Plné znění článku: Uvrhnou nás úspory tepla do energetické chudoby?
Pane Křene děkuji za skvělý odkaz. Je to tak, že výstupní páru z turbíny vysrážíte na kvalitním výměníku - chladiči a…
před 8 roky
Zase jeden který věří internetu místo termomechanice. Doporučuji prostudovat http://webfyzika.fsv.cvut.cz/1term.htm
před 9 roky
Mně to nenamluvíš komediante! V google o tom nic nevědí.
před 9 roky
29 odpovědí
Zobrazit všechny reakceS článkem lze i s příspěvky naprosto souhlasit, ale je zde další rovina problému: velcí dodavatelé tepla jsou odsířeni,velké plynové kotle používají denitrifikační přísady ale u malých plynových spotřebičů a kotelen tomu tak není a narůstá v ovzduší množství NOx se všemi negativními dopady na přírodu (v podstatě hnojíme rostliny, mají rychlejší růst, ale na úkor kvality - třeba smrky jsou stále křehčí a méně odolné na polámámí, ve vodách narůstá množství dusíku v podobě dusitanů a dusičnanů...), ale tento, do budoucna velký problém, se přehlíží a zamlčuje, neboť se z důvodu ekologie plynofikovalo a co teď? - dopad podobný jako u SO2 z pálení pevných paliv, zejména hnědého uhlí a odpojováním se a pořizováním si malých blokových kotelen tento problém bude narůstat a tímto se zatím nikdo nezabývá, a i mocná EU toto zatím přehlíží.
MS Miroslav Strnad @miroslav.strnad454Tohle tvrzení má jistě svoji váhu, ale bez výpočtů založených na tvrdých datech těžko říct. Na jednu stranu má centrální zdroj možnost vyšší účinnosti a opatření na snižování emisí. Na stranu druhou vstupují do hry podstatně nižší ztráty v decentralizovaném systému.
Nehledě na to, že ty menší kotelny mohou být (místně) bezemisní.
Přemýšlel někdo o možnosti tzv. decouplingu, neboli změnit u tepláren finanční model, který nebude založen na ceně za jednotku dodaného tepla, ale na pravidelných platbách za zajištění tepla?
Jinými slovy nebudou dodávat komoditu (teplo), ale službu (tepelnou pohodu a teplou vodu). Potom by i teplárny totiž byly zainteresované na úsporách energií, protože by za stejné prachy musely míň vyrábět. Zároveň by je to významně motivovalo zefektivňovat celý systém dodávek tepla.
Děkuji autorovi, že se tématu dopadu úspor na cenu tepla odborně věnoval, protože to zatím není v ČR vůbec zvykem a toto téma je jaksi tabu.
Hned v úvodu je potřeba vyjasnit jedno nedorozumění. Evropská komise ve své analýze započítala do nákladů spojených s pořízením energie také amortizaci nákladů energetických úspor. Protože jsou tyto náklady přepočtené na roční průměrnou hodnotu vyšší, než dosažená úspora nákladů na energii (prováděné úspory nejsou ekonomicky efektivní - to je obecně předpoklad hodnocení, protože navržený cíl je za hranicí ekonomické efektivity, což Komise jasně řekla), roste podíl nákladů domácností spojených s pořízením energie. To není žádný výmysl Teplárenského sdružení, ale konstatování analýzy Evropské komise. Ta analýza se, bohužel, zaobírala jakousi zcela fiktivní průměrnou domácností v EU, takže skutečný dopad přenesený do klimatických podmínek a koupěschopnosti českých domácností bude asi ještě dramatičtější.
Dále si dovolím autora upozornit, že podíl fixních nákladů je v případě řady soustav zásobování teplem významně přes 50 %. Jím zpracovaný případ odpovídá spíše případu menších soustav na zemní plyn, nikoli rozsáhlým soustavám na hnědé uhlí, které jsou však pro ČR typické. Výhoda relativně levného domácího paliva je vykoupena značnými investicemi do jeho využití a dopravy získaného tepla ke spotřebitelům. Navíc se jedná z více než 70 % o teplo z kombinované výroby elektřiny a tepla a úspora tohoto tepla nutně vede k poklesu účinnosti výroby elektřiny v ČR, ale to je na samostatný článek.
Přestože titulek článku zní trochu posměšně, autor v zásadě potvrdil teze z tiskové zprávy Teplárenského sdružení ČR. Jde totiž o to, že ne všichni odběratelé dálkového tepla budou mít na investice spojené se zateplením potřebné finanční zdroje respektive budou schopni si vzít úvěr. Obava, že právě ty nejzranitelnější sociální skupiny nebudou schopné rekonstrukce provést a tudíž zaplatí za úspory jiných a dostanou se do pasti energetické chudoby, je zcela na místě a článek ji přinejmenším nijak nevyvrací.
Představme si teď na chvíli panelák, kde 1/4 lidí nemá na zaplacení účtu za teplo. Je zjevné, že zbytek domu není schopen tuto situaci utáhnout, majetnější rodiny se vystěhují a zbytek je odpojen a topí tím, co najde. Že jde o katastrofický scénář? No, uvidíme...
ČR byla zatím z větší části ušetřena vzniku ghet v panelové zástavbě (na rozdíl třeba od předměstí Paříže, kam je o strach vkročit), ale usilovně pracujeme na jejich vytvoření. O to paradoxnější je, že se tak děje v rámci zdánlivě bohulibé snahy o snížení spotřeby energie.
Takže úspory energie ano, ale pozor na nežádoucí vedlejší účinky! Máme je zmapovány a víme co s nimi, nebo raději předstíráme, že neexistují?
Autor také vyčítá teplárnám nedostatek aktivity při připojování nových zákazníků. K tomu lze jen říci, že úbytek spotřeby tepla na vytápění činí od roku 1990 více než 30 %. To, že dnes nejsou ceny tepla ještě výrazně vyšší lze přičíst právě připojování nových zákazníků a racionalizačním opatřením v výrobě a distribuci tepla. Je ovšem třeba vnímat, že i tato oblast má své limity. Např. dnešní nové bytové budovy mají již zpravidla větší spotřebu tepla na přípravu teplé vody než na vytápění, takže náhradu za úspory tepla je těžko možné hledat v navíc skomírající nové výstavbě.
MH Martin Hájek @martin.hajek314Pane Hájku,
děkuji za váš názor. Ve dvou bodech se určitě shodneme - CZT je stále perspektivním způsobem vytápění a klesající spotřeba tepla způsobuje zvýšení jeho jednotkové ceny. V čem se ovšem lišíme, jsou navrhovaná východiska. Zatímco vy byste, soudě dle vašeho vyjádření, raději omezil úspory, já úspory (ty efektivní) podporuji a rezervy vidím ve větší ochotě některých vašich členů chovat se jako podnikatelé a úbytek produkce se snažit nahradit připojováním nových zákazníků, aby CZT nepřestalo být konkurenceschopné.
Úsporná opatření mají svůj efekt navzdory zvyšující se jednotkové ceně tepla, takže je lidé budou realizovat, ať se to výrobcům tepla bude líbit či nikoliv. A pokud budou výrobci na tento stav reagovat zdražováním, budou pouze testovat, co ještě si zákazníci nechají líbit. Zkuste si schválně v našem Porovnávači nákladů na vytápění vypočítat cenu GJ tepla vyrobeného přímotopem a zohledněte v ní skutečnost, že domácí elektrické spotřebiče provozujete v tarifu D45d. Pokud vám vyjde stejně jako mně hodnota 515,-/GJ, asi se oba shodneme, že celá řada vašich členů se již nyní nachází výrazně nad touto hranicí a je otázkou, jestli je jejich pozice dlouhodobě udržitelná.
Byrokratické překážky odpojování zákazníků od CZT pouze zdrží, bude-li existovat levnější alternativa, je přechod na ní jen otázkou času.
Dovolím si drobné doplnění. Budu vycházet z toho že vytápěné domy mají provedeno kompletní seřízení a následně bude o 30% snížená spotřeba dalšími úpravami. Pominu celoroční ohřev TUV. Každý topný systém v době svého návrhu byl propočten zpravidla na zahájení topné sezony tak aby se to krylo s minimálním výkonem topného zdroje. Následně dle venkovní teploty pracuje ve svém optimálním režimu. Přes to minimální výkon tepelného zdroje nemá tu největší účinnost. Po poklesu energetické spotřeby se zdroj dostává úplně mimo reálný provozní stav a provozovatel je zdroj nucen provozovat za výrazně nevhodných podmínek. Tak že je nutno pro udržení dostatečné účinnosti investovat do nákladné rekonstrukce. Následně vychází že jakékoliv úspory sebou přinášejí jenom zvýšené náklady a to hlavně investiční do zdrojů tepelné energie.
VK Vladimír Křen @vladimir.krenObsah článku není v rozporu s poznámkou pana Křena, který dokazuje znalost problematiky a zkušenost. Ano, trvalý provoz tepelných zdrojů při nižším využití jejich kapacity přináší nižší účinnost výroby tepla.
Cílem Centralizovaného Zásobování Teplem je zajištění tepelné pohody na straně spotřebitelů. Dosažení tohoto cíle je možné buď nákupem plného, nebo polovičního množství paliva a množství potřebného paliva je nejvýznamnější podílovou položkou (52%) tvorby jednotkové ceny Kč/GJ.
Úspory tepla přinášejí snížení absolutních nákladů na palivo, které musí dodavatel tepla nakoupit a to samozřejmě fakturační cenu tepla ovlivní. Zůstane-li měrná cena tepla (Kč/GJ) stejná i při nákupu polovičního množství paliva (a bude-li dodavatel vyrábět o polovinu tepla méně) pak nemůže cena tepla dále nijak významně růst.
Věta "Následně vychází, že jakékoliv úspory s sebou přinášejí jenom zvýšené náklady a to hlavně investiční do zdrojů tepelné energie" by pak znamenala, že při výrobě nulového množství tepla by jeho cena musela být nekonečná a při výrobě nekonečného množství tepla by jeho cena musela být nulová. A tak to samozřejmě není. Dodavatelé tepla budou muset v nových tržních podmínkách nacházet nové vzorce technického i tržního chování - a o tom je článek autora. Jeho záměrem není likvidovat CZT úsporami, ale naopak mu pomáhat před hrozícími dopady (nedejbože až destrukcí), protože ať chceme nebo ne, CZT je nejpohodlnější a nejšetrnější způsob vytápění téměř 1,5 miliónu bytů. Potřebujeme CZT a potřebujeme jeho provoz zefektivnit. Dnes už k tomu technické prostředky nechybí a odborníci by se měli spojit, aby se tohoto cíle dosáhlo. Chci poděkovat všem diskutujícím za to, že místo dřívějších animozit se začalo diskutovat odborně a věcně.
Nevhodný příspěvek
Pokud chcete upozornit redakci na diskusní příspěvek, který svým obsahem porušuje pravidla diskusí na portálu TZB-info, klikněte na tlačítko Odeslat. V diskusích jsou nepřípustné zejména příspěvky vulgární, urážlivé a nesouvisející s tématem dané diskuse.
Vyberte způsob sdílení
Přihlášení
nebo se přihlaste emailem
Nemáte účet?
Vypadá to, že nejste přihlášen
Registrací a přihlášením získáte mnoho výhod. Neunikne vám žádný nový příspěvek u oblíbených témat, můžete se ptát i odpovídat.
Technická podpora
Máte potíže s přihlášením, vkládáním příspěvků, nebo se správou vašeho profilu? Napište nám! Uvítáme také připomínky, podněty a nápady k vylepšení diskuzního fóra. Děkujeme.