Plné znění článku: Stavíme tepelné čerpadlo
tu hadici sezenete v kteremkoli vodoinstaplastu. vse mam hotovo az k bodu 2 :-),hadice me staly cca 6 000kc.delka…
před 15 roky
Zdravím všechny nadšence. Po prostudování knihy páně Žeravíka jsem definitivně rozhodnut pro stavbu TČ. V mé fin.…
před 15 roky
Pokud chcete vazne usetrit je lepsi zustat u pevnych paliv. (drevo, stepky) + instalace regulatoru na komin.…
před 15 roky
149 odpovědí
Zobrazit všechny reakceZdravím všechny nadšence.
Po prostudování knihy páně Žeravíka jsem definitivně rozhodnut pro stavbu TČ. V mé fin. situaci je dilema: postavit svépomocí / nemít TČ vůbec.
Předpokládám následující postup:
1. fázi vykopat zemní kolektor a uožit hadice
2. fázi akumulační zásobník s el. topením + kamna s výměníkem
3. fázi realizace a připojení TČ
Nalezl jsem na netu vše potřebné krom zmíněné hadice. Měla by být cca průměr 30mm, 3m stěna, mat. PE. Ačkoliv o ní píší leckde, v nabídce firem jsem ji nenašel NIKDE. Buď neumím na stará kolena Googlovat nebo nevím.
Můžete mi prosím někdo poradit, kde jí koupit (jedná se o cca 600 m) případně alespoň orientační cenu?
Díky moc.
PS pro případné negativně naladěné přispěvatele:
Odbornou montáž + předražené zařízení odmítám, plynem nedisponuji, kotel na TP nepřipadá v úvahu. Tedy pouze el.
MJ Michal Jonáš @michal.jonastu hadici sezenete v kteremkoli vodoinstaplastu.
vse mam hotovo az k bodu 2 :-),hadice me staly cca 6 000kc.delka naprosto stejna - taky 600m.
zbytek uvidim az po nekolika zimnich obdobich.
Pokud chcete vazne usetrit je lepsi zustat u pevnych paliv. (drevo, stepky) + instalace regulatoru na komin. www.usetripalivo.kvalitne.cz nebo www.usetripalivo.estranky.cz
Zájemce o vlastní stavbu tepelného čerpadla si dovoluji odkázat na stránky, které jsem včera objevil:
www.eltex-km.cz
Dobrý!Fakt dobrý!
Se zájmem jsem si přečetl článek o tom,jak stále existují fandové od fochu,kteří jsou v tomto státě schopni postavit cokoliv.Bohužel mi tady chybí skutečné zhodnocení nákladů za vytápění,takže pominu-li fakt,že něco se dělat musí,připomíná mi to akci "ušetříme,ať to stojí,co to stojí.Není tady uvedena návratnost investice,a pokud tady chcete počítat s návratností pět let a vyšší,tak můžete tvrdě narazit.V případě poruchy kompresoru po záruce kupujete nový,a v záruce vlastně také,protože nejste "odborná firma" a prodejce kompresoru se Vám z toho vykroutí.Při použití kompresoru ASPERA ze zmiňované OVERKY je lepší sehnDt tak jednoduché a příliš bych nedoporučoval se do toho pouštět.Takováto čerpadla se staví už spoustu let,ale většinou to staví kolegové chlaďaři nebo servisáci,kteří mají přístup k materiálu a náhradním dílům,takže nemají tak velké investiční náklady a na druhou stranu nemají problém s následným servisem,protože k tomu patří dosti drahé technické vybavení,které by Vás vzhledem k tomu,že pracujete s chladivy přišlo na desítky tisíc.Pokud si takový hybrid totiž postavíte sami,těžko někoho seženete na servis např.při potížích s expanzním ventilem,protože není jistota,že Váš stroj bude "vyvážen".
Největší investice je zde do vrtu,což sami nezvládnete.Co se týče ohlášení báňskému úřadu,tak tomu podléhají vrty hlubší 30m (jestli se nepletu).Stavební úřad do toho také není nutno tahat,protože když si děláte pouze "zkušební vrt" tak ten není z hlediska stavebního zákona stavbou.Rovněž bych polemizoval o utěsnění potrubí ve vrtu bentonitem,protože jsem toho názoru,že většina našeho území stojí "na vodě" a voda má lepší tepelně technické vlastnosti z hlediska přenosu tepla,zvláště pokud v podzemí proudí,což může být vždy,když jste na písku.V takovém případě není nutno chodit do tak závratných hloubek, ale můžete se zasnažit např.vychlazovat studnu.
Poněkud zavádějící mi připadá zmínka o "solance",což je roztok vody se solí.Autor však dále uvádí,že použil 100l 98% lihu.To už není solanka,ale nemrznoucí směs,mimochodem pěkně drahá.
Takže kde autor vlastně ušetřil?Z národohospodářského hlediska nula od nuly pojde porovnáme-li účinnost výroby elektřiny s dosaženým topným faktorem tepelného čerpadla.Samozřejmě je to ekologičtější než klasické topení,byť plynové,takže jste-li ekologové,tak si to plaťte.Abych to tedy ukončil.Mohu být také fanda do tepelných čerpadel,ale ekonomicky stavba tepelného čerpadla v tomto státě prostě nevychází.Je zde spousta dealerů kteří se Vám budou snažit namluvit opak,ale nikdo Vám neřekne o následných starostech,když Vám např.14 dní po záruce odejde kompresor za 80tisíc.
Pokud chcete skutečně "ušetřit"na vytápění,tak přijdete sami na to,že tudy cesta nevede.
IP Ing.Zdeněk Procházka @ing.zdenek.prochazkaDěkuji panu ing. Procházkovi za hezký a vtipný silvestrovský příspěvek, už dlouho jsem se tak nepobavil. Kam se hrabou některé televizní pořady. Škoda že nás a vrtařské firmy svými odbornými znalostmi neoblažil dříve, mohli jsme si spoustu starostí ušetřit.
Všem příznivcům tepelných čerpadel, zejména těch doma vyrobených, přeji v roce 2004 mnoho úspěchů a spoustu ušetřených kWh energie.
Ing. Antonin Žeravík
P.S. Nejvíce slepý je ten, kdo nechce vidět...
Dobry den,
koupil jsem knihu Stavime T.C., jsem s ni spokojen, ale nenasel sem
v ni ani v ceniku ELTEX odpoved na nasledujici:
Potrebuji vyvrtat a nainstalovat vertikalni zemne kolektory.
-Na strane 59 v knize se pise, ze na vyplneni prostoru kolem hadic se pouziva
plasticka smes ,ale nevim nazev smesi a kde se da objednat a koupit
-Prosim o informaci kde se da sehnat navarovaci hlavice 2xU
V hloubce 5 az 9 m je hornina, 9 az 12 m je vrstva strku a spodni voda.
-Prosim o informaci zda musim udelat vic vrtu do hlobky 9 m , protoze pri
2 vrtech 80m do vrtu natece voda a neda sa pouzit plasticka smes na vyplneni prostoru kolem hadic.
Diky moc za odpoved
Pro dopřesnění: vrtné práce jsou činnost vyhrazená a podléhají schvalování příslušnému báňskému úřadu. Doporučuji proto nezabývat se touto otázkou a svěřit to profesionálům. Jde totiž o to, že v průběhu vrtání se prochází vodonosnými vrstvami a lze do nich zanést znečištění. Proto se vrt na závěr prací utěsňuje směsí bentonitu (jemně mletý jíl se schopností bobtnat ve styku s vodou) a cementu. Vrtaři dodávají dílo na klíč. Pokud se totiž práce odfláknou (což lze velmi jednoduše) riskuje majitel, že přes provedený vrt může dojít ke znečištění zdrojů pitných vod. Pokuta za takovou srandu je dost velká a ČIŽP se v těchto případech s nikým nebude mazlit. Vynikající zkušenosti s vrtaři mám od firmy OKD DPB Paskov nebo s DRILLING Trade Ostrava. Obě firmy pro nás dodávají vrtné práce a jsme s nimi dlouhodobě spokojeni. Myslím, že pan Žeravík má slova potvrdí. Z hlediska povolování vrtů:každý stav. uřad má svůj výklad zákonů, takže se dost od sebe liší. Nicméně platí: stavební práce ohlásit úřadu, vrtaři potřebují list vlastnictví, katastr. snímek a kopii povolení stav. úřadu (může být i na ohlášku) a komunikaci báňským úřadem zajistí. Soukromá osoba - stavebník nemá oprávnění vrtné práce provádět, tudíž nemůže od báňského úřadu získat povolení. Pokud budete potřebovat další informace, najdete mně v IVT Ostrava.
P.S. doporučuji vrty o hloubce cca 120 m, je to lepší než např. 3 x 40m. Práce trvají asi 2 dny.
Přeji pěkný den
Ing. Fránek
Dobry den,
koupil jsem knihu Stavime T.C., jsem s ni spokojen, ale nenasel sem
v ni ani v ceniku ELTEX odpoved na nasledujici:
Potrebuji vyvrtat a nainstalovat vertikalni zemne kolektory.
-Na strane 59 v knize se pise, ze na vyplneni prostoru kolem hadic se pouziva
plasticka smes ,ale nevim nazev smesi a kde se da objednat a koupit
-Prosim o informaci kde se da sehnat navarovaci hlavice 2xU
V hloubce 5 az 9 m je hornina, 9 az 12 m je vrstva strku a spodni voda.
-Prosim o informaci zda musim udelat vic vrtu do hlobky 9 m , protoze pri
2 vrtech 80m do vrtu natece voda a neda sa pouzit plasticka smes na vyplneni prostoru kolem hadic.
Diky moc za odpoved
Dobry den,
koupil jsem knihu Stavime T.C., jsem s ni spokojen, ale nenasel sem
v ni ani v ceniku ELTEX odpoved na nasledujici:
Potrebuji vyvrtat a nainstalovat vertikalni zemne kolektory.
-Na strane 59 v knize se pise, ze na vyplneni prostoru kolem hadic se pouziva
plasticka smes ,ale nevim nazev smesi a kde se da objednat a koupit
-Prosim o informaci kde se da sehnat navarovaci hlavice 2xU
V hloubce 5 az 9 m je hornina, 9 az 12 m je vrstva strku a spodni voda.
-Prosim o informaci zda musim udelat vic vrtu do hlobky 9 m , protoze pri
2 vrtech 80m do vrtu natece voda a neda sa pouzit plasticka smes na vyplneni prostoru kolem hadic.
Diky moc za odpoved
JM J. Mehly @j.mehlyJen stručně. Kniha neřeší zhotovování vrtů, hluboké vrty jsou záležitostí firem, které mají na tyto práce oprávnění a technologii. Firma nám dodala dílo "na klíč", tedy včetně hadic s navařenými hlavicemi. Mám dojem, že jejich výrobcem byla nějaká německá firma. Při vrtání byl prováděn výplach vodou a vrty se také spodní vodou částěčně zaplnily. Po vložení hadic byly vrty injektovány odspodu pomocí vysokotlakého čerpadla roztokem cementu a bentonitu.
Pokud použijete více málo hlubokých vrtů, domnívám se, že se to bude chovat jako povrchový plošný kolektor a zmíněnými vrty musíte pokrýt poměrně velkou plochu. Bude jich tedy značný počet. Mohou také nastat problémy s odvzdušňováním a zavzdušňováním při provozu, každý propoj sousedních dvou musí být opatřen vhodným odvzdušňovacím ventilem. Zatím nemám žádné informace od někoho, kdo by takový systém provozoval.
Dobry den,
koupil jsem knihu Stavime T.C., jsem s ni spokojen, ale nenasel sem
v ni ani v ceniku ELTEX odpoved na nasledujici:
Potrebuji vyvrtat a nainstalovat vertikalni zemne kolektory.
-Na strane 59 v knize se pise, ze na vyplneni prostoru kolem hadic se pouziva
plasticka smes ,ale nevim nazev smesi a kde se da objednat a koupit
-Prosim o informaci kde se da sehnat navarovaci hlavice 2xU
V hloubce 5 az 9 m je hornina, 9 az 12 m je vrstva strku a spodni voda.
-Prosim o informaci zda musim udelat vic vrtu do hlobky 9 m , protoze pri
2 vrtech 80m do vrtu natece voda a neda sa pouzit plasticka smes na vyplneni prostoru kolem hadic.
Diky moc za odpoved
Jen jsem tu náhodou zabrousil a malinko se začetl.
Toho p.Kadlece znam, je asi z toho ceskeho filmu.
"Kamarad do deště!".Vsem kvalitnim amaterum , hodne stesti.
Navrhuji na tomto místě zřídit burzu zkušeností. Většina z nás je jistě v této době již v nějaké fázi výstavby. Každá zkušenost, ať negativní, či pozitivní může být přínosem pro ostatní.
A zrovna začnu. Po zkušenostech, které mám už bych asi nevyráběl tepelný výměník. Pamětliv slov pana Žeravíka, že koupené výměníky jsou dražší (nevím, o kolik)jsem nakoupil trubky a motal. První cívku jsem nedostatečně fixoval a po vyjmutí distančních hmot a sundání z navijáku se celá vlnila a závity jednotlivých vrstev se vzájemě dotýkaly. Chtěl jsem ji přemotat, ale pozor!!! trubky ohýbáním ztvrdnou a už při třetím ohybu se lámou. Dají se sice vyžíhat, ale žíhání 50m kluba trubky je práce pro trestance. Pro ty, kteří se přece jen pokusí o výrobu výměníku doporučuji tento postup: Po navinutí první vrstvy otočit navíjecím trnem několikrát zpět, aby závity povolily (poznáte hmatem, zda jsou volné) to je proto, aby se cívka dala snadno později stáhnout z navíjecího trnu. Po té přivážete tenkým drátem po obvodu cívky několik silnějších měděných drátů rovnoběžně s osou cívky. Rozestupy asi 5cm. Tyto dráty na každém asi pátém závitu přiletujete (stačí pájení na měko). Tenký drát sundáte a mezi dráty vložíte proužky umělé hmoty(já jsem použil PVC, ale vhodnější by bylo něco tvrdšího) umělá hmota by měla mít přibližně stejnou tloušťku, jako měděný drát, aby se trubka nelámala. Proužky jsem fixoval gumicuky na správném místě a vinul další vrstvu. Gumicuk se musí sundat dřív, než ho zamotáte do trubky. Potom znovu povolit závity, vyndat umělou hmotu, opět utáhnout, aby se daly přiletovat ke spodním drátům. Přiletovat, přidat další dráty, a dál už je to stejné. Rozestupy závitů jsem udržoval okem hromosvodového drátu, které mi klouzalo po cívce. Nenetahoval jsem je až po těsném navinutí dle doporučení pana Schultze(viz kniha zmíněného autora). Pro trubky o průměru 8mm jsem použil navíjecí trn s průměrem 5cm(trubka se ještě téměř nezplošťuje). 50m trubky vytvoří tímto způsobem cívku, která má délku 55cm a 16cm průměr.
Mnoho úspěchů, Petr Š.
PŠ Petr Š @petr.sze by nam v necem poradil i pan Gotz?
jinak dik za skusenosti.
Dobry den.
zajimalo by me, jestli by nebylo dobre vyrobit takovy " kit " TC, kde by bylo vsechno mimo vedeni a vymeniku venku. proste privezu si domu bednu, ktera nevyzaduje zadny autogen, ma zapojene vsechny ochrany, je napnena chladivem atd. i kdyby to stalo nejaky peniz, tak kutilstvi na " trubkach s vodou " je preci o neco snazsi.( autogen jsem si sice obstaral, ale ...)
byl by o takovy vyrobek zajem ? myslim ze by se do stavby pustilo podstatne vice lidi.
tmik.
Dobrý den vážení.
Jelikož se přiblížila doba, kdy začnu přecházet z teorie do praxe, rozhodl jsem se nakoupit zbývající materiál na stavbu tepelného čerpadla v chladírenské prodejně za plné ceny. Začal jsem trubkou na výrobu výměníku. Podíval jsem se na internet, a zjistil, že cena 1m měděné trubky průměr 8mm se ve všech firmách pohybuje kolem 30ti Kč. Jel jsem tedy do nejbližší firmy "KaS" v Dražkovicích u Pardubic která bohužel ceník na internetu nemá. Tam jsem koupil 150m trubky, vysolil 6 863Kč a odjel. Bylo mi divné, že cena DPHčkem tolik narostla, protože jsem počítal s cenou kolem 5 000Kč. vzal jsem si tedy kalkulačku a zjistil, že firma KaS účtuje za 1m 8mm trubky 37,50Kč. Zavolal jsem tedy svému známému chlaďaři a zeptal se ho, kde on nakupuje trubky. Odkázal mě na firmu K.T.O. v Třebechovicích. Telefonickým dotazem jsem zjistil, že tam totéž prodávají za 27,50Kč/m + DPH. To je 5 032,50 za 150m. Volal jsem tedy do KaS jestli mohu nakoupené trubky v neporušeném obalu vrátit. Budete se divit, ale nešlo to. Jmenovitě pan Kadlec (který o tom rozhoduje) mi vysvětlil, že se mu to nechce dělat, že za blbost se platí. "Děkuji pane Kadlec za lekci".
Vás ostatní prosím, abyste tuto informaci rozšířili mezi všechny, kteří se chystají nakupovat nějaký materiál pro chladicí techniku.
Petr.
PŠ Petr Š @petr.sje mi lito,ze jste takto dopadl u soukromnika,alespon si spousta lidi na ne udela svuj nazor.
ja byl minuly mesic na srotaku a meli tam fungl novy medeny trubky za cenu 40kc/kg.
Jeden nerýpavý dotaz. Když si postavim "amatérské" TČ dá
mi PRE "bez problémů" D55?
RW Roman Wich @roman.wich565problem by to byt nemel.kdyz to dokazal jeden,proc by to nemelo jit u druheho.
Pánové, omlouvám se že ruším vaši debatu. Jednak bych chtěl vědět jak jste pokročili ve stavbě vašich tepelných čerpadel a jednak si dovolím trošku sám. Zabývám se prodejem, montáží a srvisem značky IVT. Vzhledem k vašim argumentům pro a proti !domácímu" čerpadlu: Všichni do jednoho tady tvrdíte, že je to drahé, nemáte peníze na pořízení a podobně. Jeden z vás staví TČ už 5 let. Já jsem v praxi zjistil, že roční úspora při vytápění s TČ oproti domu vytápěnému plynem je minimálně 25000 kaček. Tak mi vychází, že ten kutil co staví své TČ již pět let dal plynařům jen tak 100.000. A kolik to bude do dokončení?A pro vás ostatní - proč vám nevadí cena fabie či jiného vozu přes 3OO tisíc a u zařízení které má sloužit, topit a šetřit vaše peníze Vám cena leží hodně v žaludku? Nechápete, že v ceně je schován vývoj, výzkum atd.. Já si dovolím tvrdit, že každý z vás si tepelné čerpadlo může pořídit. Copak neplatíte měsíční paušály plynu a elektřiny? Tam hledejte prví úspory.
V praxi vidím, že za mnou na radu jak si to pořídit chodí lidé, jejichž příjmy nijak nevybočují z celostátních průměrů a přesto hledáme cesty, jak zařízení do domu pořídit. A podle jejich reakcí po letech používání vidím, že jsou spokojení zákazníci. Myslíte, že kdybych je na začátku "okradl o peníze díky předraženému čerpadlu", že by se mnou jednali?
TF Tomáš Fránek @tomas.franeksouhlasil bych s vami pouze z casti.to ze nekdo stavi TC 5 let bude asi nejspis tim,ze sehnat nejakou dokumentaci a soucastky,byl dost velky problem (tedy do te doby,nez pomohl ostatnim kutilum p.ŽERAVÍK.za to mu patri muj dik a obdiv).vetsinou to musi zkouset systemem pokus omyl a podobne.proto to zrejme stavi tak dlouho.pokud by dodavatele a vyrobci byli vstricni ke vsem informacim ktere zakaznik pozaduje, problem by v te stavbe takovy nebyl.muzete mi ale zodpovedne rici, ktera firma by toto udelala???? uvidime jak se k cenam postavi treba pristi rok,mel jsem totiz v planu si take jedno TC poridit.
k te cene cerpadla
pokud vyrobce dodava TC za 200 000kc a nove soucastky do TC me prijdou i s 22%dani na nejakych 40-50 000kc,tak se mi to jevi jako zlodejna a ne podnikani!!
k cene auta
prodejci maji rabat u noveho auta od 11 do 18%.zajimalo by me kolik maji prodejci TC,nebo,ze by ty ceny nasazovali uz vyrobci? pokud ano, tak at se s tim tepelnym cerpadlem za tu cenu jdou VYFOTIT.pokud by soucastky do auta staly 250 000kc,tak by podle vas muselo stat to nejlevnejsi auto skoro milion Kc.sam uznate,ze je to asi nesmysl.pokud tedy budou TC takto draha,tak at si je nechaji a radeji si ho zapaktel postavim.svedli to jini,proc bych to nezvladl take.
kompresor,vyparnik,kondenzator i tykavku a trysky uz jsem si sehnal na srotaku za cenu srotu a jsou funkcni!cenove me to vyslo asi na 550 Kc.
Ahoj,
dostal jsem Vaši knihu a možná nejsem sám, kdo na Vás směřuje tento dotaz:
Vaše firma se zabývá prodejem dílů na TČ. Mohu vás oslovit v dodávce všech potřebných dílů ke stavbě (mám na mysli technilogické díly např. čerpadla, kompresor, řídící elektroniku, trubky atd...)?
Roman
RM Roman Mašek @roman.masekPište prosím na adresu stavimetc at seznam.cz, ne sem do diskuze.
A. Žeravík
tak nejak zvazuju jak se do toho pustit(co nejednoduseji) a do schranky mi prisla nabidka z makra na klimatizaci&topeni, tak jsem se na to jel podivat. meli tam polozeny cesky navod, no a tam jsem se docetl, ze to ma chladici vykon 11000BTU, coz nejak nevim co je ,ale na konci bylo uvedeno chladici/tepelny vykon pri pri prikonu 1450W je asi 4000W. to ma to topeni jako COP tech 2.7?
napadlo me umistit vnejsi jednotku klimatizace nekam na strechu a pro topeni zajistit proudeni " odpadniho " teplejsiho vzduchu z domu pres tuhle jednotku. usetrim neco na vytapeni ? pro zacatek bych to koupil do jedne mistnosti a porizovaci naklady cca 13000kc stoji i za tu klimosku, alespon bych se v lete vyspal. co vy na to ?
diky za kazdy nazor.
TO tomik @tomikBTU je british thermal unit, 1000 BTU je kolem 0,293 kWh, tedy 11 000 BTU je zhruba 3,3 kWh.
Dovoluji si rovnez prispet do diskuse...
Ke knize - je pro ty, kteri maji vazny umysl postavit si vlastni TC, naprosto vycerpavajicim a kvalifikovanym navodem. Snad jen malickost - mohly tam byt uvedeny udaje i jinych typu pouzitelnych kompresoru, zejmena tech starsich ( Calex, Frigera ...), nevadi - lze si je opatrit i jinak. A je jich dost k moznemu pouziti - rada podniku vyrazovala klimatizacni jednotky z byvale produkce Vzduchotechniky N. Mesto n/V, ktere jsou k tomuto ucelu primo idealni ( pri vypusteni VZT vymeniku a nahrade DVT je cely blok pouzitelny bez dalsich uprav ). Jako chladivo lze pouzit bud puvodni precerpany F12 resp. 22, prip. nahradit propanovou smesi - informace v knize jsou presne. V tomto pripade vsak lokalizace do suterenu neni bez pouziti cidel DHP s naslednym bleskovym vyhodnocenim uniku PB zrovna nejvhodnejsi...
Udaje dealera TC jsou skreslene a zavadejici. Nezapominejme, ze mu jde JEN a JEN o profit. Nam jde o to, abychom meli spolehlive zarizeni za zlomek jeho zlodejske ceny. Pokud zvladneme stavbu TC, jiste si hrave poradime i s moznymi poruchami v prubehu jeho provozu.
K dalsim prispevkum - jako nejvyhodnejsi z hlediska energetickeho je pripojeni TC na solarni kolektory nebo system energeticke strechy. Zemni kolektory znamenaji pri pouziti u jiz stavajicich objektu VZDY problemy. Nekam se nedostane vrtna souprava, jinde znamena ulozeni do pudy tak podstatny zasah do stavajiciho pozemku, ze je nerealne, atd. Krom toho ani cena neni nejnizsi a TC vlastni vyroby zpravidla citelne prodrazi.
Takze pri navrhu soustavy, kterou postupne realizuji - nejsem Kozeny ani posametorevolucni zbohatlik, takze setrim a material shanim zpravidla jak v knize uvedeno, jsem si navrhl a postupne realizuji nasledujici reseni:
1.etapa - zvyseni otopne plochy deskovych OT
- rekonstrukce topneho rozvodu; vedlejsi ( rozvod UT )a
paterni ZDROJOVY rozvod - pro nezavisle pripojeni
VSECH tepelnych zdroju - viz dale
- prvni 2 zdroje - kombi kotel ATMOS C 18 a konden-
zacni PK 22 kW
- komplex vicenasobne regulace techto zdroju a sys-
temu ohrevu UT a TUV v AKC zasobniku, s regulova-
nou teplotou jak TUV, tak cirkulace TUV. Po zvaze-
ni kladu a zaporu ruznych reg. systemu ( kolaps
dig - verze pri atm. vyboji pred par lety ) dus-
ledne primocinna/OT, analogova ( vse ostatni; rov-
nez z vyrazenych sberovych regulatoru ZPA ).
- Zalozni zdroj pro regulaci - UPS 500W s aku ex-
terni, NKN, 24VDC/65 Ah. Odzkouseno, lze provozo-
vat bez site 92 hod.
- Zalozni silovy zdroj pro objekt - aku 24VDC, 1000Ah,
stridac 24VDC/230VAC 3.5 kW. Odzkouseno, objekt na-
pajen bez site 72 hod.
- System sberu a akumulace destove vody pro WC a prac-
ku. Funguje, spotreba vody z mestskeho vodovodu kle-
sla o 70%. V zime byl ponekud problem...malo srazek.
Doplnovani z mest.vody jen pro aktualni nedostatek,
tedy primo pred sani cerpadla DV, ne do nadrzi...
2.etapa - TED. Solarni kolektory na strechu, akunadrz na pudu
( vyhoda - nemusi byt tlakova...).Ze SK nabijeni
akunadrze v urcitych teplotnich mezich, vystup do
paterniho rozvodu, dale jako 1.Dtto ohrev TUV.
3.etapa - podzim 03. Z KJ 5000 stavba TC, pripojeni na SK
pres mix ventily, regulace pro SK a TC ve vazbe na
teploty SK a AN.
4.etapa - pristi rok. Samostatny el.zdroj ( mala kogen jed-
notka vl. vyroby k dobijeni aku 24/1000 ), zpocatku
na ZP ( jen uvedeni do provozu ), nasledne na gen.
plyn z dvojiteho generatoru genplynu. Vyhledove na
vodik, pokud se mi povede jeho stavba ( nic noveho,
to uz v r.71 umeli cesti sikulove z Aquacentra Sva-
zarmu - viz Tech.tydenik z techto let ), jenze pak
se tehle jejich napad nekam divne ztratil...kam asi?
Takze toto byt ma predstava o autonomii objektu. Podoty-
kam v souladu s knihou, ze vse je realne, dostupne a staci mit jen dostatek znalosti ( ty tu povetsine mame...),sikovne ceske
rucicky a chut do prace. Vysledek by za to mel stat...jednak nemusime delat blbce zlodejskym firmam, zlodejskemu statnimu aparatu a hlavne to delame pro SEBE se vsim vsudy.
Zdravím vás,pánové-musím uznat,že vaše debata je tady velice plodná.Dohadujete se tady jako kohouti na smetišti.Patřím k osobám,jež se do stavby pustily.Mohu potvrdit některá slova,která tu jsou psána-a sice o náročnosti stavby.Kutil musí být zručný v zámečničině,znát alespoň dobře zákony elektrických rozvodů(je zapotřebí si nechat výtvor před uvedením do provozu prohlédnout revizním technikem elektro) a znát také chování a proudění kapalin a plynů.Přečíst kila literatury a sehnat součástky.V mém případě šrotový kompresor,kterého GO mě vyšla na 680,-Kč,deskový kondenzátor,který jsem koupil za 4500,-,výparníky(nepoužité)z vojenského bazaru-3900.-....Stavbě se nevěnuji soustavně,ale už asi 5 let dávám dohromady díly.V současné době jsem před dostavbou akumulační nádrže.Pomalu(vzhledem k financím-nemohu si dovolit zakoupit komponenty najednou),ale jistě se blíží den,kdy pozvu chlaďaře a naplníme okruhy.Konzultuji s ním téměř každé dimenze-od expanzního ventilu,až po vysoušeč.
Když tyto vaše příspěvky čtu,raději bych,kdyby tu probíhala debata na téma zkušeností se stavbou v amatérském prostředí.Velice by mi totiž pomohlo některé věci už vyzkoušené přečíst,než abych postupoval již zmíněným postupem pokus-omyl.Jsou to velké finanční a časové ztráty.
Čerpadlo stavím proto,abych ulevil ekologii,své peněžence a drátům el.vedení.Pokud se mi osvědčí a ušetří mi na nové(což je mým cílem),budu velmi rád.
Bylo by milé,kdyby se proto debata zde ubírala nějakým rozumným směrem.
Přeji vám krásné zážitky při hledání úniků chladiva....!
JP Josef Peřina @josef.perinaco vam brani v tom aby jste si koupil knihu?zatim tech zkusenosti mezi lidma moc nebude.ja se do stavby pustim tak do 2 mesicu.potom muzu neco hodit i do diskuze.zatim jsem jen laik bez zkusenosti.
Panove,
pevne verim tomu ze nekteri z vas postavi podle teto knihy tepelne cerpadlo , ale stavba tohoto zarizeni je asi tak 10x obtiznejsi nez se vam ze zacatku zda, na prispevcich nekterych z vas je videt , ze vubec nevite do ceho se poustite, jen jsi priznejte. Kdo z Vas umi letovat med natvrdo? Kdo ma alespon zakladni znalosti a o chladirenske technice o zkusenostich ani nemluve. Tohle vsechno musite zvladnout, jedna kniha treba je dobra Vám tyto znalosti a zkušenosti neda, dalši oblastí , kterou musíte zvladnout je regulace a podle uvodniho clanku, který jsem si precetl ji sam autor dobre nevyřešil. Kromě toho musíte jeste zvladnout základy elektrotechniky - pro připojení TČ k siti.
Az tohle vsechno nastudujete , pak verim tomu ze opravdu postavite dobre tepelne cerpadlo, kteremu budete dobre rozumet a budete vedet presne co a jak funguje. Tím ale Vaše prace nekončí, teď musíte ještě spravně spočítat a realizovat zdroj nizkopotencionalniho tepla at se jiz jedna o zemni (vodni) kolektor, hlubinne vrty nebo vzduchovy vymenik, dále vás potom čeka volba vhodne velikosti vyrovnavaci nadrze a urcite upravy topeni , jejihz rozsah bude zaviset na tom jaky system UT. vlastnite , - dokázete např. spocitat svetlost trubek a velikost plochy otopnych teles , popř. plochu podlahoveho vytapeni?, tepelne cerpadlo pro spravnou funkci potrebuje asi dvounásobný prutok vody v trubkách a nizkoteplotni vytapeni., takze pokud topite plynem a mate slabe medene trubicky vše dimenzovano na teplotu vody 90/70 s konvektory pak naklady na úpravu UT převýší náklady na stavbu TC. Jinak budete muset byt jeste schopni a to poměrně přesně spocitat tepene ztraty v jednotlivych mistnostech.
Mohl bych toho napsat ještě vice, většina z vás si řekne, že to vidim moc složitě a věci, které jsem popsal lze vyresit jednoduseji , ano zemni kolektor nemusite pocitat můzete jej odhadnout, pokud ho predimenzujete , vyhodite penize , pokud ho poddimenzujete take..., stejne tak to lze rici o otopne soustave i o samotne konstrukci TC - odflaknout lze zkratka cokoli.
Tak co ? jeste chcete topit tepelnym cerpadlem? Věrim, že ano a přeji Vám hodně uspěchů ve vašem běhu na dlouhou trať..
V případě zajmu a kladného ohlasu na tento přispěvek napíši , krátký članek , jak jsem tento problém řešil Já.
Vohnický Aleš
JZ Josef Zapletal @josef.zapletalja se do toho rozhodne pustim.uz jsem nastudoval slozitejsi predpisy a taky jsem to zvladnul.ono kdyz clovek chce tak jde skoro vsechno.a s tim topenim bych si taky hlavu nelamal.pokud budete mit dum dobre zaizolovan,bude vam TC cerpadlo v pohode slouzit i pri nizsich teplotach v otopne soustave (samozrejme,ze kdyz mate barak deravy jak emental,tak to nevytopite vodou ani nad 90 stupnu).radeji se ale pustim do stavby z pouzitych materialu a az ziskam prakticke zkusenosti, pustim se do toho z komponentu novych.
kupovat TC za 150 000kc nebo ho poridit za 50 000kc je trochu rozdil.pokud nad tim stravim 200hodin tak jsem usporou penez placen 500kc/hod., tak dobře lidi v teto republice placeni nejsou.proto si musi poradit jinak.
Neví někdo zda existuje nějaká srovnávací tabulka značek tepelných čerpadel.Především co se týče tech. informací a ceny?
PP Petr Pluhař @petr.pluharneco takoveho jsem taky shanel pres inet,ale zadne srovnavaci tabulky jsem nenasel(co se týče tep.faktoru a cen).mozna by ti mohl pomoci p.Strnad,ten ma prehled na inetu.
vazeni diskutujici,tak jsem tu knhu ted dostal domu a musim konstatovat,ze po predbeznem prolistovani musim pred autorem SMEKNOUT KLOBOUK.ma celkem 302 stranek se vsemi moznymi grafy,stupnicemi,vyobrazenimi apod.
myslim,ze stavba pro takoveho laika jako jsem ja to nebude problem.jdu shanet cerpadlo :-)
jeste jsem zapomel podekovat autorovi.DIKY MOC.
Diskuse se točí kolem otázky zda lze doma vyrobit tepelné čerpadlo levné, kvalitní a spolehlivé. Samozřejmě že to je možné, ale buď bude levné, nebo kvalitní a spolehlivé. To co ukázal Ing.Žeravík ve svém článku je podle mého názoru vcelku zodpovědně a kvalitně postavené tepelné čerpadlo, jehož parametry a spolehlivost budou určitě lepší než mnohé komerční výrobky dovážené například z USA. Jenže takové čerpadlo se nedá pořídit za 40 000,-. Z fotek je patrné že jsou tam použité kvalitní komponenty (presostaty, manometry....)a že si s tím autor docela vyhrál. Pak lze samozřejmě postavit čerpadlo levné bez všech těch zbytečných ciferníků a ochran a občas tam přivařit nějaký díl ze skládky. Pak ale můžeme těžko mluvit o spolehlivém zařízení. Příkladem je naivní dotaz jednoho z diskutujících "k čemu je motorový spouštěč kompresoru?" V podstatě k ničemu, stejně jako airbagy v autě, dokud to ale do vás někdo nenapálí. To samé platí i o presostatech. Všechny tyto věcičky chrání drahý kompresor před zničením způsobeným vnějšími vlivy (výpadek jedné fáze v síti, zacpání filtru, málo vody v topném systému apod). Bylo by zajímavé, kdyby autor článku doplnil informace o celkové ceně zařízení a času který nad tím strávil.
MB Marek Bláha @marek.blahaPod pojmem motorovy spoustec se da predstavit vice zarizeni. Nejbeznejsi a casto pouzivane
je to, ze pri rozbehu 3fazovych motoru vetsich vykonu, aby se omezil narazovy proud ze site, kdy motor jeste stoji a pomalu se rozbiha, se pouziva prepinani vinuti hvezda-trojuhelnik.
Typickym prikladem jsou treba elektromotory cca 5kW na cirkularkach, kde je rucni tripolohovy prepinac 0 - hvezda - trojuhelnik. Vyznam je ten, ze v prvni poloze je na kazde vinuti pripojeno fazove napeti jen 230V a v poloze trojuhelnik se to prepne na 400V, coz je tzv. sdruzene napeti mezi fazemi.
Duvod:
v prvnim pripade je prikon:
Ph=K*230*230 (K je konstanta, jeji velikost neni podstatna)
ve druhem pripade je prikon:
Pt=K*400*400 (K je stejna konstanta).
Kdyz to spocitate a podelite navzajem, tak zjistite, ze ten prvni prikon je asi 3x mensi. To ale pro rozbeh motoru staci a pak se po roztoceni prepne naplno. Tento rucni prepinac se da samozrejme nahradit dvema rele nebo stykaci a probehne to samo. Takze zaberovy proud je mensi.
Jenze: kompresory scroll maji velice snadny rozbeh a takovy zpusob roztoceni se u beznych TC
vubec nepouziva. Kompresory Copeland vubec nemaji moznost prepinani vinuti timto zpusobem, k tomu je totiz treba, aby bylo vyvedeno na svorky vsech 6 vyvodu vinuti,aby se daly prepinat, a jsou vyvedeny jen 3, protoze vse je spojeno uvnitr napevno do trojuhelnika!!! Viz katalog Copeland, je i na netu.
Vyvojovy pracovnik typu Blaha by takove veci mel znat!!
Výrobce udává, cituji: "Malý záběrový moment, ani jednofázové verze nevyžadují rozběhové pomocné prvky."
No a k tem airbagum. Kdyby cetl clanek poradne, tak by se tak nezesmesnoval.
Rada TC ma jen jeden presostat, nektere maji dva, ale jde o tzv.minipresostaty v cene nekolika
stokorun!!!! treba lze pouzit sdruzeny s moznosti nastaveni obou tlaku v sirokych mezich a take s nastavenim hystereze. To ale nikdo, ani IVT, nedela, vsichni skudli, kde se da.
A ani ten nepredstavuje v cene TC znatelnou polozku, MC je asi 1500 bez DPH,uvedomte si, ze i ceny ostatnich dilu odebiranych ve velkem jsou zlomky MC cen!
A zaruka 5 let? Kdyz si zakaznik koupi predrazene TC, tak ten kompresor zaplati 5x.
Kdyz takovych prodam 100, mam zaplacenych 500 kompresoru. Kolik ze 100 se behem 5 let pokazi????
Jeden, dva nebo tri? Ani to ne, jsou to zlomky procent.
Ale po 5 letech se uzivatel takoveho "znackoveho" zarizeni prohne, kdyz dojde k poruse.
A krome toho, a to je velice dulezite kazdy vyrobce cehokoli to velice dobre zna a kalkuluje s tim,podle teorie poruchovosti dochazi k velkemu vyskytu (rika se tomu intenzita
poruch) hned po smontovani zarizeni a prvnich zkouskach. Proto se vsechny zarizeni po vyrobeni tzv.zahoruji jeste u vyrobcu, aby se tyto zavady projevily jeste tam. Po kratkem provozu intenzita poruch rychle klesa (oznacuje se pismenem lambda) az temer k nule, po dobu provozu je velice nizka a velice pomalu stoupa. Teprve pred koncem fyzicke zivotnosti zacina pomalu stoupat, ale to je daleko daleko po zaruce,je to v tomto pripade mnohem vice nez 5 let. Graficke zavislosti internzity poruch na case se rika podle tvaru cary "vanova krivka", protoze pripomina vanu. Ten prvni pokles se vychytava ve vyrobe, druhy je pri konci zivotnosti, ale daleko po zaruce.
Co z toho vyplyva: Intenzita poruch je v prvnim pulroce provozu uz velice mala a pro vyrobce
zvyseni zaruky na 5 let neni prakticky zadnym rizikem, zvlaste kdyz to zakaznik 5x preplati!!!!!
Je to jen obchodni trik a duvod navyseni ceny!!
chybi mi tady nejake nazory firem,ktery vyrabi TC co si o tom myslí.nezda se mi,ze by zadna z nich tento clanek jeste necetla.
firmy kdepak jste a co by jste poradily,ze by vam skysnul usmev na rtech se mi moc nezda.jde vam preci taky o penize,nebo snad ne???
Ahoj, v názorech a reakcích k Vašemu článku odpovídající autoři zmiňují jakousi knihu pravděpodobně o stavbě TČ. Mohl byste mi sdělit, zda jste nějakou vydal a popř. kde ji mohu objednat či zakoupit.
Děkuji za odpověď - Roman Mašek
RM Roman Mašek @roman.masekodpoved na otazku mas v prvnim prispevku.
Zabýval jsem se rozborem ekonomickým a posléze i technickým tepelného čerpadla. Při použití starších dílů např.z klimatizace ze starších počítačů se dá celkem levně sestavit TČ s výměníkem ze vzduchu. Zemní kolektor bohužel vychází velmi rozměrný a kvůli nízké tepelné vodivosti země nerozmrzá po celý rok a tudíž nad ním nelze již např.nic pěstovat. Ale to hlavní je, že ročně ušetří TČ oproti plynu cca 4 500,- Kč ( 20000kWh ročně)a chod je možný jen cca do -3 st.C ( záleží na vlhkosti vzduchu a je lepší mít výměník vysoko nad zemí). Hluk čerpadla a hlavně větráku výměníku je nepříjemně velký problém. Zde musím opravit jednoho diskutujícího - je to opravdu nepříjemné hlavně v noci, kdy pozadí hluku je malé a ruší dokonce teplovodní čerpadlo v okruhu topení.
JB Jiří Bruner @jiri.brunerproc by TC nemelo byt funkcni i za vyssich mrazu?sice se snizuje topny faktor,ale pokud bydete vyuzivat odpadniho vzduchu z rekuperace (cca 7 stupnu) muze byt topny faktor podstatne lepsi i za vetsich mrazu.to ze bude ventilator pomerne hlucny hlavne v noci s tim by se dalo souhlasit.ze by ale rusilo teplovodní čerpadlo v okruhu topení se mi moc nezda.tezko by si potom nekdo podlahove topeni porizoval.zas k takovemu proudeni v okruhu nedochazi aby byly slyset mozne turbulence.
ta metematika se mi taky moc nezda.pocital bych s vetsi penezni usporou.pokud by to delalo jen 4 500kc/rok,postradalo by TC smysl.nezapominejte taky na ohrev teple vody a sazbu i pro domacnost (tedy zatim) v budoucnu by se to mohlo pri masovejsim rozsireni zmenit.
Vážení diskutující,
před několika léty jsem vydal knížku DK a tepelné čerpadlo jako odezvu na mediální tajemné topení ze zimy. Cílem nebyl návod jak tč poskládat doma, ale seznámit čtenáře s jeho funkcí, používanými chladivy apod. Již v té době jsem navštívil dva kutily kterým to v RD bezproblémově fungovalo.
Proto vítám novou knížku o tč která umožní těm méně majetným topit ekologicky. V porovnání s automobilem má tč daleko méně součástek a je menší náročnost jeho poskládání (u nás se nevyrábí). Proto jsem i já přesvědčen o tom, že tč jsou zbytečně drahá.Z nestranného úhlu pohledu však musíme vzít v úvahu vysoké odvody podnikatelů z mezd zaměstnanců, režie na dovoz, skladování, někdy i výzkum apod. K tomu připočítat přiměřený zisk a jsme tam kde jsme nechtěli být. Život není peříčko ale ten pocit uspokojení u hobby je k nezaplacení.
Přeji hezký den dk Navrátil
Diskutovanou knihu pořídím. Chci zjistit, zda se jedná o korektní technické rady nebo pouze o prodej další knihy pojednávající o tepelných čerpadlech.
MZ Malík Zd. @malik.zd320myslim,ze se jedna o velice seriozni knihu.ja si radsi info taky sezenu predem,nehodlam kupovat zajice v pytli.bez obav ji snad muzes koupit (potom muzes poreferovat zdali jsi spokojen či ne),za tech usetrenych nekolik desitektisic to urcite stoji.ja taky doufam ze,nebudu zklaman a na kolene to TC snad taky postavim.kdyz to dokazi jini proc bych to nedokazal i ja.pred nekolika lety jsem taky nevedel co je to malta a beton :-)) ,dnes uz to vim a stejné to snad bude i s TC.učený z nebe nespad a kdyz tak nejaky rozum taky pochytim.
Diskutovanou knihu pořídím. Chci zjistit, zda se jedná o korektní technické rady nebo pouze o prodej další knihy pojednávající o tepelných čerpadlech.
konečně zajímavý článek. Doporučil bych uveřejnit ho v časopisu Alternativní energie. Aspoň by tam byl jeden konkrétní článek. ˇ
Po přečtení všech diskusních příspěvků mě velmi zaujalo, jak se diskutující ohánějí pojmem záruka. Pokud pro sebe něco dělám, dělám to pokud možno co nejlépe a nefušuji. ZA svojí práci zodpovídám sám sobě. Samozřejmě za nakupované díly nemohu převzít záruku, ale to je jakési riziko podnikání. Proto si raději koupím kvalitnější díly. Samozřejmě nepředpokládám, že se rozbije úplně všechno. Něco snad vydrží po celou dobu života stavěného čerpadla.
V diskusi se píše o nějaké knize o TČ. Nějak jsem přehlédl co je to za knihu. Upozorní mě na ni někdo?
Uvažuji o koupi knihy, podle které si postavím tepelné čerpadlo pro svůj dům. Ale nejsem si úplně jistý zda můj digitální multimetr a pistolová pájka bude dostačujícím nářadím pro výrobu plně bezpečného zařízení. Nejsem jediným obyvatelem RD a bojím se o zdraví spolubydlících. Proto prosím o doplnění informací, jakým "vercajkem" mám doplnit domácí dílnu a na jakého revizního technika se mám obrátit abych případně nešel "bručet" za mříže v případě vzniklých technických problémů. Rovněž nikdo mně zatím nevysvětlil, jaká bude skutečná záruka u součástí, která se pájí do okruhů. Nejsem projektant topenář a metoda pokusů a omylů s průtoky a tlakovými ztrátami se mně zdá být drahá (viz ceny výměníků).
Byl jsem informován, že se stavbou tepelného čerpadla by se mělo rovněž hovořit osobách oprávněných k samostatné činnosti na vyhrazených elektrických zařízeních (minimálně) a osobách poučených pro práci s chladivy.
V příspěvcích jsem nenašel přesnou informaci o časové náročnosti. Totiž ráno odjíždím z domova v cca 7 hod a když přijedu domů kolem 6 hod odpoledne, pak nevím jestli vůbec mám stále uvažovat o nákupu knížky.
MZ Malík Zd. @malik.zdIMHO nikdo vás do ničeho nenutí - máte 200.000 na čerpadlo, tak si ho kupte.
Nemáte? Zkuste si ho postavit.
Vážně si myslíte, že TČ může stát 200k Kč? Dejte mi na to 60% slevu a můžeme se bavit - 200k Kč jsou 2/3 Fabie. TČ mi nepřijde tak složité.
V článku chybí jedna postatná informace. Jaký topný faktor tepelné čerpadlo dosahuje. Není vůbec problém vyrobit si toto zařízení doma, ale vyrobit ho tak aby mělo co nejnižší spotřebu energie, což je už ale docela umění.
Druhá věc je cena. V článku je uvedena pouze cena hlavních komponentů což dělá zhruba 46 000 Kč. V tom ale chybí propojovací potrubí, elektroinstalace, kostra a opláštění, regulátor, manometry, čerpadla atd. což při nějaké rozumné kvalitě bude dalších 20 000 Kč. Pokud napočítáme i práci (předpokládám montáž včetně shánění dílů a podkladů pro stavbu a zkoušení celkem 30 pracovních dní)tak při hodně nízké ceně 150 Kč/hod to dělá dalších 38 000 Kč.
Cena domácího výrobku je tedy zhruba 100 000,- přičemž kvalitní komerčně dodávaná tepelná čerpadla ve stejné výbavě stojí od 110 do 130 tis Kč. Pokud k domácímu výrobku přičteme i vyšší spotřebu energie, vyšší hlučnost, absenci jakékoliv dlouhodobější záruky je otázka zda má z ekonomického pohledu stavba čerpadla doma smysl. Je to možná dobrá zábava pro kutila ale rozhodně ne cesta k levnému, spolehlivému a úspornému tepelnému čerpadlu.
MB Marek Bláha @marek.blahakritiku mam sice rad,ale pripominate p.žabicku,ze by si laik v zadnem pripade nemel delat inženyrske sitě.mel by to prenechat firme a odbornikum.jelikoz si tu knihu objednam a se stavbou TC zacnu asi okolo srpna letosniho roku,tak vam reknu na kolik me vyslo cenove(nepredpokladam vyssi cenu jak 25 000kc pri max prikonu 1,5kW).predpokladam,ze to bude o dost mene nez uvadene ceny.topny faktor se da taky lehce spocitat.kdo holt bude chtit,tak toto martirium podstoupi a myslim si ze neprohloupi.
uvidime jak to zahybe s cenami TC u firem ktere je prodavaji.muj nazor je ten,ze je maji predrazeny.
"V tom ale chybí propojovací potrubí, elektroinstalace, kostra a opláštění, regulátor, manometry, čerpadla atd. což při nějaké rozumné kvalitě bude dalších 20 000 Kč."zajimalo by me jak jste k te cene dospel?ja bych to odhadoval na nejakych max. 5 000kc
pokud si tedy budu stavet TC sam,kazdy by predpokladal,ze si komponenty sezene co nejlevneji.pokud by mi to delala firma,tak bych tech 20 000kc asi opravdu zaplatil a to se mi pri te dnesni NENASITNOSTI FIREM VUBEC NECHCE.
uvidime co vam na to reknou kritici a odpurci TC.myslim ale, ze zmeni nazor.
Ještě doplním odkaz na stránky autora:
http://www.sweb.cz/stavimetc/
a tam lze objednat i knížku :-)
Nevhodný příspěvek
Pokud chcete upozornit redakci na diskusní příspěvek, který svým obsahem porušuje pravidla diskusí na portálu TZB-info, klikněte na tlačítko Odeslat. V diskusích jsou nepřípustné zejména příspěvky vulgární, urážlivé a nesouvisející s tématem dané diskuse.
Vyberte způsob sdílení
Přihlášení
nebo se přihlaste emailem
Nemáte účet?
Vypadá to, že nejste přihlášen
Registrací a přihlášením získáte mnoho výhod. Neunikne vám žádný nový příspěvek u oblíbených témat, můžete se ptát i odpovídat.
Technická podpora
Máte potíže s přihlášením, vkládáním příspěvků, nebo se správou vašeho profilu? Napište nám! Uvítáme také připomínky, podněty a nápady k vylepšení diskuzního fóra. Děkujeme.