Plné znění článku: Trvalá udržitelnost a její hodnocení (I)
http://www.stream.cz/video/6/95424-mobilni-pop-corn
před 15 roky
ostatní chápou, že "skvělý salám za 70 Kč/kg" je příklad, zkuste i Vy brát osla a koně jako příklad bylo by…
před 15 roky
myslím, že pan Aleš Aleš si dělá legraci, ostatně, většina "jeho" názorů o světlých zítřcích pochází z…
před 15 roky
535 odpovědí
Zobrazit všechny reakceTento příspěvek byl odstraněn administrátorem.
Příspěvek byl administrátorem odstraněn z důvodu porušení pravidel diskuzního fóra nebo na žádost autora příspěvku.
Na jdenu stranu se využívání elektrické energie jeví jako značný přínos; alespoň nkterých oblastech lze muvit o kvalitativním zlepšení - například osvětelní nebo digitální komunikace.
Avška vše má svá rizika, nejen elektrosmog z radiokomunikací, ale např. i noční osvětlení je podle WHO 'karcinogenní' - snižuje hladinu dopaminu, což značně snižuje schopnost organismu se s poškozením DNA vypořádat v zárodku.
Naproti tomu živá příroda využívá elektřinu pouze okrajově a nikdy jako základní/výkonové energetické médium. Pravděpodobně je to (výroba/akumulace) pro ni nehospodárné.
Elektromobil (třeba i elktr. bicykl) se jeví jako čisté a levné řešení dopravy jen do okamžiku, než započtete cenu/stopu výroby a recyklace baterií.
Jak by to například vypadalo, pokud by se do energetické bilance pasivního domu započítal skutečně celý podíl na výstavbě a provozu elektroenergetické soustavy?
http://www.ekolist.cz/zprava.shtml?x=211…
Českým řekám hrozí znečištění novými civilizačními látkami
21. srpna 2008 14:02
Na kvalitu vody mají stále větší vliv například antikoncepční přípravky, antibiotika, antirevmatika, veterinární léčiva, složky pracích prášků, kosmetických a drogistických přípravků a pesticidy.
Dosud se účinky těchto látek nesledovaly, vědci ve Vodňanech proto nyní zjišťují jejich koncentrace ve vodě a otestují jejich účinky.
Hospodářský význam zelinářství *
Slavný učenec český, Dr. Lamb, před více než půlstoletím předpověděl, že dobytkářství nedovede lidstvu poskytnout dostatečné potravy, že souměrně s rozmnožováním lidstva ubývá zvířectva, čili pozvolna musí nastati nedostatek masa, cena jeho že bude stoupati netušeně, až maso přestane býti hlavní potravou lidu. Vydatnou náhradu .. poskytnouti může zelenina, jež v ohledu zdravotním ani dosti chválena a doporučena býti nemůže. ..
Jest známo, ze zkušenosti, že lidé živeni látkami rostlinnými, hlavně zeleninou, nepodléhají mnohým chorobám vůbec, neznají různých nemocí žaludečních, střevních, zánětů a chorob ze zkažené krve pocházejících, překypují zdravím a silou a dočkají se vysokého stáří. Je též dokázáno, že lidé živení zeleninou a potravinami rostlinnými žaludek nepřesilují, nepožívají potravin nad potřebu a proto neznají obtíží, jaké působí těžké trávení nezáživných mnohdy masitých pokrmů. ..
Výtěžek docílený zelinářstvím z jedné měřice** .. snese srovnání s výtěžkem, jaký dává obyčejné polaření z pěti měřic. Z toho plyne, že .. i po stránce národohospodářské je význam zeleniny dalekosáhlý, u nás dosud ani netušený a po zásluze neoceněný.
Na výživu rodiny stačí 3-5 měřic půdy, pěstuje-li na ní zeleninu. A 3-5 měřic role může si časem opatřiti každá spořivá rodina. Tudíž zelinářství je způsobilé učiniti rodiny samostatnými, učiniti lidi spokojenými, šťastnými. Zelinářstvím lze mnohé nesrovnalosti majetkové a společenské upraviti a napraviti. A poněvadž tělesná práce zahradnická oduševnělá stálým stykem člověka s přírodou má velmi blahodárný vliv na zdraví člověka, proto právem lidé myslící prohlašují zahradnictví - zvláště pěstování zeleniny - za hlavní zaměstnání všech lidí budoucnosti, kteří beze strádání a nouze spokojeně a ve zdraví chtějí dožíti se vysokého věku, aniž by byli závislí na jiných.
*) Úvodní kapitola z knihy: Arnošt Dadák - Výnosné pěstování zeleniny v zahradě i na poli, III. vyd. 1942
**) Rakouská objmová míra přeneseně používaná k označení plochy pole, které lze 1 měřicí obilí osít = cca 20 arů
JČ Jan Čáp @jan.cap622jak se zdá, setí do trní byla oblíbená činnost již za první republiky
oponenti smozásobitelství mají výhodu, protože stále vymýšlejí nová "lepší řešení", která se sice po čase ukážou spornými, ale mezitím jsou na vrcholu "ještě lepší řešení", která "řeší problémy" těch předchozích... obvykle teprve po čase jsou objeveny, a ještě po delším čase prokázány a uznány vedlejší účinky, a tak to jde stále dál
viz jinde citované
http://www.ekolist.cz/zprava.shtml?x=211…
Českým řekám hrozí znečištění novými civilizačními látkami
Navazuji příspěvky ve vláknu 'je plýtvání pokrok?' a 'Kolik procent je skutečný pokrok?'.
Čím dál více musím dávat za pravdu Masanobu Fukuokovi, který přišel na 'geniální' nápad: Nepřemýšlet jak věci udělat, ale jak je nedělat.
V této myšlence se skrývá veliká moudrost, která vychází z poznání, že člověk není a nikdy schopen plně porozumět tomu jak svět (vesmír, příroda,...) funguje a tudíž ani nemůže dostatečně odhadnout co svým konáním způsobí.
Příkladů, kdy člověk svoje aktivity 'nezvládl' je více než dost. V diskusi se neustále objevují názory, že věda a technika řeší problémy lidstva. Jsem toho názoru, že 'lidská' řešení jsou díky naší neschopnosti pouze velice nedokonalé náhražky řešení, která již příroda 'vymyslela', a která fungují velmi efektivně. Potom tato naše nová řešení v mnoha případech fungují tak, že jimi pouze záplatujeme svoje problémy, vytvořené předchozími řešeními (a pochopitelně vytváříme chyby nové).
Věda, jak ji známe dnes je postižena právě svojí specializací a neschopností řešit problémy v širších souvislostech. Lidé toho zkrátka nejsou schopni.
A to se dostávám k tématu příspěvku. Jestliže budeme o problémech přemýšlet v intencích 'Jak to nedělat' (chápejte ve smyslu v maximální míře nechat na přírodě, která to umí lépe), zjistíme, že spoustu techniky nepotřebujeme a možná i že nepotřebujeme 'problém' vůbec řešit. To na jednu stranu vyžaduje hodně přemýšlet a pozorovat, na druhou stranu to přináší výhody jako je jednoduchost a nenáročnost řešení, snížení možného budoucího 'průšvihu' tímto řešením způsobeného, a v neposlední řadě značné uspory jak materiálu, tak i energie.
Myslím, že toto je pravý pokrok, hodný člověka. Bohužel člověk se neustále ukazuje spíše jako velmi nerozumná bytost.
Doporučuji prostudovat knihy 'One straw revolution' a 'The natural way of farming' pojednávající o myšlenkách Masanobu Fukuoky a jeho výsledcích s 'do-nothing farming'.
MČ Milan Čáp @milan.cap974Zavádění těchto technologií líných farmářů mi nevadí, pokut to bude mít za následek zlevnění nebo zkvalitnění jejich produkce. V opačném případě je to kontraproduktivní.
Prosím zde diskutující zastánce automobilizmu: uveďte alespoň tři hlavní objektivní důvody pro používání osobního automobilu - mne bohužel žádné nenapadají.
JČ Jan Čáp @jan.cap622Já jsem o vás požadoval, informaci proč požíváte počítač a Vy jste mi odpověděl, že to považujete za nutnost. Já pro sebe považuji také automobil za nutnost. Možná škodí prostředí trochu víc než Váš počítač, ale potřbuji jej k uspokojování svých potřeb. Ano řeknete asi, že jsem sobec. Jistě jsem, člověk je od přírody sobec. I vy jste sobec, sám si pořídíte počítač a manželce a dětem zakážete jiné vymoženosti techniky. Typický machismus v zeleném obalu.
Aleš Aleš 3. 7. 2008: "lidstvo prochází spontálním vývojem , který je výsledkem individuálních svobod každého z nás. Snaha o nějaký umělý naplánovaný vývoj znamená zdevastování osobních svobod"
domnívám se, te největší devastace svobody se v současnosti dopouští reklama
"můžeme si svobodně vybrat mezi výrobkem A nebo B nebo C"
pokud však někdo začne říkat, že nepotřebujeme ani A ani B ani C, je označen za zpátečníka, který chce ochudit lidi o výdobytky civilizace
citováno z filmu Surplus
BB Bronislav Bechník @bronislav.bechnik665To nesmysl tak je označen ten , kdo nechce aby ostatní využívali A nebo B , protože on to nepotřebuje nebo se toho v rámci nějaké demagogie vzdává a snaží se vnutit (pokud možno zákonem) svojí demogiii ostatním.
Aleš Aleš 3. 7. 2008: "máme i nové fosilní zdroje jak o krystalický metanhydrát - kterého je 10x více než všech fosilních zdrojů dohromady. Současný rozvoj je proto udržitelný"
hydráty metanu jsou při růstu teploty nestabilní
http://www.enviweb.cz/?env=obecne_archiv…
současný rozvoj je proto NEudržitelný
BB Bronislav Bechník @bronislav.bechnik665Rycle vytěžit, aby nemohl unikat!
Už delší dobu sleduji tu to debatu a nestačím se divit. Můj názor na pana Nastase je pořád stejný zarytý materialista a lenoch. on potřebuje lidi aby dělali manuálně protože on dělá jen hlavou a to jen pár hodin denně a kdyby přišel o veškeré služby tak by musel makat i rukama a to se mu nechce on potřebuje kolem sebe spoustu otroku kterým sice platí,ale to je proněj mnohem menší zlo než by musel sám přiložit ruku k dílu
RM Renáta Moravcová @renata.moravcovaJá jsem toho udělal již dost a nevím, proč by nestačilo v mém věku pracovat jen měkolik hodin denně. Myslím si, že hlavou se dá ušetřit podstatně víc energie než rýpáním v hlíně (tím nechci degradovat práci farmářů)
Když nic neselže, vypadá to např. takhle:
Dnes před zimou prohlížené a při tom jednorázově "sklizené" včelstvo (loňský oddělek s matkou Vigor F1 vloni v podletí zakrmený cca 20 kg květového medu v plástech, úl Optimal):
odebráno cca 55kg převážně květového medu v plástech
+ v květnu silný (11-plástový) oddělek
na zimu a předjaří ponecháno cca 30kg medu
Včelstvo za celou dobu svojí existence nedostalo žádný cukr, rozšiřováno bylo kromě několika souší převážně stavebními rámky, přesto po odečtení 20kg medu na zásoby pro oddělek zbývá 35kg medu + záložní včelstvo obdbného potenciálu + nějaký vosk (do 1 kg).
Stanoviště v zahradě na kraji města, cca 460 m. n m.
Zkrátka z nějakých důvodů v tomto případě neplatí, že: "při chovu včel v ČR potřebujete na 1kg vyprodukovaného medu cca 0,75kg cukru".
Závěry projektu Millennium Ecosystem Assessment mimo jiné konstatují, že:
za posledních 50 let lidstvo změnilo ekosystémy na Zemi více než za celou předchozí dobu existence lidské civilizace
zvýšení životní úrovně proběhlo na úkor poškození 15 z 24 hodnocených globálních služeb ekosystémů (tj. co nám příroda poskytuje zdarma)
zvyšuje se riziko nelinearit (např. zhroucení mořského rybolovu)
poškozování služeb ekosystémů se může významně zhoršovat a představovat překážku pro redukci chudoby, dosažení potravinové bezpečnosti a zlepšení zdravotního stavu lidské populace
je možné zamezit ničení ekosystémů změnou koncepcí, strategií, programů a každodenních metod péče o životní prostředí
http://www.millenniumassessment.org/en/i…
s použitím http://suta.blog.respekt.cz/c/13413/Co-n…
BB Bronislav Bechník @bronislav.bechnik665http://ekolist.cz/zprava.shtml?x=2100857
Ázijská rozvojová banka v novembri konštatovala, že rozvojové krajiny v Ázii by mohli do desiatich rokov čeliť bezprecedentnej kríze s pitnou vodou v dôsledku zlého hospodárenia s jej zdrojmi.
Máte pocit, že se nás to netýká? Máte pocit, že na tom nemáme žádný podíl?
Co udělají lidé, když už se situace nedá vydržet?
Začnou se vyvražďovat nebo migrovat.
Spotřeba energií v době kamenné: 20 GJ/osobu.rok
Spotřeba v době před průmyslovou revolucí: cca 60 GJ/os.rok
Spotřeba dnešního průměrného Evropana: cca 200 GJ/os.rok
...a průměrného Američana: cca 300 GJ/os.rok
Je tohle ten pokrok? Nebo je to plýtvání?
Myslím, že oba pojmy jsou již spíše subjektivního, filozofického rázu, nedají se objektivně změřit či zvážit.
Můj názor je, že je to plýtvání, a pokrok v tom žádný nevidím, většinou spíš úpadek - viz srovnání účinnosti jaderné technologie a "biotechnologie".
Chápu ovšem, že jiní lidé mohou mít subjektivně jiný názor, mohou právě v té stále se zvyšující spotřebě vidět pokrok, něco, co nás kvalitativně staví jakoby nad úroveň "primitivů" z doby kamenné.
Lidově řečeno, čím víc se člověk může soustavně přežírat a ještě nechávat kazit zbytky, tím je pokrokovější oproti svému kolegovi z neolitu... To ale příliš nesvědčí o pokroku v myšlení, spíš bych řekl, že to je právě taková ta primitivní pudová záležitost, hromadit hmotné statky pro případ nouze, která pochází ještě z dob, kdy se lidi s přírodou rvali o přežití.
Za opravdový pokrok bych považoval, kdyby při KLESAJÍCÍ spotřebě energií na osobu a rok měli lidé trvalý dostatek. Případně, pokud bychom se dostali se spotřebou někam na úroveň vyspělého středověku (cca 60 GJ/os.rok), ale přitom měli zachován dnešní průměrný či lehce podprůměrný životní standard.
MD Michal Doleček @michal.dolecekzbývá dopolnit také průměrný věk dožití v době kamenné 25 let , v dnešních podle vás pokrokových rozvojových státech pod 40 let. Opravdu se divím , že se do nějakého rozvojového státu nepřestěhujete když je to tam tak super a moderní společnost je úpadek jak píšete. Nezlobte se na mě , ale sedíte u internetu na anatomické židly a nadáváte na moderní společnost. Jak je hnusná a energeticky náročná, nevím jestli někdy pochopíte , že na Váš životní styl pracuje asi 170 energetických sluhů a že si tedy žijete lépe než středověký král! a že vlastně o tom to celé je.
Ano jasně je tu nějaké energetická efektivita , ale ta přece roste , např v ČR kulminovala výroba energie v roce 1987 20 let v podstatě žijeme jen z energetických úspor a jak dramaticky stoupla naše životní úroveň , jak se dramaticky zlepšilo životní prostředí. Z hlediska lidského zdraví je naše životní prostředí v současné době drtivé většině území státu ideální. vyjímkou jsou větší vesnice a malá města , kde lidé topí v koncepčně zastaralých kotlech hnědé uhlí spolu s komunálním odpadem , většina to dělá proto , že jim to zákon umožňuje a ne proto , že by neměli 60tis na nový kotel...
Dovolím si skromně doplnit článek o úvahu na téma efektivity využití energ. zdrojů - malý příklad:
1. atomová energie (štěpná)
- primární zdroj: hmota Země, resp. její část získaná ve formě štěpného materiálu
- teoretická max. účinnost přeměny na energii daná fyzikou: 0,1%
- účinnost přeměny na užitkovou energii v elektrárně: cca 40%
- účinnost distribuce užitkové energie a transformace v místě konečné spotřeby, např. na mechanickou práci: nezapočítávám
- snížení celkové účinnosti započtením energ. nákladů na celý životní cyklus technologie, vč. vyhledávání, dobývání a rafinace rudy: nezapočítávám
- CELKOVÁ ÚČINNOST: 0,04%
2. biologická energie (cyklus fotosyntéza+dýchání):
- primární zdroj: sluneční záření
- účinnost přeměny na energii fytomasy při fotosyntéze: cca 1%
- účinnost přeměny na užitkovou energii, např. mechanickou práci, při metabolické přeměně (dýchání) fytomasy v tělech živočichů: cca 20% (např. svalový výkon člověka či tažného zvířete)
- ostatní vstupy: nezapočítávám
- CELKOVÁ ÚČINNOST: 0,2%
A otázka: je nahrazení energetické "technologie" fotosyntéza+ dýchání technologií atomovou pokrokem, nebo úpadkem?
Můj názor: je to úpadek, pokrok je pro mne takový vývoj, který vede k vyšší efektivitě, ne obráceně.
MD Michal Doleček @michal.dolecekZajímavá úvaha
Zkuste ještě, prosím, doplnit procento energie uvolněné při jaderné fúzi vodíku na helium v nitru Slunce
Zdrojem uranu není hmota Země, prvky s vyšším protonovým číslem než železo vznikají pouze při výbuchu supernovy, tyto reakce jsou totiž na rozdíl od jaderné fúze vodíku na helium energeticky ztrátové.
Nedávno jsem shlédl skoro 30 let starý osmidílný dokument o hospodaření na včelí farmě rodiny Klindworthových (http://www.imkerei-klindworth.de/) kde se dodnes hospodaří tradičním způsobem - ve slaměných košnicích.
Vývoj včelařství za poslední cca 150 let vedl ke stavu, kdy moderní včelař potřebuje obrovské průmyslové zázemí s energetickými vstupy které pravděpodobně značně převyšují množství energie obsažené v jeho produkci.
Přitom do celého tradičního včelího hospodářství vstupuje pouze vlastní práce rodiny a něco málo místních přírodních zdrojů (zejména proutí, sláma a kravince na košnice + něco dalšího vybavení jako plátěné rojochyty apod.). Farma produkuje tuny medu a metráky vosku ročně téměř bez výraznějších vnějších vstupů jak materiálových, tak energetických.
Dokument je k dispozici na http://www.iwf.de/iwf/do/mkat/listing.as… jak v německé, tak anglické verzi (pokud se z odkazů na ukázky videa odstraní parametry od-do, lze si přehrát/stáhnout plnou délku :).
P.S.
Podle historických pramenů vydržela udržovaná košnice v provozu po několik generací včelařů, na sklonku 19. století prý nebyly v podobných včelařských 'provozech' výjimkou košnice staré i 150 let.
JČ Jan Čáp @jan.cap622špatný příklad:
při chovu včel v ČR potřebujete na 1kg vyprodukovaného medu cca 0,75kg cukru , cílem včelaře je vyrábět med kvalitní potravinu z nekvalitního cukcu ne vyrábět energii. U jakékoli výroby potravin má konečný produkt ( zabalený v obchodě) nižší kalogickou hodnotu než která byla potřeba k jeho výrobě.
Je vůbec možné hranici, od kdy technika člověka spíše zotročuje, než mu usnadňuej život, uhlídat? Lze uhlídat technologii s její neúprosnou technicko-ekonomickou logikou?
Kde je například v elektroenergetice hranice mezi skutečným kvalitativním přínosem oboru (např. řádově bezpečnější kvalitnější osvětlení) a de fakto zneužíváním umělého osvětlení k setření rozdílů mezi dnem a nocí, respektive zimou a létem?
Nemluvě o vytváření tlaku na elektrifikaci oblastí, které by se bez ní docela dobře obešly (nejkřiklavější je asi elektrický ohřev TUV), který je dán rozporem mezi technickou nutností dimenzovat zdroje na špičkový odběr a ekonomickým imperativem je na plno využít po maximum času a který ve svém důsledku vede k obrovskému plýtvání.
JČ Jan Čáp @jan.cap622Problém je, že pokud elektrárny budou v provozu po kratší dobu, vzrostou tím fixní náklady a tedy i konečná cena elektřiny.
Není to tím, že pro spokojený život v míru nejsou potřeba, protože jejich dlouhodobý přínos je sporný nebo záporný?
Zkusme si zodpovědět jednoduchou otázku: "Jaká část z plošné aplikace vymožensotí naší technologické civilizace představuje skutečný pokrok".
Pokrokem rozumějme stav, kdy praktické využití vědeckých poznatků umožňuje v jakémkoliv ohledu větší kvalitu lidského života, aniž by to bylo vykoupeno škodami, které převyšují přínosy.
Tedy kde opravdu využíváme vědu a techniku moudře ku prospěchu lidstva jako celku a kde slouží jen jako sofistikovaný nástroj k získání nadvlády, uchvácení moci, zotročování a zneužívání.
JČ Jan Čáp @jan.cap622Já Vám na to odpovím , vždy. Technický pokrok vždy zvyšuje kvalitu života společnosti jako celku. Někdy ovšem snižuje kvalitu života jednotlivců. Např donutí je se odstěhovat atd. Dám Vám příklad : vynález atomové bomby, prakticky ukončil serii otevřených konfliktů světových mocností. Výrazné zlepšení životních podmínek obyv. v posledních 50ti letech je zásluhou pokroku v elektrotechnice. Co se týče techniky jsme na úplném začátku technické revoluce ne na jejím vrcholu jak se Vám zdá. Tím jak nám technika dovoluje zvyšovat naší životní úroveň více a více lidí na světě získává vzdělání stamiliony mozků tak mohou bádat a vymýšlet nová řešení , tím se urychluje vývoj a zvvyšuje životní úroveň čímž opět soupá počet vzdělaných lidí a tím i počet nových objevů. V blízké budoucnosti bude vývoj techniky několikanásobně rychlejší než dnes , protože miliardy lidí v rozvojových částech světa dostanou vzdělání jako lidé ve vyspělých zemí...
přeneseno z diskuse u druhé části článku:
Mám doplňující poznámku k Vašemu textu: "Vzhledem k výrazně omezeným zdrojům je pro tuto koncepci velmi zásadní otázka poměru vložené a získané energie, zejména při posuzování fototermiky a fotovoltaiky, ale i pro hodnocení zemědělských technologií a postupů"
Energetická návratnost fotovoltaiky je vynikající (prosím nezaměňovat s finační návratností). Energie vložená do výroby tenkovrstvých křemíkových panelů včetně všech materiálů z nichž je vyroben, továrny, která ho vyrábí a provozních nákladů se vrátí dříve než za rok - při hromadné výrobě, životnosti panelu přes 20 let a na jihu Evropy (čili faktor energetické návratnosti přes 20).
V našich klimatických podmínkách je tento faktor přes 10.
Pro články z krystalického křemíku pak lehce pod 10.
Data jsou z roku 2006 (Evropská PV konference, Drážďany) a stále je rezerva pro zlepšování.
BB:
Vaše údaje platí v případě, že veškerá vyrobená energie je racionálně využita v místě produkce při optimálních podmínkách (napětí PV panelu a odebíraný proud)
to si taky myslím, že by mělo být hlavním cílem trvale udržitelné koncepce výroby a spotřeby energie, aby spotřeba, nebo alespoň převážná její část, byla v místě produkce
"transformace" na střídavý proud sníží účinnost asi o 10 % a přenos prostřednictvím sítě o dalších 5 až 10 %, tím se energetická návratnost sníží z Vámi uvedeného faktoru 10 na 7 až 8.
budou-li použity akumulátory, klesne celková energetická návratnost na 6 i méně, podle typu akumulátoru
takže druhé pravidlo - spotřebovávat energii když je k dispozici
pokud bychom však počítali energetickou návratnost tepelné elektrárny na jakékoli palivo, nedopočítali bychom se, musíme stále dodávat palivo = energii, abychom část přeměnili na elektřinu, i když, pravda, dnes už umíme u uhelných a biomasy přes 45 % a u jaderných přes 30 %
BB Bronislav Bechník @bronislav.bechnik665Tohle je myslím trochu složitější a možná by to chtělo komplexnější analýzu.
Při použití akumulátorů sice klesne faktor energetické návratnosti, pokud při jeho výpočtu vycházíme čistě ze vstupních a výstupních energií dané soustavy zařízení (panel+aku+další prvky), ale naopak se může zvýšit efektivita využití primárního energ. zdroje, slunečního záření, resp. efektivita lidské činnosti "poháněné" tímto zdrojem. A s touto vyšší efektivitou opět klesnou celkové energetické náklady.
Platí to snad i obecně pro všechny typy OZE, vzhledem k nestálosti jejich výkonu jsou akumulační prvky pro celkovou efektivitu jejich využití nezbytné (do určité míry samozřejmě). Zvyšují sice energetické vstupy technologie, ale pomáhají snížit jiné energ. vstupy či vícenáklady spojené s řešením situací při nedostatku výkonu primárního zdroje, nebo jeho kolísání.
Jinak samozřejmě souhlasím, že OZE je třeba využívat (spotřebovávat) přednostně tehdy, když je jich dostatek či přebytek.
https://www.tzb-info.cz/4955-odpadni-vod…
je vidět, že hnojiva lze produkovat bez extremních nároků na energie, a zároveň je možno snížit nároky na čištění odpadních vod a množství živin vypouštěných do v současnosti "kvetoucích" přehrad
BB Bronislav Bechník @bronislav.bechnik665Bohužel pro enviromentalisty je to nepoužitelné neboť obyvatelstvo bude rozptýleno po krajině. Jediné správné řešení je to které aplikují i čínští rolníci, to je vykonávání potřeby přímo k rostlinám. Takto se ušetří i energie na výstavbu koupelen, čistící prostředky, papír atd.
Jak odhady budoucí spotřeby energie, tak odhady potenciálu OZE se značně různí. Celosvětově však mají OZE vyšší potenciál než v rámci ČR. Graf je citován z
ADGEN, Peter; CREMER, Clemens; WARKENTIN, Sebastian; GERLING, Peter; MAY, Franz; KNOPF, Stephan. Assessment of Technologies for CO2 Capture and Storage, Summary. Berlin: Umweltbundesamt, 2006. [Cit 18. 10. 2008]. Dostupné na http://www.umweltdaten.de/publikationen/…
Ta první část se ještě dala spolknout, ale v této části je řada nepravd a výmyslů zabalených v rádoby vědeckém obalu.
Na jedné straně pochybujete zda patří mezi základní potřeby například mobilita nebo dostupnost telekomunikací a na straně druhédoporučujete "Práce v zemědělství by mohla být považována za sportovní činnost na čerstvém vzduchu. Fyzioterapeuti by snadno našli vhodné kombinace fyzických činností v zemědělství tak, aby nedocházelo k jednostrannému namáhání organismu." ptám se Vás jak se Pražák dozví že byl přidělen na práci v zemědělství v podkrkonoší, když mu zeberete telefon. To budou obcházet zelení komisaři. Knihy se přestanou vydávat na to je třeba energii tak jako na jejich expedici (pokud se ovšem nevrátíme ke Guttenbergovi - ale v té době umělo číst snad 1%lidí). Po zrušení internetu poslední zhasne.
"U ostatní nezemědělské půdy se předpokládá využití 1 % plochy na solární technologie - fotovoltaiku a fototermiku, odpovídá to ploše kolektorů asi 9 m2 na osobu." Chtěl bych vědět kde umístíte v praze 9 mil m2 kolektorů. Nebo budou pražáci rovnoměrně rozptýleni po české kotlině?
"ve Státní energetické koncepci navržený cíl do roku 2020 - 8,8 tun CO2 na obyvatele - je stále vysoko nad současným průměrem EU." Zopoměl jste říci, že u nás zůstal těžký průmysl a v původních státech EU byla tato výroba přesunuta do číny takže z ekologického hlediska navíc přibyla doprava a to, že číňani splodiny neodsiřují.
"U neobnovitelných zdrojů se proto uvažuje čerpání v rozsahu 1 % nebo 1 ‰ ověřených zásob ročně." Zajímavé je že u jaderné energie se neuvažuje ani to jedno promile. Proč? Protože při započítání jednoho promile by byla vaše energetická rovnice vyřešena. Ve vašich předpokladech je uvažován pouze U235, ano toho je málo, ale není až takový problém využívat U238 po jeho transmutaci na plutonium 239 nebo thorium 232 na U235. Těchto surovin je na tisíce let a tyto technologie umožňují zpracovávat i vyhořené palivo.
Dále už nehledám.Jde o povrchní materiál, který nenabízí žádné rozumné řešení. Při aplikaci těchto myšlenek v praxi lidé severně od Kodaně do roka vymřou hlady.
JN Jan Nastas @jan.nastas867Mohl byste aspoň některé nepravdy a výmysly uvést?
Bez toho se bude jako slátanina jevit pouze váš příspěvek.
je mi jen 27roků, ale z historie vím že existuje neekologický přístup a silně neekologický přístup a mezi nimi je velký rozdíl, ale rozdíl v přístupu mezi ekologickým a neekologickým už je menší a obtížněji se přesouvá do ekologičnosti.
Je hezké, jak někteří diskutující žonglují s výhodami a nevýhodami demokratických a totalitních režimů.
výhody demokracie - USA
vady demokracie - Indie
výhody totality - Čína
vady totality - KLDR
žádná z uvedených ekonomik není trvale udržitelná
Při psaní článku jsem našel informace o jediné celostátní ekonomice, která má šanci být trvale udržitelná, přestože to vůbec není cílem jejích vůdců. Tato ekonomika přestála krizové období své existence a ekonomické embargo díky reorganizaci vlastnictví půdy a tlaku vlády na potravinovou soběstačnost. Lidé dostali k dispozici zemědělskou půdu a na ní si pěstují potraviny pro sebe a svou rodinu. Více nevím, domnívám se však, že mezi malými producenty dochází k různému stupni kooperace a dělby práce. V tomto bodě je možno souhlasit s liberálními ekonomy - specializace je výhodná. Jedná se bohužel o totalitní režim.
BB Bronislav Bechník @bronislav.bechnik665Co je trvale udržitelné ? Za 1 mld let bude na zemi 400°C a nebude zde ani voda ani život. Tedy pokud zde nebude technická civilizace , která bude postupně měnit oběžnou dráhu planety....
tento příspěvek byl redakcí odstraněn
Jaderné (a ostatní teplené) elektrárny jsou obrovskými producenty vodní páry - nejvýznamnějšího skleníkového plynu, který se podílí na skleníkovém efektu odhadem asi 70 %. Pokud produkce energie v tepelných elektrárnách poroste, poroste i produkce vodní páry.
Odhadovat vliv změny obsahu vodní páry na klima je ještě problematičtější, než odhadovat vliv CO2 a ostatních skleníkových plynů. V okolí současných JE je pozorován vyšší výskyt mlh (v zimě se pak tvoří námrazy, které trhají elektrická vedení). Mlha na jednu stranu odrazí část slunečního záření zpět do kosmu, na druhou stranu způsobí snížení výnosů zemědělských plodin. Mlhy a s nimi související zvýšená vlhkost vzduchu vytvářejí výborné prostředí pro šíření patogenů, například plísně bramborové, ale i jiných houbových chorob na ostatních potravinách. Tak se zvyšuje spotřeba fungicidů...
Nevíme. Nevíme totiž, jestli to bude konečná úroveň.
Je nepopiratelné, že v Evropě se kvalita ŽP v měřených parametrech zlepšuje. Alespoň v těch, které jsou měřeny od 70. let. Počet chemických látek, které jsou uvolňovány do ŽP se však od uvedené doby prudce zvýšil, o několik řádů. Počet pravidelně sledovaných látek se zdaleka nezvyšuje takovým tempem.
Dobrou ukázkou je například hluk z dopravy. V mnoha oblastech republiky jsou hlukem nad hranicí hygienických limitů obtěžovány statisíce obyvatel.
Jsou známy studie, že hormonální antikoncepce mění poměr pohlaví některých živočichů, zejména ryb a obojživelníků, kteří žijí ve vodách, do nichž vypouštíme své odpady.
Přitom například odpady by mohly být lépe využity jako hnojivo na zemědělské půdě, místo toho jimni hnojíme vodní nádrže, a pak se divíme, že v léte kvetou.
Odhadovat budoucí vývoj je velmi riskantní záležitost. Jak je v článku uvedeno: extrapolace je hazardní operace. Odhady budoucího vývoje publikované v 80. letech, které jsou v článku zmíněny, jsou v mnoha směrech daleko od skutečného současného stavu.
Odhady budoucího vývoje, které provedli Meadows a kol. vycházely z určitých předpokladů. Uvedený tým modeloval celou řadu scénářů budoucího vývoje. V případě, že by se nic významného nestalo, by Peak Oil nastal možná v roce 1998, jak uvádí pan Aleš Aleš. Dobře však víme, že energetická krize v 70. letech, pouze rok nebo dva po publikování The Limits of Growth, způsobila významnou změnu v trendech spotřeby ropy. Takový vývoj, pokud si pamatuji, modelován nebyl. Byl však modelován vývoj v případě, že budou objevena nová naleziště, která zvýší objem zásob na čtyřnásobek. Tento scénář, opět v případě žádné změny v trendech spotřeby, předpovídal Peak Oil někdy v prvních desetiletích tohoto století.
Bude možná legrační sledovat, nakolik budou naplněny odhady budoucího vývoje, které uvádí pan Aleš Aleš. Uvítám, když bude citovat zdroje svých informací, rád bych totiž znal vstupní předpoklady, na nichž jsou uvedené odhady založeny.
Neustále se opakuje, že spotřeba energie prostě musí růst, jinak to povede k ekonomické recesi. Možná je to pravda, možná ne, proto je v článku uveden odkaz na The Factor 10 Institute a The Factor 10 Club. V Německu za posledních několik let spotřeba primárních energetických zdrojů klesá, z toho by mělo plynout, že HDP klesá taky. Je to pravda?
Co se stane, když spotřeba energie poroste? Veškerá energie se v konečném důsledku přemění na teplo. Pokud spotřeba energie poroste dostatečně dlouho, bude produkce tepla srovnatelná s dopadajícím slunečním zářením. Věří snad někdo tomu, že takový stav nebude mít vliv na klima?
BB Bronislav Bechník @bronislav.bechnik665Zapoměl jste na jednu drobnost, že velká část tvorby HDP byla přesunuta mimo Německo. I výroba u nás se ve velké míře podílí na HDP v Německu, neboť u HDP se sledují finanční toky a ne výroba.
Pan Aleš Aleš uvádí, že v severních Čechách bylo odstaveno 2020 MW výkonu, což odpovídá výkonu Temelína. Není to úplně přesné, protože Temelín má takovou vlastní spotřebu, že jeho výstupní výkon je někde kolem 1700 MW.
Když už má pan Aleš Aleš tak přesné informace, mohl by uvést o které konkrétní zdroje se jednalo, kdy byly postaveny a z jakého důvodu byly odstaveny?
Další údaj: ČR má zásoby uranu na 300 až 450 let provozu JE. Platí to pro současný objem výroby, nebo pro rostoucí?
Množivé reaktory: proč je od roku 1973 v provozu pouze jediný reaktor tohoto typu? Proč francouzský Fénix a Superfénix byly odstaveny?
BB Bronislav Bechník @bronislav.bechnik665Bechníku 1 blok temelína má spotřebu 69MW x 2 = 138MW a ne 300 Temelín má po navýšení asi 2015MW výkonu 1877MW čistého.
co se týče odstavených bloků , pak celý útlumový program , máte na stránkách ČEZ , pokles těžby uhlí na stránkách MPO ...
Otázka zdrojů energie je jen jedním aspektem trvalé udržitelnosti. Při dostatečně malé spotřebě můžeme používat libovolné zdroje, naše dopady na ekosystémy budou nízké.
Stejně tak otázka ceny energie je v celkovém pohledu na trvalou udržitelnost vedlejší. Lze však snadno dokázat, že dostatek levné energie vede k rychlé destrukci ekosystémů, na nichž jsme životně závislí.
Za 20 let ubylo v ČR 10 % orné půdy. Kam zmizela? Uvědomuje si někdo, že všichni žijeme jen díky několika málo procentům lidí, kteří pěstují potraviny? Přestože jejich produkce tvoří zanedbatelné procento HDP.
BB Bronislav Bechník @bronislav.bechnik665orná půda nezmizela pouze se přestala obdělávat vzhledem k tomu, že se nevyplatí některé plodiny pěstovat, levnější je dovoz.
Možná opravdu jsem blázen, ale mám rád pohled na hvězdnou oblohu. To se však dnes podaří jen málokde, ve velkých městech sotva uvidíte všechny hvězdy Malého Vozu. Mám rád zpěv ptáků, těžko však naleznete místo, které je mimo akustický dosah silnic. Mám rád pramenitou vodu...
Opravdu mě nezajímá provoz sítě, stejně jako mě nezajímá provoz automobilů, považuji je za zbytečnosti, které při spokojeném životě lze postrádat. Nejsem v tom vůbec originální, autor knihy Kazatel opakuje mnohokrát: všechno je marnost, a jinde: i tohle je honění větru. Podobně mluvil i Buddha. Kristus rovněž nabídl bohatému mládenci, aby prodal vše, co má a následoval jej - další vybídka ke skromnosti.
Všichni uvedení mluvili o své osobní zkušenosti, a nikomu ji nevnucovali. Ani já nikomu nic nevnucuji, každý má právo se svobodně rozhodnout.
Můj názor je: snažit se co nejvíce zvládnout vlastními silami, jak osobně, tak v rámci obce, kraje, státu... A spolupracovat přitom s ostatními.
Pokračování příště.
že si tady dala zelená sekta sraz. Tohle byl server, na který jsem chodil, protože jsem se tu něco užitečného z praxe i teorie dozvěděl a mohl to použít ke zkvalitnění své práce. Bronislave Bechníku, nechtěl byste malověrné poučovat na svém vlastním webu?
PP petr petr @petr.petr210PŘEDPOKLÁDÁM, ŽE ENERGETIKA A VŠE CO S NÍ - TEDY SLOUŽBOU NAVAZUJÍCÍ - SOUVISÍ,NENÍ CHÁPÁNA V CELÉM SOUHRNU, ALE JE BOHUŽEL ŘADOU LIDÍ CHÁPÁNA JEN TOU SLUŽBOU A NE ZDROJI. JESTLIŽE JE NA STOLE TÍMTO PŘÍSPĚVKE - PODLE MÉHO - TOTÁLNÍ PŘEHLED, TAK TO NENÍ ŽÁDNÁ IDEOLOGICKÁ CESTA - JE TO TECHNICKÝ PŘEHLED MOŽNOSTÍ A STAVŮ. A DOPORUČIL BYCH SE NA ZMIŃOVANOU KNIHU O FAKTORU 4 PODÍVAT A SOUČASNĚ VZÍT NA VĚDOMÍ, ŽE JE I KNIHA FAKTOR 10. TEDY, ŽE DNEŠNÍ CHOD SPOLEČNOSTI SE MŮŽE DÍT ZA JEDNU ČTVRTINU I PŘÍPADNĚ ZA JEDNU DESETINU VYUŽITÍ ZDROJŮ, TAK, ABY SLUŽBA NA KONCI BYLA SHODNÁ.JEDINĚ KRIZOVÉ SITUACE MOHOU UKÁZAT MOŽNOSTI DOSAŽENÍ TÉHOŽ VE FORMĚ SLUŽBY, JAK VÍME Z MINULA.ROPNÁ KRIZE SEDMDESÁTÝCH LET JE DOSTATEČNĚ "ZMAPOVÁNA" A POPSÁNA - LZE JEN MALOU POZNÁMKU TŘEBA NA DÁNSKO: V ODENSE V LISTOPADU 1973 ZA PĚT TÝDNŮ PŘEDĚLALI MĚSTSKOU TEPLÁRNU A ELEKTRÁRNU Z NAFTY NA SLÁMU. PROSTĚ NAFTA NEBYLA. ŽE TO BYL DOSTATEČNÝ IMPULZ JE NA CELÉM PŘÍSTUPU K PROBLEMATICE ENERGETICKÝCH ZDROJŮ U DÁNŮ VIDĚT.
Atomovou energii samozřejmě tento zelený nadšenec neuvažuje. přitom je to alternativa s nejmenší CO2 stopou.
Jako většina zelených pomýlených se nás naží zahnat do slepé zelené uličky. Ještě před rokem zelení nadšeně horovali pro obnovitelná paliva do aut a dnes přiznávají, že to je slepá ulička. Dnes se nás snaží přesvědčit, že nejlepší je spalovat biomasu v elektrárnách případně ji vyrábět silou vlastních svalů. Souhlasím, s tím, že energie vydaná při jízdě na rotopedech je plýtváním, ale je lépe tuto energii nevyrobit (omezit příjem potravy), než se pokoušet připojit rotopedy k elektrické síti.
Děkuji,musím jen souhlasit ,ale jak dál, jeden člověk nic nezmůže.Bohatí budou chtít být bohatí ať to stojí co to stojí a chudí nemají sílu za něco bojovat, protože bojují o přežití. I když někdy málo může být více a hlas mála může být nakonec tak silný,že překřičí ty zabedněné tupce a začne se konečně dělat něco proto, aby naše krásná planeta nebyla zničena!Chudý člověk totiž šetří kde se dá a bohátý jen bere a rozhazuje,ale i na něj jednou dojde a pokud nebude chtít být chudý tak bude muset začít sám šetřit ,aby později měli třeba jeho vnuci nebo provnuci co zdědit.Jak se chováme my k přírodě a jejím zdrojům tak se chová i přírodá k nám.
RM Renáta Moravcová @renata.moravcovaUznávám, že zkoušet žít bez ropy je v dnešní době přinejmenším podivné, a že jednotlivcům přitom může být divně. Na druhou stranu existuje řada dobře známých příkladů - Buddha, Kristus, Mohamed - každý z nich začínal sám, proti převládajícímu názoru, proti mocným své doby, dnes mají miliony následovníků. Naproti tomu jména nejmocnějších té doby si pamatuje málokdo. Je však pravda, že učení každého z uvedených bylo v průběhu doby různě překrucováno. Stejně tak je v současnosti překrucována myšlenka trvalé udržitelnosti, jsou zdůrazňovány vybrané aspekty podle toho, jak se komu hodí.
Pěkně a (na rozdíl od jiných)
srozumitelně napsaný článek.
Krátce - v této oblasti kolega Bechník připravil perfektní přehled možností do budoucna s pohledem z minulé doby do dneška.Souhrn všeho, co připadá do úvahy..., jen se rozhodnout..., ale teď jen dojít k tomu, kdo by se měl rozhodnout.Jednotlivci nebudou "stačit", v mnoha směrech by to bylo přesvědčování přesvědčených (kteří ale dostali tento přehled...). Takže - řešení problému i s tak jasnými argumenty se zdá být v nedohlednu.
Očekávám s napětím II, k čemu autor dojde. A velké poděkování...!
Nevhodný příspěvek
Pokud chcete upozornit redakci na diskusní příspěvek, který svým obsahem porušuje pravidla diskusí na portálu TZB-info, klikněte na tlačítko Odeslat. V diskusích jsou nepřípustné zejména příspěvky vulgární, urážlivé a nesouvisející s tématem dané diskuse.
Vyberte způsob sdílení
Přihlášení
nebo se přihlaste emailem
Nemáte účet?
Vypadá to, že nejste přihlášen
Registrací a přihlášením získáte mnoho výhod. Neunikne vám žádný nový příspěvek u oblíbených témat, můžete se ptát i odpovídat.
Technická podpora
Máte potíže s přihlášením, vkládáním příspěvků, nebo se správou vašeho profilu? Napište nám! Uvítáme také připomínky, podněty a nápady k vylepšení diskuzního fóra. Děkujeme.