Hlukové projevy

Reklama

PS Petr Stoll @petr.stoll před 21 roky

Hlukové projevy

Obracím se na Vás s následující žádostí. Má někdo zkušenosti při odstraňování hlukových projevů v otopné soustavě, způsobených vlivem dilatace "na tvrdo" zabetonovaných stoupaček UT.Jedná se o bytový objekt se čtyřmi i více podlažími. Instalaci nových průchodek nechceme z finančních i technických důvodů provádět. Tato situace se ještě zhoršila po instalaci termostatických ventilů, nejedná se však o hluk vlivem zvyšování tlakového rozdílu na TRV.Děkuji za odpověď.

Vkládání nových příspěvků je dostupné pouze pro přihlášené uživatele

Registrovat

Nejnovější příspěvky

PS Petr Stoll @petr.stoll085

Hlučnost topení a členitost jeho příčin Hlučnost otopné soustavy v posledních mírných zimách se stala velkým…

před 14 roky

PS Petr Stoll @petr.stoll085

Autor: Petr Stoll Datum: 16.07.2009 16:43 odpovědět upozornit redakci editovat nahoru Hluk v otopných soustavách.…

před 15 roky

SP Stoll Petr @stoll.petr414

Dobrý den, můžete mi napsat na : Petr.Stoll@gmail.com

před 15 roky

23 odpovědí

Zobrazit všechny reakce

PS Petr Stoll @petr.stoll085 před 14 roky

Hlučnost topení a členitost jeho příčin

Hlučnost otopné soustavy v posledních mírných zimách se stala velkým problémem, který se vyskytuje ve velkém rozsahu a dosud nemá obdoby. K nárůstu stížností na zvýšený hluk dochází z důvodu úsporných opatření odběratelů (termoventily,
zateplování domů), souvisejících se zvyšující se cenou tepelné energie. Na rozdíl od předchozích let, kdy cena tepla byla podstatně nižší, byly topné systémy většinou stále prohřáté a nedocházelo k výkyvům teplot rozvodného potrubí vlivem nastavených útlumů a spolehlivější funkcí termostatických ventilů a jejich častějším ovládáním z důvodu hospodárnějšího přístupu k využití tepla. Zateplování domů a osazování radiátorů termostatickými hlavicemi klade vyšší nároky na správné seřízení – zaregulování domu jako celek, to znamená rozvodů včetně regulačního uzlu (zvaného běžně Komex) a přívodu tepla do domu. Odstranění vlastní příčiny hluku bývá většinou obtížné a její nalezení je zdlouhavé, protože se musí postupně vyzkoušet jednotlivé možnosti.

Hlučnost se nejčastěji projevuje:

Praskáním, lupáním stupaček, boucháním, klepáním v potrubí převážně při ranním náběhu a večer při útlumu, nebo při změně teploty media, a je způsobeno tepelnou dilatací.

Možné řešení:

Snížení náběhu teploty media lze ovlivnit seřízením pomalejšího ohřívání systému postupným nárůstem teploty otopné vody ze strany dodavatele tepla úpravou ve výměníkové stanici nebo DPS, ale také nastavením tohoto pomalejšího náběhu na ekvitermním regulátoru domu, což umožňují většinou jen modernější regulátory.

Kontrola průchodů všech svislých stupaček a vodorovných rozvodů v suterénu, úspěšnost cca 50 %. Spočívá v kontrole a případném odstranění „ zátky “ mezi vlastním potrubím stoupaček topení a průchodkou (chráničkou), kterou tato trubka prochází panelem podlahou (stropem) nebo zdí zpravidla v suterénu. Velké problémy zejména způsobují podlahové krytiny z tvrdého materiálu (dlaždice), přicementované (přilepené) těsně až k topné trubce. Je nutné vytvořit dilatační mezeru např. planžetou nebo plátkem pilky apod. Dále je vhodné použít např. navinutý koberec např. Jekor, který se zasune do vyčištěné mezery mezi chráničkou a trubkou. Tento koberec je lépe napustit vhodným nestékavým olejem. Promazání prostupů bez vyčištění pouze olejem může pomoci, ale jen částečně s krátkodobým účinkem (dojde k odpaření). Problémy může způsobovat i vodorovné potrubí v suterénu domů, které bývá nepružně uchyceno a bez možnosti dilatace při průchodu stěnami a závěsy pod stropem. I v tomto případě je třeba provést pružné uložení, eventuelně uvolnění závěsů. Mezi trubkou topení a chráničkou musí být mezera, nebo musí být vyplněna pružným (poddajným) materiálem, aby umožnil dilataci (roztažnost) topné trubky při měnící se
(stoupající) teplotě. Jsou známy případy, které pocházejí již z doby výstavby bytů, že trubka je přichycena (přivařena) ke stavební konstrukci. Mnoho chyb způsobily také firmy, provádějící montáž termostatických ventilů, které často násilným způsobem – přihýbáním potrubí připojovali potrubí k radiátorům, aniž by použili prodlužovací vsuvky do potrubí.
Odstranění těchto závad nemusí být vůbec jednoduché a příjemné, protože může znamenat uvolnění (vysekání) místa kolem stoupačky, aby se odstranilo pnutí potrubí. Tyto úpravy (postupy) je vhodné provést svépomocí. Jednali jsme s firmou Uchytil, která uvedené úpravy provádí z důvodu nutné přístupnosti do všech bytů.

Kontrola funkčnosti kompenzátorů a eventuálně přidání dalších, úspěšnost cca 70 %. Kompenzátory musí být zabudovány především ve vícepodlažních domech. V tomto případě vzhledem k delšímu svislému potrubí projektant stanoví body, ve kterých jsou tato potrubí pevně uchycena a umístění kompenzátorů. Roztažnost potrubí mezi pevnými body zajišťují vsazené kompenzátory.

Hluk, šum, pískání, slyšitelný průtok topného média je způsoben nesprávnými hydraulickými poměry v topném systému domů, nejčastěji vysokým diferenčním tlakem.

Možné řešení:

Kontrola projektů a vlastní komplexní zaregulování celého topného systému (termostatické ventily, stoupačky, regulátory diferenčního tlaku, čerpadla, nastavení průtoku a tlaku na patě domu). U některých objektů nemusí být v pořádku hydraulické vyvážení potrubních stoupaček, a to vlivem nedovolené manipulace s regulačními armaturami neoprávněnými osobami,
ztrátou jejich funkce vytvářením inkrustací vodního kamene po několikaletém používání, nebo tyto armatury nejsou vůbec zabudovány. Toto zaregulování se provádí při otevřených termostatických ventilech, t.j. nejlépe v topné sezoně. U dvoutrubkové soustavy (u domovních předávacích stanic) by mělo být technicky vyřešeno, aby nedocházelo k vysokému diferenčnímu tlaku. Příčinou hluku může být i hydraulicky špatně ošetřené připojení otopné soustavy k dodavatelské síti. Vyvážení topných soustav provádí několik firem (cena se pohybuje podle rozsahu cca 10 až 50 000 Kč), přičemž nízká cena není zárukou kvality provedení nastavení.

Při řešení problémů s hlučností topení spolupracujeme s firmou HORN. Tato nabízí diagnostiku a seřizování otopných soustav na profesionální úrovni. Její nabídka spočívá v celkovém zmapování celého topného systému, přepočítání hydraulického nastavení, vyhledání příčin závad, návrh opatření a celkové nastavení otopné soustavy.
V současné době zpracovává problémy s hlukem v obytných domech Ševelova 1 až 9,
Bednaříkova 1, 3, 5, 7, 9, Oblá 54, Bzenecká 4, 6, 9, Zikova 20, dále projekty
na zabudování termostatických ventilů Valtická 11,13, Popelákova 10, 12, Horníkova 2.
Na základě provedených měření v domech je právě špatné vyregulování otopné soustavy jednou z příčin hlukových problémů.
Níže uvedené internetové stránky poskytují další informace o hlukových problémech topení :
https://forum.tzb-info.cz/104856-praskan…
https://forum.tzb-info.cz/100361-hlukove…
https://forum.tzb-info.cz/105734-hlucnos…
https://forum.tzb-info.cz/104856-praskan…
Ing. Jaroslav Kolejka, provozní úsek

PS Petr Stoll @petr.stoll085 před 15 roky

Autor: Petr Stoll
Datum: 16.07.2009 16:43 odpovědět upozornit redakci editovat nahoru
Hluk v otopných soustavách.

Hluk definujeme jako zvuky, které jsou pro člověka nežádoucí, nepříjemné, rušivé nebo i škodlivé. Má zdravotní, psychické, společenské i ekonomické důsledky. Hluk je významný stresový faktor přispívající k civilizačním chorobám.
Nadměrný hluk vyvolává v lidském organismu řadu reakcí. Snižuje imunitu, odolnost vůči zátěži, zasahuje do normálních regulačních pochodů, ovlivňuje pracovní výkon.
Proto je nutné zabraňovat vzniku hluku všemi prostředky.

Zdroje hluku.

Hluk v otopných soustavách má různé příčiny, různou intenzitu i různý charakter v závislosti na zdroji.

Příčinou hluku může být

1. mechanický zdroj
2. teplotní dilatace
3. hydraulické poměry v teplovodních otopných soustavách.

Příčiny vzniku hluku se často kombinují.

1. Mechanický zdroj hluku v teplovodních otopných soustavách.

Mechanickým zdrojem hluku bývá např. cirkulační čerpadlo. Hluk se šíří do objektu potrubím. V některých případech nepomůže ani uložení čerpadel mezi pryžové kompenzátory. Kmity od čerpadla se přenášejí též teplonosnou kapalinou proudící potrubím.
Potrubí bývá někdy zazděno do nosných zdí, případně uloženo na kovových rámech dveří. Nosné zdi rezonují a v bytech nad zdrojem tepla a v bytech sousedících s výměníkovou stanicí je hlučnost vyšší než uvnitř stanice.
Pro omezení hlučnosti je nutné lokalizovat místa, kterými se hluk přenáší do nosného zdiva, případně do stropu výměníkové stanice nebo kotelny.
Dobrou diagnostickou pomůckou je lékařský stethoskop.

Průchody potrubí zdmi a stropem je nutné opatřit pryžovými manžetami a uložit bez předpětí.
Ve vertikálním potrubí se mohou vyskytovat okuje či jiné mechanické nečistoty, které ve vznosu narážejí na stěny potrubí a jsou zdrojem permanentního klepání a šramotu.

2. teplotní dilatace jako zdroj hluku.

Teplotní změny teplonosné kapaliny způsobují změny délky potrubí v otopných soustavách.
Při chybném uložení potrubí dochází k praskání v potrubí, nesoucí se celým objektem.
Jedná se o t. zv. trakční hluky způsobené dilatací potrubí. K tomuto jevu dochází zejména v souvislosti s instalací termostatických radiátorových ventilů

TRV střídavě uzavírají a otevírají otopná tělesa. Mění se průtok topného media i jeho teplota. Při teplotních změnách se mění délka potrubí. Projektanti tuto skutečnost často opomíjejí. Nezabývají se pevnými a kluznými body pro uložení potrubí. V lepším případě jsou vyznačeny pevné a kluzné body u horizontálních rozvodů. Stoupačky je zpravidla nezajímají. Výsledkem bývají časté reklamace po výměně dvojregulačních ventilů za termostatické.

U vícepodlažních budov stavební firma opatří prostupy stropy ocelovými průchodkami. Průchodky mívají délku odpovídající tloušťce stropu. Montážní topenářská firma přivaří stoupačky v prvním nadzemním podlaží k ocelovým průchodkám, aby stoupačky nebyly zavěšeny na otopných tělesech. Při dokončovacích pracích podlaháři ucpou ostatní průchodky maltou. Stoupačky dilatují po celé délce a vlivem tření v průchodkách dochází k trhavým pohybům stoupaček. To se projevuje praskavým zvukem, klepáním, případně skřípáním.

Náprava nebývá vždy jednoduchá. Nejprve je třeba lokalizovat místa vzniku trakčních hluků. K lokalizaci pomůže opět lékařský stethoskop. Pak se určí a následně vytvoří pevné body. Chybně zhotovené původní pevné body je nutné zpravidla vybourat. Ocelové průchodky se vyčistí a opatří kluzným materiálem.
Jsou-li stoupačky deformovány a mimoosové síly způsobují příliš velký tlak na stěny průchodek, je nutné předpětí odstranit. Někdy pomůže lepší usazení otopného tělesa.

V prvé části článku jsem se zmínil o trakčním hluku, zapřičiněném střídavým uzavíráním a otevíráním termostatických radiátorových ventilů. Tato činnost ventilů je nežádoucí. Uzavíráním ventilů se neustále mění průtoky potrubím a dochází k náhlým změnám teplot. Správně projektované, správně seřízené a správně provozované otopné soustavy nejsou hlučné. Teplotní změny jsou pozvolné a ke hlukovým projevům nedochází. Termostatický ventil by měl zasáhnout jen v případě vnějších nebo vnitřních tepelných zisků (osluněním, vařením).
Chyba bývá často již v projektu. Projektant navrhuje otopnou soustavu včetně regulačních armatur z hlediska hydrauliky. Zanedbává skutečnost, že topné médium je jen nosičem tepla. Výkony otopných těles jsou poměrně málo závislé na průtoku teplonosné kapaliny. Velká změna průtoku kapaliny nad nominální hodnotou jen málo ovlivní výkon tělesa.Výkon tělesa je však do značné míry závislý na teplotě protékající kapaliny.

Každá stávající otopná soustava by měla být vyvážena z hlediska termohydrauliky.
Termohydraulika zaručí, že nosičem tepla jsou správně aktivována teplotní čidla termostatických ventilů a k nadměrným výkyvům průtoků nedochází. Termohydraulickým vyvážením a správným nastavením otopové křivky se proto zamezí hlučnosti provozu otopné soustavy, nedotápění koncových těles otopné soustavy, sníží se tepelné ztráty v potrubní síti a uspoří se až 25% tepelné energie. Termohydraulické vyvážení také umožní přechod na nízkoteplotní parametry po zateplení staveb, s dalšími úsporami tepla při jeho výrobě a distribuci.

Častým zdrojem hluku v otopné soustavě je zpracovávání příliš velkého dynamického tlaku v regulačních armaturách. Kvalitní termostatický radiátorový ventil se projevuje nadměrným hlukem zpravidla až při dispozičním tlaku na ventilu vyšším než 20 kPa. Předpokladem je však odplyněná teplonosná kapalina. Obsahuje-li kapalina rozpuštěné i volné plyny, dochází ve ventilu k náhlému poklesu tlaku, dalšímu uvolňování plynů ve formě drobných bublinek a ke hlukovým projevům.
Každou otopnou soustavu je nutné při uvádění do provozu po rekonstrukci opakovaně odvzdušnit při vypnutých oběhových čerpadlech. Je-li zdrojem tepla kotelna v objektu, je vhodné topnou vodu ohřát na maximální provozní teplotu bez ohledu na venkovní teplotu, nejlépe na 90°C. Počkat nejméně hodinu a následně odvzdušnit všechna tělesa v nejvyšších patrech. Opakovat tak dlouho, dokud se vyskytují volné plyny. Nespoléhat na automatické odvzdušňovací ventily.
Je-li instalováno zařízení pro aktivní odlučování plynů, např. typu Spirovent, nebo Olymp, stačí provést jednorázové odvzdušnění pří uvedení do provozu.
Pokud je vše v pořádku, nebudou problémy se vzduchem až do dalšího zásahu do otopné soustavy.

Pokud se i po řádném odvzdušňění teplonosné kapaliny opakovaně vyskytují plyny, je třeba zjistit příčinu. Zpravidla se jedná o korozní procesy probíhající v otopné soustavě, při kterých vznikají plyny. Korozi je třeba zabránit.

Teoretické korozní procesy a mechanizmy koroze jsou velmi složité i pro chemiky. Topenáře zajímá zejména koroze ve vodním prostředí.

Druhy koroze.

Obvykle se koroze rozlišuje na chemickou a elektrochemickou. Rozdíl mezi elektrochemickou a chemickou není zásadní. Zpravidla se jedná o kombinaci těchto korozních procesů.V otopných soustavách se vyskytuje též koroze biologická.

Koroze chemická a elektrochemická.

Korozi oceli zásadním způsobem ovlivňuje kyslík rozpuštěný v teplonosné kapalině.
Není-li ve vodě rozpuštěný kyslík, je koroze oceli velmi malá.
Korozi též ovlivňuje přítomnost chloridů. Ve vodě obsahující rozpuštěný kyslík chloridy zrychlují korozi. Za nepřítomnosti rozpuštěného kyslíku nemají chloridy na rychlost koroze podstatný vliv.

Důležitým činitelem v korozi oceli je koncentrace vodíkových iontů. Optimální pH pro otopné soustavy je 9. Při nižší pH rychlost koroze vzrůstá.

Každý konstrukční materiál se vyznačuje standardním elektrochemickým potenciálem.

Standardní potenciál kovu je aktivita kovových iontů v roztoku za standardních podmínek (teplota T=293,15 K, tlak P=101325 Pa). Standardní potenciál charakterizuje elektrochemickou ušlechtilost kovů, t.j. elektrochemickou snahu kovu přecházet do oxidovaného stavu a uvolňovat elektrony. Kovy ušlechtilé, t.j. s vyšším standadním potenciálem, mají tuto snahu menší než kovy s nižším standardním potenciálem. Podle elektrochemické ušlechtilosti lze sestavit kovy do řady, kde na jedné straně jsou kovy ušlechtilé (platina, zlato), a na druhé straně kovy neušlechtilé (zinek, alkalické kovy). Standardní potenciály ušlechtilých kovů jsou označovány jako jako pozitivnější (+), standardní potenciály neušlechtilých kovů jako negativnější (-).

Standardní potenciály konstrukčních kovů nemají absolutní význam. Praktický význam má pouze vzájemné srovnání potenciálů konstrukčních materiálů použitých v konkrétní otopné soustavě. Počátek stupnice (nula) byl stanoven konvencí. Za nulový byl přijat potenciál standardní vodíkové elektrody, který leží přibližně uprostřed stupnice.

Při rozdílných teplotách se rozdíly elektrochemických potenciálů oproti standadním hodnotám mění. Důsledkem rozdílných teplot materiálů je zpravidla větší rozdíl potenciálů.

Rychlost koroze závisí též na poměru velikosti ploch materiálů s různým potenciálem. Korozi ovlivňuje i rychlost a směr proudění teplonosné kapaliny.

Spojením dvou kovů s odlišnými korozními vlastnostmi v korozním prostředí. vzniká makročlánek. Proud mezi oběma kovy je měřitelný. Spojení kovů nemusí být přímé. Elektrolytické korozi nelze zabránit tím, že se materiály s rozdílným elektrochemickým potenciálem oddělí např. vřazením části potrubí z plastů. Teplonosná kapalina se chová jako elektrolyt.

Jsou-li v otopné soustavě použity konstrukční materiály s výrazně rozdílným potenciálem, dochází ve vodním prostředí ke korozi za současného uvolňování plynů, nejčastěji vodíku. Korozí je zpravidla ohrožen materiál s menším potenciálem . To nemusí platit vždy. Existuje t. zv. výměnná proudová hustota, jejíž velikost určuje rychlost koroze v aktivním stavu. Někdy je rychlost koroze s větší výměnnou proudovou hustotou větší, ačkoliv podle standardního potenciálu by tomu mělo být naopak.
Výměnná proudová hustota závisí na vlastnostech teplonosné kapaliny.

Biologická koroze.

Koroze kovů může být ovlivněna nebo způsobena mikrobiologickou činností. Mikroorganismy mohou mít mít přímý vliv na rychlost anodických nebo katodických reakcí, mohou měnit odolnost kovu metabolickými produkty (produkty látkové přeměny), nebo mohou vytvářet korozní mikroprostředí tím, že při svém růstu a množení vytváří bariéry, čímž vznikají koncentrační články na povrchu kovu.

Korozně nejvýznamnější jsou baktérie redukující sírany. Žijí v mírně alkalickém prostředí. Využívají elementární vodík z katodické korozní reakce železa k redukci síranů na sirníky a tím urychlují korozi. Za přítomnosti CO2 produkují sirovodík. Odolávají teplotám i nad 80°C.

Ochrana před kontinuálním zavzdušňováním otopných soustav způsobeným korozními procesy.

1. V otopné soustavě nepoužívat konstrukční materiály s příliš velkým rozdílem standardních elektrochemických potenciálů (např. měď-hliník, měď-hořčík, měď-zinek).
2. Otopnou soustavu napouštět a doplňovat upravenou a odplyněnou vodou.
3. Používat aktivní automatická odplyňovací a expanzní zařízení, zařízení pro fyzikální úpravu topné vody.
4. Pokud se plyny v otopné soustavě opakovaně vyskytují bez zjevné příčiny, je nutné odebrat vzorek teplonosné kapaliny a provést analýzu. Určuje se zpravidla hodnota pH, vodivost, celková tvrdost, koncentrace kyslíku a jiných plynů, vápníku, hořčíku , těžkých kovů, chloridů, síranů a j.
5. Doporučuje se provést rovněž analýzu kalů obsahujících korozní produkty. Z provedených rozborů lze určit příčinu vývinu plynu a doporučit účinná opatření.

Negativní účinky koroze, i zavzdušňování otopných soustav, významně snižuje optimalizace a zavedení nízkoteplotních parametrů teplonosné látky u termohydraulicky vyvážených soustav a rozvodných sítí po zateplení budov. Sníží se tím nejen uvolňování plynů, které korozi způsobují, ale sníženým dilatačním namáháním materiálu se podstatně prodlouží životnost všech otopných zařízení a omezí se výskyt havarijních stavů.

Závěr:

Pro zamezení hlučnosti otopných soustav je nutné:

* Nevytvářet podmínky pro vznik hluku v otopné soustavě.
* Projektant může hladinu hluku významně ovlivnit.
* Otopné soustavy i rozvodné sítě je nutné termohydraulicky vyvážit.
* Věnovat péči pevným a kluzným bodům pro uložení horizontálního i vertikálního potrubí.
* Dynamický tlak zpracovávaný radiátorovým ventilem by neměl překračovat 20 - 25 kPa a zdvih kuželek TRV by měl být vymezen seřízením hlavic.
* Oběhová čerpadla oddělit od potrubí pryžovými kompenzátory.
* Otopnou soustavu po montáži důkladně propláchnout a odvzdušnit.
* Otopnou soustavu doplňovat upravenou a odplyněnou vodou.
* Věnovat pozornost čistotě média a údržbě vhodných filtrů.
* Instalovat zařízení pro aktivní odlučování plynů z teplonosné kapaliny.
* Instalovat průchodky stropem a zdmi v místech kluzných bodů přesahující tloušťku tropu nebo zdiva, aby nedošlo k jejich zanesení při dokončovacích pracích.
* Používat konstrukční materiály s malým rozdílem el. potenciálů a po zavedení nízkoteplotních parametrů teplonosné látky využívat možnosti navrhování plastových potrubí.

Pokud ke hlukovým projevům dojde, lokalizovat zdroj hluku, navrhnout a provést opatření k zmezení vzniku hlukových projevů:

Je-li otopná soustava termohydraulicky vyvážena, snížit otopovou křivku.Termohydraulickým vyvážením stabilizovat průtokové i teplotní poměry v dynamických otopných soustavách a v rozvodných sítích, ve kterých jsou veškeré průtoky řízeny právě úrovní přenosu tepla.

Dodatečně vytvořit pevné body. Průchodky potrubí stropy uvolnit. Potrubí procházející nosnými zdmi uložit bez předpětí do pryžových manžet.

Ing. Jiří Matějček, CSc.

Energetická zařízení s.r.o.

http://www.ptas.cz/smluvni_odberatele/hl…

JK Jaroslav Kolejka @jaroslav.kolejka před 16 roky

Prosím přeposlání tohoto e-mailu panu Stollovi Petrovi :

Vážený pane inženýre,
pečlivě jsem přečetl Vaše příspěvky a rady na projevy hluku praskání, šumu a klepání v potrubí topení. Jelikož nás
tyto nepříjemné zvuky rovněž trápí, prosím o zaslání dalších podrobnějších rad a poznatků, související s řešením těchto
problémů, kromě těch, které jsou uvedeny v článcích www.tzb-info.cz (100361, 105734, 100361).

Děkuji a těším se na odpověď.
Jaroslav Kolejka
Mír, sbd Brno

TZB-info - TZB-info - Stavebnictví.…

Denně aktuální informace z oborů stavba budov, vytápění, větrání, klimatizace, voda, kanalizace, obnovitelná energie, výtahy.

SP Stoll Petr @stoll.petr414 před 16 roky

JK Jaroslav Kolejka @jaroslav.kolejkaDobrý den, zašlu během dopoledne. V dohledné době budeme řešit podobný problém, pokusím se něco nafotit a vložit do diskuse.

I. I.Karas @i.karas před 20 roky

V případě, že zdroje hluku jsou již před patou domu, je nutné v několika místech potrubí vložit 'rezonátory' nebo alespoň obdobu výfukových hrnců - prudce změnit průřez na velký hrnec (stačí o třetinu více než je plocha průžezu potrubí) a na výstupu trošku trubku zkřivit aby nebyla zcela rovná. K ventilům s TH hlavicemi: Málo se zdůrazňuje, že většina TH způsobí, že ventil pracuje v silně přiškrceném stavu a v místě zůženého průtoku vznikají víření, která se projevují šumem. To potvrdí i uživatelé TH v malých domech. Řešení? Téma pro doktoranda.

PS Petr Stoll @petr.stoll před 20 roky

I. I.Karas @i.karasVážený pane Kraras, je na Vás nějaký kontak. Vyskytnul se nám problém, který popisujete. Hluk vzniká ještě před patou objektu domu. Děkuji za odpověď.

Přečtěte si na TZB-info

Jaký je přijatelný počet startů tepelného čerpadla vzduch-voda?

Jak jednoduše se montuje sběrnice dálkového odečtu tepla a vody v bytovém domě

Vyhodnotenie experimentálnych meraní vnútorného prostredia vo veľkopriestorovej kancelárii so stropnými sálavými panelmi

Ministr Hladík v jižních Čechách – se studenty, v nové výrobně tepelných čerpadel a s vědci u mokřadů

Porovnanie spôsobov použitia sálavého vykurovania a chladenia pri obnove budov

Přečtěte si na ESTAV.cz

Podlahové vytápění znali již římští stavitelé. Jaké jsou moderní technické možnosti a kdy je výhodné?

Povinné kontroly kotelny i radiátorů! Pro bytové domy a SVJ hrozí sankce za nesplnění nové povinnosti

Komentář: Plánovaná změna vyhlášky o rozúčtování nákladů na teplo nesplní svůj cíl

S termostatickou hlavicí neotáčejte! Jak skutečně funguje hlavice na radiátoru a jak ji správně nastavit?

MŽP předložilo novelu zákona, která zasáhne domácnosti, výrobce i státní kasu. Úřad vlády, ministerstva i instituce jsou proti

Reklama