Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Je vhodné měnit teploty v nepřítonosti?

Autor: Jeremiáš Kutil
Datum: 16.03.2021 22:58
uživatel: 134355


Dobrý den , mám dotaz ohledně funkčního skloubení rekuperace , podlahovky, krbu. V domě bude Loxone .

Dům 3 Patra, 1PP, 1NP,2NP

V 1PP radiátory , tato část domu bude využívaná pro volnočasové aktivity , fitnes, welnes, domácí dílna .

1 a 2 NP budou obytné prostory. 1NP a 2Np nejsou stavebně odděleny.
To zanmená je tam velká obývací místnost. a strop této místnosti je ve 2NP.

v 1NP a 2NP je podlahové vytápění.

Rekuperace Atrea Duplex ECV5, klimatizace Misubishi. Plynový kotel Wolf. s řízením 0-10. Rekuperace bude mít předehřev plyn , kotlem.


Moje otázky zní. Jak moc je dobré v domě hýbat s tplotou?

Respektive , jestli je to vůbec nějak smysluplné. Podlahovka má celkem setrvačnost. Tedy i kdybychom vypli topení v 7 ráno , a v e 2 hodiny opět zapli musí systém dodat energii schládnuté podlaze.
Osobně bych to chápal v domě s nízkou setrvačností. (ale jsem jen programátor)

Dále máme možnost příhřevu rekuperací.

z projektu topení toho moc nevyčtu. Respektive návrh počítá pouze s termostatickými hlavicem na PWM signál, osazenými v rozvaděčích topení.

Příprava teplé vody bude ekvitermě v kotli wolf. Rekuperace si sama řídí ventil pro předehřev.

Nicméně já se ptám zdali je možné tento systém nějak optimalizovat.
Snímání teploty v místnosti je řešeno samostatnými kalibrovanými odporovými čidly. ( ne v tlačítku touch) A to podlaha +prostor.

Tedy nastavím teplotu prostoru řekněme 22 stupňů. a Dále bude hřát podlaha jen podle čidla v podlaze. tak aby místnost neměla více než 22 stupňů. ale zároveň podlaha nezchládla.

Podle mne je vhodné podlahu temperovat a vzduch přihřívat přes rekuperaci. Je to tak ?

V případě nedostatečného výkonu příhřevu přidat na teplotě podlahy aby dorovnala nesdostatečnost předehřevu.

Jdou mé myšlenky správným směrem nebo je to nesmysl?

Děkuji pokud jste dočetli až sem. :-)

odpovědět na příspěvek

Příspěvky v této diskusi vyjadřují názory čtenářů. Redakce portálu TZB-info nemůže ovlivnit jejich obsah, ale vyhrazuje si právo je odstraňovat.
Zobrazit všechny příspěvky zobrazuji 1 - 30 z 99   starší >>
Příspěvky
Autor: Jeremiáš Kutil
Datum: 18.03.2021 23:42 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 134355
reakce na ...
Ahoj všem , můžeme zčít znovu ?


Má ekonomický smysl , snížit teplotu v místnostech které se neobývají?Příklad : pokoj pro hosty . snížit tam teplotu na cca 19 stuňů . a zatopit tam až ve chvíli kdy je pokoj obýván?

Má smysl měnit teploty v místnosti?

Příklad : V noci se lépe spí v chladu. tedy teplota bude 20. Ráno od 6.30 bych chtěl aby teplota byla 22. V 8.00odjedu do práce .Přestanu topit v místnostech.( teplota se bude udržovat 18-20 stupňů) odpoledne přijíždím v 18 hodin . A chtěl bych aby teplota byla , opět 22 stupňů.( po čase zjistím kdy musím začít vytápět tak aby podmínka byla splněna) Večer ve 22 hodin bych chtěl opět 20 na spaní. ( setrvačnost , i náběhy jsou mi známy. topení se bude vypínat/zapínat s předstihem , tak aby byla splně podmínka času a teploty)

Má smysl snížit teplotu při delší nepřítomnosti?
příklad : na víkendy odjíždíme pryč - tedy teplota se bude udržovat minimální tedy 18-20 stupňů. Po návratu opět teplotu zvýšíme na 21-22.

Tolik ke změnám teplot.

Druhá část : soustava .

Kotel bude nezávislý na termopohonech . Tedy v místnostech budou termostaty . které budou ovládat termopohony v rozdělovačích. při nastavené teplotě se uzavřou. Lze systém provozovat takto?
Systém nebude mít akumulační nádrž pro topení , bude tam pouze pro TUV.

Děkuji pokud mi někdo stručně odpoví.

Autor: Mirek Svejda
Datum: 19.03.2021 00:54 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 123537
reakce na ...
Má ekonomický smysl , snížit teplotu v místnostech které se neobývají? = můžete, ale trochu riskujete, že v těchto místnostech bude vznikat plíseň. Moc tu teplotu stejně nesnížíte. Já mám např. ložnici v severozápadním rohu domu. Topení vypnuté a jen teplo prostupem ze sousedních místností a rekuperace mi udržuje teplotu kolem nad 19 stupňů.

Má smysl měnit teploty v místnosti? = ne, jak jsem psal, zbytečná komplikace. Taky jsem kdysi realizoval podobné koniny. Pokud se jedná o novostavbu s malým TZ, tak to ani nefunguje. Po vypnutí topení Vám do rána poklesne teplota třeba jen o stupeň. Pokud chcete na spaní nižší teplotu, je vhodnější jak to dělám já, prostě mám v ložnici vypnuté topení a nastavenou vyšší intenzitu větrání.

Má smysl snížit teplotu při delší nepřítomnosti? = moc ne, víkendové přerušení nemá cenu řešit

Kotel bude nezávislý na termopohonech . Tedy v místnostech budou termostaty . které budou ovládat termopohony v rozdělovačích. při nastavené teplotě se uzavřou. Lze systém provozovat takto? = lze, je to standardní tzv. zónová regulace. Pokud ale budete používat jednoduchý OnOff termostat, je vhodnější varianta bez těchto blbostí.

Autor: Jozef Homola
Datum: 19.03.2021 07:19 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
Fotogalerie:
obrázek č. 1 obrázek č. 2 obrázek č. 3 obrázek č. 4
(Jeremiáš Kutil)
Teploty
https://www.timeanddate.com/weather/?continent=europe

Váš požadavek na útlumy je celkem legitimní ale čertovina je v mnoha drobnostech. Ukáži to na krajině za Kanálem (GB). Tam skutečně topí 2x za den a průměr většinový vypovídá o hodnotě 7 až 10 hodin denně ve dvou etapách. Mají instalované 23 mil plynových kotlů a ty pracuji krajně nehospodárně (jev má označení PERFORMANCE GAP) na rozdíl jiných krajín. Mohou si to dovolit, protože plyn je levný.
Teď ty podstatné rozdíly:
- nepoužívají vnitřní teploty jako my (mnohem nižšší)
- topí teplotou vody 80/60°C
- mají velký počet velkých radiátorů
- mají předimenzovaný výkon kotlů vůči TZ až 8x
- nemohou používat TRV (ty by odstavily topení)
- musí mít jinak nastavené termostaty pokud je vůbec mají aby po chvilkovém zvýšení teploty vzduchu termostat neodstavil topení a pak teplota okamžitě nepadala dolů
- venkovní teploty v zimě mají až o 25°C vyšší než je tomu u nás.
- počty cyklů zapálení kotle jdou často do stovky za část dne
Výpočtová teplota např. pro Londýn je -2°C
Další perličky. Chytrý termostat (pracuje s předstihem) má v návodu napsané, že účinně funguje pokud v domě dokáže poklesnout teplota o 4°C za hodinu. U nich tom dokáže, protže mají domy z kamene věčně nedotopené a dvojité sklo téměř neznají. Infiltrace obrovská.
K tomu vašemu dotazu asi tolik. Problém je dosáhnout rychlého poklesu a pak to bez podstatného navýšení topného výkonu dohonit při našich zvyklostech a domech.

Autor: Pavel Wolf
Datum: 19.03.2021 08:53 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 126740
reakce na ...
Dnešní reklama dokáže tak lidi zblbnou a vůbec si přitom neuvědomují že jsou nějaké fyzikální zákony a že když nastaví v novém domě s nízkou TZ sníženou teplotu na spaní že tak že ta teplota tam nebude ani ráno protože i když topení vypne tak dvě osoby spící v této místnosti teplo udržují. V domech se zónovou regulací dejte izolační příčky a musíte stále za sebou zavírat dveře, je jasné kde se netopí není pořádné proudění vzduchu bude třeba plíseň za nábytkem. Lidí fascinují prvky počítačů které ovládají něco v domácnosti, aby to ještě lépe na zákazníka působilo připíší inteligentní a už je zákazník jejich a bude pěkně platit. Zatím všem těmto zařízením dává informace jen programátor, on inteligentní musí být ale zařízení je jen blbý předražený opakovač (papoušek).

Autor: Jozef Homola
Datum: 19.03.2021 09:49 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
Fotogalerie:
obrázek č. 1 obrázek č. 2 obrázek č. 3 obrázek č. 4
(Pavel Wolf)
Doplním zde ten Váš příspěvek o obrázky, které dokazují jak reklama se nám snaží namluvit, že to jde a bude to fungovat a má podmínku poklesu za hodinu o 3°C (v Anglii 4°C). Jenže nikde není upozorněno, že na ohřátí kubíku zdiva byť do hloubky pár milimetrů o 1°C je toho potřeba cca 800x více. Přičemž teplota povrchu je setsakramensky důležitá u pociťového komfortu. Fedrovat velký výkon o vysoké teplotě za krátký čas má taky dopad v tom, že teplo skončí pod stropem.

Autor: Jeremiáš Kutil
Datum: 19.03.2021 16:43 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 134355
reakce na ...
Chápu správně ?, tedy pro ideálně zateplený dům s nízkými ztrátami je vhodnější udržovat konstatní teplotu a pouze dotápět ztráty.

Z logiky mi vychází že čím menší teplotní rozdíl venek/vnitřek bude tím budou menší ztráty. Čím bude dům lépe zateplený tím méně ztrát. a bude to méně znát ale přece.

Proč roztopení místnosti vezme více energie než udržování většího teplotního rozdílu venek/vnitřek?

Teď budu plácat tak mne neberte doslova čísla budou orientační.


Když budu mít venku 0 uvnitř 20. Bude ztráta zdi 40w.
Když budu mít venku 0 a uvnitř 18 bude ztráta 35w.

Zeď je naakumulovaná nějakou energií. Kterou jsme kotlem dodali, a v případě že se přestane topit, se tato energie vytrácí. Ale pořád je to energie kterou jsme museli vyrobit- dodat. Pokud se sníží teplota v místnosti nebude tepelná výměna mezi int/ext tak velká. A pokud přijdu domů a zatopím tak vlastně musím dodat energii která se mezitím vyzářila do exteriéru. Doohřát zdi. Ale tyto zdi po dobu mé nepřítomnosti budou mít menší tepelnou výměnu Int/ext.

Je někde chyba v mých úvahách?







Ještě se tedy zeptám , má zónová regulace smysl , když je v domě centrální rekuperace ? Ta běží 24/7. samozřejmě podle nějakého časového harmonogramu se reguluje intenzita.

Rekuperace mi stejně bude odebírat vzduch ze sprchy/wc a do všech pokojů mi vpustí vzduch o stejné teplotě. Tedy se mi teploty budou vyrovnávat?


Další dotaz , kde má zónová regulace smysl?


Děkuji za odpovědi.

Autor: Jozef Homola
Datum: 19.03.2021 17:13 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
Jeremiáš Kutil

Tak jednoduché to není. Pokud ale dlouhou dobu v řádu týdnů nebo celé sezóny snížíte teplotu uvnitř, tak určitě ušetříte. Pokud je to v řádu hodin, tak pravděpodobně nic neušetříte. Vy musíte potom nějaký čas dobíjet sníženou kapacitu to se dá jedině zvýšenou teplotou vzduchu uvnitř, zvýšeným výkonem kotle, vyšší teplotu vody a třeba intenzívnšjším prouděním - cirkulací vzduchu a to způsobuje zvýšené ztráty například okny, spalinami nebo neustálou infiltrací. Prostě samovolným větráním se vymění tepejlší vzduch s tím venkovním. Na toto téma se dělají na technických univerzitách ale i ve výzkumu pokusy a měření a kdyby to přinášelo úspory už je to v normách a literatuře nebo se o tom informuje na konferencích o termofyzice.

Autor: Josef Vavra
Datum: 19.03.2021 17:34 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 133727
reakce na ...
Vhodné je fungovat tak, jak Vy potřebujete. Tedy svěřte nějakému řízení udržování teplot v jednotlivých místnostech dle potřeby. S vlivem rekuperace nepočítejte, ta teplotu v podstatě neovlivní.
Dům si představte jako mírně děravý hrnec(dle stavu zateplení), ve kterém udržujete výšku hladiny. Když nedoléváte trvale, musíte pak stejně dolít téměř totéž jako při kontinuálním lití. Rozdíl je pár procent dle výpočtu.
Všechny tyto jevy jsou obsažené ve výpočtu. Zvládnutelné za pár minut a vysoce převýšíte zdejší úroveň fóra.
Pravdou je i přizpůsobení kotle otopné soustavě. Například nočním útlumem třeba 4% ušetříte, ale ztratíte je neekonomickým provozem kotle na vysoký výkon.
"Vědecké" studie často poskytují výsledky, které zadavatel potřebuje. Bohužel to neví ani někteří odborníci a netuší, co opisují. A jak je vidět, ani upozornit nestačí.
Osobně bych zařídil větrání podle dosažené vlhkosti a jednoduché vypínání okruhů tam, kde již topí slunce. Pak na vše na mnoho let zapomenout. Maximálně ze zájmu přes internet občas mrknout na logy, jak to funguje.

Autor: Mirek Svejda
Datum: 19.03.2021 19:20 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 123537
reakce na ...
Tepelná ztráta je v přímé úměře k teplotnímu rozdílu. To je sice pravda, ale zdi, podlahy a interní předměty fungují podobně jako baterka. Pokud vypnete topení jen se tato baterka vybíjí a ráno ji zase musíte dobít. To je jedna věc. Dále jde o to, že o pocitové teplotě rozhoduje řada drobností jako kondice, oblečení apod ale hlavně součet teploty okolních předmětů a teploty vzduchu. Takže jednoduše řečeno, pokud si necháte vychladit stěny, musíte pro stejný komfort topit na vyšší interiérovou teplotu. To je taky důvod, proč stačí nižší interiérová teplota v případě topení PT. Pokud ale budete spínat okruhy PT nějakým primitivním OnOff termostatem, budou se střídat dlouhé časové úseky s vychladlou podlahou a horším teplotním komfortem. Rekuperace Vám nezajistí srovnání teplot, ale nedovolí velké teplotní rozdíly mezi místnostmi. Jak jsem psal, kdysi jsem taky realizoval zónovou regulaci a po pár letech jsem to vyhodil. Kromě jiného i proto, že mě nebavilo honit děcka aby zavírali dveře. Je to Vaše rozhodnutí, podle mých zkušeností je to pro normální rodinný dům zbytečnost, která jen komplikuje ovládání a pro některé zdroje tepla zhoršuje účinnost topení.

Autor: Josef Vavra
Datum: 20.03.2021 19:45 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 133727
reakce na ...
Fotogalerie:
obrázek č. 1 obrázek č. 2
Tak jsem se díval na zapojení Loxone
https://www.loxone.com/cscz/kb/1-wire/
a využívá stejný princip, jaký mám na těch svých dálkových dohledech. Tedy klasická relátka a 1-Wire sběrnici.
Tímto způsobem řídím podlahu na novostavbě a donutil jste mě k porovnání teorie s naměřenými hodnotami. Po 48 hodinách natápění výkonem 6 kW je v domě nadtrenýrková teplota. Snímač je na betonu nad posledním závitem, tedy nejdelší možné transportní zpoždění.
Na prvním obrázku je realizováno řízení 29,0°C vyp/ 28,0°C zap. Je vidět především dolní podkmit se zpožděním 20 minut. Na druhém obrázku je porovnání s teorií. V podstatě souhlasí transportní časy. V každém případě platí, že podlaha začíná topit do 20 minut po zapnutí kotle. Nejčastější chybou je snímání teploty prostoru/zdí. To nemůže fungovat - vznikají dlouhé cykly a pak poznáte, kdy systém topí a kdy ne.
Jediným možným řešením je snímání teploty povrchu podlahy a jak dokladuji, může to být i poslední závit či teplota vratné vody.

Autor: Mirek Svejda
Datum: 20.03.2021 20:10 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 123537
reakce na ...
Jde o to, zda se bavíme o komerčním systému nebo nějaké samodomo sestavě. Většina zónových regulací pro PT používá jednoduché OnOff termostaty s teplotním čidlem v těle termostatu. To jsem upozorňoval, že není vhodné a komfortní řešení. Modernější ale i dražší systémy používají plynulou regulaci pomocí PWM, ale stále s teplotním čidlem v těle termostatu. Ještě dražší systémy (třeba Jablotron) používají plynulou regulaci a termostaty s infra snímáním teploty podlahy. To je sice fungující systém, ale s poněkud nepříjemnou cenou. Tazatel psal o snímačích teplot a ovládáním termopohonů pomocí PWM. V tomto případě bych si přidal i snímače teplot na zpátečních trubkách z PT. Tak to mám v podstatě i já, reguluji teplotu vratné vody a požadovaná teplota se koriguje podle externí (ekviterm) a interní teploty. Jenže nic takového se nedá koupit. To si musí sestavit a naprogramovat sám.

Autor: Jeremiáš Kutil
Datum: 20.03.2021 22:07 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 134355
reakce na ...
systém řízení je loxone a to hlavicemi schopnými regulovat v 0-100% v rozdelovači podlahového topeni.

, snímání teplot je odporové běžnými 10K čidly. Z důvodu nespolehlivosti a možného zarušení 1-wire.

Čidla budou instalována na zpátečkách potrubí , v podlaze , prostorová teplota se bude snímat tlačítky touch instalovaných v SDK příčkách.

Původně měly být senzory NTC v podlaze a v krytce tak aby neměřily teplotu zdí.
Nakonec bylo po dohodě s majitelem právě rozšíření o další senzory na zpátečkách potrubí.

Je sám zvědavý jaké budou průběhy teplot , požadavky na zvýšení kvůli teplotnímu komfortu. atd.

Nakonec se sám aktivně zapojí do vyhodnocení a optimalizaci.

Podle výsledku z první zimy se rozhodne o dalším.

K dispozici pro porovnání jsou navíc dva identické domy stojící vedle sebe (developerský projekt)

Ten druhý dům je standartní.

Autor: Mirek Svejda
Datum: 20.03.2021 22:26 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 123537
reakce na ...
Teplotní čidla s 1-wire rozhraním používám pár let a nevšiml jsem si nějakých problémů. Používám ale propojení kabely CAT6 s třídrátovým propojením (zem, napájení, signál) a maximálně asi 6 čidel na jedné větvi. Obrovskou výhodou je, že není nutné řešit kalibrační křivku, jednoduché rozhraní a snadné rozšiřování. Problémy mohou být pro jednoduché dvojdrátové propojení a nestíněné kabely.
Teplotní čidla dejte jednoduše do rozvaděče PT na vratné trubky. Tahat je do podlah je zbytečné.
Do místností používám kombinovaná čidla s měřením vlhkosti a teploty (např. DHT22). Psal jste o rekuperaci a proto se Vám hodí údaje o vlhkosti

Autor: Jeremiáš Kutil
Datum: 20.03.2021 23:25 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 134355
reakce na ...
Loxone může mít až 20 senzoru ideálně v BUS linii. Na jeden extension.

Nicméně dostal jsem na starosti dva hotové objekty multifunkčních domů , kde s 1W nemám dobré zkušenosti. Pravděpodobně je to souběhem.

Ale celej život pro měření teplot používám NTC a je to spolehlivé.

Mým oborem je automatizace strojů. A domy jsou pro mne španělská vesnice.


Teplota podlahy je stejná jako teplota vratné vody?

Autor: Mirek Svejda
Datum: 20.03.2021 23:46 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 123537
reakce na ...
Já Loxone neznám, ale samozřejmě čidla si musíte volit podle typu systému.
Jak jsem již napsal, s 1W čidly jsem měl problémy jen při propojení s dvojvodičovým rozvodem, kde se napájení bere ze signálového vodiče. Nebo mohou být problémy, pokud to není jednoduchá bus linie a jsou dlouhé odbočky k čidlům. Neboli problémy s nepřizpůsobeným vedením a odrazy.
V případě teplovodního topení se rozvody dělají tak, že se vhodným způsobem vedení trubek vytváří teplejší okrajové zóny. Takže jde o to, proč a kde chcete měřit teplotu podlahy. Pokud chcete přesně měřit teplotu třeba pod okny, tak tam musíte dát čidlo. Jenže Vy to potřebujete pro regulaci PT a na to Vám plně vyhovuje teplota vratné vody z jednotlivých okruhů. Pokud nebudou extrémně vysoké průtoky, tak teplota odpovídá s dostatečnou přesností teplotě podlahy. Výhodou je, že jsou všechna čidla pohromadě, zřejmě tam dáte i exterder a pak je jednoduché propojení.
Pokud děláte regulace, tak víte, že je daleko jednodušší dělat regulaci systému s malým transportním zpožděním. V případě PT se podobně podstatně lépe reguluje teplota oběhové vody, než dlouhá smyčka s regulací podle teploty v interiéru.

Autor: Jozef Homola
Datum: 21.03.2021 07:03 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
Fotogalerie:
obrázek č. 1 obrázek č. 2 obrázek č. 3 obrázek č. 4 obrázek č. 5 obrázek č. 6 obrázek č. 7 obrázek č. 8 obrázek č. 9
(Jeremiáš Kutil)
"Teplota podlahy je stejná jako teplota vratné vody?"

Pokud chcete odpověď na tuto otázku, tak není jednoznačná. Musí se upřesnit kde a to poměrně přesně. V každém místě může být jiná. Kromě toho se rozlišuje pojem jako nějaká bodová teplota povrchu nebo průměrná teplota povrchu.
Na povrchovou teplotu ale i uvnitř vrstev má vliv mnoho parametrů, např. plošný výkon podlahy, vnitřní teplota vzduchu, tepelný odpor nášlapných vrstev, rozteč kladení trubek, způsob provedení meandru, rychlost proudění vody ve smyčce, délka smyčky, hloubka uložení trubky v podlaze a materiál "zálivky".
Co mám na mysli viz obrázky.

https://www.google.cz/search?source=univ&tbm=isch&q=thermal+images+floor+heating&sa=X&ved=2ahUKEwi8w6bq3MDvAhWaAxAIHbIbCT8QjJkEegQIBxAB&biw=1429&bih=954#imgrc=Lr_j3VcjoTQ6dM

Autor: Josef Vavra
Datum: 21.03.2021 08:40 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 133727
reakce na ...
Jak závisí ustálené teploty v podlaze popisuji ve vláknu
https://forum.tzb-info.cz/147167-vypocet-a-optimalizace-pt
kde stačí volit hodnoty a máte krásný přehled, jakých výsledků můžete dosáhnout. Tuto edukativní vlastnost žádný jiný programe nemá, proto vzniká tolik omylů.
Dynamické jevy jsem už popisoval v předchozích příspěvcích. Pokud něco není jasné, můžete zavolat. Za chvíli z Vás bude profesionál vysoce převyšující zdejší úroveň diskuze.
1W řeším jako běžný CAT5 a do 20m dokonce "zapomínám" na impedanční přizpůsobení.
https://www.loxone.com/cscz/kb/1-wire/
Pokud jsou čidla připojena 3drátově, zcela bez poruch. A je to důvěryhodné - nenašel jsem čidlo mimo toleranci.

Autor: Josef Vavra
Datum: 19.03.2021 08:56 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 133727
reakce na ...
Fotogalerie:
obrázek č. 1 obrázek č. 2 obrázek č. 3
Předpokládám, že doma tlustostěnný ocelový bunkr nemáte a jistě chápete, kde dělá reklama zásadní chybu. Neuvažuje totiž prostředí jako celek. Tedy i tepelnou kapacitu zdí.
Na obrázcích máte tedy střední patro domu 10 x 10m, tedy ztráty stropem a podlahou nula. Venku 0°C
Výkon zdroje 5 kW a s požadavkem kompletního vypnutí nejen v noci, ale i přes den. Celková průměrná ztráta 1392W(H5)
Na druhém necháme jen noční útlum a jsme na 1449 W. Dotopeno trojnásobným výkonem je za 3 hodiny + půl hodiny transportní zpoždění. Na třetím obrázku totéž realizujeme radiátory. Transportní zpoždění se zkrátí na minuty a dotopeno je za 2 hodiny. Nedojde k rychlému nárůstu teploty podlahy, proto může být pocit ve skutečnosti horší. Ale u radiátoru si můžete ohřát zadek. Celkový příkon domu je 1479W díky nárůstu ztrát obvodovým zdivem, větráním, okny.
Sám vidíte, že rozdíly jsou nepodstatné. 4% ušetří i denní útlum a radiátory naopak 2% prodělají. Proto se zaměřte především na komfort. Tedy vhodné teploty v jednotlivých částech domu jakoukoliv regulací. Osobně užívám 5 termostatů ovládaných internetem za celkem 1300 Kč.
Je to dobré i jako dohled funkce a třeba i varování, že kotel potřebuje údržbu (zvýšená teplota spalin). Řadu důkazních měření správnosti výpočtů mám na svých stránkách. Lze dosáhnout souhry desetiny stupně a minuty. Marně čekám na nějakou konstruktivní připomínku, ale nikdo žádnou nemá.

Autor: Mirek Svejda
Datum: 19.03.2021 10:20 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 123537
reakce na ...
Pane Vávra, těžko se dočkáte nějakých konstruktivních připomínek, protože Vaše výpočty nikoho nezajímají.

Autor: Tomáš Hluštík
Datum: 22.03.2021 23:14 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 109163
reakce na ...
Fotogalerie:
obrázek č. 1 obrázek č. 2
Na rozdíl od vás mám el. podlahovku a ne teplovodní, tak nemohu posoudit všechny aspekty.
Ale budete mít Loxone, tak si s tou regulací můžete několik sezon pohrát.
K některým věcem mohu jen svoje osobní zkušenosti.

Sporadicky obývaná místnost pro hosty:
Mám v podkroví, děti jezdí jen občas.
V nepřítomnosti snižuji teplotu podlahy na 15 st., jestli to spoří nebo ne můžete vidět z grafu spotřeby za letošní sezonu. Krásně jsou vidět i ty náběhové špičky, které jsou cenou za natápění. Ale porovnejte plochy pod jednotlivými úseky grafu, vyjadřující náklady a je to celkem jasné. A fakt se mi o to v součtu nezvedla spotřeba ostatních místostí...

Ohledně reakce regulace na krb a rekuperaci:
Mám jen ten krb, ale osvědčilo se mi regulovat teplotu podlahy.
V reakci na dlouhodobější změny venkovní teploty pak můžete jen v rozmezí stupňů posouvat teplotu podlahy.
Pak vůbec neřeším krb nebo otevření oken. To vyřeší podlaha sama.
Na otevření okna díky setrvačnosti ani nezareaguje, když zatopím v krbu, tak stoupne teplota vzduchu nad teplotu podlahy, ta nemá čemu předávat teplo a tudíž přestane odebírat energii ( případně kryje jen úniky do podloží ).
Je to hezky vidět na druhém týdenním grafu ( začíná úterým ), kdy po zatopení v krbu přestane odběr el. energie podlahou.

Autor: Pavel Wolf
Datum: 23.03.2021 09:44 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 126740
reakce na ...
Nepíšete co máte za el. topení (folie/kabely) a jaká je podlaha. Jestli tam není žádná možnost akumulace (folie pod plovoučkou) tak ta reakce je podstatně rychlá. Asi nikdo se nepře že vypnutí topení na několik dní se nevyplatí. Nepíšete jaké jsou TZ domu, ale každopádně platíte 3x tolik jak kdo netopí čistě EE. A k těm ztrátám, myslíte že dům třeba s TZ 5 kW bude mí v případě že když budu vytápět jen půlku domu také poloviční TZ?
A můj názor na předraženou regulaci, můžete to mít jako koníčka, jinak je to vyhozená investice a u vodní podlahy nic takového nepotřebujete.

Autor: Roman Novák
Datum: 23.03.2021 19:55 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 105259
reakce na ...
Fotogalerie:
Zdravím,

tuším, že přiložená tabulka s reálnými spotřebami u domu, který jede výhradně na elektřinu Vás bude zajímat. Několik předchozích zimních sezón jsme pokoj pro hosty v patře nevytápěli. V této sezóně je v patře v provozu druhá bytová jednotka, takže je dům vytápěn celý.

Autor: Mirek Svejda
Datum: 23.03.2021 20:31 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 123537
reakce na ...
Nechce se mi to přepočítávat. Vidím mírně vyšší spotřebu, ale letošní zima byla chladnější a navíc jste topili na vyšší teplotu v interiéru. Odhaduji, že vliv nevytápěného patra byl prakticky nulový.

Autor: Roman Novák
Datum: 24.03.2021 05:36 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 105259
reakce na ...
Pro p. Radka:

Celková podlahová plocha vytápěné části domu je 180m2

Pro p. Švejdu, Vávru:

Na první pohled vytápění další místnosti spotřebu vůbec nezvedlo a naopak, když zahrneme zvýšenou spotřebu teplé vody a další instalované spotřebiče, které se na vytápění domu prakticky nepodílejí jako pračka se sušičkou. Pak to svádí k domněnce, že je někde chyba. Také proto připojuji i ostatní naměřené hodnoty. Nemůžu vyhodnotit zatím přesně, ale rýsuje se celkem jasně závislost spotřeby na rychlosti větru. Z jiných měření zase plyne, že se tom kromě ochlazováním obálky domu podílí zásadně i infiltrace a účinnost rekuperace.

Autor: Radek Radek
Datum: 24.03.2021 07:31 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 122080
reakce na ...
Proč se v chladnich měsících skoro zdvojnásobý spotřeba domácnosti .

To dotapí rekuperace ?

Autor: Roman Novák
Datum: 24.03.2021 07:54 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 105259
reakce na ...
Rekuperace v chladných měsících ohřívá teplou vodu přibližně 3x dráž + aby bylo možno rekuperovat tak musí běžet kompresor. Takže běží 5x až 7x déle než v letních měsících. Neznamená to že topí, na to energie odpadního vzduchu nestačí, ale méně chladí než pasivní rekuperace. Respektive není vzduch nutno dohřívat.

Edit: Samozřejmě jse na tom podílí i vyšší spotřeba domácnosti v zimních měsících s pochopitelných důvodů.

Autor: Josef Vavra
Datum: 03.04.2021 20:13 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 133727
reakce na ...
Ze spotřeb proháníte kompresorem kolem 600W. S COPem 2 to vyrobí 1200W
To je teplá voda pro 10 lidí, ale jste 4, tedy cca 500W. Dalších 700W musí topit. Všechno perfektně souhlasí. Dokonce i těch 600W z odpadního vzduchu dostanete při větrání 0,2
Nebo máte jiné vysvětlení? Vy to musíte vědět líp.

Autor: Roman Novák
Datum: 03.04.2021 20:52 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 105259
reakce na ...
Fotogalerie:
Kompresor běží 14 hodin denně 600 Watt nebere ani v létě když má výparník přes +10 až 15°C. V topném období má typicky kolem +1°C. Nelze opomenou ani příkon ventilátorů a řídící elektroniky. Těch 1200 Watt Vám na ohřev vody za takových podmínek nevydá ani když ho poprosíte na kolenou. Navíc jak jsem psal běží typicky 14 hodin denně. Můžete počítat znovu a lépe.

Edit:
Předpokládám že součástí partikulárních zájmů pánů z Danfossu není pošpinit vlastní kompresor. Tedy že dodržují konvence.

Jak píšete. Fyziku neoblbnete a to dokonce ani kompresorem. V odpadním vzduchu tolik energie není. Pokud ji budete chtít z toho kompresoru dostat budete ji do systému muset vložit odjinud. Když si to vložíte HX-diagramu bude Vám to hned jasné.

Autor: Josef Vavra
Datum: 04.04.2021 09:02 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 133727
reakce na ...
Fotogalerie:
V tom případě zkuste zodpovědět co bere těch dalších 800W mimo podlahovku(z toho 200W mohou být spotřebiče). Vy jste majitel a víte o svém domu nejvíc.
Jste beze sporu ukázkou špičkových řešení a jde jen o to odsouhlasit fyzikální souvislosti.
Většinou mám fasádu teplejší o max 30K. Vy uvádíte dokonce 40K. To může znamenat, že i to slunce je o něco silnější - i díky odrazu od sněhu - a sluneční zisky okny jsou také významnější, než u mě.
Pak je vysvětlena i nepotřeba dalších zdrojů a až famózní výkyv v lednu 2018(pokud to nebyla dovolená).
Když kompresor běží polovinu doby, tak to odpovídá i potřebě vody pro 5 lidí. Vše souhlasí.
Ještě se musím omluvit za neodečtení letní klidové spotřeby 300W - Vy vlastně začínáte dotápět od 11,5°C a máte doma 21 - slunce tedy přidává 9,5 K , u mě přidává cca 5K, u pana Radka Rejče nějakých 8K.

Autor: Roman Novák
Datum: 04.04.2021 12:24 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 105259
reakce na ...
Přesnou odpověď Vám nedám. Museli bychom rozpitvat každý detail. Třeba v měsíci prosinci a částečně v lednu, když rozsvítím veškeré adventní ozdoby je to 280Watt (uvnitř). Zůstává zapnuté kolem 15 hodin denně. O tom že se více peče a tento rok už ve dvou kuchyních jsem už psal. Také jsem zde zatajil, že od května minulého roku mám zprovozněn kamerový s externími infra přísvity. Jenom jeho venkovní ztráta je v zimních měsících 30-40kWh, v létě bude poloviční. Do spotřeb a vnitřních zisků přibylo datové úložiště a nejhlučnější zařízení v domě PoE switch.

Když budeme pátrat po nesouladu mezi naměřenými globálním slunečním zářením a vlivem na spotřebu, pak bude pravděpodobně velká chyba v samotném měření. Problém je sníh. I když meteostanice nepatří mezi nejlevnější tak si s tímto neporadí a já snímač čistím od sněhu spíše náhodně.

Další nepřesnost v tom typickém 14 hodinovém provozu kompresoru. Je to běžný pracovní den. O víkendech běží zpravidla o něco déle. A naopak už v březnu se našlo pár dní kdy větrání přepínalo na bypass. Například i dnes kdy bude průměrná teplota pod nulou dojde na bypass a doba běhu kompresoru se zkrátí.

Úplně přesnou odpověď Vám nedám, ale bude to soubor takovýchto detailů.

zobrazuji 1 - 30 z 99   starší >>
odpovědět na původní příspěvek

Přihlášení/odhlášení odběru příspěvků e-mailem:
váš e-mail:
Toto je nemoderovaná diskuse čtenářů portálu TZB-info. Redakce nenese zodpovědnost za obsah příspěvků a vyhrazuje si právo příspěvky odstraňovat.



 
 
Reklama