25 stupňů (pod střechou a bez zasklené lodžie) bývala nízká. Možná jsou i odevzdaní osudu, nevím. Patřím mezi "netopiče" uprostřed 7 patrového domu. Při vypnutých radiátorech mně stoupačky vytopí byt na 23-24 stupňů (o 2-4 stupně více, než před okny a zateplením) a pouze když bylo venku pod mínus 15, tak jsem lehce přitopil. Ubrat na regulaci EKOREGu však příliš nelze, protože přeci jen byty pod střechou by mohly mít s vytápěním problémy. To by mohlo být zčásti vyřešeno vyvážeností průtoku do těchto bytů. Právě tito obyvatelé mají nejvíce oprávněný argument proti termohlavicím. Oni, zejména jsou-li "přetápěči", budou mít topení stále otevřené bez regulace. A "netopiči" někde uprostřed domu termohlavice také nevyužijí, protože (jako v mém případě) již ubrat nikde nemohou. A využití je podle mých dvouletých zkušeností pouze a výhradně v iluzorním komfortu ovládání. Krok regulace termohlavice je velmi malý a dokonce bych řekl, že je způsoben pouze změnou průtoku v domě (změna chování jiných, například náhlou změnou otevření/zavření kohoutů), protže sleduji, že se radiátory občas roztopí (jsem-li na prvním nejnižším stupni), aniž by dostaly termohlavice impuls z mého bytu. Použiji-li kohouty pod termohlavice pouze s ručním ovládáním, jsem si zcela schopen zajistit stejnou pohodu jako s termohlavicemi. Jisté je, že staré kohouty (v podstatě otevřeno/zavřeno) žádnou regulaci neumožní. Takže stačí nové kouhouty a termohlavice jsou jen nadbytečným komfortem. O tom, proč to v zákonech stále je, nemá cenu diskutovat, protože nemá cenu diskutovat s naší vládou ani poslanci, oni mají přece mnohem důležitější starosti. Účinná by snad mohla být petice (pochybuji), nebo vyvolat podle zákona referendum. Podívejme se však na legislativu povinnou podle EU. Myslím, že toto přišlo odtamtud. Do konce tohoto roku (zatím) musí být termohlavice instalovány. Stále jsem pobaven obvyklým vědomím, že to za nájemníky zaplatí družstvo, nikoliv oni (my) sami. A ještě bych dodal:
1- pečlivě jsem vyhodnocoval spotřebu podle VIPA systému a údaje nájemníků o docilovaných teplotách a na základě zjištění vylučuji vysokou závislost na nutnosti vytápět až přetápět v bytě vedle bytu "netopiče". Zejména když dostačuje ohřev pouze ze stoupaček. V takovémto případě náklady na topení podle mého názoru lépe podchytí VIPA, než měřiče na tělese radiátoru.
2- řada poruch v topení, které jsme měli a byla velmi často nájemníky označována jako důsledek regulace EKOREGem, byla vždy zjištěna jako důsledek v dálkovém topení nebo na výměnníku, přinejměnším v zavzdušnění radiátoru.
3- není zbytečné zde zmínit vyhodnocení míry topení a docílených teplot v bytech se zasklenými lodžiemi (má je v našem domě asi polovina nájemníků). Většinou byla v těchto bytech vyšší spotřeba a nižší teplota. Po ověření chování nájemníků je důvod nasnadě. Častěji chodí v zimě na zasklenou lodžii a někteří ji i dveřmi vědomě přitápějí, aby jim například neomrzly kytičky.
Vážení, přeji Vám (nám) "příjemné" plnění, litery zákona.
dobrý den , věc , kterou zde nyní řešíte je už hodně stará ,ale mě jako vlastníka bytu to začíná hodně tížit.Poraďte mi prosím k čemu jste za tu dobu dospěl.Díky
JE jenda @jendaPřevážná část účastníků diskuse kritizuje povinnou instalaci s odkazem na řadu negativních zkušeností. Zejména tam, kde realizace byla prováděna bez projektu respektujícího celou hydraulickou soustavu od čerpadla, až po otopné těleso. Objevily se i velmi malé úspory prodlužující návratnost investice nad dobu životnosti systému. V legislativě se zatím nic nezměnilo.
Doc. Ing. Josef Patočka, CSc.
dobrý den , věc , kterou zde nyní řešíte je už hodně stará ,ale mě jako vlastníka bytu to začíná hodně tížit.Poraďte mi prosím k čemu jste za tu dobu dospěl.Díky
V našem soukromém domě jsme po rekonstrukci rozvodů vody před několika lety do všech pěti bytů namontovali poměrové vodoměry na teplou i studenou vodu. Výsledek je skoro nula . Až na skončení koupání hlídacího hafana v jednom z bytů nic. Celkem se rozdíl projevuje v řádu jednotek Kč na byt, snad 15-20 Kč maximálně. Tedy za rok. Vezme li v úvahu počáteční investici a její postupné splácení je to mínus. Dle provozní knihy VS je zřetelně jasné, že klesající spotřeba vody, která je dnes hluboko pod tabulkovými hodnotami pravděpodobně na minimu možného, byla zapříčiněna její zvyšující cenou a nikoliv jejím měřením. Jediné pozitivní, je možnost počítat s dlouhodobou nepřítomností osoby v bytě nic víc. S topením je to podobné.
Dotace na teplo skončily a není tudíž v zájmu uživatele topit zbytečně. To ovšem termostatická hlavice oproti ručnímu ventilu nijak zvlášť neřeší, kromě přísunu tepla z cizího zdroje. U rodinné oslavy s pečením řízečků a nebo abnormální oslunění jednoho z bytů se dá hovořit o automatické regulaci. Z dlouhodobého hlediska nevýznamné. Samozřejmě, že VS je řízena ekvitermním regulátorem, který byl dlouhodobě nastavován. Snad nesoučasná regulace jednotlivých radiátorů by přinesla úspory až 25-30%. Pokud ale vyměníme stará okna za nové a zateplíme dům jsou úspory mnohem vyšší. U nesoučasné regulace je potom nasnadě cena/ výkon respektive úspora, ekonomická návratnost investice. Pseudo zákonné povinnosti vždy přinášejí největší užitek výrobcům zařízení a starosti těm druhým včetně platit za nic. A navíc různé fígle na ošizení svého souseda.
Pětičlenná rodina trvale žijící v bytě ze spotřebou studené vody deset procent spotřeby teplé je do nebe volající.
Magnety na teplé vodě už prostě nefungují. Dokažte to ale. Jak. Mezi slušnými lidmi, a těch je většina se věci dají řešit v pohodě. Má takový dojem, že i příslušné vyhlášky umožňují vzájemnou dohodu většiny. Vždy se bere v úvahu ekonomika, tak že společný zájem. Nebo snad ne a proč?
Vážení,
Pokud se o této diskusní stránce dozví všichni dotčení správci domů, představenstev družstev či uživatelé bytů, nejspíše na to kapacita nebude stačit. Jako místopředseda představenstva bytového družstva jsem se ocitl se svými kolegy ve stejné situaci, jak do konce roku 2004 z povinnosti instalovat TRV.
Vaše diskuse obsahuje řadu zkušeností a postřehů. Tlak na změnu zákona se však musí vytvářet jinde, než jsou tytu stránky. A je jedno zda je vláda zakřivená doleva nebo doprava. Filozofie o demokracii zde znamená jen úlevu pisatele.
I já jsem si dal práci s porovnáváním domů. Nás je na jednom výměníku hned dvanáct. Jsme navzájem poměrně podobné paneláky, z toho 3 stejné. My jsme byli a dodnes jsme zhruba druzí největší spotřebitelé tepla jak na byt, tak i na plochu bytu. Takže jsme instalovali centrální regulační systém EKOREG-B a jsme zákazníky firmy WILKOP (jeden z diskutujících je z této firmy) druhou topnou sezónu. Srovnání je vždy diskutabilní co má zahrnovat. V porovnání se všemi domy a předchozími obdobími jsme při minimální regulaci jen o 2oC snížili spotřebu o 17-20%. Investice byla zaplacena, byť formou vratek záloh na topení. Vzhledem k tomu, že při zdražení tepla byly vysoké vratky zhruba stejné, nikdo to nepovažoval za vliv regulace i když to bylo uživatelům předem vysvětleno. Od poslední sezónu máme v provozu poměrové měření systému VIPA (opět jeden z diskutujících je z této firmy). Firma, která nám sleduje spotřebu tepla, porovnala dva regulované domy (my máme jediní EKOREG) a dva neregulované. U regulovaných vyhodnocuje úsporu ca 20%. To by ovšem nepřímo znamenalo, že v našem domě se zavedením poměrového měření chování uživatelů nezměnilo a spotřeba je stejná. Dostanu-li přesná čísla na celý výměník jako za roky 1999-2001 mohu dojít k jinému závěru. A to i tehdy platíme-li za skutečně odebranou energii (zajišťuje EKOREG) a ostatní se rozpočítávají. Tím zdaleka nechci naznačovat, že TRV nemá vliv na celkovou úsporu, protože jeden ze sousedních domů ji po instalaci vykazoval také cca 20%. Jsme prostě buď ten stavebně horší dům, nebo spíš je u nás převaha tepelných labužníků. Náš dodavatel tepla i přes ztrátový a technicky pofiderní výměník dodává teplo, že i při venkovních -10oC až -20oC bylo uprostřed domu při otevřeném topení +27oC až +29oC a při provozu jen na stoupačky cca 23oC. Kdo by takový dům nereguloval! V krajních bytech nikdy nebyly (měřeno při stížnostech) teploty nižší než předepsaný limit a ani se jim nepřiblížily. Stěžovali si ovšem i lidé z prostřed domu. Když totiž byly poruchy na výměníku a klesla teplota, hned se nechali slyšet mnozí uživatelé, že to dělá EKOREG a chovali se k představenstvu jako k nějakému cizáckému OPBH (nejen v těchto situacích mnozí lidé dosud nepochopili princip spoluvlastnictví). Významná je totiž psychologie chování uživatelů a teplomilnost je relativní pojem. Největší stěžovatel je doma oblečen a ostatní jsou ve spodním prádle. Prý si on připlatí a žádá nejen vypnutí, ale odmontování EKOREGU. Nemyslete si, že sebou nestrhne další lidi. On si prý připlatí, ale ne cestou jiného tepelného zdroje. Označuje to za omezování svobody. Dobře, vyměnili jsme stará okna se spolehlivým průvanem a budeme zateplovat. V tom bych viděl priority pro zajištění úspor tepla, než nějaké TRV. Jenže ta psychologie.
Když v celé Evropě a i u nás jsou TRV již velmi rozšířené a jejich uživatelé se tváří spokojeně, je téměř nemožné přesvědčit lidi (a tudíž i legislativce), že nutit do úspor je správné jinými a nebo alternativními kroky, než jen TRV. Musím neomaleně konstatovat svůj názor, že jen debil může tvrdit, že úsporu zajistí (podle 406/2002 výhradně) TRV a ne ruka uživatele regulující ručně kohout (stejně jako lopatka uhlí nebo přiložení do moderního kotle) na základě osobního chování pod vlivem poměrového měření spotřeby tepla. Přesto, že zákon 406/2002 ve vyhlášce 152 v par.6 odst 1 uvádí písmena a,b,c, nejsou si rovnocenná, ale podle výkladu Státní energetické inspekce platí jen ad c, (TRV). Písmeno a, například řeší centrální termoregulaci (přesně to odpovídá EKOREGu, ale o něm na SEI nemají žádné ponětí!). Písmeno b, mohou vypustit jen ti, kteří nemají jedny byty na severním mrazu a druhé na jihu. Jistě, že to vše nahrazují svým způsobem TRV. Proč ale zákon písmena a,b, vůbec řeší a nestaví je na jednu rovinu !? Vycházejme bohužel z toho, že i když se vyvztekáme vůči zákonu, budou lidé TRV přesto preferovat, protože je jich již mnoho a lidé si myslí, že platí skutečnou vlastní spotřebu, nikoliv tak jako tak spotřebu nějakým poměrem rozpočítanou.
Postavte se do situace družstva (a poraďte), které vidí prioritu úspor ve výměně oken a zateplení, instaluje a provozuje EKOREG a poměrové měření. Jako nejméně důležité považuje TRV, které chce na přání uživatelů zavést až nakonec. Zároveň je v půli akce výměn radiátorů. A do toho přijde zákon 406/2002 a nařizuje tu nejnevhodnější alternativu. Kde na to vzít peníze a nebýt pokutován! Chceme instalovat zatím jen kohouty pod termohlavice ať už DANFOS nebo jiné a dočasně je provozovat ručně, hlavně aby to bylo možné postupně bez rizika výrazného nedotápění nebo přetápění bytů. Profesionál pochopitelně řekne, že to není dobré, že průtoky jsou jiné a dům bude pulzovat a musí být vybaven centrálním regulátorem tlaku (nevím o žádném domě v okolí, který provozuje TRV, že ho měli v provozu, přesto chápu rizika). Když přece přivírám nebo otvírám jakýkoliv kohout měním průtokové parametry celého systému. Takže bych očekával, že v bytech kde by došlo k přetápění situaci snadno vyřeší přivřením kohoutu. Nesmí dojít k nedotápění i při úplném otevření kohoutu, ale právě ono přivření u bytů přetápěných by mělo kladně ovlivnit průtok u kohoutů s menším průtokem a k nedotápění by nemělo dojít. Je tato úvaha a řešení v takovém případě jako je náš alespoň na přechodnou dobu nemožné?
A perličkou skončím. Dejme tomu, že kohouty Danfos namontujeme v bytech stěžovatelů naposled. Do té doby by teoreticky mohlo dojít k pro ně uspokojivému přetápění. Až budou mít stejné (pochopitelně že mají větší radiátory atd.) podmínky a stav se vyrovná, asi se opět vzteknou.
Vážení diskutující,
chtěl bych vám za celý realizační tým TZB-info poděkovat za dosud publikované věcné a zajímavé příspěvky. Ing. Šubrtovi pak i za námět, podle kterého jsme doplnili diskuzní oblast portálu. Téma povinné instalace termostatických ventilů, jsme vyjmuli z diskuzní oblasti zařadili jako samostatné. Tím bychom toto a v budoucnu i další témata chtěli v diskuzní oblasti zvýraznit a získat tak co největší počet názorů. Ke zpracování stanoviska do diskuze vyzveme i odborníky z daného odborného i legislativního okruhu. Věřím, že provedené zlepšení oblasti diskuzí bude vás přínosem a po vyhodnocení příspěvků bude i podkladem pro případné změny legislativních norem.
Vážení čtenáři a účastníci diskuze,
nechtěl jsem reagovat na dlouhé a vyčerpávající příspěvky pana Tvaroga, se kterým jsem v osobním kontaktu a výše uvedený problém spolu konzultujeme, ale na jeho poslední "vítězný přízpěvek" ze dne 5.8. přece jenom musím odpovědět a zklidnit jeho euforii. Neupírám p. Tvarogovi poctivou snahu o prokázání pravdivosti jeho tvrzení o potřebnosti zákona č.406/2000. ALE!!
Odmítám, aby se tato diskuze zvrhla v rozpočítávání Gj a Kč v různých příkladech. Ve všech sáhodlouhých statích mi totiž pan Tvarog nevyvrátil ani jeden argument, ba naopak některé jen potvrdil - viz. "v domě A) si od montáže TRV(termoregulačních ventilů) stěžují v některých bytech na nedotápění, resp. nejvyšší dosažitelná teplota je jen 21-22st.C......"aj. Nevím, proč tak jásá nad udávanými čísly, když mi pouze dodanými doklady potvrdil stav 2 domů o kterých jsem se zmínil ve svém prvním přízpěvku a navíc jsem zjistil pěkný binec ve ....., Ale dost. Nechci se dále odklánět od hlavního tématu.
Jedno je jisté! zákon č.406/2000 a vyhláška č.152/2001 nezaručí majiteli bytu,domu ap. návratnost vynaložených investic do regulačních a měřících systému, neboť výsledný efekt - tj. finanční úspora - je závislá na mnoha dalších aspektech, které obyčejný spotřebitel neovlivní a monopol centrální městské teplárny pod záštitou města určitě nepříjde zkrátka.
Hádejte ! Ce se stane pokud se potvrdí optimistická čísla pana Tvaroga o uspořených Gj a teplárně se sníží odbyt tepla o 1/3?
............. Správně, uhádli jste :-)
Proto je třeba novelizovat tento zákon (406/2000), nebo ať mi někdo vysvětlí §6 odst.7, písm.c)tohoto zákona. Právník domovní správy města, dle sdělení p. Tvaroga, tento paragraf odmítl jako možnost vycouvání z povinnosti zabudovat regulační termoventily. Nevíte prosím jestli není někde k mání k tomuto paragrafu výkladové stanovisko.
Děkuji všem pisatelům.
p.s.
pane Šubrt - ta regulace na patě domu je dobrá varianta, ale nevím jaké by byly náklady. Také jsem o tom přemýšlel. Děkuji.
TM Tichák Miroslav @tichak.miroslavVazeni diskutujici, vazeny pane Tichak
Muj posledni prispevek nebyl ani oslavnzm ani vitezoslavnym prispevkem.
Bylo to suche konstatovani suchych faktu.
Pripojena zaverecna noticka o tom, "...v tomto konkretnim pripade bylo dobre ze existoval tady zminovany zakon 406..."
, bylo sdeleno bez blizsich informaci a proto nevhodne. Presne pozadi sdelovat nebudu, jelikoz se jedna o pripad velke nekomunikativnosti byvalych clenu vyboru spolecenstvi.
Nad cisly nejasam, ani k tomu nemam duvod.
Neznam zadny zakon v teto republice, ktery by zajistoval navratnost jakekoliv investice.
Jiste ze mistni teplarna neprijde zkratka, prave protoze to je monopol.
Mimochodem pane Tichak teplarna je soukromy podnik a domnivam se, ze nema s mestem nic spolecneho.
Dodavatelem tepla pro dum pana Tichaka je jina firma, ktera je taky soukroma (a.s.) a ma v ni velky (vetsinovy) podil mesto.
Teplarna zdrazi dodavane teplo nikoliv protoze se ji zmensi odber nybrz protoze to muze udelat, jelikoz ji to dovoluje zakon, a to i v pripade ze se ji nezmensi odber a budou se ji zvysovat zisky :D
Domnival jsem se ze moje prispeveky byly soucasti diskuze. Nejsem zastancem zakona 406 a nejsem fanatikem pres TRV.
Byl jsem jen provoznim technikem spravce starajiciho se o domy v osobnim vlastnictvi, a jako takovy jsem se snazil dodrzovat zakony a pomahat jednotlivym spolecenstvim v jejich nelehke praci.
Jelikoz pan Tichak je mym dlouholetym dobrym znamym a jelikoz po precteni jeho posledniho prispevku se nase vzajemne vztahy zhorsily timto koncim ucast na teto jinak velmi plodne diskuzi.
Preji Vam vsem aby jste uspesne vyresily vsechny sve problemy.
Petr Tvarog
Tento prispevek vyjadruje vyhradne moje osobni nazory.
Vazeni diskutujici.
Tak jsem konecne se dostal (ale trvalo to) diky panu Tichakovi ke stavu kdy mi mistni dodavatel tepla predal informace ke mnou zminenym objektum.
Takze uvadim pro porovnani - obdobi 01.01.2001 - 31.12.2001 :
Dum A)
5 vchodu, 8 pater, 80 bytovych jednotek
instalovane TRV od firmy Oventrop, hl. regulator dif. tlaku od firmy Oventrop
namerena spotreba tepla 2167 GJ
Dum B)
5 vchodu, 8 pater, 80 bytovych jednotek (prakticky identicke s domem A))
neinstalovane zadne TRV
namerena spotreba tepla 2715 GJ
rozdil mezi domem A) a B) je 548 GJ tzn. financne GJ a 298.68 to znamena pro dum uspora ve vysi 163 775 Kc
Pri takovem to srovnani by vypadala tato diskuze jako absolutne plana, neni to vsak dle meho nazoru pravda. A to protoze nyni uvedu dalsi info:
V dome A) si od montaze TRV stezuji v nekterych bytech na nedotapeni, resp. nejvyssi dosazitelna teplota je jen 21-22 st. Celsia, coz nekterym obyvatelum nestaci k tepelne pohode. Dodavatel tepla se ohrazuje, ze toto nedotapeni je zpusobeno dvoumi aspekty :
1. dum A) je osazen TRV
2. dum B) neni osazen TRV
To je schizofreni stav, jelikoz v pripade ze donutite dodavatele tepla zvednout teplotni krivku aby dum A) topil normalne a dobre, tak z domu B) se ozve okamzite tvrdy odpor s tim ze to prece nebudou platit a proc se tak moc topi, v opacnem pripade krici dum A) ze nedodrzeje se smlouva a netopi se tak jak by melo.
Pro uplnost uvadim, ze nastesti dum B) se jiz rozhodl ze nainstaluje TRV, takze problem bude jiz vyresen, aspon v to doufam.
V tomto pripade bylo velmi dobre, ze jako jeden z "presvedcovacich" argumentu byl zakon 406/2002 Sb. tj. povinnost instalace TRV.
Prehledove tabulky, ze kterych jsem cerpal informace pro tento prispevek, budou predany panu Tichakovi
S pozdravem
Petr Tvarog
Tento komentar neni oficialnim stanoviskem, ci komentarem meho zamestnavatele. Informace pouzity v tomto komentari jsou volne dostupne a pri jejich zjistovani nebyly poruseny zadne predpisy meho zamestnavatele, zakony CR, ani nebyly zneuzity moje pravomoce jako zamestnance.
PT Petr Tvaróg @petr.tvarogVážený pane Tvarogu,
zaujalo mne Vaše odborné porovnání spotřeby energie v dvou panelových domech před a po energetické sanaci. Prosím o Vás o kontakt na Vás. Děkuji František Zoul
Vážení diskutující, nejsem topenář a tak je mi tato problematika trochu cizí. Nicméně s podobnými problémy se setkávám ve "svém" oboru, který je určen vyhláškami 213 a 291/2001.
Domnívám se, že vyhlášky jsou nejednoznačné, nevhodně formulované a často nepřesné a umožňují různý výklad. Podle mého souduu je nutné dodávané teplo do domu reghulovat a vyhláška 152/2001 dává ve svém § 6 čl. 1 několik různých možností. Pokud tedy dojde k regulaci na patě objektu, není již nutné osazovat termostatické ventily. Nicméně se domnívám, že by celý zákon 406/2000 a prováděcí vyhlášky potřebovaly novelu. Možná by to byl vhodný námět pro server TZB info, kde by jistě bylo možné zákon 406/2000 Sb. a prováděcí vyhlášky vystavit a povolit komentování zákona a navrhovat příslušné změny. Možná by se tak předešlo domácí tvorbě poslanců a ministerských úředníků.
Zdraví
Roman Šubrt
Vážený pane Tvarogu,
děkuji Vám za Váš příspěvek na toto téma a dovolte mi , abych se k němu vyjádřil. Ve svém prvním příspěvku jsem se zaměřil hlavně na problém direktivy ve výběru způsobu regulace tepla a to konkrétně na termostatické ventily (TRV). Samozřejmě je mi známo, že instalace TRV vyžaduje některá další technická opatření, jako je regulace tlak. diference, vyvážení průtoku apod (viz Vaše zmínka o 5 stupních regulace). V poslední části Vašeho příspěvku, který jste adresoval mě, jste se na příkladu nepovinné instalace měřidel na TUV a SV dotkl samotné podstaty mého prvního příspěvku a to proč nenechat lidem možnost výběru a volby takové měřící a regulační techniky o které jsou přesvědčeni, že má pro ně význam a ne jim něco direktivně nařizovat. Nepodceňujme (tak jak si to myslí státní úředníci) přirozenou inteligenci lidí !!!
A nyní k Vašemu druhému příspěvku. Dovolte mi jednu poznámku k neustále citovanému zákonu č 406/2000 Sb. a to konkrétně k § 6 odstavec 8 c) kde se doslova uvádí :
" Vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek se musí řídit pravidly pro vytápění a dodávku teplé užitkové vody stanovenými vyhláškou, s výjimkou dodávky uskutečňované pro byty, při souhlasu alespoň dvou třetin nájemníků nebo vlastníků těchto bytů s odlišnými pravidly, za podmínky nepřekročení limitů stanovených vyhláškou a neohrožení zdraví a majetku ", přičemž limit měrné spotřeby tepla je uveden v prováděcí vyhlášce 152/2001 Sb , konkrétně v § 5 a je pro objekty s centrálním zásobováním tepla (mimo zdroje s uhelnými kotly) stanoven ve výši 0,55 Gj/m2 a topnou sezónu. Z vlastní praxe vím, že například u objektů se zaregulovanou topnou soustavou a vybavených objektovou regulací tepla je měrná spotřeba tepla daleko nižší, než uvádí citovaná vládní vyhláška. Nenechal zde státní úředník náhodou prostor pro možnou volbu způsobu regulace a nevyhovuje tomuto znění náhodou i objekt pana Ticháka ??
Závěr Vašeho druhého příspěvku, konkrétně Vaše závěrečné konstatování rozepsané v 5 bodech, mě vážený pane Tvarogu mírně řečeno zarazil. K bodu 1) mám pouze faktickou poznámku : Zákony vláda nevydává, pouze je předkládá a v konečné fázi je schvaluje parlament, senát a stvrzuje svým podpisem prezident. Ovšem Vašemu postoji uvedenému v bodě 3) by určitě tleskali příslušní státní úředníci, neboť takhle by si nás "prosté" občany nejraději představovali - jako stádo nemohoucích ovcí. Možná jsem naivní, ale od čeho tu máme naše volené zástupce v parlamentu a po profesní stránce jednotlivé Hospodářské komory ? Vím, že zasadit se o změnu zákona dá nemalou práci, ale demokratický systém nám k tomu dává prostor.
S úctou
Ing. Pavel Kocián
Vazeni diskutujici, vazeny pane Tichak, vazeny pane Benko.
Doplnil bych nekolik informaci k puvodnimu prispevku pana Tichaka a zaroven k prispevku pana Benka.
A. Domy porovnavane panem Tichakem stoji v jedne lokalite, a jsou od sebe vzdaleny cca 20 metru. Rozdil v situaci umisteni domu je to, ze cast domu c. 2. (tj. s mensi spotrebou) je kryta do vyse 1. patra budovou obchodu z druhe strany rodinnymi domky, a zaroven dum c. 1. ma vystavenou jednu celou (nejdelsi) stenu primo do prostoru, zatim co druha je castecne kryta kopcem a jednopatrovou budovou. Obe budouvy maji nejvetsi kryti ze severni strany. Dum cislo 1. je polozen mirne nad urovni domu c. 2. To jen pro poradek.
Ze stejneho mesta lze "porovnavat" dlouhodobe jine domy, ktere naopak mely propastny opacny rozdil (cca pres 100GJ za srovnavaci obdobi)
Z duvodu :
1. tzv. tepelne pohody v dome c. 1 (vytopitelnost bytu na min 21 stupnu celsia a vyse)
2. nepretapeni bytovych jednotek v dome c. 2
jsou jinak nastaveny vstupni parametry jednotlivych domu z hlediska prutoku media, a neni pouzivana dodavatelem tepla doporucena otopna krivka, nybrz otopna krivka snizena.
Netvrdim v zadnem pripade, ze je to spravne. Jen doplnuji informace, pro posouzeni daneho rozdilu spotreby domu. Jinak jsou domy prakticky rovnocenne (stav strechy domu c. 1 mi neni znam)
B. Objektovou regulaci, jak uvadi pan Benka, je asi mysleno tzv. Objektova Predavaci Stanice - OPS.
OPS je vlastne lidove receno ekvivalentem "vymenicek" s tim ze jsou mensi, lepe funguji a predevsim mohou regulovat, diky jejich umistenim v domech, mensi oblast.
Nyni bych si dovolil zaver:
Ani me jako soukrome osobe (a budoucimu clenu spolecenstvi vlastniku), a ani jako pracovnikovi jedne z firem zabyvajicich se spravou domu, ktere tvori dle zak. 72/1994 Sb. v plat. zneni (mimochodem i domu, ktereho je pan Tichak predsedou), se nelibi to, ze vlastnikum bytovych jednotek je neco prikazovano zakonem, bez moznosti jejich vlastni volby. Uz zmeny z titulu zakona 103/2000 Sb. byly velmi problematicke, a jako provozni technik jsem mel velmi tezkou a slozitou praci vysvetlit vlastnikum proc je nutne a co jim to prinese.
Musim uznat, ze i u zakona c. 406/2000 Sb. mam stejny pocit. Je to velmi nefer, jelikoz spolecenstvi vetsinou nemaji volne (podle jejich mineni zbytecne vynalozene) prostredky na realizaci techto instalaci TRV a I-RTN.
Na druhou stranu, vsak jak jinak donutit dodavatele tepla, aby se prestal vymlouvat, ze "nemuze pridat na vykonu protoze by jeden dum pretapel". Vim jakou reakci bude mit pan Tichak na tuto vetu. Slysel jsem ji jiz mnohokrat. Chapu, ze spolecenstvi vlastniku by to nemelo a nemuselo zajimat. Jak vsak jinak toto resit. OPS je nakladna zalezitost, kterou by mel realizovat dodavatel tepla. Avsak jak ho prinutit ?
Obavam se toho, ze nami diskutovany zakon c. 406/2000 Sb. ma vice problemu nez jen to, ze prikazal regulaci. Stejne jako musim se priznat, ze i me samotneho prekvapil rozdil spotreb domu tak jak jej uvedl pan Tichak.
Je otazkou co zpusobilo takovy rozdil. Je to spatnou regulaci, spatnym nastavenim vstupu do domu (ta lokalita kde tyto domy stoji je nejproblemovejsi ve meste), jinym pristupem lidi k zpusobu hospodareni z teplem (osobne vim, ze pan Tichak se velmi uspesne a dobre angazuje ve zkulturneni ostatnich spolubydlicich a spoluvlastniku), nebo je to ve stavu topne soustavy (dum c. 2 ma nedavno vymenene radiatory) ??
Samozrejme na veskere otazky by bylo mozno nalezti odpovedi, Avsak, to by stalo naklady, u kterych nevim kdo by je hradil.
Takze zustava akademicka debata, zda regulaci ano ci ne.
Ja osobne zastavam nazor, ze ano. Pouze u formy rozhodnuti souhlasim plne s panem Tichakem. Rozhodnout o instalaci ci neinstalaci by mel VLASTNIK BYTU ci DOMU, nikoliv statni urednik formou zakona. A v pripade, ze rozhodne formou zakona, mel by reciprocne taky neco na to bud dat nebo slevit. Takhle to opravdu vypada, ze si zakon pro sebe postavila lobby tech co dodavaji TRV a instaluji/provozuji I-RTN. Osobne se domnivam, ze je to asi zase pozadavek EU.
Takze ve smyslu predmetu prispevku konstatuji, ze:
1. Ano, bohuzel stat, zastoupeny vladou, ma pravo vydavat zakony
2. Ano, bohuzel zakony nejsou vzy vyvazene a dokonale
3. Nelibi se mi tento stav a nemohu jej zmenit
4. I kdyz se mi ten zakon nelibi, nemam pravo jej porusovat
5. V pripade poruseni zakona, musim mit bud lepsi pravniky nez stat, nebo dost prostredku na placeni pokud
Petr Tvarog
Tento komentar neni oficialnim stanoviskem, ci komentarem meho zamestnavatele. Informace pouzity v tomto komentari jsou volne dostupne a pri jejich zjistovani nebyly poruseny zadne predpisy meho zamestnavatele, zakony CR, ani nebyly zneuzity moje pravomoce jako zamestnance.
Vážený pane Ticháku a ostatní diskutující,
stejně jako Vám i mě doslova vyrazil dech zákon o hospodaření s energií č.406/2000 spolu s doprovodnými vyhláškami, ačkoliv jsem přesvědčen, že celá dosavadní energetická politika naší vlády od roku 1990 byla vždy poplatná ne zdravému rozumu, ale naopak zájmu různých podnikatelských skupin. Jako příklad z nedávné minulosti stačí uvést státem podporovanou kampaň na vytápění objektů elektrickou energií, jako ekologicky nejčistší a přitom nejlevnější formy vytápění a to zrovna v období, kdy vlivem poklesu průmyslové výroby výrazně poklesla i spotřeba elektrické energie a tím i zisk firem z oboru elektroenergetiky. Jak to v konečném důsledku pro spotřebitele dopadlo, není zajisté třeba uvádět.
Ovšem v případě zákona 406/2000 se již nejedná jen o nepřímou podporu státu, ale doslova o zneužití legislativy ve prospěch určitých podnikatelských subjektů. Je až na první pohled dojemné, jak se stát stará o finanční úspory konečných spotřebitelů a přitom v době, kdy výše ceny za úhradu tepla doslova nutí každého rozumného občana hledat cesty, jak energetickou náročnost budov snížit. A navíc pokud nerozumný občane nepochopíš tuto starost o tvé blaho, pak tě bude nutné přivést na správnou cestu finanční sankcí (vždyť je to jen pro tvé dobro).
Chápal bych, kdyby tento zákon (na základě výpočtu tepelných ztrát konkrétního objektu) určoval maximální limit spotřeby tepla, aby se tak zabránilo zbytečnému přetápění a to jak ze strany většinou monopolního dodavatele tepla nebo ze strany uživatelů objektu. Vždyť cest jak optimalizovat spotřebu tepla v objektech existuje určitě víc, než jen nucená aplikace termostatických ventilů (objektová regulace spolu se statickým vyvážením průtoku apod.). Samotný termostatický ventil ještě není garantem úspory tepla, ale hlavním činitelem je pouze jeho uživatel. Nedovedu si představit situaci, kdy například v objektu úřadu nebo školy obchází po skončení pracovní doby (vyučování) správce objektu všechny místnosti a přestavuje termostatické ventily na útlumovou teplotu a zase naopak před začátkem pracovní doby všechny termostatické ventily nastavuje na 22 st. C.
Připojuji se tímto k diskuznímu příspěvku Doc.Ing.Josefa Patočky, CSc. a požaduji novelizaci zákona č.406/2000 v té části, kde je direktivně stanovena instalace pouze jedné z možných variant regulace tepla - termostatickými ventily. Zabrání se tak nerovnosti v podnikatelském prostředí, ale hlavně bude mít občan možnost volby takového způsobu optimalizace spotřeby tepla, o kterém je přesvědčen, že je pro něho nejvýhodnější. Nebo si opravdu státní úředníci myslí, že "co občan to hlupák" a je mu proto třeba ukázat tu jedině správnou cestu ????
PK Ing. Pavel Kocián @ing.pavel.kocianVazeny pane Kocian
K prvnimu odstavci nelze nez vyjadrit souhlas,
k druhemu odstavci lze jen vyjadrit podobny nazor,
avsak u tretiho odstavce Vaseho prispevku se dovolim zastavit a komentovat jej:
Asi jste prehledl nektere pasaze citovaneho zakona. Pokud se nepletu tak tam je receno, ze se musi instalovat nejen TRV v bytech, nybrz je tam primo urceno 5 stupnu regulace (prislusna provadeci vyhlaska). Dale je v zakone take receno neco o tepelnych auditech, coz je to co by jste rad aby bylo. jenom tepelny audit te to co by melo urcit ztraty a maximalni limit spotreby tepla.
Ke ctvrtemu odstavci sdeluji, ze ano pasaz zakona kde je receno "je povinnen" by mela byt nahrazena textem "ma volbu"
Avsak jeste jeden postreh. Kdysi tu byla platna vyhlaska narizujici instalaci meridel spotreby TUV, ktera jiz neni platna. Proc podle Vas vsak lide nedemontuji tyto meridla TUV a plati dale cejchovani techto, a navic si montuji meridla na SV kdyz nemuseji. Je to proto, ze maji alespon nejakou kontrolu nad spotrebou ve smyslu "at si plati kazdy svoje". Pak nastava otazka proc brojit proti nejakym (druh zamerne neuvadim) meridlum, ktere by merili spotrebu tepla (tzv. I-RTN) nebo tzv. tepelnou pohodu. Systemu mereni je vicero. I kdyz se priklanim k jednomu druhu (ac znam v praxi namontovane a odzkousene dva druhy), je podle me jedno jak se meri, hlavne ze se meri. Aspon existuje relativni spravedlnost v rozdelovani topnych nakladu. Podle me je rozdeleni podle toho jak mam velky byt velmi neferove. Je to stejne jako kdyby meli v dome jeden elektromer a platili naklady podle toho jaky maji byt, nikoliv podle toho co v nem maji a kolik spotrebuji. Navic se pak je mozno domnivat, ze nekteri se zamysli jesli musi chodit doma v plavkach a mit k tomu otevrena okna, kdyz je venku pod nulou. Toto mereni neni zakonem prikazano. Avsak v dome kde jsou nefukcni ventily na radiatorech jejich aplikace je zcestna. A v takovych domech pokud se ventily meni pak mi nikdo asi nebude odporovat, ze ma smysl tyto nefukcni nahradit uz regulacnimi a udelat veskere ostatni prace.
Pripad domu, o kterem hovoril zde pan Tichak je jiny. U nej v dome doslo v nedavne minulosti k vymene radiatoru a tudiz i ventilu. Tyto ventily jsou v 80% funkcni. Tady je otazkou zda je nutno je menit ci nikoliv.
Polozme tedy otazku jinak, tak jak ji polozil pan Tichak u me v kancelari v nedavne dobe:
"Lze povazovat funkcni rucni ventil za regulacni ???"
Pokud se zhodneme, ze ano, pak zde je otazkou jak je definovana automaticnost. Dalo by se rici (toto je nedavno slyseny argument), ze "kdyz je mi horko tak to automaticky stahnu". Podle me je predevsim chyba v tom, ze zakon definuje, ze musi byt regulacni ventily automaticke. V opacnem pripade, by totiz dum pana Tichaka asi dnes jiz podminkam skoro vyhovoval (bylo by nutno pouze osadit regulator diferencniho tlaku)
Skusme rozebrat tento, bohuzel platny, zakon z teto strany.
S pozdravem
Petr Tvarog
Tento komentar neni oficialnim stanoviskem, ci komentarem meho zamestnavatele. Informace pouzity v tomto komentari jsou volne dostupne a pri jejich zjistovani nebyly poruseny zadne predpisy meho zamestnavatele, zakony CR, ani nebyly zneuzity moje pravomoce jako zamestnance.
Vážený pane Ticháku
Zaujal mne Váš příspěvek konkrétně hodnocení dvou domů. Pro přesnost údaje z Vašeho příspěvku:
1.dům má všechny radiátory osazeny termoventily, měření spotřeby tepla na všech radiátorech a zateplený štít domu
2.dům má staré klasické mechanické ventily, bez měžení tepla a nezateplený štít domu.
A nyní přichází finále !!!!
1.dům má celkovou spotřebu za topnou sezonu 2001 924,5 Gj
2.dům - " - 812,4 Gj (náš dům)
Dokončím Vaše zhodnocení.
Dle Vašeho tvrzení jde o domy s navlas stejnými m2, stejnou výměničkou a stejným počtem podlaží. Výsledkem je, že dům se zatepleným štítem, instalovanými termoventily a s měřením spotřeby tepla na všech radiátorech má o cca 14% větší spotřebu tepla. Z takto veřejně podaného příkladu jasně vyplývá, že zateplení štítu, termoventily a měření tepla v bytech je škodlivé a vede naopak ke ztrátám. Vycházím jen z toho co jste uvedl a nic nepřidávám.
Nyní svůj názor.
Myslím si, že fyzikální zákony platí i ve Vašem městě, tak jako v Blansku nebo v Brně. Zcela určitě je v něčem chyba (různá teplomilnost uživatelů domů, rozptyl přesnosti patních měřidel, větší teplotní ztráty objektu atd.).
Považuji za nekorektní takto podaným příkladem získávat na svoji názorovou stranu ostatní uživatele.
Regulace a měření v bytech jsou pro uživatele nástroje úspor. Záleží jen na uživatelích zda je využije nebo ne.
Nařízením instalace termoventilů se tak trochu navodila atmosféra proti něčemu povinnému s tím, že jak je u termoventilů deklarováno, že jsou to automatické ventily a tudíž automaticky přinesou úsporu. Tak úplně to samozřejmě není . Jsme jenom lidé. K použití nástroje regulace musí mít uživatel nějaký motiv. Motivem je právě měření.
Pokud před instalací termoventilů byla soustava pro stávající regulační kohouty již vyregulovaná tzn., na všechny byty se dostal dostatečný tepelný výkon, pak přínos termoventilů je pouze ve využití teplotních zisků a v schopnosti udržování nastavené a převážně nižší bytové teplotě (prakticky to vše do 10%). Právě velice často uváděné nadhodnocené výsledky úspor po instalaci termoventilů jsou zkreslené výchozím stavem hydraulické soustavy a následné kladné vlivy nutnosti vyregulování z původního stavu jsou přičítány na konto úspor po instalaci termostatických ventilů (bohužel je to obchodní politika některých firem). Je třeba říct, že 10 % úspor není zanedbatelná část. Dalších cca 10% lze získat pro uživatele srozumitelným a principiálně správným bytovým měřením, kde úspora jednoho uživatele, není vlivem mezibytových teplotních toků na úkor sousedního uživatele.
Pokud není současně s termoventily instalováno měření, pak z obavy málo tepla nebo z jiného důvodu nechá uživatel termoventil nastaven na maximální hodnotu a vše je při starém. Bohužel ne však úplně. Při instalaci termoventilů a následném hydraulickém vyvážení celé soustavy se ve většině případů musí instalovat čerpadla, která samozřejmě energetickou bilanci celé topné soustavy, při trvalém provozu dále zatěžují.
LM Los Miroslav @los.miroslavVáženy pane Ing.Losi,
podstatou mého přízpěvku bylo, že si volený úředník osobuje právo rozhodovat a tom jak za naše peníze budeme hospodařit s teplem a nebere na vědomí další okolnosti, jako investice do projektu vložené, jejich návratnost a prokazatelný zisk. Jako společenství vlastníků bytů budeme investovat tam, kde nám to přinese zisk a ne podle vládního nažízení podloženého fyzikálními zákony.
Souhlasím s Vámi, že to co jsem zjistil porovnáním dvou domů je logicky nemožné a já sám jsem tento výsledek opravdu neočekával. Porovnání jsem prováděl jen z důvodů, abych zjistil úspory po zavedení termoventilů a spočítal si návratnost naší investice. Výsledek byl jaký byl.
Nejsem odborník v oblasti hospodaření s teplem a jeho měření, ale používám selský rozum.
1. jak je možné že firma vypracuje projekt na výměnu termoventilů a regulaci tepla s takovými katastrofálními výsledky a všechny zainteresované to nechává v klidu.
má odpověď - neodbornost firmy, nebo honba za ziskem stylem výměna kus za kus, však fyzikální zákony se musí projevit. A ze strany uživatele neschopnost se zabývat návratností investic
2. Systém měření na patě domu, tak jak jsem byl poučen odborníky je tento. Měřící přístroj (zjednodušeně) zaznamenává teplotu dodávaného média na vstupu a výstupu a rozdíl těchto teplot¨je násoben množstvím média, které proteklo stupačkami.
můj laický názor - termoventily mají užší průtok než starší ventily (to nemluvím o přiškrcení ventilů "otužilci" v bytech). To znamená potřebuji dostat do radiátoru medium pod větším tlakem a trvá déle, než se mi dostane do radiátoru takové množství tepelného média, aby vyhřálo radiátor na potřebnou teplotu. Zbytek nevyužitého tepelného média odchází smyčkou výstupem s tepelnou strátou, kterou zaplatí koncový uživatel.
3. termostatické ventily, dle poučení firmou jsou dimenzována do 28 stC.
můj laický závěr - Pokud jsem zvyklý na běžnou teplotu v bytě 24 stupňů, musím nastavit termoventil na 27 stupňů, neboť rozdíl mezi středem místnosti a polohou ventilu u radiátoru je kolem 3 stupňů. Takže k čemu mi jsou ventily, když je musím mít otevřeny stále na plno. Určitě mi odpoví otužilci- "aby mohli mít 20 stupňů, že jim to stačí". Nic proti nim, ale nevím jestli ví, že nezaplatí jen to co spotřebovali ale v globále se podílí na zaplacení všeho co panelový dům spotřeboval. A to je obrazně částka, kterou jsem zjistil a uvedl v mém prvním přízpěvku.
A pro ty trpělivé, kteří se prokousali až sem, mám opět jednu perličku.!!!
Ze strany domovní správy města (které disponuje obchodem s teplem!!!) jsem dostal informaci, že si stěžují majitelé bytů s osazenými termoventily na zimu ve svých bytech. Je to prý způsobeno tím, že na větve centrálního vytápění jsou napojeny domy, jak s termoventily, tak i bez nich a domy s termoventily potřebují více tepla. (aby měli co regulovat!!!!). Závěr je takový - Teplárna zvedne svůj výkon, výměničky otevřou více své regulační ventily. Majitelům bytů s termoventily bude konečně teplo, však oni si to zaplatí a domy, které nemají termoventily budou platit jak mourovatí, neboť nemohou regulovat teplotu a pojedou naplno. To jim to dáme za jejich neposlušnost !
Kde je ten proklamovaný vládní záměr o hospodaření s teplem !!!
Prosím, aby jste pane Ing.Losi a další odborníci, brali tento článek s trochou nadhledu. Jsou to informace získané ze všech zainteresovaných odborných i neodborných stran a mým "selským" rozumem přebrané. Nedivte se, že nemám důvod věřit v prospěšnost tohoto vládního nařízení pro nás - Společenství vlastníků bytových jednotek. Jediným kladem této akce je, že občané mohou mít pocit, že zaplatí to co protopili a to je dost málo, vzhledem k investici, kterou ze své kapsy musíme zaplatit.
Vážený pane Ticháku,
velmi se Vám i ostatním čtenářům omlouvám za nedopatření v mém prvním příspěvku. Správně má být příspěvek ukončen takto " … spotřebu tepla v tomto objektu o více jak 18 %. " Systém pro objektovou regulaci (obchod.název EKOREG-B) pracuje na patentově chráněném principu. EKOREG - B vyrábí a dodává rožnovská firma WILKOP, spol. s r.o. , která je rovněž vlastníkem patentu. Věřím, že pokud se na ně obrátíte, určitě Vám poskytnou veškeré nezbytné informace o tomto regulačním systému.
Autor: Benko Ladislav
Datum: 8.7.2002
Vážený pane Ticháku a ostatní diskutující,
velmi mě zaujaly Vaše příspěvky na téma " Má právo vláda přikazovat zákonem ……" a jsem velmi rád, že se konečně k obsahu vládních vyhlášek 150 a 151/2001 vč. zákona 406/2000 začínají vyjadřovat lidé, kteří vědí oč v podstatě jde. Direktiva, která se prolíná výše uvedenými dokumenty značně zavání lobismem ve prospěch firem zabývajících se prodejem a montáží "všespasitelných" termostatických ventilů a vůbec nebere v potaz mnohé alternativní metody optimalizace spotřeby tepla v objektech s centrálním vytápěním. Sám jsem měl možnost se ve své praxi setkat s regulačním systémem EKOREG - B, který pracuje na principu objektové regulace (podle původního českého patentu) a který již zaznamenal řadu pozoruhodných výsledků v úspoře tepla při prosté investiční návratnosti cca jedna topná sezóna. Dokonce jsem byl přítomen srovnávacího testu na jednom objektu v Ostravě, kdy byl na tento objekt ve spolupráci s SBD nainstalován tento systém, ačkoliv byl zhruba před dvěma roky tento objekt kompletně vybaven termostatickými ventily. Po necelé topné sezóně (listopad 2001 až květen 2002) dokázal tento systém objektové regulace snížit
LB Ladislav Benko @ladislav.benkoDěkuji pane Benko za přízpěvek a ptám se, jestli není špatně ukončen a nemá být na konci Vašeho dopisu slovíčko "spotřebu". Jinak slyším poprvé o objektové regulaci. Jesti mohu požádat, byl bych rád, kdyby jste se mi o tomto systému trochu podrobněji vyjádřil. Předem děkuji za odpověď.
Vážený pane Doc.Ing.J.Patočko,CSc.,
vážím si Vaší nabídky odborné pomoci a s díky ji přijímám. Znám některé Vaše odborné články k problematice regulace a měření tepla. Velice mě zaujali především pro jejich objektivní pohled na věc bez příchutě lobismu.
Doufám, že se nám podaří probudit u "poslušných" majitelů bytů zájem o tuto problematiku a uvědomí si, že "mocný" úředník si osobuje právo rozhodovat nejen o našich daních, ale začíná hospodařit i v našem vlastním bytě !!
Věřím, že se ozvou i oponenti, kteří mají termostatické ventily a měřící techniku zabudovánu a jsou spokojeni s jejich provozem i úsporami v Kč. U těchto bych uvítal konkrétní údaje a ne informace typu - "Dobíral jsem 7.500,-Kč za topnou sezonu. Je to super" apod.
Má právo vláda přikazovat zákonem soukr. subjektům jak a čím regulovat ústř. vytápění panel. domů
Tichák Miroslav
Vážený pane,
se zájmem jsme přečetli Vaši výzvu k problematice termostatických ventilů a bytových měřidel. Konstatujeme, že se konečně ozval někdo koho se to týká a kdo nesouhlasí s povinnou instalací termoventilů. Stejně jako Vy považujeme toto ustanovení za naprosto nesolidní zneužití legislativy nejen pro podnikatelské zájmy odborných firem, ale i ambice pro některé státní úředníky, kterým byla přiřknuta rozhodovací pravomoc pro ukládání vysokých pokut. Pokud byla některá problematická ustanovení zdůvodňována nutností ekonomického hospodaření s tepelnou energií bylo by adekvátní, aby v případech, kdy povinné investice prokazatelně nebudou mít přijatelnou návratnost, byly zpětně uživatelům centrálně vytápěných bytů vráceny.
V propagačních materiálech i v některých článcích odborných časopisů jsou uváděny v mnoha případech fiktivní údaje o dosažitelných úsporách. Kromě povinné instalace termoventilů obsahuje legislativa v podstatě přídělové hospodaření s teplem, nejasnou formulaci o průměrných teplotách vytápěných místností, odpovědnost za plýtvání je přesunuta výhradně z uživatele bytu na správce nebo majitele domu a další problematická ustanovení. V rámci Společnosti pro techniku prostředí existuje vedle zastánců problematické legislativy i výrazná skupina těch, kteří již v době přípravy legislativy a na základě dlouhodobých technických prací a provozních měření ve spolupráci s Technickou univerzitou v Liberci poukazovali na její rozpornost. Domníváme se, že je správné, aby ti, proti kterým je tato legislativa namířena se do diskuse zapojili a vyjádřili svá souhlasná nebo nesouhlasná stanoviska. minimálně doporučujeme, aby bylo prosazeno, že termostatické ventily si pořídí ten dům, který je chce, protože je přesvědčen o jejich krátké návratnosti a nikoliv proto, že je musí chtít, protože „takový je zákon“.
Rádi se zapojujeme do případné diskuse a můžeme poskytnout dostatek jak teoretických, tak praktických materiálů zejména pro ty uživatele bytů, správce a vlastníky domů, kteří chtějí zodpovědně rozhodovat o svých penězích na základě prokazatelně návratných investic a nikoliv na základě problematických zákonů a vyhlášek.
Doc. Ing. Josef Patočka, CSc.
člen STP - Územní centrum Liberec
člen Asociace rozúčtovatelů ARTAV
Nevhodný příspěvek
Pokud chcete upozornit redakci na diskusní příspěvek, který svým obsahem porušuje pravidla diskusí na portálu TZB-info, klikněte na tlačítko Odeslat. V diskusích jsou nepřípustné zejména příspěvky vulgární, urážlivé a nesouvisející s tématem dané diskuse.
Vyberte způsob sdílení
Přihlášení
nebo se přihlaste emailem
Nemáte účet?
Vypadá to, že nejste přihlášen
Registrací a přihlášením získáte mnoho výhod. Neunikne vám žádný nový příspěvek u oblíbených témat, můžete se ptát i odpovídat.
Technická podpora
Máte potíže s přihlášením, vkládáním příspěvků, nebo se správou vašeho profilu? Napište nám! Uvítáme také připomínky, podněty a nápady k vylepšení diskuzního fóra. Děkujeme.