Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov
Reklama

Pasivní dům z Ytongu, výška izolace, atika

Autor: Marek Milfait
Datum: 24.08.2019 00:56
uživatel: 130725


Ahoj,

projekt už mám skoro hotový, ale potřeboval bych si upřesnit několik věcí. Stavím větší patrový dům z Ytongu Lambda 550 mm a chtěl bych se ideálně dostat do pasivu. Kvůli jílovitému podloží stavím na klasických pasech, XPS mi neprošlo u statika. Střecha je plochá, stropy betonové spirolly. Dům je čistě elektrický, s rekuperací, inteligentní, FVE s ukládáním do baterie, okna Schüco.

Zajímá mě jak silnou izolaci do podlah a střechy zvolit v kombinaci s Lambdou? EPS nebo XPS?
Jak širokou mám udělat atiku u 550 mm širokého obvodového zdiva?
Je lepší udělat sklon střechy do rohů a 4 okapů, nebo doprostřed a 2 okapů?
Má to nějaký vliv na únik tepla, realizaci, údržbu?

odpovědět na příspěvek

Příspěvky v této diskusi vyjadřují názory čtenářů. Redakce portálu TZB-info nemůže ovlivnit jejich obsah, ale vyhrazuje si právo je odstraňovat.
Zobrazit všechny příspěvky<< novější   zobrazuji 31 - 43 z 43
Příspěvky
Autor: Mirek Svejda
Datum: 28.08.2019 12:01 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 123537
reakce na ...
Otázkou je za jakou cenu. Zatím všechny systémy vše v jednom, která jsem viděl jsou cenově vysoko na ekonomickou návratností. Navíc je zde problém v tom, že pokud se něco podělá, přestane fungovat všechno. Mě se líbil přístup pana Toševského v tom, že se snažil postavit pasiv s minimem drahých technologií.

Autor: Marek Bednar
Datum: 28.08.2019 12:48 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 110950
reakce na ...
P. Tosevsky postavil dum nejspis v dobe kdy nebyla NZU pro pasivy. Dnes je doba jina a bylo by nerozumne nevyuzit moznosti si ty penize v uvozovkach ze zeme sebrat. Energeticky poradce se postara o posudek a online zadost zvladne vyplnit temer kazdy investor s naslednym zaslanim fyzickych podkladu v obalce na SFZP. Urcite je pravda, ze se clovek musi malicko prizpusobit pozadavku statu. Osobne bych si nedal na dum FVE, ale je to jedina rozumna vec, ktera pomuze ke splnenni neobnovitelne energie a holt ji tam budu muset dat.

Mimochodem, nema nahodou p. Tosevsky luft bojler? Nebo ma vetraci jednotku s TC?

Autor: Mirek Svejda
Datum: 28.08.2019 15:29 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 123537
reakce na ...
Pokud si vzpomínám, tak tam pan Tošovský mluvil o dvou TČ. Jedno je klima a to druhé asi bude luftbojler, protože rekuperaci má pasivní. Tazatel psal o FVE + baterky. Co vím, tak v tomto případě cena naroste na min 300t. S ekokogií to nemá nic společného a návratnost je za životností zařízení.

Autor: Marek Milfait
Datum: 29.08.2019 01:05 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 130725
reakce na ...
Cena za 1 kW baterie byl v roce 2017 cca 26 tis, dnes je cca 18 tis (konečná cena s DPH u řešení na klíč). Takže se to docela rychle zlepšuje. Co jsem tak počítal, tak v českých podmínkách by to ale chtělo tak 60 kW baterie. Takže návratnost tam opravdu není a o ekologii se dá taky polemizovat. Občas to ale slyším, že jsem ekologický, ten křemík v panelech a litium v bateriích totiž běžně roste na stromech :)

Autor: Šalý Jaroslav
Datum: 28.08.2019 20:17 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 118337
reakce na ...
cena je jedna věc, komfort druhá. Pokud použiji jednotlivě technologie v KOMPAKTu, tak jsem na stejných cenách. A pak k tomu montážní práce. 3x větší jsou samozřejmě násobně dražší. A 3x ovládání. Pokud chci "jen" nějaké minimum s tím, že něco z komfortu oželím, tak pak to je samozřejmě za menší peníze. Určitě uznáte, že 4-děrová, nebo 6-děrová rekuperace a s entalpickým výměníkem nemůže být za stejnou cenu. Tepelné čerpadlo s COP 3,1 nebo 3,5 také nebude stejná cena.
K tomu výpadku, není pravda, že se "podělá" vše najednou, leda při výpadku energie- jinak běží automat nebo ruční obsluha na sobě nezávisle (alespoň u mé konstrukce), takže vždy zařízení "běží".
P.S. Dodavatel FVE mi osobně řekl, že on by si ji pro její nevýhody sám na střechu nedal. Z ušetřeného nic neušetříte -
Mezi námi - toto vše je na přednášku nebo na minimálně na dva články. Takto je vše jen ve zkratce a tím se nic nevysvětlí.

Autor: Marek Milfait
Datum: 29.08.2019 01:21 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 130725
reakce na ...
Vysvětlil by jste mi pojem 4-děrová, 5-děrová apod. Viděl jsem, že zde na fóru to používáte často, ale jste asi jediný a Google také odpověď nenašel. Jaký je v nich rozdíl.

A měl by jste zájem o úpravu stránek? Máte je hodně nemoderní a vyhledávač Vás i kvůli tomu posouvá až za 20. stránku a dál. Myslím, že bychom se domluvili na nějaké rozumné ceně za statickou prezentaci.

Autor: Šalý Jaroslav
Datum: 29.08.2019 06:49 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 118337
reakce na ...
Ano, toto označení pro jednoduchost používám sám.
Klasická rekuperace - 4 díry - přívod z venku, výstup do baráku, odtah z baráku, výfuk ven , nevýhoda s regulací větrání
5ti děrová - cirkulační pro rozvod vzduchu (např při vytápění s krbovýma kaminkama, s klimatizací, s ohřevem vzduchu v jednotce - pro pasivní dům stačí bez podlahovky) - 5. díra - cirkulace vstup. Výhoda lepší provětrání i při sníženém či vypnutém odtahu. Bylo proti němu pár výtek, ale problém byl vždy v nevhodném projektu - mám v provozu již 19 let
6ti děrová (nové provedení) - dtto 5 - ale 2 výstupy do baráku - výhoda 2 zónové vytápění - noční zóna s nižší teplotou,
P.S. Děkuji za nabídku, kdyžtak se domluvíme přes mail.

Autor: Jozef Homola
Datum: 27.08.2019 20:43 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
(p. Milfait)
Jen aby jste tou regulací elektrického podlahového topení nebyl zklamán. Jaký si asi představujete plošný výkon na m2 výpočtový a jaký při průměrných nulových venkovních teplotách?. V tom si musíte udělat jasno.

Autor: Marek Milfait
Datum: 27.08.2019 20:55 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 130725
reakce na ...
To zatím nemám pořešeno. Teď čekám na předběžné posouzení PENB abychom upravili izolace apod. Projektant mi totiž dal 190mm do podlahy a 300mm do střechy a tvrdí, že to bude pro pasiv akorát.

Autor: Roman Novák
Datum: 27.08.2019 21:14 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 105259
reakce na ...
19 cm v podlaze pod podlahovým topením není zrovna moc. Jinak s tou regulací to není tak zlé. Má to i své výhody. Elektrická podlahovka se dá velmi dobře regulovat PWM regulací. Je vhodné upravit počet pulzů na 4/den a délku pulzu nastavit na základě předpokládané tepelné ztráty.
Při nastavování regulace jsem začínal se dvěma časovači. Jeden generoval periodu pulzu, druhý jeho délku. U domu s vetší akumulační schopností stačilo upravit jednou za týden, spíše jednou za 14 dní délku pulzu. Z toho vznikla základní zpětná vazba regulace od venkovní teploty.
To že většinu topné sezóny nepoznáte jestli podlaha topí je pravda. Proč by to měla být nevýhoda není jasné.

Autor: Mirek Svejda
Datum: 27.08.2019 21:42 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 123537
reakce na ...
Luftbojler neboli bojler s TČ. Cena je kolem 40000Kč. Ohřev vody aktivní rekuperací je dost nákladná sranda. Papírově to umí větrat, chladit, topit i ohřev TUV. V praxi to moc neplatí viz.
https://forum.tzb-info.cz/143444-pkom4-malo-teple-vody
Jinak souhlas s panem Novákem. Síla izolací v podlaze a ve střeše nic moc.

Autor: František Pokorný
Datum: 26.08.2019 23:27 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 130653
reakce na ...
Na rozdil od Vás si myslím, že typ střechy nemá kruciální vliv na dynamiku "přepóščání HICu".
A také si myslím SFO
PS: Požádejte Centrum Pasivních domů a tisíce děkovných dopisů, ve kterých pisatelé ADORUJÍ IDEU MAXIMALIZOVAT TEPELNÝ ODPOR :-) ...

PPS:
Nedodají? Ani desítky děkovných dopisů?

PPPS:
Hmmm, NEČEKANÉ!

Autor: Marek Milfait
Datum: 27.08.2019 05:20 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 130725
reakce na ...
Bylo by to prosím možné napsat pro mě srozumitelněji?

<< novější   zobrazuji 31 - 43 z 43
odpovědět na původní příspěvek

Přihlášení/odhlášení odběru příspěvků e-mailem:
váš e-mail:
Toto je nemoderovaná diskuse čtenářů portálu TZB-info. Redakce nenese zodpovědnost za obsah příspěvků a vyhrazuje si právo příspěvky odstraňovat.



 
 
Reklama