Plné znění článku: Solární ohřev vody na českém trhu
Dobrý den, na článek by se dalo velmi obsáhle reagovat. 1. Předně bych chtěl říci, něco málo k zadání. U 4 osob,…
před 3 roky
Ano, vsechny pripady uvazovaly, ze solarni system je instalovan dodatecne. V tomto pripade je zaloznim zdrojem plynovy…
před 6 roky
Dobrý den, chápu to správně, že studie počítá s tím, že už je nainstalován nějaký stávající zálohovací systém ohřevu…
před 6 roky
8 odpovědí
Zobrazit všechny reakceDobrý den,
na článek by se dalo velmi obsáhle reagovat.
1. Předně bych chtěl říci, něco málo k zadání. U 4 osob, 40° JV, 30° jsem přesvědčen, že sestava s 200 l zásobníkem je málo. Za prvé tak velký odklon k východu sníží výkon celé solární soustavy oproti orientaci na J, JZ. Už z toho důvodu je určitě lepší varianta s 300 l bojlerem, kde můžeme využít větší kolektorovou plochu, at už 2x 2,5 nebo 3x 2m2 kolektorů. U 200 l sestav se předpokládá obvykle 2x 2,0m2 kolektorů. My bychom volili určitě větší variantu. Z grafu měrných zisků je zřejmé, že se šetřilo v porovnávaných sestavách na kolektorech, kdy pak z daného návrhu vychází vyšší měrné zisky.
Dodám ještě, že u 4 osob lze klidně očekávat, že nebude potřeba nějakého šetření vodou. U nabídek s 200 l zásobníkem se může stát, že zákazník bude do budoucna nespokojen. Jedná se především o období s menším slunečním svitem a potom dochází k ohřevu pouze menší části zásobníku. Kdyby se chtěli 3 z 4 členné domácnosti okoupat po sobě a napustit vanu, je pravděpodobné, že budou čekat na ohřátí vody kotlem. Samozřejmě závislé na výkonu kotle.
Ale jen pro vyjasnění: představme si, že by tento 200 l bojler byl dohříván kotlem na TP samotíží. Tak se po večeři rodina umyje a jeden okoupe. Další člen rodiny by stál u kotle a přihazoval.
2. U grafu solárního pokrytí mě překvapuje vyšší % pokrytí, už vzhledem k výše uváděných měrným ziskům.
3. Co se týká doplnění tloušťky izolace panem Mužíkem, osobně bych se zaměřil v uváděném zadání raději na instalaci větší kolektorové plochy, než lepší izolace. Navíc 15 m vzdálenost mezi kolektory a strojovnou není zase tolik. Přesto by byla spíše zajímavá předpokládaná trasa potrubí. Přístřešek je zjevně mimo objekt, takže je vysoká pravděpodobnost, že na tu vzdálenost by bylo potrubí uloženo např. v chráničce v zemi. Prostup do TM je třeba řešit civilizovaně jádrovým vrtáním, pokud nechce mít majitel rozbitý dům od sbíječky) Potom ovšem zcela jednoznačně dojde k zvýšeným nákladům s realizací. ( když to nechceme odfláknout)
4. Co se týká úvodního obrázku, to je mi zcela jedno, to nemá žádnou vypovídající hodnotu.
5. To co mi ale v článku chybí je způsob jakým bylo počítáno, jaký software byl použit. Ještě více důležitější je však o jaké solární kolektory se v nabídkách jednalo. U skupina A- P mohly být pro lepší transparentnost uvedeny typy kolektorů. Zajímá mě to především proto, že bychom si mohli provést nezávazně srovnání na našem SW. Dále není zřejmé zda se uváděné nabídky liší právě typy solárních kolektorů nebo třeba jen názvem firmy. Potom bychom klidně mohli mít v uváděném článku o srovnání několik typů stejných kolektorů, lišila by se jen konečná cena každé jednotlivé firmy. Zisky i pokrytí by v grafech vycházelo stejně, jen by se změnila doba návratnosti u každé této nabídky.
6. Dále dodám, že instalace solárních kolektorů na ohřev vody by si klidně po téměř 3 letech od zveřejnění článku zasloužila aktualizaci. ( už kvůli neustálému zvyšování nákladů při instalacích termických kolektorů)
7. Vím velmi dobře jak je časově náročné zpracovat jakýkoliv článek na téma solárního ohřevu, proto chci autorům poděkovat za čas, který tomu věnovali.
Pavel Kocián | Solární systémy Kocián
Dobrý den, chápu to správně, že studie počítá s tím, že už je nainstalován nějaký stávající zálohovací systém ohřevu vody pro případ, že slunce dodá energie málo? S jakou částkou za instalaci bylo počítáno? Obsahují fototermické systémy měření množství energie dodané sluncem? Zmiňujete se o degradaci nemrznoucí kapaliny vlivem stagnace - jaký vliv na její životnost má např. dvoutýdenní letní dovolená, při které není žádný odběr TV? Obsahují některé ze zkoumaných systémů vlastní napájení elektrické části systému (např. fotovoltaické), nebo jsou závislé na síti? Díky za Vaše odpovědi!
OV Ondřej Vrla @ondrej.vrlaAno, vsechny pripady uvazovaly, ze solarni system je instalovan dodatecne. V tomto pripade je zaloznim zdrojem plynovy kotel se stavajicim zasobnikem. V pripade novostavby se zalozni ohrev integruje primo do solarniho zasobniku a navratnost vychazi o neco lepe oproti konvencnimu reseni bez solarnich kolektoru.
U malych fototermickych systemu se presne mereni zisku zpravidla neinstaluje, nebot zbytecne navysuje naklady. Vetsina regulatoru ale dnes ma zjednodusene=nepresne vyhodnoceni prinosu z rozdilu mezi teplotou v kolektoru a teploty v zasobniku (ktere jsou stejne merene kvuli regulaci) a rucne nastavene hodnoty prutoku kolektory.
Vliv stagnace na degradaci zavisi kupodivu i na typu kolektoru. Existuji kolektory, ze kterych je nemrznouci kapalina pri zacatku varu velice rychle vytlacena (s lyrovym absorberem) a v paru se premeni pouze par mililitru. Existuji ale take kolektory, u kterych zapojeni absorberu vytvori kapsu a pri stagnaci se vyvari se cely objem kolektoru / pak je tepelne zatizena daleko vetsi cast kapaliny a musi se menit driv. Bezne se kapalina meni az kdyz pH klesne pod hodnotu 7. Vasich 14 dni/rok asi moc neovlivni u bezneho kolektoru zivotnost kapaliny.
Zkoumane systemy byly bezne na trhu, obehove cerpadlo i regulace napojene na sit (bez fotovoltaickeho pohonu).
S pozdravem
Tomas Matuska
Při venkovní teplotě cca minus 20 stupňů, dává solární zisk 37 kWh tepla. Malý úsporný dům by tím šel vytopit.
Naměřené hodnoty v době Sibiřské zimy ( Na Kvildě bylo dnes kolem minus 40 )
-venkovní teplota dnes v noci -19°C
-topný faktor TČ průměr za 24 hod K=282,9 : 76,66=3.69 (nyní okamžitý K=3.9)
-TČ za celý den neohřívalo teplou vodu, zajistily to soláry 17.7 kWhod (+1,1 kWhod přepuštění z AKU)
-solární zisk za včerejšek 19.4+17,7=37,1 kWhod
Tedy, solární teplo se v tomto velkém domě spotřebovalo na přípravu teplé vody. Tepelné čerpadlo plně postačuje pro vytápění domu i v silných mrazech. Bez použití elektrokotle.
Velký solární systém špičkových solárních kolektorů, s patřičně velkou solární akumulací, by mohl dokázat vytopit dům. Výhodnější ale je nespoléhat tolik na přírodu ( sluneční svit) a použít i technologie čerpání tepla – tepelné čerpadlo. Tedy, ideální je mít obojí. Solární systém i tepelné čerpadlo.
SP Sykora Pavel @sykora.pavel825Nezdá se vám, že bez původního smazaného příspěvku tohle nedává smysl ?
Děkuji kolegům Jakubu Venzarovi a doc. Ing. Tomáši Matuškovi za tento příspěvek. Pohled nestranných autorů je pro mne přínosem a také odpovědí na četné dotazy našich zákazníků. Někteří z nich tvrdí, že jsme drazí. Vzhledem k tomu, že naše realizace srovnatelných sestav se pohybují kolem 100.000,- Kč (a tuto cenu v podstatě navzdory rostoucím cenám surovin již držíme minimálně od roku 2004) musím na základě článku konstatovat, že jsme s našimi cenami srovnatelní s konkurencí a držíme se spíše pod průměrem. Co v příspěvku schází, je srovnání kvalitativních ukazatelů. Uvedu jen drobný příklad. Řada firem používá pro tepelné izolace potrubí sílu stěny izolace 13 mm a v některých případech i méně. Takové potrubí má pak značné ztráty do okolí a pro klienta samozřejmě nižší přínos. Zákazník tak sice "ušetřil" v okamžiku nákupu zařízení nějakou tu tisícikorunu, za dobu životnosti soustavy však takto přišel o podstatně více. Naše firma používá izolace o síle stěny 19 mm. Ty jsou samozřejmě dražší, ale soustava má díky tomu podstatně nižší ztráty tepla do okolí.
Co mne u příspěvku mrzí, je úvodní fotografie. Takovéto solární soustavy jsou vhodné do krajin na jihu Evropy, kde nemrzne. Umístění akumulační nádrže ve venkovním prostředí je v našich podnebných podmínkách naprosto nevhodné. Pokud nedojde k poškození samotné nádrže mrazem, pak rozhodně první zimu nepřežije přívodní potrubí. Opatření, kdy se soustava na zimu vypustí je rovněž zcestné, neboť tak v nádrži zůstává vlhký vzduch silně podporující korozi a snižující životnost této soustavy. Domnívám se, že tento obrázek použila pouze ilustračně redakce a doc. Matuška by měl pravděpodobně zcela shodný názor, jako jsem zde uvedl.
Za zmínku by jistě stálo také zdůraznění skutečnosti, že ve dvou případech použité vákuové trubice, jsou výrazně dražší než ploché kolektory a nebo za cenu láce navržené soustavy neposkytují ani dostatečné pokrytí potřeby energie. A zde je třeba také podtrhnout skutečnost, že u převážné většiny těchto kolektorů nelze předpokládat tak dlouhou životnost, jaká je běžná u plochých kolektorů.
Praktičnost volby plochých kolektorů dokládá také skutečnost v sousedním Rakousku (které patří k solárním "velmocem" ), kde instalace vakuových kolektorů dlouhodobě tvoří pouhé 2-3% z celkového množství instalací.
S přáním slunečných dnů Miloslav Mužík, -MMM-SOLAR
MM Miloslav Mužík @miloslav.muzikDobrý den, ano, úvodní fotka je ilustrační a vybrala ji redakce.
Jiří Zilvar, redakce
Nevhodný příspěvek
Pokud chcete upozornit redakci na diskusní příspěvek, který svým obsahem porušuje pravidla diskusí na portálu TZB-info, klikněte na tlačítko Odeslat. V diskusích jsou nepřípustné zejména příspěvky vulgární, urážlivé a nesouvisející s tématem dané diskuse.
Vyberte způsob sdílení
Přihlášení
nebo se přihlaste emailem
Nemáte účet?
Vypadá to, že nejste přihlášen
Registrací a přihlášením získáte mnoho výhod. Neunikne vám žádný nový příspěvek u oblíbených témat, můžete se ptát i odpovídat.
Technická podpora
Máte potíže s přihlášením, vkládáním příspěvků, nebo se správou vašeho profilu? Napište nám! Uvítáme také připomínky, podněty a nápady k vylepšení diskuzního fóra. Děkujeme.