Tvar otopné/chladicí smyčky

TZB-info
Diskuzní fórum
Vytápění
Tvar otopné/chladicí smyčky

Rubriky:

Podlahové vytápění

JS Jaroslav Stupka @jaroslav.stupka před 4 roky

Tvar otopné/chladicí smyčky

Dobrý den,

v projektu navrhuji podlahové vytápění. Mám tam jednu místnost, ve které by byla jedna smyčka vzhledem k ostatním na rozdělovači velká, chci ji tedy rozdělit na 2 smyčky. Bohužel místnost je tvaru "L".

Chci se zeptat, zda by smyčky v místnosti mohly být ve tvaru pravoúhlého lichoběžníku (viz obrázek), či zda je vyžadován striktně obdélníkový tvar. Smyčky by byly v případě lichoběžníkového tvaru rozměrově přibližně stejné, mezi nimi by byl dilatační pás.

Děkuji za rady a názory

S pozdravem

Jaroslav Stupka

Vkládání nových příspěvků je dostupné pouze pro přihlášené uživatele

Registrovat

Nejnovější příspěvky

JV Josef Vavra @josef.vavra031

Pane Navrkale mohu poporosit ozvat se na josvav@volny.cz Děkuji.

před 4 roky

JS Jaroslav Stupka @jaroslav.stupka

Pánové, děkuji všem za přínosné rady a postřehy k dané problematice.

před 4 roky

JN Josef Navrkal @josef.navrkal388

- Při návrhu podlahového vytápění se do jmenovité tepelné ztráty místnosti nezahrnuje ztráta podlahou. Například při…

před 4 roky

18 odpovědí

Zobrazit všechny reakce

JS Jaroslav Stupka @jaroslav.stupka před 4 roky

Pánové, děkuji všem za přínosné rady a postřehy k dané problematice.

JN Josef Navrkal @josef.navrkal388 před 4 roky

- Při návrhu podlahového vytápění se do jmenovité tepelné ztráty místnosti nezahrnuje ztráta podlahou. Například při použití výpočetních programů fy Protech se samozřejmě spočítá tepelný tok příslušné podlahové konstrukce směrem nahoru a také směrem dolu. Oba tepelné toky jsou zahrnuty v parametrech smyčky a v celkové bilanci.

- Otopná soustava se projektuje na výpočtové venkovní a vnitřní teploty dle ČSN EN 12831. Výpočtová vnitřní teplota pro obytné místnosti je 20 °C. Takto navržená soustava zajistí po většinu otopného období i vyšší vnitřní teplotu. Samozřejmě na požadavek může být otopná soustava navržena na vyšší vnitřní teplotu.

- U podlahového vytápění je dobré, pokud jednotlivé smyčky mají srovnatelné délky, ale dogma to není. Něco se dá regulovat na rozdělovači, pak ale někdy vychází malé rychlosti a mohou být problémy se zavzdušňováním.

- Místnost o ploše 11,8 respektive 17,6 m2 bych rozhodně dilatační spárou nedělil. Pokud tam máte navrženy dvě smyčky 26 m s přívodem 21 m pak jedna smyčka bude mít délku 2x26+21= 73 m. To se snad zvládnout dá. Můžete měnit dimenzi potrubí, rozteč, vstupní teplotu a teplotní rozdíl.

- S dělením místností dilatačními spárami bývá problém. Na stavbách se navržené dilatační spáry ne vždy respektují. Místo nich se používají vyztužující sítě, separační podložky apod. Úsilí projektanta otopné soustavy se pak jeví jako odtržené od praxe a dostává se na vedlejší kolej.

- V některých případech používám spirálu ze dvou souběžných smyček, v praxi to funguje, ale nevím, zda je to vhodné do školní práce.

JV Josef Vavra @josef.vavra031 před 4 roky

JN Josef Navrkal @josef.navrkal388Pane Navrkale mohu poporosit ozvat se na josvav at volny.cz Děkuji.

JH Josef Hodboď @josef.hodbod342 před 4 roky

Možná by mohl být drobný problém s pevností zálivkou vytvořené desky ve "špičatém" rohu navrženého dělení podlahy na pětiúhelníky. Při nerovnoměrném zatížení rohu, které by nezachytila podlahová krytina, by mohlo dojít k jeho odlomení. Nemám s tím osobní zkušenost.

JV Josef Vavra @josef.vavra031 před 4 roky

JH Josef Hodboď @josef.hodbod342Osobně tazatele nechápu. Zbytečným dělením vytváří výraznou možnost ulomení toho špičatého rohu. Nehledě na estetické problémy s tou spárou.
Mám podobně dělanou koupelnu, betonová podlaha v celku ve tvaru L s výkusem 1,8 x 1m a teplotně se to "rozjíždí" správně. (těžiště podlahy neleží mimo podlahu)
Při rozteči 0,2m by mělo stačit 12/0,2 = 60m na celý úsek a pro požadovaný průtok vychází tlak čerpadla 3 kPa.

JH Jozef Homola @jozef.homola562 před 4 roky

Podle mne na plochu 11,8 m2 není potřeba dělat nějakou dělící spáru. Co mne udivuje, tak výkon 77,5 W/m2. To ta místnost má tak velké tepelné ztráty? Jaká je nátoková teplota vody projektovaná? Co bude tvořit nášlap?

JS Jaroslav Stupka @jaroslav.stupka před 4 roky

JH Jozef Homola @jozef.homola562Děkuji. Udivuje Vás to správně. Ta ztráta místnosti není tak velká, jak to vypadá. Skutečná plocha místnosti je 17,6 m2, vypočítaná ztráta 907,4 W (to je cca 51,6 W/m2). Plocha smyčky v rámečku, kterou jste zaznamenal vy, je plocha, na které je položen otopný had. Zbytek plochy je vytvořen šířkou okraje (vzdálenost mezi stěnou místnosti a otopným hadem - dle vzorce (prof. Bašta) vyšla 26 cm). Je to počítáno do školní práce, proto je postupováno takto "složitě". V praxi je pravděpodobně šířka okraje menší, nemám s tím moc velké zkušenosti.

I přesto je ztráta místnosti (907,4 W) na zateplený dům poměrně vysoká, je to dáno zejména tím, že pod místností se nachází nevytápěná dílna. Tam je ztráta počítána jako ztráta nevytápěným prostorem s teplotním redukčním činitelem bu 0,6. Dále je vyšší ztráta daná také poměrně vysokou návrhovou teplotou v místnosti (22 °C).

Teplotní spád topné vody do smyčky je projektován 38/32 °C. Střední povrchová teplota podlahy (počítaná) je 27,3 °C.

MS Mirek Svejda @mirek.svejda před 4 roky

Na půdorysném tvaru nezáleží. Já to mám podobně jen s tím rozdílem, že jedna smyčka pokrývá obdélník a druhá pokrývá plochu do L. Pokud tam budete dávat anhydrit, tak nemusíte dělat dilataci. Pokud beton, tak nezapomeňte v místech, kde trubky prochází dilatační spárou je chránit vrapovým návlekem.

JS Jaroslav Stupka @jaroslav.stupka před 4 roky

MS Mirek Svejda @mirek.svejdaDěkuji