Plné znění článku: Budoucnost energetiky
Ale predsa vieme alebo tušíme ako bude vypadať energetická budúcnosť ľudstva kde samotný článok režíruje len pobavenie…
před 10 roky
Budeme-li řešit pouze otázku účinnosti (= nikoli ceny), bylo by výhodné používat tepelné stroje pouze v zimě, kdy je…
před 10 roky
Ten problém co popisujete je fyzikální. El. energie je práce. Neexistuje reálný proces , který dokáže…
před 10 roky
26 odpovědí
Zobrazit všechny reakceAle predsa vieme alebo tušíme ako bude vypadať energetická budúcnosť ľudstva kde samotný článok režíruje len pobavenie a nadchýnanie sa plebsu popri hrách a chlebe.
Pre zachovanie živočíšnych druhov a obnovy prírody prirodzenou cestou vyžaduje príroda na jedného jedinca priestor cca 10-12km2 uvádzané v príslušnej literatúre pre vyšie zasvätených!
http://mika.blog.idnes.cz/c/29415/Georgi…
Dobrý den,
kvalita a erudovanost výborných příspěvků pana Ing.Bechinka jsou natolik známé, že bych se případné oponentuře opravdu divil a nerad bych proto působil dojmem člověka, který kritizuje obecně vysokou úroveň tohoto diskusního vlákna.
Mezi mnoha směry, kterými se energetika může ubírat, stále zapomínáme na oblast využití již vyrobené energie, například tepelné. Tváříme se, že potřebné množství vyráběné energie je v určujících klimatických podmínkách dané legislativně požadovanou vnitřní teplotou vytápěných objektů - a nelze s tím nic dělat. V tom se však hluboce mýlíme, protože po desetiletích marných pokusů jsme přestali věřit, že instalovaná regulační technika zajistí požadovanou vnitřní teplotu a plně využije všech tepelných zisků.
Výsledkem snížení tepelných ztrát zateplením budov na 50% jsou pak úspory například jen 30% (nebo dokonce žádné) a to dokazuje, že klasicky projektované otopné soustavy nejsou schopny požadovanou vnitřní teplotu zajistit, ani nejsou schopny využívat tepelných zisků k úsporám tepla a v konečných důsledcích likvidují návratnost investic do zateplování budov.
Rád bych proto připoměl, že novou metodou mavrhování a seřizování regulační techniky se při zachování původní vnitřní teploty sníží spotřeba tepla o úroveň snížení tepelných ztrát (50%) a plným využitím tepelných zisků (cca 30%) se po zateplení budov celkově uspoří cca 80% tepelné energie.
Při těchto úsporách se pak nemusíme tolik obávat brzkého vyčerpání zásob a úspory tepla jsou zdaleka nejlevnější, protože jde o úspory energie nevyrobené (těchto úspor již bylo v praxi reálně dosaženo).
Velmi se proto přimlouvám, abychom na tuto možnost současnosti nezapomínali a případně byli ochotni k širší diskusi na toto důležité téma.
JR Jiří Ráž @jiri.razJistě máte pravdu jen toto se týká spíše administrativních budov , kde uživatelé mají pramalou motivaci k udržování správné vnítřní teploty a většinou přetápí nebo neekonomicky větrají. Majitel bytu popř rod. domu zajistí regulaci otopné soustavy minnimálně termostatickými ventily, které jsou schopné poměrně dobře využívat tepelných zisků ať už vnějších nebo vnitřních. Mnoho majitelů topí podle ekvitermní křivky , která dále regulaci zpřesňuje. Pokud je byt či dům pravidelně využíván je tento způsob regulace uspokojivý.
Tento článek je velmi dobrý , musím říct že Pan Bechním mile překvapil. Ale přesto bych měl následující komentáře.
Jak pan Bechník správně uvádí doba kamenná neskončila proto že by došli kameny (Bjorn Lomborg) a ani ropa a uhlí fyzicky nedojde - jde tedy jen o ceny energie. Na jedné straně autor uvádí pokrok při využívání OZE na druhé straně nepředpokládá stejný pokrok při těžbě fosilníc zdrojů. Tedy přeměnu původních nebilančních zásob na bilanční ne vlivem růstu cen, ale poklesu cen těžebních technologií. Jaderná fůze může být sice nevyčerpatelným zdrojem energie , ale pokud to bude drahý zdroj pak je k ničemu. Dnes již existují rychlé reaktory , ale jsou drahé a to je alfa a omega všech zdrojů energie. Lidstvo určitě nepůjde jen jedním směrem , ale různými směry stejně jako je tomu v současnosti. Fosilní zdroje energie ještě nedosáhly svého maxima a v blízké budoucnosti tj v horizontu 10 let se světová energetika nebude výrazně odchylovat od současného stavu.
OZE jsou stejné jako jiné zdroje také jsou bilanční a nebilanční. ( i když jinak) Právě těch nebilančních - drahých je mnohem více než těch bilančních a čím více OZE využíváte tím více roste jejich cena a tzv externality - tj cena regulace sítě ale i ekologické škody. Protože nejdříve využíváme ty levné a výhodné pak přecházíme k těm dražším stejně je tomu u fosilních paliv.
Právě tato fakta, která jsou vyznamná a v článku jsem ne našel - povedou k zabrždění rozvoje OZE. Stejně jako jiné zdroje prostě dosáhnou svého optimálního podílu na spotřebě a další rozvoj už bude ekonomicky nevýhodný proti jiným zdrojům.
Například podíl větrné energie v el síti je nevýhodné nad vodních el. pro evropskou unii je tento podíl asi 200GW takže vítr je asi v polovině svého ekonomického potenciálu. Z tohoto důvodu rozvoj VTE přehodnotila Anglie , protože ji hrozila závislost na plynových zdrojích , které by bylo nutno vystavět k regulaci sítě.
Podobné omezení mají FV panely.
Je velmi pravděpodobné že technologický růst příštích desetiletí nepřinese ekonomicky výhodnou možnost skladování el. energie ve velkých objemech, takže tato ekonomická omezení budou v platnosti nejméně dalších 30 let.
Podobně jako ceny zdrojů se vyvíjí i ceny úspor. Úspory mají podobnou charakteristiku jako zdroje energie , nejdříve jsou velmi levné , ale čím více investujete tím menší efekt úspory mají / neplatí vždy a všude , ale pro celek to platí / Takže ve výsledku narazíte na fyzikálně ekonomická maxima - například vyfénování vlasů bude stejně energeticky náročné i za 100 let. Podobně jako domácí vaření. Moderní motory už o moc účinější nebudou. Zejména v zobrazovacích zařízeních a světle platí pravý opak nicméně po roce 2020 už i tato oblast dosáhne svého maxima.
Proti tomu zde máme silný růst populace a HDP v rozovojových zemích. Světová spotřeba energie bude proto růst celých příštích 30 let a zvětší se proti současnosti o 60-70%. Ještě v roce 2030 bude zhruba miliarda obyvatel žít bez el. energie (3x USA). Dominanstním zdrojem energie zůstanou příštích 30 let fosilní zdroje. Nicméně nefosilní subsituce budou mít zhruba poloviční podíl na přírůstku spotřeby energie.
PS: o konci ropy už se mluví od 30 let minulého století....
Zásoby nerostných surovin závisí na jejich ceně. V zásadě se dělí na bilanční (ty které se vyplatí těžit) a nebilanční - které se za současných cen těžit nevyplácí. Je to velice pohyblivá záležitost - například ty zásoby uhlí v Mostecké pánvi, kvůli kterým se vedou spory o těžební limity, přestaly být skutečně bilanční v okamžiku, kdy se k nim zahrnul skrývkou přístup - důl Obránců Míru. Jakmile stoupne poptávka a cena, tak se vždycky vyrojí další a další bilanční zásoby a hledají se další - toho času ještě nebilanční. V severočeské hnědouhelné pánvi je to složitější i o energetickou bilanci bilančních zásob. Jejich vydobytí totiž nesmí spotřebovat více elektrické energie, než kolik se z nich dá dostat.
Co se týče získávání elektřiny z nízkopotenciálních zdrojů tepla tepelnými čerpadly - a tím reaguji na diskuzní příspěvek přede mnou - to ve skutečnosti v USA, v Kanadě a ve Švédsku a dokonce i na Technické univerzitě v Ostravě už docela dobře funguje a dokonce i s rozvodnou soustavou. Jsou tam totiž zásobníky tepla či chladu, které absorbují jejich přebytky a v dobách nedostatku je odebírají. Tu ušetřenou elektřinu lze docela klidně považovat za docela slušně výkonné virtuální lokální elektrárny, které jsou umístěny přímo v místě spotřeby a proto žádnou rozvodnou síť nepotřebují.
Problém jenom v tom, že náš stát podporoval masivními dotacemi namísto zásobníkových řešení jakákoliv tepelná čerpadla, s často hrozně provedenými zemními výměníky, hluboce pod světovou úrovní.
Věřím tomu, že za čas budou masově fungovat i taková získávání elektřiny jako je slunce, jaderné fůze, množivé reaktory a podobně, ale až teprve potom, až se stanou levnější a pro okolí přijatelnější a bezpečnější, nežli dnes a popozítří evidované nebilanční zásoby uhlí, nafty a plynu.
PČ Petr Čížek @petr.cizek500Děkuji za komentář.
Správně uvádíte, že velikost bilančních zásob se zvyšuje při růstu ceny. Jenže zároveň přitom roste konkurenceschopnost OZE, protože například ceny FV panelů při větších objemech produkce klesají.
Při dnešních cenách FV panelů je elektřina z FVE za poloviční cenu, než energie vyrobená ve spalovacím motoru z benzínu nebo motorové nafty. Budeme-li uvažovat jen panely, pak dokonce za méně než třetinu.
I kdyby spalování fosilních paliv nemělo žádné externality, které jsou částečně zahrnuty do ceny benzínu zavedením spotřební daně, je elektřina z FVE levnější.
Doba kamenná neskončila pro nedostatek kamení.
Éra ropy rovněž skončí.
Důvodem však nebude nedostatek ropy.
Skutečným nepřítelem OPEC je technika.
Šejk Ahmed Zaki Yamani
V letech 1962 až 1986 saudskoarabský ministr pro ropu a nerostné zdroje
Dobrý den,
děkuji za hezky (a řekl bych i objektivně) napsaný článek.
Jen bych tam možná (ohledně kompletního přechodu ČR na obnovitelné zdroje) doplnil, že dokud nebudeme schopni efektivně skladovat vyrobenou elektrickou energii, tak je přechod celé ČR pouze na obnovitelné zdroje nereálný. Pokud by bylo možné tuto energii skladovat, tak by bylo do budoucna opravdu nejlepší plně se věnovat zlevňování výroby energie z obnovitelných zdrojů.
Jen bych se zeptal, zda jste někde nenarazil například na možnost využívat nízkoteplotní energii k výrobě elektřiny. Když vezmu, že FV panel dokáže přeměnit na elektřinu průměrně 15% sluneční energie zatímco termické panely mají účinnost 4-5x větší. Skladovat teplo je také technicky jednodušší než elektřinu. Takže pokud bychom dokázali využít takové teplo k výrobě elektřiny, tak bychom mohli uvažovat o kompletním přechodu na obnovitelné zdroje. A mě by zajímalo, zda už jsou v tomto směru nějaké výsledky, nebo se na něčem pracuje. Teplo mohu například kompletně odebrat pomocí tepelného čerpadla, ale pořád potřebuji elektřinu..
PV Petr Vít @petr.vitDěkuji za ocenění.
Účinnost tepelného stroje závisí na rozdílu teplot. Čím je rozdíl teplot větší, tím je i větší účinnost. Jenže při velkých rozdílech teplot naopak klesá účinost solárních kolektorů, 60 % je v létě při ohřevu na cca 60 °C, při ohřevu nad 100 °C už to může být jen 20 %.
Při teplotách dosažitelných běžnými typy solárních kolektorů by ceková účinnost kombinace kolektor + tepelný stroj byla podstatně nižší než účinnost fotovoltaických panelů, které přitom už dnes mohou samotným kolektorům cenově konkurovat. Odpadá přitom tepelný stroj i akumulace tepla, která je možná ještě dražší než akumulace elektřiny.
Skutečně efektivním řešením problému je přesun spotřeby do doby, kdy je energie dostatek, včetně například vytápění eletkřinou namísto biomasy v době, kdy hodně fouká, jak to dělají dánské tepárny.
Vyváženou kombinací OZE lze dosáhnout poměrně vyrovnané výroby, zbývá zhruba 10 % výroby neregulujících OZE, s níž je nutno se vyrovnávat netradičními metodami, jež jsou v současnosti vyvíjeny (v Německu už 20 let).
Nevhodný příspěvek
Pokud chcete upozornit redakci na diskusní příspěvek, který svým obsahem porušuje pravidla diskusí na portálu TZB-info, klikněte na tlačítko Odeslat. V diskusích jsou nepřípustné zejména příspěvky vulgární, urážlivé a nesouvisející s tématem dané diskuse.
Vyberte způsob sdílení
Přihlášení
nebo se přihlaste emailem
Nemáte účet?
Vypadá to, že nejste přihlášen
Registrací a přihlášením získáte mnoho výhod. Neunikne vám žádný nový příspěvek u oblíbených témat, můžete se ptát i odpovídat.
Technická podpora
Máte potíže s přihlášením, vkládáním příspěvků, nebo se správou vašeho profilu? Napište nám! Uvítáme také připomínky, podněty a nápady k vylepšení diskuzního fóra. Děkujeme.