Plné znění článku: Zemní kolektor - nový prvek v systémech řízeného větrání budov
další proti sklepu na místo zemního registru je to, že v zimě by se ti sklep vymrazoval ledovým vzduchem zvenku a…
před 14 roky
Dle data vidím, že to už asi bude zbytečné, ale rozdíl v průřezu trubky 100 a 200 mm není dvojnásobek, ale více než…
před 15 roky
Dobrý den chtěl jsem se zeptat jestli mate pruměr teto roury 500 mm a délku 150cm děkuju za odpověd.
před 15 roky
202 odpovědí
Zobrazit všechny reakceDobrý deň prajem,
som študentkou piateho ročníka na TUKE na Stavebnej fakulte. Momentálne riešim diplomovú prácu. Mojou témou sú netradičné a teda obnoviteľné zdroje energie. Mám vyriešiť návrh zemného registra a urobiť porovnanie ako mi hrúbka steny, dĺžka potrubia a rozmiestnenie ZR ovplyvní výslednú teplotu a tlak v potrubí. Neviete mi prosím poradiť, kde by som našla vhodné podklady pre výpočet, prípadne pre písomnú časť práce? Ďakujem
AF Andrea Fedáková @andrea.fedakovaVážená slečno,
Pokud mi sdělíte Váš email, mohu Vám poslat velmi pěkný program na výpočet možných úspor při různých parametrech zemního kolektoru, včetně oprimální rychlosti proudění a tlakových ztrát. Tuším, že pochází od firmy Rehau.
Můžete se ho pokusit najít i sama. Jmenuje se :
Bemessungssoftware_AWADUKT_Thermo_Luft-Erdwaermetauscher_Version_2.0.zip
nebo mně napište na : martin.prchal at ruzenec.net
mám položenou trubku 2x150 KG pod základama a rozvedenou do základové desky pokud vyhcázím z potřeby 180 m3vzduchu za hod pro můj dům pak mi vychází rychlost cca 1,5m/s to asi jde.Přesto že jsem v nejvyšším pásmu radon. nebezpečí trubka oranžová KG je bezpečná.Mám dotaz kam nejlépe dát výústky přiváděného vzduchu pod okna nebo nad okna podle mého pod ale jako výústky chci použít větrací systém Schiedel aera a tam přivádí vzduch nad okna.Má vůbec někdo zkušenost s tímto systémem.A další dotas musím na přívod vzduchu do zemního výměníku dávat ventilátor nebo mě bude stačit ventilátor pro odvod vzduchu.Který je součástí systému aera a vytváří mírný podtlak.Délka obou trubek celkem cca 40-50m počet kolen 8 90°+ rozvody do jednotlivých místností.Díky za odpověď.
SJ svoboda jindřich @svoboda.jindrichja je mam nad okny,aspon mi do nich nepada bordel,kdybych je mel pod okny na podlaze.
staci ventilator pro odvod vzduchu.na hribu - vstupu do ZR by jste si to jen kompikoval.
Chcem sa opytat s akeho materialu odolneho voci teplote zhruba do +200stupnou C rurka by mala byt o priemere 45mm.DAKUJEM
ES Ervin Sorrshi @ervin.sorrshiPokud nejde o překlep a skutečně požadujete pro vaší plastovou trubku (kde to má pracovat?) provozní teplotu 200°C, tak Vás musím zklamat. Takový plast běžně neexistuje. Nad 100°C provozní teploty jdou pouze plasty typu PVDF (10-15x dražšší trubky a tvarovky než PP)a PPSU (výrobce trubek mi není znám, dostupné jsou pouze tvarovky pro systémy spojů trubek z PEXa), ale ani ony nevydrží dlouhodoběji nad 150°C. Okolo 100°C lze provozovat systém z PEXa.
Pochopitelně záleží dále i na chemickém vlivu média (pH) a provozním přetlaku média. Kromě průměru trubky je dále nutná správná volba bezpečné tloušťky stěny potrubí.
Pro vaší provozní teplotu lze použít pouze trubku ocelovou, měděnou, či nerez. I pro tyto materiály je ovšem stěžejní před aplikací správné posouzení provozních vlivů a také správně zvolený typ spoje potrubí. Spoje pájené na měkko (pozor ovšem i na správnou volbu tvrdé pájky, tj. její mez pevnosti při 200°C) či spoje lisované taková provozní teplota předem diskvalifikuje.
S pozdravem Kolář
Zdravím diskutující. Registr pokládám zítra. Chtěl jsem jej dělat z kanalizačních PP trubek (Osma), ale stavební firma je objednala pozdě, a teď mi stojí tavba na její dodávce. Došla mi trpělivost a dám tam KG PVC. Slyšel jsem ale i názor, že PVC uvolňuje ftaláty a v zahraničí se na vzduchotechniku nepoužívá. Proto je asi i avadukt z PP. Jsou tady nějací chemici, kteří by k tomu měli co říct? Díky
DG Darek Grabarczyk @darek.grabarczykChemik nejsem, ale o uvolňování ftalátů jsem zatím slyšel jenom v souvislosti s měkčeným PVC, z čehož KG-trubky asi nejsou.
Toto je opravdu velmi dobrá PR reklama.
Je s podivem, že autor velmi přesvědčivě popsal všechny možné nevyhovující řešení, ale jaksi pozapomenul na jiná než "Rehau" řešení. S vyjímkou tohoto "opomenutí" je však článek přínosný.
A jak jsem to dělal já?
Sám jsem stál před 3 lety před stejným problémem při výstavbě nového domu. Nechal jsem se inspirovat ideovým přístupem firmy Atrea, jejíž výrobek jsem jako koncový zákazník použil pro vytápění a odvlhčování vnitřního bazénu. Do země jsem položil paralelně tři plastové vrapované jednostěnné roury o průměru 200 mm velmi podobné těm, používaným pro drenáže, ale BEZ perforovaných stěn. Každá má délku cca 25 m, položená do výkopu v osové vzdálenosti zhruba 60 cm, do hloubky kolem 150 cm. Trubky ústí na jedné straně v zahradním domku na nářadí, kde je také umístěný ventilátor a vstupní filtr. Vzhledem k ceně cca 100 Kč/m délky jsem si mohl dovolit komfort jistého předimenzování. Ventilátor s příkonem 500 - 700W s dálkově ovládanými otáčkami (systém EIB) dodává cca 500 až 3000 m3/hod vzduchu který je v létě ochlazen o 12 - 15 °C a je vyfukován odbočkou v obývacím prostoru. V zimě je předehřátí vzduchu o 15 - 20 °C což je v dobré shodě s hodnotami uvedenými v článku. Vrapová jednostěnná stěna sice zvyšuje celkovou tlakovou ztrátu, ale při turbulentním proudění účinně napomáhá tepelné výměně. Systém při Zlomkové ceně materiálu velmi dobře plní funkci pasivní klimatizace. Zbývá jen dodat, že vlastní systém Atrea bezproblémově zvládá jak vytápění prostoru v bazénu, tak i odvlhčování (relativní vlhkost kolem 50%), kdy odváděný vlhký vzduch předává přez rekuperaci replo přiváděnému a navíc následně odchází podobným vrapovým potrubím pod venkovním chodníkem, kde v zimě odevzdává i zbytkové teplo a rozpouští sníh.
MP Martin Prchal @martin.prchal Pane Prchal,napište mi kde jste vrapované roury sehnal.Marně je sháním místo drenáří,které mi zcela zarostly kořeny okolních stromů.děkuje a zdraví Suttner.
Dobrý den,
mohu udělat sklon potrubí směrem od zemního registru (budovy)?
To znamená že by nasávání bylo níže než ústí do domu.
Budu stavět v mírném svahu směrem od domu.
Můžu velice levně získat 50-60m trubek. Mají však průměr jen cca 100-110m a jsou prý původně určené pro potrubní poštu ( vyhlazenější povrch ). Zatím jsem je však fyzicky neviděl, takže neznám tloušťku, ani materiál ( prý novodur ). Myslíte, že i z těchto neúplných informací se dá odhadnout, zda jsou trubky pro ZR použitelné ? Uvažoval jsem o dvojím vedení trubek, takže v součtu by to bylo těch doporučovaných 200mm.
Předem díky za info
TG Tomáš Gelnar @tomas.gelnar152Dle data vidím, že to už asi bude zbytečné, ale rozdíl v průřezu trubky 100 a 200 mm není dvojnásobek, ale více než čtyřnásobek. a co se odporu proudění týká, je to ještě horší.
A ještě jeden dotaz, je nějaké jasné doporučení ve vztahu k tech.řešení eliminace radonu. Nacházím se ve středním riziku.
Děkuji za názor.
LS
Pro volbu vhodného materiálu trub zemního přivaděče je dobrá rada drahá. Jestliže Rehau tvrdí že má řešení, muselo by se jednat o vyloženě speciální materiál. Mají pravdu v tom, že PP je lepší vodič tepla než PVC. Ještrě lepší vodič tepla je ale PE. Z něho se vyrábějí trubky zemních kolektorů pod vytápěnými trávníky hřišť a pod ledovými plochami zimních stadionů (byť zde je obvyklejší prý ABS). Nicméně jak PP tak PE jako klasické polyolefiny trpí nedostatečnou oligodynamicitou proudícího média. Z toho hlediska jsou na tom zase lépe polymery se zabudovaným halogenem v řetězci. TEdy zase PVC nebo PVDF. Jenže PVDF je po čertech drahé. A PVC má zase tu mizernou vodivost. Tedy co s tím? NErez je dobrý nápad .Problém se spojováním není žádný. Svářeč vám metodou TIG zavaří 6 svarů na dn200 za šichtu a ještě stihne kafe. Možná bude trochu problém s kořenem svaru. Když se nepodfoukne alespoň dusíkem (jedna láhev dusíku za 2 tisíce fuč), bude kořen "chlupatý" a může natrhnout čistící houbu, nebo čím se to projíždí. ALe taky se prodává dnes jakási svářecí pasta která ten kořen při svařování ochrání a je hladký. Otázka je kolik mě to bude stát. Metr takhle velký trubky bude taky za slušný peníze. Dá se to zjistit i na netu. ALe nerez je díky oxidům chromu baktericidní. A tuhost ? když se použije síla stěny 2mm, je tuhost uspokojivá, pokud tan nad tím nepojede zrovna plný hovnocuc.NEjlepší proti baktériím je bezesporu měď její olygodynamické vlastnosti jsou známé již od středověku.Ale opět cena je příšerná. Takže jsme zpět u plastů. Hm možná Rehau zabuduje do svého zázračného PP ionty mědi či stříbra, pak bych baktericidě PP možná věřil. Ovšem Trubka PEHD dn 225 SDR 26 je cenově dostupná a dá se naprosto plynotěsně svařit např. natupo a pak se dá bez problému i tlakově či jinak čistit. TAkže u mne by to vyhrál asi tento materiál s obslužnmi šachtami. Že je těsný proti Radonu je dáno tím, že PE HD se dělají protiradonové izolace běžně. TAkže koupit 2ks 12m či 4ks 6m trub. Svařovací tvarovky se k nim dají sehnat také dobře. :-)
MK michal kolář @michal.kolarDobrý den,
pročetl jsem si diskusi na téma vhodnosti materiálu pro ZR.V naprosté většině případů se uvažuje jako materiál pro ZR plastové potrubí (PP,PE,PVC). Napadlo mne proč by se nedalo použít betonové potrubí. Zhlediska přestupu tepla by to přeci byl vhodnější materiál, z hlediska tvorby mikroorganismů to je věc druhá. Má někdo informace jak je to s vhodností tohoto materiálu pro zemní registr? A další dotaz je ode mne na průměr trubky je vhodnější např 2x 200 či 1x 400, z hlediska teplosměnnosti je to stejně,mpouze tlouťka stěn by mohla hrát rozdíl. Rozdíl ale bude v proudění vzduchu.
Děkuji za Váš názor.
LS
Sleduji diskusi, ve které řešíte materiál pro ZR s ohledem na mikrobiologické, mechanické a tepelné vlastnosti. Když jsem pominul tvorbu kondenzátu (v létě asi nebudu využívat ZR, protože dům má velký přesah střechy a nepřehřívá se) a řešil jsem mechanické a tepelné vlastnosti...narazil jsem na PP odpadní potrubí (šedivé HT hladké trubky).
Zvažoval (nebo dokonce již použil) někdo z vás toto potrubí? Z článku vyplývá, že PP má podstatně lepší tepelnou vodivost a vzhledem k odolnosti PP by to mohla být vhodnější alternativa ke KG, nebo ne?
Tento vikend som polozil do zeme 200-vku ruru 25 metrov dlhu vyspadovanu smerom k sachte no bojim sa ze v urcitych miestach pri zasypavani sa mohla ohnut daval som na to pozor no neviem to uz teraz zistit a tak sa pytam ci to bude velky problem ak bude niekde prehnuta tazko je dodrzat uplnu vyspadovanu rovinu
Dakujem
Zdravím všechny TéZéBáky,
už pár dní se pročítám články a příspěvky o zemním registru (ZR) ve spojitosti s teplovzduch-vytápěním a samozřejmě rekuperací :-).
Protože plánujeme něco podobného spáchat při naší rekonstrukci, rád bych znal váš názor popř. zkušenosti s následujícím problémem:
pro uložení registru máme k dispozici asi 30m dlouhý dvůr (předp. převážně jílové podloží) o šíře cca 6 m. V rámci rekonstrukce bude třeba obnovit kanalizaci vedoucí přes tento dvůr. Zajímalo by mně, jak blízko kanalizace může být registr uložený a jaký teplotní vliv může mít kanalizační roura na okolní půdu.
Bylo by krásné využít jeden výkop na položení kanalizace a ZR současně (co si budeme vykládat - cena), obávám se ale, že by v létě mohlo kanal. vedení degradovat chladicí účinek ZR. Možná by to zase přišlo vhod při zimním provozu, vážně nevím? Máte někdo zkušenosti?
Počítám s registrem v klasických plast. trubkách cca 20cm. Současně nevidím důvod proč hledat něco jiného.
Zdravím, L.P.
Mám takový nápad, co místo trubky použít jako zemní registr jednu sklepní místnost, nefungovalo by to taky a bez uváděných problému??? Je to jen nápad, co vy na to?
PH Pavel Hromada @pavel.hromadaPri nasavani vzduchu z pivnice hrozi nasavanie pripadnych pachov z tychto priestorov a dalej by tam muselo byt niekde pootvorene okno (alebo iny otvor), cez ktore by sa do pivnice mohol dostavat cerstvy vzduch zvonku. Cez tento otvor by tam potom fucalo nepretrzite, teda aj pri vypnutej vzduchotechnike. Dalo by sa samozrejme urobit aj automaticke zatvaranie tohto otvoru, ale to su uz zase dalsie systemy, zavisle od inych a to celu problematiku zase komplikuje. Preto sa mi vidi jednoduchsie ZR vyustit v pivnici pri podlahe (sem ho aj vyspadovat) a napojit ho napriamo rurou k vzduchotechnike. Pri vyusteni ZR v pivnici urobit samozrejme mozny vstup do kanalizacie kvoli kondenzatu. Na druhej strane pivnicu uz dnes robi naozaj malokto.
Jeste bych uplne zapomnel. Idealni trubky PE nebo PVC hladke. Koupit co nejdelsi, treba po 5 metrech. Dale prumer 150 - 200. Pokud budou vetsi vykon se jiz neovlivni. Revizni sachta (zaroven sani). 800- 830 mm - muze se do sachty vlest, lehce provest dezinfekci systemu. Sachtu usadit minimalne 80 mm nad teren. Na ni tesne nad pruduchy umistit stristku proti zatekani vody. Jo a jeste jedna vec. Pokud dosahne venkovni teplota, treba i v zime lepsich teplot, je nekdy zbytecne nebo nezadouci tahat vzduch zemi, kde se muze prakticky ochladit. To docilime termostatickym cidlem na fasade ovladajici T tvarovku se servopohonem klapek uzavirajici ZVT a otevirajici sani pres stenu nebo naopak. Jo take bych zapomnel, ze by autor mohl uvest zpusoby vedeni trubek. ZEbrik, kolem zakladu, viceramenne, apod. Take by bylo vhodne uvest ze ZVT vyrabi i treba firma Paul a mnohe dalsi. Zajime by bylo zminit novy system vymeny vzduchu tzv. cirkulacniho vzduhoveho vymeniku tepla.
Byl bych moc rad, kdyby se za nasledujici slova na me autor clanku nezlobil. Myslim si totiz, ze jde spise o dobre vedeny PR clanek na reklamu zemniho vymeniku tepla Rehau. Bohuzel autor me nepresvedcil, jakym zpusobem ovlivni nebo spise zabrani vzniku choroboplodnych zarodku (zejmena bakterii a plisni) povrchovou upravou trubek. Jiste se jedna o chemickou upravu. Ale jakou? Jake latky nebo materialy trubka obsahuje. Na domovskych strankach Rehau navic je uvedeno, ze maji antiradonove vlastnosti. Bohuzel opet neni uvedeno objektivni poznatek z toho cim a jak toho docilili. Nicmene bylo by dobre uvest, ze zemni vymenik si muze udelat kazdy sam a pokud nic nezkazi a udela jak se ma usetri hodne penez. Doufam, ze vsem tazatelum na cenu Rehau autor osobne odpovedel. Autor se ani nesnazil vysvetlit, ze pokud si vymenik postavime z bezne dostupnych PVC nebo PE hladkych trubek, ze se da cely system docela dobre cistit. Pokud napriklad ve zlomech se pouzije 45 stupnu koleno dvakrat zamezi se velkym zlomum a daji se trubky v budoucnu cistit. A jak - proste se pri pokladce do nich protahne kovove nebo nilonove lanko, ktere pozdeji dobre poslouzi k cisteni. Nemusi se ovsem pouzivat zbytecne drahe vysokotlake cisteni, ktere je spise vhodne pro odstraneni hrubych a velkych necistot. K vycisteni dobre odfiltrovanych trubek totiz staci systemem protahnout pouze hadr nebo houbu napustenou dezinfekci. Dale bych jeste rad uvedl, ze vhodne je instalovat trubky od 25 - 30 m. S vetsi vzdalenosti se kolektor jiz nevyplati. Vykon je navic prakticky stejny. Dale autor neuvedl, ze Rehau nema zadnou sanacni sachtu. Vyvod ven je veden take jen trubkou!! To znamena, ze pokud si poridite Rahau, budte pripraveni na to, ze pravidelne cisteni (u nich je n vysokotlake a drahe) budete muset delat tak asi 1 rocne. Pokud si revizni sachtu vyrobite sami. Mate trochu vyhrano. Muzete totiz pri kazde vymene filtru kontrolovat stav trubek a sachty. Doporucuji prumer 800 az 850 mm. Do vrchniho vika lehce instalujete filtr z tahokovu nebo plastove vstupni sitky. V druhem stupni jiz vlozite jenom filtracni tkaninu tridy G4. Pokud udelate velky prumer sachty zaroven muzete vyuzit vetsi vstupni plochu na filtraci. Filtr je tim mnohem ucinejsi. Napriklad doporucuji pouzit revizni sachtu od ceske firmy Pipelife. Ta se prodava v ruznych delkach a koncovky jsou vodotesne. Cely system je delan do velkych tlaku. Spodni viko si navic muzete vybrat z siroke nabidky prumeru. Uvnitr si revizni trubku jen rozriznete. Jeden vstup zacelite nebo zavickujete a druhy jiz vede do baraku. Revizni sachta se vam neprobori, neprotece a je levnejsi nez instalace skruzi a jejich nasledna izolace! Dalsi co nebylo jasne vysvetleno je kam s kondenzatem. Pokud je dum podsklepen tak doporucuji dva sifony a vse svadet do kanalizace, pokud to spad umoznuje. V druhem pripade, kdy je dum bez sklepa, je vhodne instalovat jeste jednu malou revizni schatu u ktere se muze prespadovat zasak do zeme nebo opet kondenzat pod dobrym spadem 2stupne a vic navest do kanalizace. To je zatim vse. To co jsem napsal jsou pouze zkusenosti. Jo a jeste jedna dobra vec, pred rozebehnutim rekuperace je vhodne system vycistit jak jsem uvadel. Vzduch bez pohybu v trubkach pekne zapacha. Mejte se krasne.
HO Honza @honza205no ja jsem se dozvedel,ze trubka pro ZR od REHAU je za cca 1 000kc/m
nez 2x45st,tak to radeji 3x30st.
jaký máte názor na použití nerezových trubek pro zemní kolektor. Zdá se mi že by to mohlo být dobré jak z hlediska přenosu tepelné energie tak z hlediska higienického. Daly by se zřejmě použít trubky pruměru 250mm s tlouštkou stěny 1mm
RK Roman K @roman.kAsi by to šlo, i když stěna 1 mm se mi zdá slabá. Ale ta cena...
Vie mi niekto poradit kde sa na Slovensku daju kupit tie "special trubky" od Rehau? Dakujem.
MF Martin Fabo @martin.fabo147Určitě Vám poradí přímo v REHAU s.r.o., Kopčianska 82/A. Bratislava, www.rehau.sk 02/6820 9149
Zdravim vas.
Problematika zemneho registra sa mi teraz zda daleko problematickejsia ako som si povodne myslel. Neviem, ci je to aj v skutocnosti az take komplikovane ako sa to z tejto diskusie javi. Staviam NED pri Ziline a takisto planujem ZR. Klasicku oranzovu kanalizacnu trubku uz mam zakopanu a vyvedenu v tech. miestnosti v dome. Ide o bungalow. Co som si doteraz zistoval ceny za plastovu koncovu sachtu, tak sa mi zdaju dost vysoke. Koncovu sachtu este osadenu nemam, rura ZR sa mi zatial len konci v zemi. Uvazujem, ze si sachtu urobim betonovu zo strateneho debnenia hrubky 12,5cm. Ak to bude potrebne, sachtu zvnutra omietnem nejakou omietkou, co neprepusta vodu (existuju take zmesi, uz som sa informoval aj proti tlakovej vode). Myslim, ze ma to vyjde lacnejsie a sachu si urobim "na mieru".
Chcel by som sa opytat na nazor citajucich, co si o takomto rieseni myslia.
Dakujem
Knapp
Je dolezite pouzit na reviznu sachtu ZR prave sachtu z PP? Mohol by byt aj PE? Jednu "zaujimavu" sachtu som nasiel na http://www.ekoprogres.sk/sk/produkty/Sac… bude ju vsak treba o nieco zvysit. PP
sachty su o dost drahsie. Dalsie sachty z PE su na http://www.ekoprogres.sk/sk/produkty/Sac… tam uz 2m sachta vychadza na viac, ale aj tak menej ako sachta z PP (ceny cez 10k, ceny na zakazku v mensich firmach som este nezistoval - budem vdacny za tip).
DB Daniel Banas @daniel.banasDal som si urobit sachtu z PP priemer 800mm vyska 2100 mm, dva otvory pre dvojvetvovy register so spadom do sachty. Cena 8800 sk. Robila mi to jedna firma v Kosiciach.
Rehau ma viacero inovovanych "rur", co vidno aj na tejto stranke http://www.stavba.sk/clanok.asp?id=2487 A ako napisal pan Becak, vyvoj treba zaplatit. Nepriamo to potvrdzuje aj reklama na stavebnych portaloch.
Ti co dodělávají ZR už v hotové stvabě a nemají podsklepeno, můžou buď podpopak základy nebo jít podél základů přes obvodovou stěnu. já volím druhou možnost.jak a čím pak izolovat registr když bude v zámrzné hloubce až po přechod do stavby? k odovodu kondenzátu a čistění použiji zatím řešení podle p.daniela Eliašika viz http://forum.living.cz/read.php?f=35&…
nebude jednodušší použít pro odvod a výběr kondenzátu také DN 200 nebo to zmenšení průměru má nějaký význam?
pokud má někdo jiné řešení, kromě šachtice, napište prosím. mě nic jiného nenapadlo.
PŠ Pavel Š. @pavel.sNedala by sa revizna sachta vybudovat aj z korugovanych rur vacsieho priemeru (800,1000)? vid.: http://www.plastika.sk/slovak/vyrobny_pr… (v sortimente mi chyba dno na takuto sachtu, ak nechceme pouzit rovno kanalizacnu sachtu, dno by sa vsak dalo mozno aj vybetonovat a zaizolovat)
K rieseniu p.Eliasika - netreba dat medzi ruru ZR a zbernu ruru na kondenzat sifon?
Vedenie ZR min. 1m od zakladov - to je kvoli tomu, aby sa zabranilo sadaniu zakladov?
Podařilo s eněkomu stáhnout ten soft na výpočet z www.rehau.de Já ho tam nemůžu najít.
Dovolujeme si timto reagovat na Vase dotazy a pripominky k zverejnenem clanku o zemnim kolektoru.
Vase dotazy a pripominky lze shrnout do 5 temat: zusenosti se zemnim kolektorem u systemu kontrolovatelneho vetrani objektu, atibakterialni vnitrni uprava - ano ci ne, antibakterialni vnitrni uprava od REHAU, vysokotlake proplachovani a cena
1. Zkusenosti se zemnim kolektorem u systemu kontrolovatelneho vetrani objektu
Myslenka a prvni pokusy v SRN na konci 80.let (pocitaji se na prstech jedne ruky). Skutecny rozmah az s nastupem pasivnich domu (CR je z tohoto hlediska bohuzel jeste na zacatku cesty), coz je behem poslednch 2-3 let. Jen pro zajimavost je trzni podil REHAU na takovychto zarizenich v SRN vice jak 50%(!!), coz svedci o kvalite systemu a kompetenci v teto problematice
2. Antibakterialni vnitrni uprava - ano ci ne
Viz k tomu setreni Imstitutu pro hygienu a fysiologii prace, odbor Hygiena zivotniho prostredi k Vysoke skole technicke v Zürichu.
3. Atibakterialni vnitrni uprava od REHAU
Antibakterialni vnitrni upravu dociluje REHAU zakomponovanim iontu stribra do zakladniho polimeru (vydany patent). Ucinek je prokazan zkouskou u Institutu Fresenius, Taunusstein, SRN. Hodnoceni se provadi v souladu se standardem ASTM E2180. Viz zkusebni protokol Dr. Christiana Wunderlicha, INSTITUT FRESENIUS,ze dne 30.1.2003 k vzorkum 010/2115544 a 010/2115545
4. Vysokotlake proplachovani
Jde o uplne bezkou praxi u kanalizacnich systemech. Zpusoby a tlaky viz DIN V 19517
5. Cena
Cena AWADUKT Thermo DN200 je 587,40 Kc/bm dle platneho ceniku. Pro srovnani je cena bezne kanalizacni trubky z PVC s penovym jadrem 216 Kc/bm. Cena stavebnich praci na pokladku DN200 v hloubce 2m je od 1.500-2.000 Kc/bm + cena materialu (cena nezahrnuje pripadnou upravu jako dlazba nebo silnicni povrch)
Delka vedeni je zavisle na lokalite a velikosti objektu. K navrzeni je vypoctovy program, ktery lze bezplatne stahnout z www.rehau.de Ceske www-stranky jsou momentalne pradelavany.
IC Ivan Chichmanov @ivan.chichmanovVazeny pane,
1/muj znamy realizoval vetrani pres registr v CR na konci 80 let. Mam tedy stesti na jeden z vasich prstu
2/institut skoncil konstatovanim, ze vetrani pres registr doporucuje a to bez ohledu na pouzity material. Konstatuje, ze pri beznem cisteni a udrzbe nejsou zadne problemy, V pripade mimoradnych naroku se maji pouzit filtry.
Dovolil bych si odbocku k bodu 1/ - ani u jednohoz registru nebyla zminka o rehau, tedy vsech 12 asi vybrali z te druhe 50% skupiny
3/otazkou jen je, nakolik je uprava potrebna-nebot predpokladam, ze i vy budete pro dodrzeni zaruky pozadovat cisteni.
4/takze odolnost stejna jako u kanalizace
5/za vas jeden metr mam tri metry trubky. To prekonava i odhady v diskuzi, ale tak zhruba odpovida vasi cenove politice (nekde jsem zminoval vasi PEX trubku)
K nazvu vaseho prispevku - nikdo vas neurazel a je nevhonde, pokud potencionalni zakazniky obvinujete, ze vas pri hodnoceni vaseho vyrobku ci vasich tvzeni "urazeji" a titulujete je "laiky". Ten "laik" je vas zakaznik a priste proto budte chytrejsi a pouzijte spojeni "reakce na dotazy a pripominky potencionalnich zakazniku".
Kto z vas ma ZR v projekte? Kolaudoval uz niekto stavbu so ZR? Zaujimaju ma prakticke skusenosti s uradmi, kedze vacsina uradnikov urcite ani nevie o co ide.
Ak by som sa aj pre ZR rozhodol, nemam ho v projekte a asi by som ho tam musel uviest ako zmenu.
můžou mi zdejší odoborníci poradit na
https://forum.tzb-info.cz/100197-tepelne…
Hloubka 2 m a průměr 200 mm je více měně všeobecně udávaný., Délka cca 25 m. Jak daleko bych měl registr zakopat od zýkladů domů? Půjde mi podél domu. stačí 1 m? je nějaký důvod, že by zem kolme registru totálně vymrzla?děkuji.
PŠ Pavel Š. @pavel.sPresne tak, v clanku je zminovana obecna teorie registru, k cemu jsou dobre apod. a pak se autor zameruje prevazne na material trubek a ze Rehau je ma nejlepsi. Nikde ale neni odpoved na dotazy, ktere vsichni mame, tj. jak nejlepe a cim cistit registr, jak nejlevneji a zaroven dobre udelat revizni sachtu (mel jsem za to, ze T kus nalezato bude stacit, ale po nekolika diskuzich mam trochu obavu, ze se dratek zarizne do trubky, kdyby se pouzil hrubsi provazek misto dratku, tak by se zariznuti mohlo zabranit, ne?) , jake jsou nejidealnejsi delky registru, hodil by se graf zavislosti vystupni teploty z registru na delce registru a jeho prumeru. Mimochodem, u KG trubky prumeru 200 mm nemam obavy z netesnosti ve spojich, mel jsem problem vubec ty trubky do sebe nasunout...
Chcec by som diskutujucich upozornit na existujucu studiu o ZR.
Mikrobielle Untersuchungen von Luftansaug-Erdregistern - Mikrobiologické zkoumání vzduchových zemních registrů
http://www.empa-ren.ch/ren/Projekte_Haus…
Bohuzial po nemecky neviem, ale podla http://webold.fsv.cvut.cz/lists/ekodum/2…
Dobře provedený registr žádný hygienický problém nepředstavuje, jak tato analýza prokázala.
DE Daniel Eliasik @daniel.eliasikdiky za odkaz :-)
Podla mojich informacii nie je lambda PVC-U 0.11 ale 0.17 w/m.K (Az o 55% vacsia hodnota). Este aj makceny PVC ma lambda = 0.14 w/m.K, co je o 27% vacsia hodnota.
Na inej stranke som nasiel tabulku lambd roznych plastov:
http://www.electronics-cooling.com/html/… Su tam uvedene rozpatia, ale na ilustraciu to bohato staci: polypropylen 0.1-0.22, PVC 0.12-0.25 w/m.K. Podla tej tabulky sa mali pustit skor do polyetylenu (lambda u high density PE je 0.45-0.52)!
PŠ Peter Švančárek @peter.svancarek746takze nam zas jeden vyrobce lže,nebo abych to poupravil,vlastne zamlzuje.
tak to se muzem dockat opet smazani diskuze.
Me by jen docela zajimalo jak "hladký vnitřní povrch potrubí s antimikrobiální úpravou" odola "možnosti vysokotlakého proplachování s tlakem vody až 340 bar (!)" ?
PE Petr @petr854mate pravdu,ze by se to dalo cistit i tlakovou vodou zarizenim WOMA,ale proc takovy tlak?
jednou jsem drzel tlak v pistoly u tohoto zarizeni na 350bar a reknu vam,ze hrave preriznete fošnu.u techto zarizeni se ten tlak da vyhnat az k 1000bar.
myslim,ze na cisteni by stacilo i 35-50bar a to by ty trubky mohli snest hrave :-)
"Místo používání nevhodných materiálů, jako např. běžné kanalizační trubky, kde problém s choroboplodnými zárodky s absolutní jistotou nastane, raději systém tepelného výměníku vzduchu s využitím zemního tepla vůbec nebudovat!"
Co na to firma Atrea? Docela by mne zajímal názor pana Morávka. Atrea ve svých dokumentech kanalizační trubky doporučuje. Mám pocit, že se ze strany firmy Rehau jedná o malování strašáka na zeď.
Nejak se mi to nezda. Kdyz budu v lete barak vzduchem z kolektoru chladit, tak trubka zemniho kolektoru bude mit dejme tomu kolem 20-25°C. Vzduch zvenci ale bude vyhraty a ke kondenzaci by nemelo dochazet, spise se bude trubka pres leto vysusovat.
V zime bude mit trubka kolem 5-10°C, coz bude sice tak akorat na kondenzaci, ale nevim, jestli tam budou dobre podminky pro ty choroboplodne zarodky (plisne?). Kdyz zvazim, ze tam bude silny proud vzduchu a plisne maji rady spis bezvetri (nikde na pruvanu jsem jeste plisne nevidel) a navic pri zastaveni ventilatoru bude trubka vysychat, tak bych se tech plisni moc nebal.
Jinak se mi clanek jevi spise jako propagacni a pokud bude cena trubek Rehau vyssi nez KG trubky, tak nevidim duvod je kupovat.
PB Petr Becak @petr.becak621S tím "propagačním článkem" opatrně. Administrátor tady zrovna včera "odstřelil" dvě poměrně obsáhlé zajímavé diskuze (okolo 50 příspěvků) pod články z 9.4.2004 - (NE)Známá tepelná čerpadla a 16.6.2004 - Jak porovnat ceny tepelných čerpadel. Uvidíme jestli přežije tahle moje poznámka.
Byl jsem na strankach rehau, ale bohuzel vyhledavac po zadani "AWADUKT Thermo" nic nenasel. Kde je mozné získat přesnější informace a hlavně asi každého bude zajímat cena.
PŠ Pavel Š. @pavel.sRadsej nedavat ziadny zemny vymennik ako vymennik s antimikrobialnou upravou... To by ma zaujimalo ako dlho toto plati... Urcite nemali prve zemne vymenniky niekolko rokov ziadne upravy. So staznostami na zapach som sa este nestretol, ale mozno nebolo o nich este pisane. Tak ma tak napadlo- trocha modrej skalice urobi celkom dobre antimikrobialne prostredie- stacilo by ju nasypat pri vstupe do potrubia, ta by sa pomaly rozpustala a bola by spolu s kondenzatom nesena po celom potrubi. Druha moznost je tak 3%roztok peroxidu vodika, ale ta modra skalica by bola isto lepsia. Navyse by sa dala recyklovat (rekrystalizovat z kondenzatu...)
V kazdom pripade v zime by s kondenzaciou problem nebol. A vyhovorky na deformacie potrubia... Su na mieste? Kanalizacne rury musia nieco zniest! Nie je predsa pripustny unik splaskov!
Nevhodný příspěvek
Pokud chcete upozornit redakci na diskusní příspěvek, který svým obsahem porušuje pravidla diskusí na portálu TZB-info, klikněte na tlačítko Odeslat. V diskusích jsou nepřípustné zejména příspěvky vulgární, urážlivé a nesouvisející s tématem dané diskuse.
Vyberte způsob sdílení
Přihlášení
nebo se přihlaste emailem
Nemáte účet?
Vypadá to, že nejste přihlášen
Registrací a přihlášením získáte mnoho výhod. Neunikne vám žádný nový příspěvek u oblíbených témat, můžete se ptát i odpovídat.
Technická podpora
Máte potíže s přihlášením, vkládáním příspěvků, nebo se správou vašeho profilu? Napište nám! Uvítáme také připomínky, podněty a nápady k vylepšení diskuzního fóra. Děkujeme.