teoretické výpočty desky částeně vetknuté
Reklama
Vzhledem k naprosto rozdílným informacím, jsem se rozhodl se naučit navrhovat nosnou k-ci. Ne že bych nevěřil statikům, ale bez znalosti nejslabších míst není možné navrhnout efektivně postavenou k-ci.
Prokousávám se teorii i samotným orientačním výpočtem, ale mám zatím pár otázek, které budu rád když mi někdo vysvětlí a nebo mě nasměruje na zdroj, kde bych ty informace mol najít.
Takže od začátku, pro jednoduchost tu budu počítat jen deskovou k-ci. A hned od počátku netuším jak se došlo ke stanovení průběhu momentů v polích vs ve vetknutí.
1) Když si vezmu desku částečně vetknutou násobí se 1/16 vůči 1/12. Tedy v poli se projeví jen 3/4 než ve vetknutí? Jak se k tomu došlo?
2) Pokud je vetknutá úplně dostanu se dokonce na dvojnásobek. Přitom rozdíl je pouze ve výšce věnce. Našel jsem k tomuto několik výpočtů, ale ani jeden se po té nezměřil na výpočet sil v tom věnci, kde by se předpokládám měla objevit stejná síla jako v tom vetknutí nebo ne?
3) A pokud platí 2) musí platit i tvrzení, že na ten věnec (stěny) je v případě vetknutí větší nárok na výztuž než u prostě uložené desky?
4) Kde najdu nějaké tabulky výpočtových hodnot pevnosti? Našel jsem: http://stavebnikomunita.cz/profiles/blog… kde se dá asi vyčíst hodnota betonu, ale z oceli moc moudrý nejsem. Mez kluzu oceli bývá zpravidla 500MPa jestli se nemýlím, ale jak z toho určit tu výpočtovou hodnotu Rstd? U nosné ve výpočtech uvažují 300000kPa ale u rozdělovací jen 190000kPa. Jak se k tomu dostali?
5) tu rozdělovací výztuž mou volně ohnout z horní do spodní vrstvy a nebo tam musím udělat ty ohyby v úhlu?
Vkládání nových příspěvků je dostupné pouze pro přihlášené uživatele
Nejnovější příspěvky
Já to tak taky dělat nechci jen zkouším mezní stavy. A dost mě překvapilo že to v tom výpočtu vyšlo a ještě s takovými…
před více než rokem
Naprosto souhlasím, že je potřeba toho nechat. To jméno mé je pravé a stavař nejsem ale výpočty kontrukcí jsem ve své…
před více než rokem
Pánové Mitáčku a Homolo, nebylo by lepší toho nechat? Vždyť je to směšné. Pan Mitáček si hraje na svépomocného…
před více než rokem
8 odpovědí
Zobrazit všechny reakceReklama
Z toho vašeho popisu nemám jasno o co Vám jde. Chtělo by to nákres. Mez kluzu 500 MPa nebývá pravidlem ale je obvykle nižší. Projektant zravidla nepracuje až do meze pevnosti nebo kluzu ale pracuje s hodnotami napětí označené jako dovolené, kde je již zahrnut koeficient bezpečnosti, který se koriguje druhem zatěžování (statické, míjivé, střídavé).
https://www.google.cz/search?q=prvky+bet…
Upraveno autorem před více než rokem
JH Jozef Homola @jozef.homola562k té oceli:
https://www.dek.cz/produkty/detail/44009…
https://www.kari-site-roxory.cz/hutni-ma…
Buď se uvádí pouze hodnota mez kluzu 500 MPa a nebo DIN 488, zn. B500A a nebo B500B dle tažnosti. Ale jak z toho dostanu hodnotu Rstd? Jaký je mezi tím vztah? Viz první příloha. Dále je výpočet minimální plochy rozdělovací výztuže a krom této hodnoty tam přibyla hodnota pro rozdělovací výztuž, ale nikde o ní žádná zmínka. Příloha 2.
Předpokládám že obojí bude vyčteno z tabulek, ale nenašel jsem nic :-(
Jinak k bodům 1 a 2. Jde mi o výpočet průběhů momentů pro deskové k-ce viz příloha 3 pro částečně vetknutou desku a obrázek 4.
A) Moment působící uprostřed desky F2 je 3/4 momentu F1. Jak se k tomu došlo? Tedy modrá výztuž bude mít cca 3/4 průřezu jako zelená a hnědá dohromady?
B) Moment F2 se přenáší do svislé zdi F1 a namáhá zelenou výztuž stejně nahoře jako tu svislou část ve zdi? Snažím se prokousat statickým výpočtem, který tu mám v papírové podobně a překvapuje mě, že namáhání svislé zdi dále nejsou předmětem výpočtu. Kolmo do země na tlak se přeci ty síly jen tak nepřenesou. Pokud by ta zeď dále pokračovala (další patra) bylo by to lepší, ale takto?
C) Může být hnědá výztuž jak je vyznačena na levé straně, nahrazena "volně" ohlou výztuží jak ne naznačena na pravé straně. Tedy bez přímého ohybu v jednom jediném místě?
Jinak mi stále jde o stavbu z mého příspěvku zde: https://forum.tzb-info.cz/155858-monolit…
Už jsem sice došel k tomu, že i když tam bude 20cm průměrně armovaného betonu nahoře i dole bude to naprosto v pohodě. Ale rád bych se na tom něco naučil a chci vědět, kde ta výztuž je vlastně přesně potřeba.
Jednu polovinu svislé k-ce jsem ale nahradil pěti sloupy 320x320mm. Smykové síly bude přenášet ta polovina u svahu ve tvaru C. Tu bych sice mohl také "očesat", ale já tím potřebuji uzavřít hydroizolaci mezi touto k-cí a stávající opěrnou zdí.
Vkládání nových příspěvků je dostupné pouze pro přihlášené uživatele
Nevhodný příspěvek
Pokud chcete upozornit redakci na diskusní příspěvek, který svým obsahem porušuje pravidla diskusí na portálu TZB-info, klikněte na tlačítko Odeslat. V diskusích jsou nepřípustné zejména příspěvky vulgární, urážlivé a nesouvisející s tématem dané diskuse.
Vyberte způsob sdílení
Reklama