Rubriky:
Máte někdo zkušenost, co může způsobovat zvedání betonové mazaniny v rozích místnosti? Bylo namontováno podlah. vytápění s vlastním směšovacím okruhem pro podlah. vytápění, k ohřevu došlo po 30 dnech po betonáži a podle provozovatele byl náběh teploty během prvního týdne pozvolný. Beton byl proveden kvalitně, to potvrdil i znalec. Plochy beton. mazaniny byly dilatovány po max. 40m2 dilatačními pásy 10mm. Setkal jste se s tím už někdo?
Děkuji za reakce.
Takže, počkal jsem několik týdnů až rohy klesnou zpět k zemi. Bohužel, když jsem na něm skákal, zjistil jsem, že se to…
před 6 roky
Dobrý den, mám hotové betony cca týden a úplně se děsím toho, co se tu píše a co mě čeká. Betonáři mi udělali…
před 6 roky
Tak to vypadá, že na příčinu zvednutí rohů u podlahovéto topení nikdo nepřišel, ale já mám pravděpodobně funkční…
před 6 roky
212 odpovědí
Zobrazit všechny reakceTakže, počkal jsem několik týdnů až rohy klesnou zpět k zemi. Bohužel, když jsem na něm skákal, zjistil jsem, že se to nevrátilo úplně, takže jsem navrtal do zdi dvanáctky hmozdinky, do nich jsem přišrouboval provrtanou trubku a pod ni jsem dal hever (viz obrázek 1). Heverem jsem spumpoval beton ještě tak o centimetr dolů (pozor, nesmí se to přehnat, jinak praskne).
V tomhle stavu "beton dole" jsem navrtal do zdi v tom rohu čtyři díry na dlouhé osmičky hmoždinky a do nich jsem přišrouboval ke zdi železné elko dlouhé cca 35 centimetrů. Povolil jsem hever a obvykle se to už ani nehlo. Někde se mi bohužel silou hmoždinky vyrvaly, tak jsem to dal na chemické kotvy. Následně jsem položil dlažbu nebo vynyl. Vršek elka se schová za soklovou lištu (obrázek 2). Tam, kde se lepila dlažba se lepidlo na kousku dlaždice v tomto místě vynechalo.
Po zatopení bylo vše v pořádku. Jelikož elko drží beton dole, ale zárovneň není k betonu nijak přiděláno, jen se o něj opírá, může se beton pod ním při změně teploty pohybovat.
Topil jsem celou tuto zimu a vše bylo bez problému.
Tak to vypadá, že na příčinu zvednutí rohů u podlahovéto topení nikdo nepřišel, ale já mám pravděpodobně funkční řešení jak napravit zvednuté rohy. Naschvál jsem to nepsal dřív, protože jsem chtěl počkat celou zimu, co to udělá, abych neporadil špatně. Zkusím najít fotky, co jsem dělal, když jsme to vyráběli a pak to sem hodit.
Mně to dělá v jedné místnosti, kde vím, že jsem použil beton s větším obsahem vody a kde jsem použil místo originál plastifikátoru zde doporučovaný "jar". Ovšem je to jen v mm, max. tak do 1 cm, takže to neřeším.
Armování mám u spodního líce. Na drátech jsou přivázány trubky PT. Topím až do cca 45°C topné vody v mrazech. Do 50°C by to mělo vydržet.
Předpokládám, že je to souhra více faktorů.
Jednak PT vždy bude mít snahu se prohýbat, protože teplejší spodek podlahy se roztahuje víc, než ochlazovaný povrch.
Pokud je navíc v betonu více vody, než je nutno (záleží i na plastifikátoru), dojde ke zbytečně velkému smršťování betonu (anhydridu) na horní straně hned v prvních fázích hydratace. Dá se to ještě zhoršit, když povrch rychle zasychá. Je potřeba kropit a zakrývat.
Dobrý den, celou diskuzi jsem pročetl. Bohužel, zdá se, že nikdo nepřišel na řešení problému. Je tedy celkem 200 příspěvků a ti lidé, co se jim to stalo to nakonec museli nějak vyřešit. Moc Vás prosím, jak to u Vás nakonec dopadlo? Jakým způsobem jste ty zvednuté rohy vyřešili? Mě se stalo to samé. Stavba mi teď stojí, protože bez vyřešení tohoto problému nemůžu nijak pokračovat.
Podkladový beton, na něm IPA, na ní 80mm EPS polystyren, dále 3cm systémová polystyrenová deska se stříbrnou fólií. Ve všech místnostech použit po obvodu zdí miralon. Rozvody mám v trubkách Pex-AL-Pex, přichyceno k desce plastovými háčky. Všude stejná výška betonového potěru: 2cm na trubky + 5cm navrch, celkem tedy tloušťka i s trubkami 7cm. Použil jsem plastifikátor, kari sítě, beton je z míchačky, ale velice kvalitní. Každou míchačku jsem odměřoval. Zedník říkal, že je to jak z betonárky. Následně jsem nechal beton zrát a vysychat půl roku (nebyl kotel). Při prvním zatopení jsem zvyšoval teplotu postupně, každý den o pár stupňů, bohužel, při cca 40°C se rohy začaly ve všech místnostech zvedat o 1 - 1,5cm.
Když to nechám vychladnout, rohy se zase vrátí, ale ne úplně. Když zatopím, opět jdou nahoru.
Přemýšlel jsem o řešení. Zbrousil bych to, ale kvůli tomu pohybu si stejně nepomůžu. Buď v teplém nebo studeném stavu to prostě bude vždycky špatně. Když na rohu skočím, úplně jde cítit, jak se hýbe a pruží.
Zajímavé je, že jedna místnost mi to neudělala. V předsíni je vše v pořádku, při pracích přitom nebyl žádný rozdíl. WC a koupelna jsou ještě menší a tam se rohy zvedly.
Ještě jednou Vás prosím. Vy, co se Vám to stalo také, jak jste to nakonec vyřešili?
ME Michal Elis @michal.elisMám jedinou otázku. Kde přesně sa nachází kari sít, tedy výškově.
Co se týká teploty podlahy. 40°C je dosti aby se mohly projevit disproporce v délkové roztažnosti. Jste si jist, že tam bylo 40°C a ani o trochu více?
Já mám anhydrit a ten se nezvedá :)
Jinak ten cemenťák. Rohy se zvedají protože se cement smrštujě.
Pomůže dělat menší dilatační celky a nebo prostě opravdu pomalu.
Předpokládám že jste betonoval s plastifikátorem. Ten zadržuje vodu. Může se tak stát že topení bude vhodné spustit za delší čas. Zvýšení teploty urychlí reakci zbylé vody a cement začne reagovat - a mohou se zvednout rohy.
Oprava je jednoduchá. Počkat až se podlaha přestane hýbat. to je důležité. Měřit nejlépe třikrát denně (to je jak u doktora :) a pokud nebudete mít dva dny pohyb, může se sanovat.
1.) zabrousit vyčnívající rohy.
2.) vyvrtat v nazdviženém rohu díry a podlít. Někdo to jde také udělat místem pro dilataci. Záleží na místě a jak je podlaha dělaná.
A páč já mám anhydrit od kluků tak jsem bez starostí co s rohama :)
Zdravím všechny.
Rád by jsem se podělil o své zkušenosti s naší podlahou. A dříve než začnu, rád bych někoho poprosil, kdyby už mohl napsat nějaké řešení problému, protože se stále hledají dúvody, ale nic co by už zdvyhnuté rohy napravilo.
My máme zabetónováno už cca 3 mesíce. Asi po 1,5 měsíci jsme po prvé zatopili podlahovkou a rohy se zvedly jen ve 2 místnosích, ale zato v jedné z nich dost výrazne (cca 1 - 1,5cm). Pak jsem tedy přestal topit a po nějaké době ty rohy klesly zpátky, ale už ne úplně. Když jsme chtěly dávat plovoučku, tak nám bylo řečeno že je potřeba podlahu protopit aby se úpne zbavila vlhkosti (dokonce jsme dostali nějaký plán topení). Tak jsme opět pustily topení a podlahy se zase na těch samých místech zvedly a po vypnutí zase klesly. Už jsem z toho na nervy. Proto prosím o nějakou radu jak ten problém odstranit.
Děkuji.
Dobrý den,
je možné udělat betonovu "mazaninu" tloušťky 3,5 cm? Důvodem je, že mi statik vypočítal zatížitelnost betonové konstrukce pouze 3,5 cm betonu. Mám přestavbu z z konce 60-let. Aktuálně jsem v přízemí (celopodsklepené) rozebral desky, odstranil násyb a zbyla mi betonová deska, ze které "vyčuhují" I-čka. Vyrovnal jsem tedy podlahu polystyren betonem, pak 8cm podlahový polystyrén 150Z.
Pokoje jsou veliké 4x4,5m, I-čka jsou od sebe 1 metr. Když poskočím na této desce, pak všechno zvibruje. Uvažoval jsem udělat finální beton tak, aby byl jakože "samonosný", aby svou celou tíhou nezatěžoval betonovou desku (tedy I-čka). Ale statik mi říkal, že něco takového nejde udělat. Že celou tíhu betonové mazaniny vždycky ponesou I-čka.
Uvažoval jsem o 6 cm velmi kvalitního betonu, do toho kari sítě a vlákna. ---Co by jste mi doporučili, abych zatížil betonovou desku čím jak nejméně?--- Vidím další možnost v Anhydritu, který je malinko lehčí než beton a stačí ho jen 4 cm. Suchá podlaha asi nepřipadá v úvahu, protože bude ještě jedna stěna ze sádrokartonu.--Co bude lepší pro stávající betonovou desku?---Jsem schopen se zbavit vibrací betonové desky?---
TŠ Tomáš Šťastný @tomas.stastnyDobrý den.Podle mě je zásadní věc, jaké to jsou íčka. Pokud jsou aspoň I 160, tak by to mělo bez problémů přenést běžné zatížení v obytném domě i kdyby byly natažena na tu delší vzdálenost 450 cm. K problému toho vibrování, to není vůbec o té nosnosti, ale je to vlastnost jakékoliv tuhé konstrukce, která není utlumena. V tomto případě jde o přenos kročejového hluku,
který vlastně vzniká rozkmitáním té konstrukce a útlum je velmi jednoduchý - část EPS 150Z nahradíte nějakou kročejovkou- třeba Polyfon. Odkaz : http://www.dcd-ideal.cz/vyrobni-sortimen…
Jestli Vám vadí ta hmotnost betonové mazaniny, tak jednoduše udělejte suchou podlahu 2 x 12 mm OSB, celoplošně slepit a prošroubovat. Na tuto podlahu lehce ukotvíte SDK příčky.
S pozdravem Laďa
Ze zvedání podlah jsem měl strach,betonu mám i více než 7cm a je to OK,betonáři říkali,že to může udělat moc mastný beton,kde dochází při tvrdnutí k většímu smršťování.Poznatek pro mě byl: větší vrstva,dilatace,ne příliš mastný beton,a tohle asi nechat dělat profíky,co nedělaj nic jiného.
JP Jan Plihal @jan.plihalJenže ty profíci pak míchají beton 1:8 - 1:10, aby se jim ty rohy nezvedali. A to už je pak těžké říkat tomu beton.
Gaboterm uvádí na podlahovku B20.
Jak jste vyřešili ty zvedlé rohy? Jde s tím něco dělat?
JJ Jirka Jii @jirka.jii594nesouvisí to s podlahovkou, je to funkce plochy ku tloušťce betonu a poměru prachových šástic ve směsi s velkým smrštěním. nejde s tím dělat nic - podlít aby to nedunělo - půjčit si brusku a trochu ubrousit, ale moc toho s tím nesvedete. většinou se to přihodí, když někdo šetří na tloušťce betonové desky, mám to doma taky.
Dobrý den,
jednou z příčin může být právě dilatace po 40m2.Správně by se mělo dilatovat po 20-25m2, aby k těmto problémům nedocházelo.
Prohřev podlah se provádí min. 1 měsíc po betonáži a déle.
Vše záleží na době betonáže.
S pozdravem, Matašovský
Chcem sa spýtať všetkých, čo písali o problémoch s dvíhaním rohov, ako sa po tej dlhšej dobe chová podlaha a ako to vyriešili?
Mne sa stalo to isté. A to nemám v podlahe ani podlahové kúrenie. Použil som karisiete 4mm 150x150 a v garáži 5m 150x150. Poter je hrubý cca 6-6,5cm , v garáži je hrubý 8-8,5cm. Rohy sa dvihli všade. Poter sa nadvihol aj v miestach prerezania, teda medzi dverami. Ošetrovaný bol poctivo, robený strojovo, použitý plastifikátor od Siky v predpísanom pomere. Pomer cementu dávali poterári taký ako dávajú všade, teda 50kg na jednu várku mixokretu. Poter sa pri tej hrúbke nehúpe, len v rohoch duní , je dutý. Dvihnutie je cca 5-7mm. Nadôvažok sa mi teraz takmer v každej miestnosti urobili praskliny. Budem môcť na tie praskliny lepiť dlažbu? Od betonáže poterov ubehlo cca 6 týždňov. A čo s dlažbou v tých rohoch? Po čase mi to určite prasklo. Mám počkať, kým to sadne? Alebo sa toho nedočkám?
RV Roman Vavrinec @roman.vavrinec422Po cca 2 letech si to sedlo(rohy se srovnaly), tam kde je dlazba se tomu moc nechce.
Mel jsem dve vlasovy praskliny, je na tom dlazba na flexibilni lepidlo, zatim bez problemu.
Priste bych nedaval tolik cementu, daval jsem cca 300kg na kubik.
Děkuji za info,nicméně dá se nějak předejít zmiňovanému problému?Slyšel jsem kromě dilatací i o smršťovacích spárových rastrech-slyšel jste o tom někdo?
Mám tušení, že všem ,kterým se zvedly rohy betonu máj společný jmenovatel - zdroj betonu s míchačky. Nebo se pletu?
PK Pavel Koželský @pavel.kozelskyvsechny podlahy co jsem kdy delal byly provadeny s michyckou ci bez.
nikdy jsem se s timto jevem nesetkal.
Za 14 dní dělám betonové podlahy -měla by provádět profi firma,co dělá kletovaný betony a tato diskuze mě řádně vystrašila.Dá se tedy nějak předejít zmiňovanému problému,respektive byl zjištěn důvod zvedání betonu v rozích?
Děkuji.
HP Honza Plihal @honza.plihalPane Plíhal,
prosím o info jak jste dopadli s těma podlahama,dělali jste nakonec ty betonové?byl nějaký problém se zvedáním betonu?Předem dík Dan
pane Hajduk, tak to bude opravdu sedání betonové desky.Plovoucí p. by si sedla v celé délce stěny.
Prosím pana Talicha, jestli má nějaké zkušenosti, aby je napsal.
pro pana hajduka...plovoucí podlaha si sedna sama od sebe i bez sednutí betonové desky.jakou podložku máte pod podlahou?
LK Libor Kubík @libor.kubik"....plovoucí podlaha si sedne sama od sebe i bez sednutí betonové desky.jakou podložku máte pod podlahou?..."
No nazov uz neviem, zle je to z umelej hmoty taka nepravidelne derava folia (ako keby boli umelohmotne vlakna prelozene krizom-krazom cez seba a nejak zalisovane)...hrubka asi 2 mm.
Preto to vidim podla tych okrajovych list, lebo v strede steny je lista NA plavajucej podlahe (tak ako som ich pripevnoval na zaciatku) a v rohoch je lista NAD podlahou. Pri povodnej pokladke som pochopitelne daval listy az k podlahe aj v rohoch.
dříve nemá pan makoun čas.
Zdravím.Všichni se víceméně bojí vysíchání horní vrstvy betonu a následného seschnutí této vrstvy. Podobně je tomu u dřeva.
Měl bych nápad, je to pouze názor laika, takže prosím bez linčování, pokud to bude nesmysl. Napadlo mě nalepit ihned na betonový potěr dlažbu,cca. 4 den po betonáži.
LK Libor Kubík @libor.kubikProč až čtvrtý den?
Mě zvedání podlahy (zkroucení betonu) přijde celkem logické.
Vy, co říkáte, že jste udělali tisíce metrů betonu....asi to nebyly tisíce betonu na podlahovku, že?
Úplně vyschlý beton se nebude nijak tvarově deformovat (nebude mít důvod), bude se pouze max. rozpínat.
Pokud ale beton nebude úplně vyschlý (už to tu někdo psal), tak bude vysychat nerovnoměrně a zachová se právě jako list stromu nebo vyschlé bláto - horní vrstva bude vysychat dříve (bude se "zcvrkávat") a na krajích tak k sobě přitáhne hrany spodní vlhčí vrsty - proto se zvednou konce nebo rohy - stejně jako u toho bláta...
Podle mě, pokud je v rozích beton zvedlý, pak vyschl moc rychle a nerovnoměrně a došlo k výše uvedenému efektu (spíše defektu). Pokud by pomalinku beton vysychal a vyschl do rovné polohy, pak tak taky zůstane. Topná zkouška byla buď moc rychle, nebo moc brzy...
Vaše testy s namočením betonu....beton navlhne, "změkne" a svoji tíhou se narovná (sedne si), jakmile vyschne, vrátí se do své původní zdeformované polohy zapříčněné rychlým vyschnutím...
Takže podle mě prostě zatopit až bude beton kompletně vyschlý, nevím jak to trvá dlouho...ale deformaci podle mě způsobí zapnutí podlahovky, která zapříčiní rychlé "doschnutí" betonu (i když je zaplá málo nebo pomalu...).
Do podlahovky se poprvé pustím asi tak za 3 měsíce a tohle vše jsou jen moje logické úvahy. Chci letos bydlet, tak nemůžu riskovat "mořskou nemoc" na houpající se podlaze, to radši změnim projekt na klasický radiátory...
Přeci mi neříkejte, že se podlahovky dělaj proto, aby se pak vysekávali? Nebo se to prostě někomu zvedne a někomu ne a nikdo neví proč?
A vy, co betonujete tisíce metrů - nikdy se podlahy nezdeformovaly, protože se v nich po měsíci nepustilo zabudovaný topení a hezky v klidu vysychaly. Vzhledem k tomu, že budu podlahovku dělat na jaře, určitě zatopim až za několik měsíců, nechci prostě riskovat.
LM Libor martin @libor.martin470Uz som tu niekde pisal viackrat....
Aj mne sa dvihli rohz a po roku a pol byvania si sadli same nazad (teraz 2.zima s podl. kurenim). neviem preco a pre ake fyzik. vlastnosti.... ale je to tak.
Tak som si precital celu diskusiu o zdvihani betonovej podlahy v rohoch nad podlahovym kurenim a prispejem trosku poznatkami z praxe. Tiez mam podlahovku, tiez beton sa v rohoch "zdvihol", ale tie zdvihnute rohy si sadli naspat. Byvam uz 1.5 roka a zistil som to podla okrajovych list na plavajucej podlahe. V rohoch su listy cca o 0.5 cm nad plavajucou podlahou. V strede steny su pekne na tesno (na kontakt). Som si isty, ze som ich daval povodne na tesno. Predpokladam, ze to kazdemu casom sa vyrovna.
Smršťování by mohlo být způsobeno rozdílným vysycháním betonu. Horní - volný povrch, vysychá rychleji, dříve a beton se zde smršťuje rychleji a více, spodní vysychá déle - smršťuje se pomaleji a méně, vzniklý rozdíl v délce horního a dolní povrchu a napětí tím povstalé, které tenká deska nepodrží, se projeví právě oním zvednutím rohů. Rozdílné vysychání se uplatní i při řádném ošetřování betonu, protože voda z desky ven nikudy jinudy než nahoru nemůže. Také se víc smršťují betony neošizené "mastnější" s větším množstvím cementu a asi málokdo bude na zalití podlahovky šidit. Paradoxně by zvednutí rohů mohla podpořit i kari síť, neboť při dolním povrchu desky může účinně bránit smrštění.
Můj závěr je, nepřehánět to zbytečně s množstvím cementu, kari síť spíš nedávat než dávat, beton řádně ošetřovat a do zatopení počkat raději déle.
Analogií z přírody může být smršťování bláta na vysychajícím dnu kaluže.
No, podlahovka ná teprve čeká, tak jsem mírně vyděšen a zvědav...
JP Jaroslav Pav @jaroslav.pav854souhlasim.
mate solidni postrehy,zrejme mate nejakou praxi.
mam v dome stalou teplotu okolo 10st a velkou vlhkost.okna mam neustale zapareny kompletne vsude.tece z nich voda.osobne si myslim,ze vlhkost je tak okolo 80%.
beton je zatim v pohode.rozhodne jsem to s cementem neprahnel,vim co dokaze mastnosta.odhadnu to hned jak se podivam do mychacky a konzistenci.je fakt,ze tu kari sit jsem tam mozna davat nemusel,ale jelikoz mam podlahovku tak jsem to tam dal pro sychr,ted zjistuji,ze to bylo mozna zbytecny.no uz je tech 5 000kc ve vetraku a nic s tim nenadelam:-(((
zatapeni podlahovky bude nejdrive pristi rok.mozna touhle dobou :-)
ja uz jsem v klidu a zdeseni uz nehrozi.drzim vam palce a dejte ne logicky usudek a praxi.urcite to dobre dopadne :-)
pokud bych daval 7-10cm betonu,rozhodne bych kari sit nepouzil,je to naprosto zbytecne !!!!!!!!!!!!!!
kromě toho, že dilatační úsek 40m2 není pro podlahové topení právě malý (obvykle to bývá 20m2,)je na vině nadměrné smrštění betonu. To je pravděpodobně způsobeno vysokým podílem mikročástic ve směsi. Pokud se tomu chce předejít, používá se cement vyšší třídy o menším množství a poměr frakcí dle receptury z profesionální betonárny. Jsou i další faktory, jako tvar kameniva, druh cementu, podíl popílku, tloušťka vlastní betonové desky, zda se nepřidával další cement do vrchních dvou centimetrů desky, někdy může být na vině nevhodný plastifikátor......ale hlavní jsou ty mikročástice ve směsi. Voda na to nemá vliv, jinak by beton nezhydratoval.
Doporučuji navrtat, tlakově podlít, desku v rozích zbrousit bruskou od Lestte nebo nechat mírně přizvedlou, pokud to nevadí. Dodavatel vlastního topení, jmenované REHAU, je v tom nevinně.
JZ Jícha Zdeněk @jicha.zdenekProblém je v tom, že oni dodávají i návody a plastifikátor.
I kdyby to tak bylo jak vy říkáte - čemuž docela i věřím, tak jsou to právě oni kdo má napsáno ve svém sloganu KNOW HOW. Čekal bych, že bude v jejich materiálech toto zmíněno.
koukam,ze s tim betonem ma zkusenost z praxe malo kdo.
netvrdim,ze se ty rohy nemohou ohnout.ja jsem se s tim ale jeste nesetkal a to uz jsem delal nekolik stovek metru betonu, jak v mistnostech,tak i venku pri venkovni teplote 30 st ve stínu.nikdy k tomuto problemu nedoslo.
pred cca 10 lety jsem delal mistnosti o velikosti 10 - 35m2 bez dilatace.podklad byla tenkrat skvara (vysokopecni cca 5cm) a pod ni 5cm EPS.na vsechny tyto betonove povrchy prisla dlazba jen na cement a dodnes bez jedineho problemu.beton jsme si mychali rucne cca 1 : 3-4 pisek.vrstva betonu cca 5 cm.zadne kropeni a zakryvani betonu z duvodu pomaleho schnuti nebylo.ani jsem o tom tenkrat nevedel,nemel jsem takove zkusenosti jako dnes.tim nechci rici,ze by bylo zakryvani betonu k nicemu,spise naopak.pomalejsi zrani je podstatne lepsi.
v tech 30st vedrech a pri primem slunecnim svitu na silnici z betonu,dochazelo k praskani,tak jsem to musel polevat vodou,ale jen prvni dva dny.stejne to trosku popraskalo,ale silnice zustala cela a kompaktni.podsyp byl kačírek cca 5-10cm a beton cca 15cm.dnes je na ty silnici asfalt.
v soucasnosti kdy delam jeden RD tak jsme na jare (unor brezen) delali ekostyren beton(pod nim je igelit ze zbytku pytlu) a na nej pak davli rucne michany beton cca 5cm.zatim bez problemu.
udivuje me, ze ma nekdo s betonem tedy problemy.
sousedovi delali betonovou podlahu na podzim a taky se mu to vzedmulo cca 2cm (40 m2 mistnost),ale uprostred.jak to vyresil nevim,neptal jsem se.
Môj predpoklad:Ako zmení tvar list zo stromu za pár dní,keď spadne na zem ?Vplyvom rýchlejšieho vysúšania na okraji listu ako v strede,zmení tvar do tvaru taniera-z jednej strany sa vyduje.A o tom to je. Nerovnomerné vysychanie,možno nedostatočné a krátkodobé kropenie betónu počas vyzrievania,najmä po jeho okrajoch.Ja som kropil 8 dní,a u najväčšej podlahy vždy po kropení som po obvode natiahol 1 m široký igelit.
PE Peter @peter705Ja som to tiez zazil u mna aj u kamarata kde sme si na to davali pozor. Takze je to dane vysusanim betonu, pri ktorom sa beton zmrastuje. Ja aj kamarat mame karisiet v spodnej casti poteru, ktora brani zmrastovaniu. Horna cast karisiet nema takze sa to prehne ako list stromu. Ale kamarat spominal ze sa to stalo niektorym, ktory nemaju karisiet. Takze najdolezitejsie je to kropenie a rovnomerne vysusanie ale hlavne nerobit vykurovaciu skusku podlahy po 28 dnoch ako to je napisane v techn.predpisoch.
Lebo po mesiaci bola podlaha aj u mna rovna a prehla sa az po vykurovacej skuske. Treba skutocne nechat pomaly vysusit podlahu aj 6 mesiacov a vykurovaciu skusku oddialit tak ako sa len da.
Už jsem to zažil, a zjistil jsem chyby.
Zkuste zavolat na 608 271 443.
HB Harry Breindl @harry.breindl863Nemohl byste se prosím zde podělit o zkušenosti s ostatními diskutujícími?
Nevhodný příspěvek
Pokud chcete upozornit redakci na diskusní příspěvek, který svým obsahem porušuje pravidla diskusí na portálu TZB-info, klikněte na tlačítko Odeslat. V diskusích jsou nepřípustné zejména příspěvky vulgární, urážlivé a nesouvisející s tématem dané diskuse.
Vyberte způsob sdílení
Přihlášení
nebo se přihlaste emailem
Nemáte účet?
Vypadá to, že nejste přihlášen
Registrací a přihlášením získáte mnoho výhod. Neunikne vám žádný nový příspěvek u oblíbených témat, můžete se ptát i odpovídat.
Technická podpora
Máte potíže s přihlášením, vkládáním příspěvků, nebo se správou vašeho profilu? Napište nám! Uvítáme také připomínky, podněty a nápady k vylepšení diskuzního fóra. Děkujeme.