Plné znění článku: 10 dobrých důvodů pro fotovoltaiku (II)
ještě dodávám, že fotovoltaické elektrárny malého výkonu, které jsou instalovány na střechách budov, dodávají…
před 15 roky
solární vozítko při jízdě v parku pod stromy... to je jako byste chtěl použít jadernou energii k vytápění tak, že…
před 15 roky
Mel bych dotaz ohledne ekologie co se tyce solarni energie. Pokud spocitam odber nasi domacnosti peceni vareni atd...…
před 15 roky
40 odpovědí
Zobrazit všechny reakceMel bych dotaz ohledne ekologie co se tyce solarni energie. Pokud spocitam odber nasi domacnosti peceni vareni atd... Vzdy dojdu k cislu nekolika KW ... Vim ze je to kratkodoby odber, ale co potrebna akumulace energie? Menice ... atd ... Je to obri kompromis a zajimalo by me jako obycejneho cloveka jak je na tom solar s ekologii ...
Podle me musim poridit clanek ... A jeho vyroba neco stoji nejaky mnozstvi ropy uhli elektriny .. dale vodice to take neco stoji ... menic pro nabijeni akumulatoru a menic pro sit ... Navic vse tohle bud poridim lacino a bude to mit mizernou ucinnost a nebo draze aby to za neco stalo. A nakonec nejvetsi ekologicka bomba akumulator. Recyklace tehle tfuj tfuj veci je dost energeticky narocna i chemicky. Nehlede na omezeny pocet nabiti a jine vlivy co omezuji zivotnost.
Nevim jake napeti by pro vas bylo idealni, ale podle me je starejch dobrejch 230V idealni kompromis mezi vykonem a proudem. Rozhodne nase 2,2KW konvice nepobezi na 24V nechci videt privodni kabelaz. Nevadilo by 230V SS i kdyz by se msueli zmenit pristroje, coz by vedlo k velkemu zisku par lidi na svete a o tom vlastne ekologie dneska je nebo ne?
Ale pripadne proudy by byly znatelne mensi :-) a ztratovy vykon na soustave take.
Zajimaly by me skutecne pocty skutecna ekologicka vyteznost u nas v CR kdyz treba dneska u nas slunicko svitilo sotva hodinu denne a jinak je pod mrakem ... Par poslednich dni je take pod mrakem. Jiste budete namitat ze musime mit vedeni trafostanice a podobne, ale vemte si pokud bude par dni pod mrakem stejne bude potreba centralni sit.
Osobne si myslim ze budoucnost je v jadre alespon v CR. Solar s tim jak u nas sviti nepripada v uvahu, alespon ne s dnesnima ucinnostma. A i v budoucnu bych spise videl jeho uziti pro pripad vytapeni v zime a ziveni klimatizaci v lete pro ulehceni site nez na zbytecnou akumulaci a dalsi ztratove a neekologicke elementy.
Docela me mrzi ze kazdej kouka kolik na tom vydela Ale ekologie by se mela podporovat preci kvuli prirode a vlastnimu zdravi a ne kvuli zisku. Nebo jsem opet zaspal dobu?
Jestli se nepletu je lepsi nevyrabet - nutit lidi kupovat veci z duvodu vyvoje ... Ne tim ze je nutim kupovat lacine veci co za chvili odejdou. Coz nakonec dnesni reklama se k "pseudo ekologii" chova stejne. Zajimalo by me jak by to bylo s ekologickou energii kdyby mely stejny vykupni ceny jako temelin ...
Asi by neexistovala ani jedina vetrna a solarni u nas.
Zkouslei jsme male auticko na solarni pohon s akumulatorem a pomerne slozitou elektronikou ... Kdyz si vezmu vyslednou cenu malou ododlnost vozitka ... dost velke kontukcni problemy a hlavne extreme malej prikon ... Nas LiIon akumulator bylo dobre tad nabyty protoze i kdyz solar pri plnem slunci daval 20W tak 10W motorek pri jizde v parku pod stromy jel na 70% odberu z akumulatoru i pri 5W ... Navic pokud slunicko nesvitilo presne na panel 20W by z nej vytahnul mozna jen duch svaty, coz se mi zda jako zbytecne ... Nakonec auticko jen na akumulator vyjde 10x lacineji a nevim jestli je i 10x mene ekologicke ... Spise mi prijde, ze je ekologictejsi ...
Ale to bych se vracel na zacatek ...
Dekuji za odpoved a vsem ekoteroristum zdar
PK Pavel Kamenik @pavel.kameniksolární vozítko při jízdě v parku pod stromy...
to je jako byste chtěl použít jadernou energii k vytápění tak, že byste si po bytě rozmístil palivové tyče...
tím chci naznačit, že každý zdroj lze používat v rozporu s jeho možnostmi, odkazovat potom na neefektivnost takového použití je přinejmenším znakem hluboké neznalosti, pokud se ovšem nejedná o záměrnou demagogii
pokud zůstaneme u solárního autíčka, výkon panelu 20 W je opravdu nepřiměřeně malý, srovnání s čistým akumulátorem je složitější, zejména v otázce dojezdu, nezávislosti a především energetické efektivnosti, samotný akumulátor, s ohledem na spotřebu energie na jeho výrobu a ztráty při akumulaci snižuje využití energie na polovinu, naproti tomu samotný fotovoltaický panel vyrobí v ČR za dobu svého života asi 10 až 15 krát více energie než se spotřebovalo na jeho výrobu, viz EROEI v článku https://oze.tzb-info.cz/fotovoltaika/547… nebo https://oze.tzb-info.cz/fotovoltaika/551… (Vámi propagované jaderné elektrárny jsou na tom například podle www.stormsmith.nl ještě hůře, lépe dopadnou v ČR jen větší větrné elektrárny v příhodných lokalitách a vodní elektrárny, které jsou zcela nepřekonatelné)
je poněkud naivní domnívat se, že by mohl mít dlouhodobou budoucnost zdroj, který v současnosti pokrývá asi 3 % světové spotřeby energie, přičemž ekonomicky těžitelné zásoby jsou odhadovány na 102 let, stejně tak je naivní Váš názor, že fotovoltaika by mohla přispívat k vytápění v zimě, kdy je Slunce většinou za mraky nebo za horizontem
další častý naivní názor je, že člověk si pořídí fotovoltaickou elektrárnu a tím se stane nezávislý na energetických společnostech, tento názor dokonce některé méně seriozní firmy u svých zákazníků podporují, seriozní úvahy počítají vždy s mixem obnovitelných zdrojů, proto ani odpojování od sítě asi nebude nijak časté, smysl by snad mohly mít nezávislé lokální sítě dodavatelů energie využívající místní zdroje, extrapolací současných projektů energeticky nezávislých obcí bychom se však dostali do situace, že města, v každém případě přinejmenším velká, by byla zcela bez energie, (rozhodně v zimě)
používat elektřinu k ohřevu čehokoli je možno za současné situace v české energetice (energetický mix) označit jedině za plýtvání primárními zdroji, lze snadno ukázat, že tato energie pochází z uhlí (a nikoli z jádra, jak byste si možná přál), o ceně takového řešení snad není třeba diskutovat, elektřina je nejdražší zdroj energie a do budoucna bude rozdíl ještě větší, alespoň podle předpokladů NEK (Pačesova komise)
vynecháte-li všechny spotřebiče, které mění elektřinu jen na teplo, a které lze snadno nahradit jiným zdrojem, zůstane Vám spotřeba v řádu stovek wattů (elektronika a motory), takovou spotřebu je snadné pokrýt z OZE
ekologické dopady OZE lze snadno sledovat a měřit, jedná se o malá zařízení, kdokoli si je může koupit a sledovat, co chce, rovněž studie o ekologických dopadech výroby větrných elektráren nebo fotovoltaických panelů jsou volně dostupné a konzistentní, naproti tomu studie životního cyklu jaderných elektráren je v plné formě dostupná jen jedna, viz www.stormsmith.nl; z různých publikovaných přehledů energetické návratnosti, EROEI, ekologických dopadů a podobně plyne, že výsledky jsou silně nekonzistentní (například emise CO2 na vyprodukovanou kWh se pohybují v rozmezí 1 až 100 i více), jistě nepřekvapí, že IAEA (Mezinárodní agentura pro atomovou energii) publikuje především výsledky na spodní straně škály, a že proatomové weby informace od IAEA nepodrobují kritickému zkoumání
z pohledu toho, že těžba uranu v ČR byla vždy ztrátová, neumíme vyrábět palivo a nevlastníme už ani plzeňskou Škodovku, vidím dolouhodobou perspektivu jaderné energetiky v ČR možná nákladnější než perspektivu energetiky čistě fotovoltaické, u větru a fotovoltaiky totiž ceny dlouhodobě docela rychle klesají a ještě asi dlouho klesat budou, na rozdíl od jaderné energetiky, kde "economies of scale" nenastalo (pravděpodobně ani nastat nemůže) a ceny vytrvale rostou
celý problém je v tom, že u jaderné elektrárny je vysoký podíl oceli a betonu, které už levněji vyrábět neumíme a umět nebudeme, protože náklady na těžbu surovin rostou, mimoto každá další generace reaktorů je složitější a proto dražší
naopak OZE, s výjimkou biomasy a vody, je možno při hromadné výrobě ještě hodně slevnit, k tomu taky směřuje současná podpora výkupních cen elektřiny z OZE v celém vyspělém světě, můžete si samozřejmě myslet, že Japonci a Němci, kteří tuto podporu zavedli jako první jsou neschopní hlupáci, tento názor však vyvrací jejich dominance na poli vyspělých technologií
nutno dodat, že obdobná podpora jaderné energetiky započatá v 50. letech se minula účinkem, nebýt této podpory, nikdy by mezifáze jaderné energetiky nenastala, podpora pokračuje dosud, je však skryta pod různé zástěrky, jako například "nákup jaderného paliva do státních hmotných rezerv", což je možné jen v ČR, jinde ve světě je to starost provozovatele elektrárny
co se týče výnosu energie z fotovoltaických (ale i větrných) elektráren, ten je sice nestabilní, ale umíme jej s vysokou pravděpodobností předpovídat (98 % na 6 hodin, 96 % na jeden den, 92 % dva dny...), a co je úžasné, umíme předpovídat průměrnou produkci i za rok, 5 let, ale i 30 let, protože zářivý výkon Slunce ani klima na Zemi se zase tak rychle nemění, na rozdíl od cen paliv na světových burzách
a když vypadne celá elektrárna, jedná se nejvýše o jednotky megawattů, což síť ani nepozná, naproti tomu, když vypadne jeden 1000 MW blok Temelína, mají energetici co dělat, zvlášť když vypadne 8 hodin před plánovanou odstávkou - v energetické špičce, namísto v době nízké spotřeby, to se pak těžko hledají náhrady, předpovídat takové situace z podstaty nelze vůbec
jediným řešením, které je dlouhodobě schopno zajistit energetické potřeby lidstva jsou úspory, skromnost a přizpůsobivost, i OZE je totiž možno čerpat rychleji, než se obnovují, takže neudržitelně, viz https://www.tzb-info.cz/4935-trvala-udrz… a https://www.tzb-info.cz/4945-trvala-udrz…
Vskutku úžasná diskuze pánové, ale vskutku podivná. Je zcela jasné, že v této problematice se slušně orientujete. Možná by ale nebylo od věci začít počítat i s "lidským faktorem". To je faktor, jenž se mě týká, poněvadž jsem úplný laik.
Je mi šumák zda jádro nebo uhlí (atd), pro mne je to síť! To znamená dilema zda síť či solár.
Pak tedy pokud se připojim na síť, náklady pro mne jsou: pouhé připojení min 8000kč pokud je kam. Nedej bože, tahat kabely třeba 200 m. Pak také paušál za elektroměr!!! A návratnost?..... není.. co propálím to zaplatím plus něco navíc.
A solár? Pokud je tedy návratnost (nejhorší údaj této diskuze) 10 let je pro mne podstatné že po deseti letech mám něco, za co nemusím platit.
Jistě je to nadsazené, ale pro normálního člověka směrodatné.
A také se zamyslete co by udělalo s ekonomikou, "KDYBY" řekněme 50 procent energie domácností bylo solární.
Jaderná energie je v principu postavená na masivním odběru. Pokud snížíte odběr elektřiny, začne se prodražovat a tudíž solár se začne zlevňovat. Ale naopak to nefunguje! pokud se uvážeme na jádru, je potřeba ho stále dolovat, přepravovat, hlídat, a samo že i recyklovat staré elektrárny A platit lidičky a úředníčky.
pozn. k firmě Nanosolar:
situace je trochu jiná - oni dovedou vyrobit účinný CIGS článek s účinností (ověřenou) cca 14%, ale na skleněné podložce,
zatímco jejich zařízení na velkoseriovou výrobu (to už existuje) počítá s deposicí na nekonečnou kovovou folii - a to zatím nemají zvládnuté.
Myslím že si budeme muset ještě tak 1-2 roky počkat...
Skutečně hromadná masivní výroba tenkovrstvých slunečních článků nastala v letošním roce, kdy 2 největší světoví výrobci zařízení pro výrobu displejů (LCD) začali dělat továrny na výrobu PV článků z amorfního křemíke resp. tandemových článků z křemíku amorfního a mikrokrystalického. Staví se přes 10 továren každý rok, příští rok se už očekává (KONEČNĚ) převaha nabídky nad poptávkou...
Co se týče energetické návratnosti PV článků (EROI) odkazuji na svůj blog
http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/te…
pozn. k firmě Nanosolar:
situace je trochu jiná - oni dovedou vyrobit účinný CIGS článek s účinností (ověřenou) cca 14%, ale na skleněné podložce,
zatímco jejich zařízení na velkoseriovou výrobu (to už existuje) počítá s deposicí na nekonečnou kovovou folii - a to zatím nemají zvládnuté.
Myslím že si budeme muset ještě tak 1-2 roky počkat...
Skutečně hromadná masivní výroba tenkovrstvých slunečních článků nastala v letošním roce, kdy 2 největší světoví výrobci zařízení pro výrobu displejů (LCD) začali dělat továrny na výrobu PV článků z amorfního křemíke resp. tandemových článků z křemíku amorfního a mikrokrystalického. Staví se přes 10 továren každý rok, příští rok se už očekává (KONEČNĚ) převaha nabídky nad poptávkou...
Co se týče energetické návratnosti PV článků (EROI) odkazuji na svůj blog
http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/te…
Spíš bych našel 10 důvodů,proč křemíkovou fotovoltaiku opustit a peníze jdoucí do její podpory věnovat výzkumu nových perspektivnějších technologií.Např. CIGS panely firmy Nanosolar produkují kWh za 2 kč,energetická návratnost 1 měsíc,více www.nanosolar.com
JS Jiří Starý @jiri.stary893Máte nějaké informace o cenách, účinnosti, životnosti a podobně?
V poslední době se objevila celá řada informací o nových technologiích, když jsem se však díval, vždy obsahovaly věty typu: "mohlo by být použito..., pokud bude dořešeno..."
tahle firma na
http://www.nanosolar.com/products.htm
uvádí, že
1) produkce je na rok dopředu vyprodána (není však uvedeno, jak je velká) a
2) technické informace (DataSheet) poskytují jen vybraným osobám
3) cena by měla být poloviční ve srovnání s křemíkovými (není uvedeno kdy, křemíkové taky dlouhodobě směřují k polovičním i nižším cenám)
jinými slovy: vypadá to nadějně, zejména informace, že tímto způsobem může být vyráběno 100x více 100x rychleji, počkal bych si však na nějaké seriozní porovnání
NREL (Laboratoř OZE v USA - státní instituce - to u nás nemáme) uvádí, že se jim podařilo vyrobit tenkovrstvý článek, který měl v laboratoři účinnost 20 % (to je na rozdíl od výše uvedeného informace z oficiálního nekomerčního zdroje), dá se čekat, že do praxe se může dostat tak za 10 let, sami však jinde uvádějí, že křemík je z dlouhodobého hlediska přece jen podstatně dostupnější než materiály pro tenkovrstvé články přesto, že spotřeba materiálu na jednotku výkonu je u tenkovrstvých článků mnohonásobně nižší
zajímalo by mě, kde vzal autor energetickou návratnost 1,5 až 3 roky, nepodařilo se mi najít méně než 6 let, ale ani ten údaj nebyl ve střední Evropě
tedy potřebuje FV elektrárna, když nepotřebuje téměř žádnou?
Dobrý den,
pokud je mi známo, současné velké projekty "slunečních elektráren" u nás mají počítanou dobu ekonomické návratnosti 5 - 7 let a to za předpokladu, že se fotovoltaická elektřina bude vykupovat za dotovanou cenu 12 - 15 Kč za Kwh. Výkupní cena z jaderek je asi 70 haléřů za Kwh, z tepelných elektráren asi 80 haléřů za Kwh. Mě by zajímala, jaký smysl kromě reklamního má uvedená doba energetické návratnosti, když skutečná ekonomická návratnost dnešních prakticky provozovaných fotovoltaik, když se odečtou dotace, vychází 50 let a více. Když je energetická návratnost takhle nízká a přitom solární panely podle článku "nepotřebují pro provoz téměř žádnou údržbu", proč je ekonomická návratnost bez dotací takhle zoufalá.
RP Radim Polášek @radim.polasekEnergetická návratnost je zásadní z toho důvodu, zda tato technologie má význam z čistě technického pohledu. Pokud pokud by FV elektrárna byla zadarmo a nevyrobila tolik energie jako je potřeba na její výrobu, byla by to jen výrobna na peníze a ne na energii.Ekonomická návratnost je samozřejmě další potřebný předpoklad pro rozšíření FV. Při uvádění roku, kdy a kde bude FV již ekonomicky soběstačná se obvykle uvádějí ceny energie konečného spotřebitele, tzn.uvažuje se případ lokálního zdroje. Ne centrální elektrárny,kde máme silovou energii jak uvádíte 80h. Takto lze chápat současnou ekonomickou návratnost v ČR bez garantovaných výkupních cen pro domácnost cca. 10 x 13/3.5let
Dobrý den, me by zajímalo, jaká je trvanlivost, případně jak je vyřešeno u střešních panelů určených k pokládání na šikmé střechy ochrana proti bleskům, ochrana proti sněhu, případně na šikmých střechách sjíždějícího sněhu (vrsta minimálně 50 cm zhuštěného sněhu až ledu, jak ukázala zima před dvěma roky) ze střech dolů a jaké jsou zvyky a potřeby, co se týká čištění střešních panelů proti prachu a nečistotám. Jaká je odolnost panelů proti kroupám. Děkuji.
Nevhodný příspěvek
Pokud chcete upozornit redakci na diskusní příspěvek, který svým obsahem porušuje pravidla diskusí na portálu TZB-info, klikněte na tlačítko Odeslat. V diskusích jsou nepřípustné zejména příspěvky vulgární, urážlivé a nesouvisející s tématem dané diskuse.
Vyberte způsob sdílení
Přihlášení
nebo se přihlaste emailem
Nemáte účet?
Vypadá to, že nejste přihlášen
Registrací a přihlášením získáte mnoho výhod. Neunikne vám žádný nový příspěvek u oblíbených témat, můžete se ptát i odpovídat.
Technická podpora
Máte potíže s přihlášením, vkládáním příspěvků, nebo se správou vašeho profilu? Napište nám! Uvítáme také připomínky, podněty a nápady k vylepšení diskuzního fóra. Děkujeme.